Arnika spočítala, jaký je dlouhodobý poměr vykácených a vysazených stromů podél českých silnic

Vykácení 73 stromů podél silnice na Jesenicku v roce 2018 změnilo krajinný ráz.

Foto | ČIŽP / ČIŽP

Z celkového počtu stromků vysázených v roce 2021 bylo podle údajů silničářů pouze 4,7 % vysázeno jinde, než u silnic, kde se kácelo. To by mohla být dobrá zpráva, kdyby nebyla za posledních pět let ojedinělá. V roce 2020 to bylo například 34 % stromků, které byly vysázeny jinde, než kde došlo k ekologické újmě kvůli kácení stromů.

V roce 2021 udělali pro stromy nejvíce silničáři v Libereckém kraji, kde za 926 vykácených stromů vysázeli 1338 nových.

Opačný konec pomyslného žebříčku obsadil opět Královéhradecký kraj, kde po masívním kácení (3 065 pokácených stromů, to je nejvíce pokácených stromů za rok 2021 v ČR) vysázeli jen 424 stromků. Tento kraj tak podle Arniky dalším rokem potvrzuje, že význam zdravé a pestré krajiny pro něj není prioritou. Zůstává pevně usazen na posledním místě naší statistiky, podle které se v Královéhradeckém kraji u silnic dlouhodobě nejvíce kácí a nejméně sází.

Podle údajů krajských správ silnic se v roce 2021 méně kácelo a více sázelo také v Jihomoravském kraji (1759 vysazeno, 1573 vykáceno) a v Ústeckém kraji ( 187 vysazeno, 170 vykáceno). Poměrně dobře vychází statistika ještě pro Olomoucký kraj (1473 vysazeno, 1665 vykáceno).

Kromě Královéhradecké kraje mizely stromy podél silnic nejvíce v Karlovarském (237 vysázeno, 798 vykáceno) a Plzeňském kraji (802 vysázeno, 2014 vykáceno).

Dlouhodobě převládá kácení. Od roku 2003 zmizelo od krajských silnic více než 304 tisíc stromů, které nahradilo jen 191 tisíc sazenic. To odpovídá sotva dvěma vysazeným stromkům za tři poražené.

Podrobná statistika kácení za rok 2021 je dostupná na webu Arniky.

Podle Arniky tak zachování vzrostlých stromů v krajině zůstává prioritou jen pro část veřejnosti a ekologické spolky. Stromy jsou tématem jen pro některé politiky zejména v době volební kampaně a pouze formálním tématem také pro vládní strategické dokumenty.

"Osmnáct let je už i pro stromy docela dlouhá doba, abychom viděli, že to, co se děje se stromy podél silnic a tedy i s naší krajinou, není obrat k lepšímu. Jen přešlapujeme na místě,“ říká Marcela Klemensová, vedoucí kampaně Zachraňme stromy.

Podle ní je dobré připomenout, co nejvíce brání péči o stávající stromy a výsadbám nových alejí podél silnic ve správě krajů:

- Nejsou peníze na údržbu stávajících vzrostlých, ale i nedávno vysazených stromů. Provozní rozpočty státních organizací i soukromých vlastníků nepočítají s dostatečnou položkou na obnovu a údržbu zeleně. Dotační tituly poskytují finance na 3-5 let údržby nových sazenic. Žádný strom za pět let nedosáhne dospělosti.
- Projektová dokumentace pro výstavbu nových a rekonstrukci stávajících silnic se stromy většinou nepočítá. Zejména, pokud jde o projekty vytažené po několika letech ze šuplíku.
- Osoby odpovědné za koncepci silniční vegetace na správách silnic většinou nemají dostatek kompetencí a znalostí k prosazování změny.
- Chceme sázet a obnovovat aleje v bezpečné vzdálenosti od vozovky, což je dobré pro stromy i provoz na silnici. Silničáři ale nemají vhodné pozemky ani podmínky pro jejich získání.
- Vlastníci pozemků u silnic údajně nechtějí stromy na svém pozemku. Zdá se, že tady vázne komunikace a motivace.

Žádné oficiální statistiky o kácení a výsadbě alejí podél silnic na celostátní úrovni neexistují. Souhrnné přehledy proto od roku 2003 zpracovává spolek Arnika dotazováním u jednotlivých krajských správ údržby silnic. Přesto jsou statistiky neúplné a chybí informace, jak jsou nové výsadby úspěšné nebo kolik stromů vysázených u silnic před deseti lety zdárně prospívá.