Buk versus bříza. Který druh lépe poroste na holině?
11.6.2022 07:03 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Využití břízy, buku a smrku při obnově lesa, ilustrační snímek.
Zdroj | VÚLHM
V rychlosti růstu na kalamitních holinách vynikají především pionýrské druhy dřevin, z nichž se po smrkových porostech ve středních polohách nejčastěji zmlazuje bříza bělokorá.
Břízu, stejně jako další pionýrské dřeviny, lze využít při tvorbě nových lesních porostů po kalamitách. Přes biologickou opodstatněnost využívání pionýrských dřevin brání jejich širšímu uplatnění nedostatečné znalosti jejich přínosů. Nadále tak na rozsáhlých holinách převažuje konvenční umělá obnova, v níž je dnes nejčastěji využíván buk lesní.
Proto se vědci z Mendelovy univerzity v Brně rozhodli ve svém výzkumu porovnat nadzemní biomasu dominantně březového, přirozenou obnovou vzniklého porostu a výsadby buku prakticky shodného stáří na variantách obnovního experimentu založeného po větrné kalamitě a následném dotěžení nepůvodního smrkového porostu. Své výsledky zveřejnili v článku Srovnání růstu a nadzemní biomasy mladého porostu buku a břízy rostoucích na kalamitní holině po alochtonní smrčině, který publikovali v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2022.
Z produkčního hlediska je u březových porostů významné období kulminace průměrného přírůstu nadzemní biomasy, což je obvykle ve věku kolem dvaceti let, kdy může převyšovat 5 tun/ha/rok a kromě věku závisí na stanovišti a hustotě porostu.
Na rozdíl od břízy se biomasa buku zjišťuje především u starších jedinců, resp. porostů. Důvodem je odlišný průběh růstu, který souvisí s odlišnou životní strategií druhů. Srovnání biomasy v mladých porostech břízy a buku tak pomůže objektivizovat přínosy využívání pionýrských dřevin jako prvního kroku obnovy a tvorby lesů po kalamitách.
Využití břízy, buku a smrku při obnově lesa, ilustrační snímek.
Zdroj | VÚLHM
Vědci své šetření uskutečnili na trvalé výzkumné ploše (TVP) Tipeček, která je lokalizována na polesí Habrůvka Školního lesního podniku „Masarykův les“ Křtiny. TVP vznikla v roce 2010 po větrné smršti Antonín s cílem porovnat různé způsoby obnovy lesa po kalamitách. Před kalamitou na ploše TVP rostl převážně smrkový, plně zapojený dospělý porost.
Na TVP byly založeny tyto varianty obnovy: síje břízy, sukcese, umělá obnova (smrk, buk), a to ve dvou dílčích sub-plochách (velká a malá). K hodnocení biomasy mladého bukového a březového porostu vědci využili varianty „velká sukcese“ (bříza) a „velká umělá obnova“ (buk).
Hektarové počty buku byly po devíti letech výrazně pod vysázenými počty. Z původních 10 000 jedinců zůstala necelá polovina, a to i přes to, že na ploše probíhalo opakované vylepšování.
Nízkou početnost buku neovlivnilo ani zastoupení ostatních dřevin, které obvykle nepřesahovaly podíl 10 %. Podobně jako početnost i výšky vysázeného buku ve většině případů neodpovídaly požadavkům na zajištěnou kulturu. Výsadby byly také stále poškozovány zvěří. To ovlivnilo i hodnoty nadzemní biomasy mladého bukového porostu, které ve sledovaném období nepřekročily 1 t/ha.
Neutěšený stav výsadby byl patrný navzdory standardní péči. Zjištěné výsledky tak korespondují s dosavadními poznatky o špatném odrůstání buku na holinách. Vědci proto doporučují spíše podsadby nebo výsadby buku na menší holosečné prvky než jeho přímou výsadbu na rozsáhlé holiny.
V kontrastu s výsledky zjištěnými v buku stav březových porostů potvrdil biologickou opodstatněnost využívání přirozené obnovy pionýrských dřevin (břízy) jako prvního kroku obnovy lesa po kalamitách. Variabilita ve struktuře, sukcesí vzniklých porostů s převahou břízy, je jejich typickým znakem a lze ji následně využít při procesu tvorby budoucích (bohatě strukturovaných) lesů.
Zjištěné výsledky ukazují nejen růstový a produkční, ale i ekologický potenciál břízy a buku na kalamitní holině. Navíc množství nadzemní biomasy bezprostředně souvisí s ukládáním uhlíku, což je jeden z významných ukazatelů udržitelnosti lesnického hospodaření.
Vědci konstatovali, že sukcese přirozeným zmlazením břízy na pokusné holině byla velmi úspěšná. Naopak za nezdařilou vědci označují výsadbu buku na téže holině. V devíti letech od založení kontrastuje březová a buková varianta v těchto parametrech: výška (800 cm vs. 280 cm), hustota (10 900 vs. 4 600 ks/ha) a nadzemní biomasa (26,8 vs. 0,79 t/ha).
Zjištěné výsledky tak potvrzují výhody uplatnění sukcese a pionýrských dřevin při obnově lesa po kalamitách. Bříza na rozsáhlých holinách odrůstá rychleji než vysázený buk – vytváří záhy zapojené porosty, a přispívá tak k naplňování konceptu udržitelného lesnictví.
Článek Srovnání růstu a nadzemní biomasy mladého porostu buku a břízy rostoucích na kalamitní holině po alochtonní smrčině je volně ke stažení.
reklama
Další články autora |
Kůrovcová kalamita v okolních zemích
Genetika a ochrana tisu červeného v regionu Podyjí
Douglaska tisolistá: její potenciál i rizika v českých lesíchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (48)
va
vaber
11.6.2022 08:37bříza je vytrvalá a roste všude ,ale laický pohled na břízy dnes, mi říká ,že mají tak třetinu listí než by měly zdravé břízy mít
Odpovědět
ss
smějící se bestie
11.6.2022 09:00Nejlépe by rostl asi akát.
Ale to už z toho nebyl les. Takže nejen bříza, buk, ale i dub, smrk, borovice, jedle - to všechno patří do lesa.
Odpovědět
Ale to už z toho nebyl les. Takže nejen bříza, buk, ale i dub, smrk, borovice, jedle - to všechno patří do lesa.
Karel Zvářal
11.6.2022 12:46Bříza má i dobrou výhřevnost, také je využitelná na výrobu košťat. Po prořezávkách s podsatbou buku aj. dřevin je jako pionýrská asi nejlepší, neb zhusta roste na i na rozpálených střechách.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
11.6.2022 15:59 Reaguje na Karel ZvářalJo, předkové ji uměli využít. A Finové prý ji používají i na nábytek.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.6.2022 05:58 Reaguje na smějící se bestieTo co využívají Finové je severská forma Betula pendula var. carelica nazývaná kamenka. Její dřevo má nejen velice zajímavou křesbu ale i podstatně lepší vlastnosti dřeva. U nás se snad ještě ojediněle vyskytuje někde v Beskydech.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
11.6.2022 14:16Buk je hlavně velmi chutný, proto ho zvěř okousává.
