Boj o vodu v řece Tajo: Závlahy na jihu ohrožují zemědělství na celém poloostrově
Právě proto, že voda v ní obvykle bývá hojná, stala se už dávno primárním zdrojem závlah pro zemědělské oblasti. Nejen ty ve svém povodí. Ještě za časů generála Franca, v šedesátých letech minulého století, Španělsko započalo se stavbou gigantického díla. Umělé vodní cesty, Trasvase Tajo-Segura. Která skrze potrubí, nádrže, kanály a akvadukty dostává vodu z řeky Tajo o 300 kilometrů jižněji, k Murcii a Andalusii.
Když tento záměr po dvaceti letech stavby došel zdaru, dal se výsledek připodobnit k zázraku. Murcia, do té doby tradičně zemědělský (a tradičně chudý) venkovský region, doslova rozkvetl před očima. Z oblasti se díky skleníkovým plantážím a vodě z řeky Tajo stalo zemědělsky nejproduktivnější místo Španělska. Samozřejmě spolu s Almerií a Alicante.
Zelený a skleníkový ráj
Dohromady tu nějakých 100 000 zemědělců vyprodukuje ročně ovoce a zeleninu za tři miliardy eur. Něco přes 70 miliard korun.
A problém řeky Tajo? Ten spočívá v tom, že k dnešnímu dni už čtyřicet let vytrvale zásobuje vodou ty nejsušší a nejžíznivější regiony Španělska. Přičemž voda v řece – její sezónní průtoky – už dávno nedosahují takových hodnot, jako tomu bylo před čtyřiceti lety, v časech zprovoznění Trasvase Tajo-Segura.
Tajo protéká Španělskem z východu na západ, a po celé délce svého povodí je životodárnou tepnou pro místní zemědělství. Nikde v jejím povodí si ale zemědělci nevydělají tolik, jako ti na jihu. Kteří sice v povodí Tajo nesídlí, ale zásobuje je ta samá voda, jen přečerpaná do potrubí. A svlažuje tu polovinu španělského exportu ovoce a zeleniny do Evropy.
Když je vody málo
Vodu samozřejmě potřebují všichni, ale v současné době jí už není pro všechny dost. Což ve Španělsku, které je dnes silně ohroženo klimatickými změnami a desertifikací, vytvořilo dost výbušné atmosféru.
Čistě řečí peněz se totiž dá říct, že pro státní pokladnu Španělska je výhodnější zásobovat nedostatkovou vodou z řeky Tejo skleníkové zemědělce na jihu. Ti totiž přináší do rozpočtu nemalé zisky ze zdaněného exportu. Ale žádný soudný státník nemůže připravit o zdroj vody a živobytí další statisíce zemědělců, hospodařících v celém povodí Tajo, na které snížené průtoky velmi negativně doléhají. Pikantní je i to, že 275 kilometry délky svého toku vede Tajo i Portugalskem – kde vodu potřebují též.
Španělé si tedy nemohou jen tak dovolit přerozdělit veškerou dostupnou vodu v řece na svém vlastním území.
Už v roce 2013 přijala španělská vláda zákon, který se regulaci v hospodaření s vodou pokusil trochu napřímit. Od té doby každý měsíc probíhá v nádržích na řece měření, a ve srovnání s celoroční bilancí se vyhodnocuje dostupná rezerva. A podle toho, jaký je momentální úhrn zadržované vody, se stanoví objem pro čerpání a distribuci na jih. Byly také určeny čtyři režimy, úrovně čerpání.
Vypadá to sice složitě, ale v podstatě šlo o to, že když je vody v nádržích a řece dostatek, všichni také vodu bez obtíží dostanou. To vystihuje ona první úroveň čerpání. Druhá a třetí úroveň čerpání znamená, že vody v nádržích a řece je méně, a tak se distribuce na jih proporčně omezuje. Čtvrtá úroveň značí, že vody je prostě málo, a žádný transfer vody na jih se nekoná. Z řeky se pak nečerpá ani do závlah v povodí, voda se odebírá jen pro zásobování vodovodního řadu v městech a vesnicích.
Než přišlo sucho
Systém fungoval – sice ne bez výtek, ale relativně dobře – až do dnešních dní. Kdy se v důsledku opakovaných extrémních veder přiblížila situace, až nápadně připomínající onu čtvrtou a dosud jen teoretickou úroveň. Která by ale znamenala, že potrubím na jih nepoteče žádná voda. A ona miliardová sezóna v říši skleníků neproběhne.
Zemědělci na jihu si pochopitelně vodu vzít nechat nechtějí. Jsou na ní existenčně závislí.
Jenže to jsou i zemědělci od východu na západ Španělska, hospodařící v celém povodí Tajo. A tahle navýsost nepříjemná situace se sešla v časech regionálních – krajských voleb, kde se stala hlavním tématem. O hlasy voličů se tu na všech stranách (a ve všech stranách) bojuje zpochybňováním regulačního zákona z roku 2013. Je prý nespravedlivý.
Jak ale upozorňují odborníci ze španělské meteorologické služby, zákon z roku 2013 úplně nespravedlivý asi nebude. Jen neaktuální. Protože průměrná teplota ve Španělsku se od vybudování dohotovení Trasvase Tajo-Segura zvýšila o 1,3 stupně Celsia, a spolu s tím také hrubý průměr průtoků v řece Tajo poklesl o 12 %.
