Tomáš Feřtek: Zrušme Šumavu!
Za ty poslední čtyři roky se toho na Šumavě moc nezměnilo, byť jsme měli vládu, jejíž součástí byla Strana zelených, která dokonce držela přímo ministerstvo životního prostředí. Jmenovala nového ředitele parku, pana Krejčího, který by rád se starosty vycházel a zároveň si to příliš nerozházel s biology a ochranáři. Což je těžké. No a současná úřednická ministryně paní Bízková (blízká ODS) mluví o tom, že na Šumavě byla spuštěna zelená opona a dva tisíce místních obyvatel trpí. Rétorika nového ministra (pokud se jím nestane pan Moldan za TOP 09) asi bude podobná. I když jím bude Moldan, není pravděpodobné, že by v pravicové vládě udržel „bezzásahové“ pojetí prvních zón a prosadil jejich scelování a rozšiřování. Opozičním socialistům leží představa suchého lesa na hřebenech v žaludku ještě víc.
Šumavě nejvíc škodí přesně tato zákopová válka, kdy se politici nejsou schopni rozhodnout, jestli tu bude opravdový národní park, nebo jeho parodie. A změna ke skutečnému parku, kde je alespoň třetina území ponechána přírodním procesům, se přinejmenším od příštích dvou vlád nedá očekávat. Dalších zhruba deset let jalových kompromisů Šumavě jen uškodí a my budeme sledovat pozvolnou devalvaci, zesměšňování a ukrajování parku.
Takže zahajujeme myšlenkové cvičení: Národní park Šumava neexistuje. Co se stane?
- Zmizí nepřítel, který sjednocuje všechny – od party okolo expremiéra Zemana, přes krajské politiky, až po místní obyvatele. Diskutující vylezou ze zákopů označených kácet proti nekácet a začne normálnější debata o tom, jak by měla Šumava vypadat.
- Zmizí některá nesmyslná nařízení současné správy parku, která opravdu ztrpčují místním život, když chtějí úředníci v intravilánu obcí kecat do každé pitomosti.
- Bude se tu víc stavět, asi nic hezkého. V míře vkusu se Šumava od zbytku republiky asi lišit nebude.
- Kůrovcové holiny na vrcholcích se asi zvětší. Ale tam není při současné klimatické změně dosavadní les udržitelný. Nezasahování byla jeho šance pro obnovu. Lesácké zásahy proces mizení lesa nejspíš jen urychlí. V takovém případě by bylo mimořádně trapné nechat si „národní park“ jen jako turistickou známku, když se ve způsobu hospodaření od ostatních lesů prakticky lišit nebude.
- Přírodně zajímavá místa asi zůstanou chráněna jako maloplošné rezervace. Což se zase nebude mnoho lišit od dnešní „první zóny“ pořád ještě rozdrobené na 138 kousků.
- V nižších polohách bude Šumava dál zelená a smrková, jak to mají turisté rádi. A na náklaďáky se dřevem si zvykli. Ostatně díky nim je Šumava plná asfaltek. Pro cykloturisty ideální. Pěšky je totiž mezi stejnověkými smrčky poněkud nudno.
- A když bude chtít někdo vidět národní park, se vším neladem a divokostí, je to do Bavorského lesa přes hranici pár kilometrů.
- Třeba teprve pak někoho napadne, že ta původní idea národního parku nebyla zase tak špatná. Anebo ne. Možná opravdu nikomu scházet nebude a všichni budou nadšeni, že mohou jezdit lyžovat od Lipna na Hochficht lanovkou. Ze Šumavy prostě bude takový národní sportovní lunapark. Jako třeba v Krkonoších. Tam je ten „národní“ park taky do značné míry k smíchu.
Připadá vám to jako kacířství? Ta původní cesta, kterou jsme nastoupili v roce 1993 vyhlášením Šumavského národního parku, se prostě neosvědčila. Není v této společnosti průchodná a udržitelná. Tak zkusme jinou. Konec světa kvůli tomu nenastane.
reklama
Další články autora |
Online diskuse
Příroda neprohrává. - 23. 6. 2010 - Ivan Sommerfafnir. Můžete mít podstatně přesnější informace než já. Vzhledem ke své expertní činnosti jsem nebyl členem žádné politické strany ani je příliš nesledoval. Přesto ve mně Vaše líčení vyvolává představu, že se Schwarzenberg v podstatě "prolínal" politikou jako améba. Václav Klaus kdysi vyhlásil na adresu takovýchto politiků biblické "Vaše slovo buď ano, ano - ne, ne. Schwarzenberg nebyl nezávislý, nějakou tu nit souladu musel nálézat - třeba se Stranou zelených, i když nebyl jejím členem. Našel jsem, že i komunisté mají nečlena KSČM ve sněmovně - Vojtěch Adama. Nemyslím, že by ho z toho důvodu pravice vnímala jako nezávislého politika. Asi v zásadě platí to historické rozdělení levice - pravice, což je pro mně postačující. A docela užitečný pohled na svět mi zprostředkovává problematika životního prostředí ve své jednotě materiální a duchovní.Původní zalesnění na Šumově bylo smíšené, jen ve vyšších polohách převládaly smrky, což odpovídalo jejich přirozenému výskytu. Nucená změna parametrů komplexního ekosystému (jednoduše přírody) vede zpětnou vazbou mnohdy k nežádoucím důsledkům (příroda vrací úder), což se projevilo např. výskytem kůrovce. To je obecná zákonitost ekosystémů a nemusí jít zrovna o lokalitu na Šumavě ale třeba v Austrálii. Hlásat "hospodářský les" znamená málo. Už je k výsadbě nového lesa je zapotřebí semen, což vede k otázce, odkud je brát, jaký zdroj - genofond vybrat. Genetické vlivy jsou významné (např. i na odolnost vůči kůrovci). Ve vzrušených diskusích o Šumavě jsem však nezaznamenal zmínku o tomto aspektu. Možná jsem to přehlédl. Možná žijeme zase v době, kdy se genetika považovala za buržoazní pavědu. Napsal jsem již výše, že se této diskuse raději zdržuji, protože lidé jistě mají právo být informováni o záměrech, které mohou ovlivnit jejich život, ale řešení musí zajistit skuteční odborníci. Poslouchat politiky se mi jeví jako bezútěšné. Jižní Morava má problémy zejména s vodou. Někdy jí býval přebytek, jindy nedostatek. To by bylo ovšem na jinou diskusi. Poznámka na okraj - naši legislativci nahradili lesy pupflíky. PUPFL - pozemek určený k plnění funkce lesa. |