V dnešním prostředí, kdy luk je velmi málo, téměř neexistují polní kultury pícnin a okraje lesů a cest nejsou vyžínány drobnými chovateli hlavně králíků a nejsou na nich udržovány trávníky, ale jsou zarostlé plevely má zvěř mnohem méně pastvy než dříve a proto se živí výhonky stromečků. Dříve ale buk bez problémů rostl třeba na zalesňovaných loukách nebo na zatravněných pasekách, jen o něco pomaleji než nálety a než smrčky.
Bříza se potom oproti buku šíří samovolně na velké vzdálenosti, protože má malá semena roznášená větrem. Semeno buků sice vzchází mnohem spolehlivěji než semeno břízy, buk se ale mimo dosah přiorzeného opadu ze stromu dostane jen velmi vzácně některými živočich, ptáky a vererkami, které je mohou za určitých okolností roznést. Bříza ovšem produkuje velké množství semen roznášených až na kilometry.
Možná že dobrou strategií ve využití břízy jako pionýrského stromu by bylo prosté ponechání dospělých jedninců v jinak káceném lese. Pokud by jich bylo na každá kilometr čtvereční dostatečné hraniční množství, byly by volné plochy osazovány břízami samovolně.
Odpovědět
V dnešním prostředí, kdy luk je velmi málo, téměř neexistují polní kultury pícnin a okraje lesů a cest nejsou vyžínány drobnými chovateli hlavně králíků a nejsou na nich udržovány trávníky, ale jsou zarostlé plevely má zvěř mnohem méně pastvy než dříve a proto se živí výhonky stromečků. Dříve ale buk bez problémů rostl třeba na zalesňovaných loukách nebo na zatravněných pasekách, jen o něco pomaleji než nálety a než smrčky.
Bříza se potom oproti buku šíří samovolně na velké vzdálenosti, protože má malá semena roznášená větrem. Semeno buků sice vzchází mnohem spolehlivěji než semeno břízy, buk se ale mimo dosah přiorzeného opadu ze stromu dostane jen velmi vzácně některými živočich, ptáky a vererkami, které je mohou za určitých okolností roznést. Bříza ovšem produkuje velké množství semen roznášených až na kilometry.
Možná že dobrou strategií ve využití břízy jako pionýrského stromu by bylo prosté ponechání dospělých jedninců v jinak káceném lese. Pokud by jich bylo na každá kilometr čtvereční dostatečné hraniční množství, byly by volné plochy osazovány břízami samovolně.
JS
Jarek Schindler
12.6.2022 06:29 Reaguje na Radim PolášekPonechání dospělých jedinců v jinak káceném lese? Problém asi bude, že bříza má obmýtí 40 až 60 let a většinou nedožije doby kdy se kácí další dřeviny. Je světlomilná s rychlým růstem v mládí ale na rozdíl od většiny dalších dřevin i výrazně krátkověká.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
13.6.2022 18:37 Reaguje na Jarek SchindlerTo bylo v minulosti běžné lesní hospodaření, dospělé stromy se ponechávaly v jinak káceném lese a svými semeny tu plochu zalesnily.
Ale u bříz to nemusí být přímo na té ploše, protože březové semeno je dost silně na velkou vzdálenost rozšiřováno větrem, stačí když jsou dospělé břízy plodící semena pouze v blízkosti. A při určité plošné hustotě dospělých bříz v nějakém regionu bude k zarůstání volných ploch divokým nálete březových stromečků docházet v celém regionu. Že je bříza krátkověká , nijak nevadí, i pokud budou dospěli jedinci přímo na této ploše. Když už bude plocha zarostlá nepravidleně divokými nálety bříz a ještě předtím, než se pod ty břízy osadi třeba ty buky nebo jiné dřeviny produkčního lesa, nebude problém těch pár stromů individuálně vykácet a odvézt. Dokonce by to mohlo vyhovovat běžnému malému venkovskému majiteli lesa, protože by to produkovalo dřevo na topení. Které jinak lesní pozemek ve fázi malých stromků neprodukuje.
Odpovědět
Ale u bříz to nemusí být přímo na té ploše, protože březové semeno je dost silně na velkou vzdálenost rozšiřováno větrem, stačí když jsou dospělé břízy plodící semena pouze v blízkosti. A při určité plošné hustotě dospělých bříz v nějakém regionu bude k zarůstání volných ploch divokým nálete březových stromečků docházet v celém regionu. Že je bříza krátkověká , nijak nevadí, i pokud budou dospěli jedinci přímo na této ploše. Když už bude plocha zarostlá nepravidleně divokými nálety bříz a ještě předtím, než se pod ty břízy osadi třeba ty buky nebo jiné dřeviny produkčního lesa, nebude problém těch pár stromů individuálně vykácet a odvézt. Dokonce by to mohlo vyhovovat běžnému malému venkovskému majiteli lesa, protože by to produkovalo dřevo na topení. Které jinak lesní pozemek ve fázi malých stromků neprodukuje.
JS
Jarek Schindler
13.6.2022 19:20 Reaguje na Radim PolášekAle jo. Výstavky se ponechávají dodnes. Já reagoval doslova na to co jste napsal. Dospělé jedince břízy prostě v tom mýtním porostě nanajdete a jako výstavek jsem ji snad, kromě "lesního pláště" někde u luk či kolem cest, asi ještě neviděl. No a dřevo na topení? Ne že by bříza nebyla dobrá. Hoří i syrová, neprská. Tady je spíš problém, že po prořezávkách a následně probírkách zústává v lese spousta dřeva. Většinou si to lidé uklidí někde pár metrů kolem cest. Na druhou stranu v mýtních porostech budeme nechávat hmotu na zetlení a z prořezávek ji budeme vyklizovat?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
11.6.2022 14:47Pridám komentár lesníka: "Žena, breza a koza do lesa nepatria."
Samozrejme ako pionierska drevina sa breza na bezpracné zalesnenie hodí. Ale ten prechod na "normálny" les je podľa mňa dosť náročný. POznám takú pokusnú plochu zhruba 40 ročný bezzásah na Vsetínsku cca 500 mnm. do holiny vysadené smrečky a spontánne narastený brezový les. Majiteľ si povedal, že mu stačí aj drevo na kúrenie a nezasahoval. Les vyrástol brezovo - rakytový a smrečky vyhynuli. Síce medzi smrekovými monukultúrami je to ekologický počin, ale výsledok je dosť nepresvedčivý ani úžitok ani pekný les. Možno za 100 rokov nakoniec prevládne buk a bude tam prales,žiaľ to už asi na vlastné oči neuvidím.
Odpovědět
Samozrejme ako pionierska drevina sa breza na bezpracné zalesnenie hodí. Ale ten prechod na "normálny" les je podľa mňa dosť náročný. POznám takú pokusnú plochu zhruba 40 ročný bezzásah na Vsetínsku cca 500 mnm. do holiny vysadené smrečky a spontánne narastený brezový les. Majiteľ si povedal, že mu stačí aj drevo na kúrenie a nezasahoval. Les vyrástol brezovo - rakytový a smrečky vyhynuli. Síce medzi smrekovými monukultúrami je to ekologický počin, ale výsledok je dosť nepresvedčivý ani úžitok ani pekný les. Možno za 100 rokov nakoniec prevládne buk a bude tam prales,žiaľ to už asi na vlastné oči neuvidím.