A na základě klimatických scénářů ony průtoky mohou do roku 2050 poklesnout až o 40 %. Do stavu, kdy trvale žádné čerpání vody možné nebude.
Děláme to celé špatně
„Globální oteplování změnilo situaci," komentuje to Julio Barea Luchena, který je specialistou a hydrogeologii ve španělské pobočce hnutí Greenpeace. „Transfer vody na jih už nefunguje. Ne pro celé Španělsko.“ Ve sporu, který panuje mezi zemědělci z povodí Tajo a na jihu země, hájí trochu osamělou pozici. Nekloní se totiž ani k jedné ze stran, ale trvá na tom, že: „Řeka Tajo potřebuje vodu, kterou ztrácí kvůli farmaření na jihovýchodě, k tomu aby sama přežila.“
Řeka, která přispěla k rozkvětu národního hospodářství, nyní Španělsko rozděluje. V debatách zaznívá, že by odběr vody měl být výrazněji zpoplatněn. Spekulovalo se o tom, že by litr vody z řeky, čerpaný za oné kritické čtvrté úrovně, měl stát 1,4 eur (33 korun). To je ve Španělsku cena benzínu, a pochopitelně se to s pozitivním ohlasem nesetkalo.
Hlasy, které se snaží hledat jiná řešení, zmiňují nutnost vybudovat dostatečné kapacity odsolovacích zařízení a čerpat vodu pro závlahu na jihu země z moře. Jenže i tohle řešení si žádá čas a peníze. A minimálně ten čas se Španělsku nedostává. Očekávány jsou další vlny veder, a vody zatím nepřibývá.
Po jedné sezóně bez vody prý zanikne na jihu 12 200 hektarů plantáží, o práci 15 000 lidí, a státní pokladna bude chudší o 137 milionů eur. Další stamiliony pak bude muset vyplatit na kompenzacích a sociální podpoře nezaměstnaným.
Julio Barea Luchena dodává, že celospolečensky silně vyostřená debata kolem vod řeky Tajo je ve své podstatě pomýlená. Nejde prý o to, zda je zákon z roku 2013 spravedlivý či nikoliv, jaká úroveň čerpání je přiměřená či zda voda ze španělské řeky patří jen Španělům. „Jde o to, že více než 80 % veškeré dostupné sladké vody se ve Španělsku využívá pro závlahu, a to je prostě neudržitelné. Je potřeba přehodnotit celý model španělského zemědělství.“
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (23)
Richard Vacek
22.5.2023 06:26Jaroslav Řezáč
22.5.2023 06:37 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
22.5.2023 07:51 Reaguje na Jaroslav ŘezáčA máme i úspěšné realizace, například Izrael pokrývá většinu pitné vody právě odsolováním:
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/izrael-pitna-voda-z-more-odsolovani-galilejske-jezero_1911230915_ako
Slavomil Vinkler
22.5.2023 07:43 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
22.5.2023 08:19 Reaguje na Slavomil VinklerJaroslav Řezáč
22.5.2023 06:36Španělé narazili na svůj alibismus. Ukazatelé, že bude vody spíše ubývat byli známé, udělali nic. Jen narazili do zdi.
Ve Španělsku se asi něco změní.
Jaroslav Černý
22.5.2023 09:39https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/evropa-reky-prehrady-likvidace-jezy-iniciativa-prirozeny-tok-dam-removal-europe.A230426_101123_eko-zahranicni_jadv
Jarka O.
22.5.2023 10:39 Reaguje na Jaroslav ČernýKarel Zvářal
22.5.2023 12:12 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
22.5.2023 14:33 Reaguje na Karel ZvářalMichal Uhrovič
22.5.2023 12:24 Reaguje na Jarka O.Má EU náhradu?
Končí časy sezóní zeleniny v zimě?
Jarka O.
22.5.2023 14:36 Reaguje na Michal UhrovičRichard Vacek
22.5.2023 16:50 Reaguje na Michal Uhrovičhttps://youtu.be/1aLNASgNxV8
Milan Milan
22.5.2023 12:54Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/evropa-reky-prehrady-likvidace-jezy-iniciativa-prirozeny-tok-dam-removal-europe.A230426_101123_eko-zahranicni_jadv
Slavomil Vinkler
22.5.2023 15:00 Reaguje na Milan MilanKarel Zvářal
22.5.2023 15:36 Reaguje na Slavomil VinklerA ano, vysoké jezy zbourat - teď při poslední velké vodě tam žařvali mladí skorci, když si staří postavili geniálně hnízdo pod splavem, aby na ně bredátoři nemohli. Přišla velká voda - sklopili ramena a souvislá vodní masa skorce k hnízdu nepustila... Prostě smrtonosná past.
Oldřich Vašíček
22.5.2023 17:58Celé je to provázené. Pokud někde nebude voda na závlahy, tak tam nebude zisk ze zemědělské produkce. A budou tam náklady na nezaměstnané.
Přitom mají ideální podmínky, aby na ty skleníky naskládaly FVE (ne úplně, nějaké to světlo projít musí :)) a použili vodu z oceánu. Technologie na to jsou. Spoléhat se jen na řeku, bez dostatečné akumulace, bylo krátkozraké. Hlavně, když se o změnách klimatu mluví pořád a všude. A mohli by k zelenině dodávat i mořskou sůl. Dva v jednom. :)