JM
Josef Marouš
11.6.2022 14:55S břízou, coby kalamitní dřevinou jsou bohaté zkušenosti zejména z vrcholků Krušných hor, kdy se po imisní kalamitě zvolila bříza jako dřevina rychle záchrany.
Výsledek je patrný dodnes. Z původního nadšení přišlo kruté vystřízlivění, ještě po třiceti letech probíhaly marné snahy břízu potlačit a vysadit vhodnější dřeviny.
Bříza svými větvemi jakoukoliv jinou dřevinu "ušlehá", a ty které přežijí, zůstanou zakrslé a pokřivené.
Realita opěvu břízy není ve snaze stabilizovat lesní porosty proti rozpadu, ale získání maximálního množství biomasy pro energetický sektor.
Další věcí je, že pro zalesnění ploch byly zvoleny sazenice buku kategorie 1 a 2 (nejmenší, do max 25cm, o důvodu nechci polemizovat), místo kategorie 3, lépe 4.
Další věcí je, že buk začíná růst rychle až po 15-20. roce života, takže srovnání porostů v mladém věku je nesmyslné.
Odpovědět
Výsledek je patrný dodnes. Z původního nadšení přišlo kruté vystřízlivění, ještě po třiceti letech probíhaly marné snahy břízu potlačit a vysadit vhodnější dřeviny.
Bříza svými větvemi jakoukoliv jinou dřevinu "ušlehá", a ty které přežijí, zůstanou zakrslé a pokřivené.
Realita opěvu břízy není ve snaze stabilizovat lesní porosty proti rozpadu, ale získání maximálního množství biomasy pro energetický sektor.
Další věcí je, že pro zalesnění ploch byly zvoleny sazenice buku kategorie 1 a 2 (nejmenší, do max 25cm, o důvodu nechci polemizovat), místo kategorie 3, lépe 4.
Další věcí je, že buk začíná růst rychle až po 15-20. roce života, takže srovnání porostů v mladém věku je nesmyslné.
JS
Jarek Schindler
12.6.2022 06:13 Reaguje na Josef MaroušNaprostý souhlas. Jen dodám, že v článku udávají výšku buku v 9 letech po výsadbě 280cm. To je ten buk již zvěři dávno odrostlý. No a bříza je velice ohebná a pokud na ni napadne mokrý sníh ohne se a ohne vše co roste pod ní. Bříza se narovná, dřeviny pod ní většinou již ne.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
12.6.2022 21:16 Reaguje na Jarek SchindlerJak jsem psal níže, ten buk odrostl zvěři za cenu neúměrné péče (vyžínání, nátěr proti okusu, vylepšování).
Ten březový porost má velkou výhodu, že si jím koupíme čas. Místo obnovy velké kalamitní holiny cílovými dřevinami naráz, je možné počkat a začít ji obnovovat postupně.
Odpovědět
Ten březový porost má velkou výhodu, že si jím koupíme čas. Místo obnovy velké kalamitní holiny cílovými dřevinami naráz, je možné počkat a začít ji obnovovat postupně.
JS
Jarek Schindler
13.6.2022 19:23 Reaguje na Jan ŠkrdlaNo vidíte a jsou místa kde máte buk pomalu jako plevelnou dřevinu. Nic jiného pod sebe nepustí a pokud tam chcete i něco jiného tak musíte ten buk výrazně redukovat.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
13.6.2022 21:21 Reaguje na Jarek SchindlerAkorát to není případ lokality Tipeček. Tam vysazený buk vyloženě živořil.
Tam kde tomu tak je, tak se nabízí přirozená obnova buku. Pokud chcete jinou dřevinu, tak jako příměs za cenu té redukce buku. Jinak umělá obnova čehokoliv mi v takovým místech nedává smysl.
Odpovědět
Tam kde tomu tak je, tak se nabízí přirozená obnova buku. Pokud chcete jinou dřevinu, tak jako příměs za cenu té redukce buku. Jinak umělá obnova čehokoliv mi v takovým místech nedává smysl.
JS
Jarek Schindler
14.6.2022 13:53 Reaguje na Jan ŠkrdlaProč cpát něco tam kde to jen a pouze živoří?
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
14.6.2022 23:49 Reaguje na Jarek SchindlerPokud vím, jedná se o experiment.
Článek řeší skutečnost, že rozsáhlé kalamitní holiny po smrku jsou plošně zalesňovány bukem. A to i tam, kde se mu nedaří.
Jinak dá se očekávat, že na stejné lokalitě bude buk lépe prosperovat v kotlíku v přípravném porostu, než uprostřed velké holiny.
Odpovědět
Článek řeší skutečnost, že rozsáhlé kalamitní holiny po smrku jsou plošně zalesňovány bukem. A to i tam, kde se mu nedaří.
Jinak dá se očekávat, že na stejné lokalitě bude buk lépe prosperovat v kotlíku v přípravném porostu, než uprostřed velké holiny.
RP
Radim Polášek
13.6.2022 20:05 Reaguje na Josef MaroušTak možná to záleží i na prostředí. Třeba tam byla na vrcholcích Krušných hor v té době kyselými emisemi vymytá půda, která vyhovovala bříze a nevyhovovala produkčním dřevinám.
Já zase mám zkušenosti s břizou u nás, tak zhruba 330 - 400 m nad mořem a v Beskydech, tak odhadem 400- 500 m nad m., s břízami zapojenými do dalšího lesního porostu. Bříza tam rostla běžně zpojená do okolního porostu, šlehající větvičky se vůbec nevyskytovaly, dokud bříza nedorostla aspoň 5 - 10 metrů a v té době už byl i okolní porost tak vysoký, že by takové šlehající větvičky nebyly níž než takových 3 metry nad zemí a tudíž by vůbec na podsazené stromky nedosáhly. Taky kmínky bříz rostly tak silné, že působením sněhu nelehaly a nelámaly okolní dřeviny. Zkrátka rostoucí bříza má u nás v lese i větvičky i kmínek v poř´čátečních etapách růstu ak silné, že se ty problémy nevyskytovaly.
Výjimkou jsou pouze městské břízy ve městě. Ty jsou sázené daleko od sebe, takže i ve vyšším věku mají větve až pomalu na zem a ty jsou silně povislé,takže za větru, kdyby tam rostly stromečky, tak by je mohly ušlehat.
Problém u nás bude asi spíš v tom, že ten porost pionýrských dřevin ve výšce 2 - 5 metrů by byl tak hustě zapojený, že by pod nimi byl tak silný stín, že by ty malé podsázené stromečky asi hynuly na nedostatek světla. Případně by tam bylo přirostené ještě ostružiní, propletené mezi tím porostem a částečně nedostatkem světla odumírající a polorozpadající se ostnaté šlahouny a to by byl vůbec problém pro člověka se tam vůbec do toho porostu dostat, takový porost je místy absolutně neprůchodný. Natož tam podsazovat stromečky.
Odpovědět
Já zase mám zkušenosti s břizou u nás, tak zhruba 330 - 400 m nad mořem a v Beskydech, tak odhadem 400- 500 m nad m., s břízami zapojenými do dalšího lesního porostu. Bříza tam rostla běžně zpojená do okolního porostu, šlehající větvičky se vůbec nevyskytovaly, dokud bříza nedorostla aspoň 5 - 10 metrů a v té době už byl i okolní porost tak vysoký, že by takové šlehající větvičky nebyly níž než takových 3 metry nad zemí a tudíž by vůbec na podsazené stromky nedosáhly. Taky kmínky bříz rostly tak silné, že působením sněhu nelehaly a nelámaly okolní dřeviny. Zkrátka rostoucí bříza má u nás v lese i větvičky i kmínek v poř´čátečních etapách růstu ak silné, že se ty problémy nevyskytovaly.
Výjimkou jsou pouze městské břízy ve městě. Ty jsou sázené daleko od sebe, takže i ve vyšším věku mají větve až pomalu na zem a ty jsou silně povislé,takže za větru, kdyby tam rostly stromečky, tak by je mohly ušlehat.
Problém u nás bude asi spíš v tom, že ten porost pionýrských dřevin ve výšce 2 - 5 metrů by byl tak hustě zapojený, že by pod nimi byl tak silný stín, že by ty malé podsázené stromečky asi hynuly na nedostatek světla. Případně by tam bylo přirostené ještě ostružiní, propletené mezi tím porostem a částečně nedostatkem světla odumírající a polorozpadající se ostnaté šlahouny a to by byl vůbec problém pro člověka se tam vůbec do toho porostu dostat, takový porost je místy absolutně neprůchodný. Natož tam podsazovat stromečky.
RP
Radim Polášek
13.6.2022 20:16 Reaguje na Josef MaroušJinak, pokud tam je bříza kalamitní, tak na to by možná byl snadný recept. Podle mne je třeba v první etapě silné dřevo vykácet a dát na palivové dřevo a slabé stromky důsledně vysekat třeba do té štěpky. Až to začne obrůstat, tak za 3 - 5 let znova vysekat do štěpky a potom ještě jednou nebo i víckrát. Tím se ty břízy oslabí a poněkud vyčerpají sebe i půdu v blízkém okolí a vytvoří mezi sebou volné proluky. Zatímco pro jiné druhy dřeviny ta půda vyčerpaná není. Nebo je vyčerpaná výrazně méně.
Takže když se po posledním štěpkování vysadí do těch proluk produkční dřeviny, měly by začít růst tak výrazně, že by je ty oslabené břízy vedle nich už neměl dokázat přerůst ani jinak zlikvidovat.
Odpovědět
Takže když se po posledním štěpkování vysadí do těch proluk produkční dřeviny, měly by začít růst tak výrazně, že by je ty oslabené břízy vedle nich už neměl dokázat přerůst ani jinak zlikvidovat.
BM
Břetislav Machaček
12.6.2022 19:29Vítr věje od energetiků a snižování nákladů na péči o les. Samovýsev břízy
ušetří na výsadbě i ochraně před okusem a ke štěpkování ji lze použít už
za pár let. Klidně už jako tyčovinu a návratnost investice do plundr lesa
se tak rapidně sníží oproti výsadby, pěstování a ochrany jiných dřevin.
Ono totiž dochází kůrovcové dříví a kapacita kotelen na štěpku narůstá.
Provozovatelé tak lobují u "lesáků" za takové energetické lesy, aby měli
po vykácení zbytků smrků palivo. O nic jiného tu nejde, ale pouze o to,
jak to odůvodnit, aby to ekologové pochválili, jakéže to konají dobro.
Odpovědět
ušetří na výsadbě i ochraně před okusem a ke štěpkování ji lze použít už
za pár let. Klidně už jako tyčovinu a návratnost investice do plundr lesa
se tak rapidně sníží oproti výsadby, pěstování a ochrany jiných dřevin.
Ono totiž dochází kůrovcové dříví a kapacita kotelen na štěpku narůstá.
Provozovatelé tak lobují u "lesáků" za takové energetické lesy, aby měli
po vykácení zbytků smrků palivo. O nic jiného tu nejde, ale pouze o to,
jak to odůvodnit, aby to ekologové pochválili, jakéže to konají dobro.
JŠ
Jan Škrdla
12.6.2022 21:10 Reaguje na Břetislav MachačekTak to jste vedle. S čím by se dalo souhlasit, tak s 2. větou.
Ten bukový porost přežil a dorostl za cenu neúměrné péče (vyžínání, ochrana proti zvěři), naopak ten březový si žil vlastním životem. V případě velké kalamitní holiny je to nedocenitelná věc.
Odpovědět
Ten bukový porost přežil a dorostl za cenu neúměrné péče (vyžínání, ochrana proti zvěři), naopak ten březový si žil vlastním životem. V případě velké kalamitní holiny je to nedocenitelná věc.
BM
Břetislav Machaček
13.6.2022 09:36 Reaguje na Jan ŠkrdlaVzpomeňte si na má slova za patnáct let, když se začnou
štěpkovat prvé březové nálety s tím, že je nahradí opět
bříza. "EKOenergetika" si bude žádat stále více levné
štěpky a tu může zlevnit pouze samovýsev a bezúdržba
takového "LESA". Znám podnikatele, který se třepe na
prodej státního lesa v okolí, aby ho takto drancoval
a měl v něm i vlastní honitbu. Zatím marně, ale vkládá
naděje do této vlády, že se lesů "výhodně" zbaví, aby
z prodeje umořila část dluhů. Už má v hlavě linku na
pelety a brikety a i možnost jak bude štěpkou krmit
teplárny přestavěné z uhlí na biomasu.Takové březové plantáže budou opravdu pro přírodu přínosem, ale v negativním smyslu. Bříza je nenáročná, ale ani ona není
bez chyb. Stačí mokrý namrzající sníh a z lesa je změť
ohlých a vyvrácených stromů. Pokud mne někdo přesvědčí,
že nebude energetický les cílem, tak budiž, ale mám obavu,
že vítr věje právě odtamtud. Ono než čekat na těžební zbytky, tak se více vyplatí takový energetický les.
Vyřezávat břízu ve věku pěti let, aby nekonkurovala
jiným dřevinám ( pokud tam vůbec rostou) nebude cílem pro
ty, kteří chtějí z lesa mít rychlý zdroj zisků a nečekat
jako u buku 100 a více let. Počkají si dalších deset a
seštěpkují vše sakumprásk. Dnes se neinvestuje do lesů
pro potomky, ale pro rychlou návratnost investice. Jinak
se omlouvám vlastníkům lesů, kteří sází les pro budoucí generace a ošetřují cílové dřeviny od vyklíčení semene
po jejich pokácení. Před nimi hluboce smekám, protože vím
co to obnáší.
Odpovědět
štěpkovat prvé březové nálety s tím, že je nahradí opět
bříza. "EKOenergetika" si bude žádat stále více levné
štěpky a tu může zlevnit pouze samovýsev a bezúdržba
takového "LESA". Znám podnikatele, který se třepe na
prodej státního lesa v okolí, aby ho takto drancoval
a měl v něm i vlastní honitbu. Zatím marně, ale vkládá
naděje do této vlády, že se lesů "výhodně" zbaví, aby
z prodeje umořila část dluhů. Už má v hlavě linku na
pelety a brikety a i možnost jak bude štěpkou krmit
teplárny přestavěné z uhlí na biomasu.Takové březové plantáže budou opravdu pro přírodu přínosem, ale v negativním smyslu. Bříza je nenáročná, ale ani ona není
bez chyb. Stačí mokrý namrzající sníh a z lesa je změť
ohlých a vyvrácených stromů. Pokud mne někdo přesvědčí,
že nebude energetický les cílem, tak budiž, ale mám obavu,
že vítr věje právě odtamtud. Ono než čekat na těžební zbytky, tak se více vyplatí takový energetický les.
Vyřezávat břízu ve věku pěti let, aby nekonkurovala
jiným dřevinám ( pokud tam vůbec rostou) nebude cílem pro
ty, kteří chtějí z lesa mít rychlý zdroj zisků a nečekat
jako u buku 100 a více let. Počkají si dalších deset a
seštěpkují vše sakumprásk. Dnes se neinvestuje do lesů
pro potomky, ale pro rychlou návratnost investice. Jinak
se omlouvám vlastníkům lesů, kteří sází les pro budoucí generace a ošetřují cílové dřeviny od vyklíčení semene
po jejich pokácení. Před nimi hluboce smekám, protože vím
co to obnáší.
Pe
Petr
13.6.2022 10:04 Reaguje na Břetislav Machaček"Jinak
se omlouvám vlastníkům lesů, kteří sází les pro budoucí generace a ošetřují cílové dřeviny od vyklíčení semene
po jejich pokácení."
A v čem je rozdíl?
Ve skutečnosti je to v podstatě to samé, seštěpkovat sakumprásk, jako vykácet sakumprásk. Rozdíl je jen v čase a v našich hlavách.
A aby nedošlo k nepochopení, neschvaluji ani jedno. Oboje je jen drancování přírody pro zisk.
Odpovědět
se omlouvám vlastníkům lesů, kteří sází les pro budoucí generace a ošetřují cílové dřeviny od vyklíčení semene
po jejich pokácení."
A v čem je rozdíl?
Ve skutečnosti je to v podstatě to samé, seštěpkovat sakumprásk, jako vykácet sakumprásk. Rozdíl je jen v čase a v našich hlavách.
A aby nedošlo k nepochopení, neschvaluji ani jedno. Oboje je jen drancování přírody pro zisk.
DM
Dalibor Motl
13.6.2022 13:51 Reaguje na PetrNic není třeba "sakumprásk" kácet. Aplikuje se podrostní nebo výběrné hospodaření ev. "les trvale tvořivý". Les následně trvale poskytuje stavební dřevo i mimoprodukční funkce. Nikde nevzniká holina. Problém to může být pro pionýry pasek jako je bříza, vrbka, maliník, třtiny... Ty ale vždycky zachrání nějaký ten orkán nebo tornádo...
Odpovědět
Pe
Petr
13.6.2022 14:24 Reaguje na Dalibor MotlAno, souhlasím a les trvale tvořivý by se mi také líbil. Ale, a upřímně - kolik majitelů tohle dělá, nebo chce dělat?
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
13.6.2022 14:58 Reaguje na PetrProtože jim současný lesní zákon příliš komplikuje život. Kolikrát malí majitelé ani nevědí, že by jim spíš mohl vyhovovat převod na výběrný les nebo třeba olšovou pařezinu.
Odpovědět
Pe
Petr
13.6.2022 15:16 Reaguje na Dalibor MotlTo si nemyslím. Spíš že málokdo má zájem se lesem zabývat nějak vážněji. Dnes je zájem o rychlý zisk. Vykácet a prodat.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
13.6.2022 16:37 Reaguje na Dalibor MotlTakový porost pionýrských dřevin je nachystaný na převod na les trvale tvořivý. Můžete jej prosvětlit a posázet cílovými dřevinami nebo vyrobit kotlíky. V podstatě tak urychlujete sukcesi.
Na druhou stranu jsou lidi, kterým to nevysvětlíte, a kteří považují za jedinou možnost pasečné hospodaření.
Odpovědět
Na druhou stranu jsou lidi, kterým to nevysvětlíte, a kteří považují za jedinou možnost pasečné hospodaření.
BM
Břetislav Machaček
13.6.2022 16:01 Reaguje na PetrOno pane hlavní rozdíl je v tom, že ten les je
opravdovým lesem 100 let a nikoliv plantáží
cyklicky se obměňujících patnáctiletých stromků.
Kácet se dá sakumprásk, ale mozaikovitě třeba po hektaru. Pouze se musí kácet moudře a neotvírat
les větru. Výběrová těžba je hezkou teorií, ale
už nyní o ni není zájem pro její pracnost a tudíž
efektivitu. A co teprve v budoucnu za těch 100 let?
Budou tu nějací chlapi s pilou a koněm na vytažení
vykáceného stromu z okolního porostu? Uvažujte
prosím s vizí do budoucna, kdy bude ruční práce k nezaplacení a kdy se vyplatí pouze vykácet něco
sakumprásk pomocí těžké techniky. Kácet výběrově
a dosazovat po vykáceném stromu nové vám nikdo
ve velkém dělat nebude. Asi jste nikdy netěžil
ze vzrostlého lesa výběrově stromy určené k těžbě
a nevytahoval je ze zapojeného porostu. Je to práce pro "vrahy", jak s oblibou říkal kamarád revírník
a kritizoval po těžbě a přibližování každý odřený
strom. I já pak běhal po lese s balzámem a zatíral
rány na stromech, aby se nemusely bez ošetření kácet za pár let. Ono se tomu poškození nevyhne sebelepší profík a těch bohužel na takovou práci spíše ubývá. Jinak je to hezká teorie, ale praxe
je a bude zcela jiná, pokud se z té teorie nedojde
až k pralesu a řezivo se doveze odjinud.
Odpovědět
opravdovým lesem 100 let a nikoliv plantáží
cyklicky se obměňujících patnáctiletých stromků.
Kácet se dá sakumprásk, ale mozaikovitě třeba po hektaru. Pouze se musí kácet moudře a neotvírat
les větru. Výběrová těžba je hezkou teorií, ale
už nyní o ni není zájem pro její pracnost a tudíž
efektivitu. A co teprve v budoucnu za těch 100 let?
Budou tu nějací chlapi s pilou a koněm na vytažení
vykáceného stromu z okolního porostu? Uvažujte
prosím s vizí do budoucna, kdy bude ruční práce k nezaplacení a kdy se vyplatí pouze vykácet něco
sakumprásk pomocí těžké techniky. Kácet výběrově
a dosazovat po vykáceném stromu nové vám nikdo
ve velkém dělat nebude. Asi jste nikdy netěžil
ze vzrostlého lesa výběrově stromy určené k těžbě
a nevytahoval je ze zapojeného porostu. Je to práce pro "vrahy", jak s oblibou říkal kamarád revírník
a kritizoval po těžbě a přibližování každý odřený
strom. I já pak běhal po lese s balzámem a zatíral
rány na stromech, aby se nemusely bez ošetření kácet za pár let. Ono se tomu poškození nevyhne sebelepší profík a těch bohužel na takovou práci spíše ubývá. Jinak je to hezká teorie, ale praxe
je a bude zcela jiná, pokud se z té teorie nedojde
až k pralesu a řezivo se doveze odjinud.
RP
Radim Polášek
13.6.2022 18:48 Reaguje na Břetislav MachačekS tou výběrovou těžbou máte pravdu.
Ale za sto let budou nejspíš pro takovou výběrovou těžbu robotičtí koně a minimalizaci poškození stromů bude počítat procesor toho koně. Obecně bude takový výběrová těžba v budoucnu poněkud snadnější. Je dost dobře možné, že budou existovat smíšené produkční lesy ze stromů se vzácnějšími dřevy, jejichž ekonomika bude založena na výběrové těžbě těch stromů a prodeji jejich ceněného dřeva za vysokou cenu.
Odpovědět
Ale za sto let budou nejspíš pro takovou výběrovou těžbu robotičtí koně a minimalizaci poškození stromů bude počítat procesor toho koně. Obecně bude takový výběrová těžba v budoucnu poněkud snadnější. Je dost dobře možné, že budou existovat smíšené produkční lesy ze stromů se vzácnějšími dřevy, jejichž ekonomika bude založena na výběrové těžbě těch stromů a prodeji jejich ceněného dřeva za vysokou cenu.
BM
Břetislav Machaček
13.6.2022 19:37 Reaguje na Radim PolášekVýběrová těžba při absenci výchovy lesa
bude dílem náhody jak kvalitní bude kmen.
Rovné, dlouhé a bezsukové kmeny jsou
dílem výchovy lesa od sazenic přes tyčovinu až po probírky nemocných
a poškozených stromů. Při růstu více
druhů a různých ročníků zvítězí vždy ty
starší, vitálnější a agresivnější . Ty
nedovolí jiným v okolí růst tak, aby
z nich narostly ty rovné a bezsukové
kmeny. Jako palivové dříví budiž, ale
opět rači štípat rovný a bezsukový kmen, než pokroucený kmen plný suků s velkým ovětvením. Je to cesta ke strojnímu zpracování´na štěpku před kterým varuji, že vítr věje od ekoenergetiky, která
už ovlivnila myšlení některých lesáků
a ekologů. Proč a zač netuším.
Odpovědět
bude dílem náhody jak kvalitní bude kmen.
Rovné, dlouhé a bezsukové kmeny jsou
dílem výchovy lesa od sazenic přes tyčovinu až po probírky nemocných
a poškozených stromů. Při růstu více
druhů a různých ročníků zvítězí vždy ty
starší, vitálnější a agresivnější . Ty
nedovolí jiným v okolí růst tak, aby
z nich narostly ty rovné a bezsukové
kmeny. Jako palivové dříví budiž, ale
opět rači štípat rovný a bezsukový kmen, než pokroucený kmen plný suků s velkým ovětvením. Je to cesta ke strojnímu zpracování´na štěpku před kterým varuji, že vítr věje od ekoenergetiky, která
už ovlivnila myšlení některých lesáků
a ekologů. Proč a zač netuším.
RP
Radim Polášek
13.6.2022 20:33 Reaguje na Břetislav MachačekTak to záleží druh od druhu dřeviny. Některé druhy vám vytvoří bezsukatý rovný kmene i ve smíšeném lese a nezapojené. Třaba modřín a tuším jsem viděl i nějaké borovice. Jiné ho musí vytvořít podmíněně tou výchovou.
U listnatých stromů čeká lesáky obrovská práce vybrat či vyšlechtit vhodné klony či odrůdy, které mají ty kmeny co nejvíce rovné a málo sukaté. Stačí se projít v takovém lese, ale i třeba v obyčejných městských parcích, jak má stejný druh hlavně listatých dřevin vyrostlých defakto v nezapojeném porostu docela velmi rozdílné kmeny. Jedny stromy je mají pokroucené a rozsochaté a rozvětvené už málem od země, takže poskytnou třeba jen 2 - 4 metry rovného kmene. A zbytek tak možná na pokroucené samorosty. Jiné mají rovný kmen třeba 8 - 12 metrů a potom mají rozsochatou a rozvětvenou korunu. A některé stromy stejného druhu jsou rovné až skoro po vrch a jenom z nich postupně jdou relativně tené větve. A to je přitom stejný druh dřeviny. Třeba, co jsem si všiml, je toto vidět u různých volně vyrostlých, ne v zápoji, třeba buků nebo dubů nebo i jasanů . Případně javorů.
Odpovědět
U listnatých stromů čeká lesáky obrovská práce vybrat či vyšlechtit vhodné klony či odrůdy, které mají ty kmeny co nejvíce rovné a málo sukaté. Stačí se projít v takovém lese, ale i třeba v obyčejných městských parcích, jak má stejný druh hlavně listatých dřevin vyrostlých defakto v nezapojeném porostu docela velmi rozdílné kmeny. Jedny stromy je mají pokroucené a rozsochaté a rozvětvené už málem od země, takže poskytnou třeba jen 2 - 4 metry rovného kmene. A zbytek tak možná na pokroucené samorosty. Jiné mají rovný kmen třeba 8 - 12 metrů a potom mají rozsochatou a rozvětvenou korunu. A některé stromy stejného druhu jsou rovné až skoro po vrch a jenom z nich postupně jdou relativně tené větve. A to je přitom stejný druh dřeviny. Třeba, co jsem si všiml, je toto vidět u různých volně vyrostlých, ne v zápoji, třeba buků nebo dubů nebo i jasanů . Případně javorů.
RP
Radim Polášek
13.6.2022 18:55 Reaguje na Břetislav MachačekTo asi taky máte pravdu, ale já to pro energetické účely spíš vidím, když už, na osázení těch původně lesních ploch například energetickými topoly . Ty totiž mají jednu podstatnou výhodu, dají se levně a snadno množit ve velkém množství řízkováním. Nebo některých druhů či vyšlechtěnýczh klonů vrb. Případně když by se trochu "šláplo" do toho množení řízky, šlo by takhle množit i dřeviny, které běžně řízkováním množit nejdou, třeba pro suché půdy vrbu Jívu.
Ono přece jen přirozené nálety z bříz nejsou příliš spolehlivé, zvláště když potřebné množství bříz musí nejdřív dorůst do věku produkujícícho semena.
Odpovědět
Ono přece jen přirozené nálety z bříz nejsou příliš spolehlivé, zvláště když potřebné množství bříz musí nejdřív dorůst do věku produkujícícho semena.
BM
Břetislav Machaček
13.6.2022 19:41 Reaguje na Karel ZvářalOn i ten Mirek tuší, že pro teplárny bude les na
štěpku požehnáním do budoucna, až dojde kůrovec.
Dyť je to šéf teplárenského sdružení a bez uhlí
a plynu to může teplárenství bez biomasy zabalit.
Odpovědět
štěpku požehnáním do budoucna, až dojde kůrovec.
Dyť je to šéf teplárenského sdružení a bez uhlí
a plynu to může teplárenství bez biomasy zabalit.
BM
Břetislav Machaček
13.6.2022 19:18 Reaguje na Radim PolášekV horách vám ty topoly růst nebudou a jíva bude pouze jako
keř a mimochodem velmi chutná zvěři. Bříza semení velmi brzy
a navíc ve velmi velkém množství. Potřebuje ale pro vzejíti
semen pudu narušenou a nezarostlou travou. Pokud vytěžíte
v zimě a do vysemenění půda zaroste travou, tak bude i břízy z náletů poskrovnu. Půdu tak musí zdevastovat těžká technika aby zůstala co nejdéle obnažená. Jinak bříza zvěři nechutná, ale srnci si na ni rádi strouhají parůžky. Tam kde jsem ji
sázel bez ochrany cíleně ji zničili a v hustém porostu si
ji nevšímali. Tam ale potřebovala výchovu taky, aby to nebyla pouze tenká tyčovina. Bez práce nejsou ani ty topoly a navíc co roste rychle, tak "nehřeje". Co dlouho, tak ano.
Na rovině v říčni nivě kamarádovi půdu po bývalé louce
topoly vyčerpaly po druhé generaci a nebýt nyní hnojeny
močůvkou , tak by to byly klacíky na podpal. To vám ale
jejich propagátoři nepoví.
Odpovědět
keř a mimochodem velmi chutná zvěři. Bříza semení velmi brzy
a navíc ve velmi velkém množství. Potřebuje ale pro vzejíti
semen pudu narušenou a nezarostlou travou. Pokud vytěžíte
v zimě a do vysemenění půda zaroste travou, tak bude i břízy z náletů poskrovnu. Půdu tak musí zdevastovat těžká technika aby zůstala co nejdéle obnažená. Jinak bříza zvěři nechutná, ale srnci si na ni rádi strouhají parůžky. Tam kde jsem ji
sázel bez ochrany cíleně ji zničili a v hustém porostu si
ji nevšímali. Tam ale potřebovala výchovu taky, aby to nebyla pouze tenká tyčovina. Bez práce nejsou ani ty topoly a navíc co roste rychle, tak "nehřeje". Co dlouho, tak ano.
Na rovině v říčni nivě kamarádovi půdu po bývalé louce
topoly vyčerpaly po druhé generaci a nebýt nyní hnojeny
močůvkou , tak by to byly klacíky na podpal. To vám ale
jejich propagátoři nepoví.
RP
Radim Polášek
13.6.2022 20:57 Reaguje na Břetislav MachačekV horách nevím, tady u nás je jíva dost běžně strom vysoký tak do 6 - 10 metrů a s průměrem kmene tak do 10 až 15 centimetrů. Pouze pokud se stane, že ze spodku vyrůstá několik kmínků, je z jívy o něco nižší keř. Zvěří jíva moc ožírána není, jedlá asi je, ale moc jim nechutná.
Jinak je jasné, že intenzita produkce biomasy, jaká je běžná na polích, u kukuřice to může být tuším až 80 tun zelené biomasy z hektaru, v lese nikdy nebude, protože to pole je každý rok intenzívně hnojeno. Zatímco v lese je třeba se spokojit jen s takovým přísunem živin, jaký je z přirozeného rozkladu podložní horniny té půdy. U nás většinou malý, protože u nás jsou většinou půdní podklad sedimenty, vápenité pískovce a jílovce. Po vyčerpání zásob živin z půdy z předchozího období bude odhaduji produkce z lesní plochy tak 3 - 6 tun biomasy z hektaru za rok. U energetických topolů se uvádí 15 tun biomasy z hektaru s tím, že po vyčerpání půdy, pokud se nehnojí, klesá až k 5 tunám z hektaru. Jinak ty topoly jsou stejně jako naše původní topoly nížinné dřeviny říčních niv a podobně, potřebují půdu s dostatkem vody a dostatečnou roční dávku tepla, takže je logické, že v horách moc prosperovat nebudou.
Odpovědět
Jinak je jasné, že intenzita produkce biomasy, jaká je běžná na polích, u kukuřice to může být tuším až 80 tun zelené biomasy z hektaru, v lese nikdy nebude, protože to pole je každý rok intenzívně hnojeno. Zatímco v lese je třeba se spokojit jen s takovým přísunem živin, jaký je z přirozeného rozkladu podložní horniny té půdy. U nás většinou malý, protože u nás jsou většinou půdní podklad sedimenty, vápenité pískovce a jílovce. Po vyčerpání zásob živin z půdy z předchozího období bude odhaduji produkce z lesní plochy tak 3 - 6 tun biomasy z hektaru za rok. U energetických topolů se uvádí 15 tun biomasy z hektaru s tím, že po vyčerpání půdy, pokud se nehnojí, klesá až k 5 tunám z hektaru. Jinak ty topoly jsou stejně jako naše původní topoly nížinné dřeviny říčních niv a podobně, potřebují půdu s dostatkem vody a dostatečnou roční dávku tepla, takže je logické, že v horách moc prosperovat nebudou.
JS
Jarek Schindler
13.6.2022 19:36 Reaguje na Radim PolášekJinde se brečí jak jsou lesní půdy vyčerpány (myslím, že většinou nejsou) a vy chcete zavádět pařeziny ? No a ještě ve formě těch japonských rychlerostoucích nesmyslů. Ty topoly jdou tak na zemědělskou půdu na dvě seče a potom dlouho hodně hnojit.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
13.6.2022 21:14 Reaguje na Jarek SchindlerRozhodně jsou lesní půdy vyčerpány či chudší víc než prohnojené polní půdy. Kde se neshromažďuje suché listí a jehličí je to u nás třeba jen 5 - 10 centimetrů půdy, kde je nějaký humus - uhlík a níž je už jenom žlutá jílovitopísčitá půda. Kde se to listí a jehličí shromažďuje, je vrstva s trochou humusu tak 10 - 20 centimetrů níž už je zase žlutý či bíložlutý jíl. A kde není jíl, je pískovcový štěrk.
Ale pokud bude třeba z lesní půdy těžit dlouhodobě co nejvíc biomasy, tak jinak než výmladkovým hospodařením nebo rovnou těmi topoly či dalšími rychle rostoucími dřevinami ´, vrbami, ptačími třešněmi, javory, lískami nebo třeba nakonec i černým bezem to prostě nepůjde. Takové ty horší lesy či kousky lesní půdy se nejdřív vytěží do mrti a dřevo seštěpkuje a potom se bude spekulovat, jak co nejdřív a co nejvíc z toho tu biomasu ždímat. A to výmladkové hospodaření bude prostě jedna z dost slušných možností.
Může to být zajímavé i z hlediska ekologie. Takové plochy budou sice méně odolné proti erozi než běžný les, ale na druhé straně výmladkové hospodaření může vytvořit vhodné biotopy pro drobnou zvěř. V kulturní krajině mohou takové plochy obnovit populace zajíců a bažantů, v horách mohou obnovovat populace tetřívků a možná i tetřevů.
Odpovědět
Ale pokud bude třeba z lesní půdy těžit dlouhodobě co nejvíc biomasy, tak jinak než výmladkovým hospodařením nebo rovnou těmi topoly či dalšími rychle rostoucími dřevinami ´, vrbami, ptačími třešněmi, javory, lískami nebo třeba nakonec i černým bezem to prostě nepůjde. Takové ty horší lesy či kousky lesní půdy se nejdřív vytěží do mrti a dřevo seštěpkuje a potom se bude spekulovat, jak co nejdřív a co nejvíc z toho tu biomasu ždímat. A to výmladkové hospodaření bude prostě jedna z dost slušných možností.
Může to být zajímavé i z hlediska ekologie. Takové plochy budou sice méně odolné proti erozi než běžný les, ale na druhé straně výmladkové hospodaření může vytvořit vhodné biotopy pro drobnou zvěř. V kulturní krajině mohou takové plochy obnovit populace zajíců a bažantů, v horách mohou obnovovat populace tetřívků a možná i tetřevů.
Karel Zvářal
13.6.2022 21:46 Reaguje na Radim PolášekPane Polášku, kde na ty bláboly chodíte?! Lesní půdy mají vyváženou bilanci, důkazem jsou letokruhy stejné jako před tisíci lety. Ponechání prořezávek na místě je jen důkazem ekologického přístupu, byť městský houbař si pěkně zanadává nad tím " bordelem" pod nohami. A co se týká obnovy populací lesních kurovitých, je to spíše problém (ne)regulace bredátorů, než nízké úživnosti porostů. Pokud bude i nadále krédem samoregulace přírody (s vakcinací ochráněných ikon), sebelepší typ lesního hospodaření na té tragedii nic nezmění.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.6.2022 06:40 Reaguje na Radim PolášekVýmladkové hospodářské lesy (buk, dub, habr, lípa..) jsou dlouhodobě odzkoušené jako výhodné co zdroj topného dřeva (ekonomie), prospívají motýlům, broukům, drobné zvěři ... (biodiverzitě), poskytují ochranu půdě.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.6.2022 13:11 Reaguje na Slavomil VinklerPařezina je rychlé střídání paseky, rychle odrůstající husté kultůry a tmavé husté mlaziny. To jak prospívají motýlům a drobné zvěři jsou pouze ochranářské nesmysly. Pokud by to měla být pravda tak pasek, kultur a mlazin byde nyní celkem dost. Tedy, že by díky kůrovci na těchto plochách nastal boom biodiverzity? No a buk na pařezinu také nebude asi to pravé ořechové.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
16.6.2022 20:31 Reaguje na Jarek SchindlerHodně bude záležet, jak se ta pařezina bude provozovat. Pokud se bude optimalizovat na co největší výnos biomasy na štěpku neboli porost bude zahuštěný, tak mimo roku, dvou let po vysekání to bude ona hustá kultura a tmavé husté mlaziny. Akorát ten první rok, dva roky to bude světlá mlazina. Pokud se provede nějaké opatření k zkvalitnění výnosu tyčoviny jednocením prutů na pařezech, to by se asi dělalo druhý rok po vysekání, tak to prosvětlení bude ještě o nějaký ro k déle. ¨Pokud se pařezina udělá vykácením staršího lesa, budou pařezy poměrně řídké a za určitého režimu ta řídkost může zůstat a vznikne tak přírodně cenné diverzifikované stanoviště. A některým majitelům takhle provozovaný výmladkový les může vyhovovat. Režim by to mohl být takový, že by například mezi pařezy vznikl hustější rostlinný porost, který by zabránil zahušťování porostu přirozenými nálety nebo naopak by se ten výmladkový les využil k pasení domácích zvířat.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.6.2022 20:46 Reaguje na Radim PolášekPane Polášku, opět smekám před starou gardou!-) S tou lesní pastvou jste předběhl dobu minimálně o sto let.
https://www.youtube.com/watch?v=k22xo6b0IiM
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=k22xo6b0IiM
JS
Jarek Schindler
14.6.2022 13:46 Reaguje na Radim PolášekNo když myslíte. Pro mě je pařezina prostě a jasně tím "plundrlesem" jak byla v minulosti také nazývána. Jo mezi poli pomůže cokoliv ale například bažant potřebuje také na něčem hřadovat. No a lesní kurové co jste vyjmenoval? Tak ani jednomu pařezina nepomůže. Jak by jim také mohla pomoc když jejich prostředí je od pařeziny podstatně rozdílné. Oba potřebují hlavně klid a vysoký les či alespoň vysoké stromy. Ten tetřívek k tomu ještě něco navíc a to něco určitě není pařezina. Pokud by ta pařezina mohla někomu vyhovovat tak je to pouze jeřábek. Ten zas ale potřebuje smrky a nachází se v nadmořských výškách kde o pařezině asi uvažovat nebudete.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.6.2022 16:25 Reaguje na Jarek SchindlerTo co píšete se jmenuje argumentace slaměný panák. Já nenapsal, že je dobé pařezit plošně všude, i na vrchovinách a taky nenapsal, že pomůže lesním kurům. Nicméně pařezina na jihu, kde dříve byla, pomůže například jasoni dymnivkovému. Dymnivky, lilie zlatohlavé atd, pookřejí při vykácení, ale přežijí zástin.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.6.2022 10:35 Reaguje na Slavomil VinklerUž jsem to tu psal v minulosti víckrát.
Do hor patří les dlouhověký, aby i za
pomalého růstu s minimem živin byl k užitku. V cyklicky zaplavovaných říčních
nivách byl výmladkový "plundr" les běžnou praxí proto, že zde byla absence dříví
k otopu a zemědělským stavbám(ohrady,
ploty a baštování břehů řek). Podmínkou
bylo neustále doplňování živin z náplavů při povodních a tak se těžilo téměř bez
přestávky. V okolí to byla běžná praxe, která se ale po válce opustila. Z pařezin je nyní opět lužní les, který reguluje pouze bobr. Ten však přednostně likviduje mladé stromy s chutnou kůrou a až z nouze kácí i ty velikány. Ta pařezina bývala lesem chudých, kteří potřebovali otop
a bohatí topili naštípanými kmeny. Není to nic nového a ani smysluplného, neboť opravdu záleží na množství opakování
cyklů ořezu výmladků. Často takový" les"
končil jako lesní pastvina a nakonec čistá pastvina, protože z pařeziny zbylo
pár odolnějších solitérů a nebo pro
zvířata nechutných keřů. Nyní se tak
stále zamýšlím nad preferencemi mnoha
zájmových skupin mezi ochranáři, kde jde jedněm o hmyz, druhým o ptáky, třetím o květiny, čtvrtým o pralesy, ale pouze někteří berou přírodu jako jeden celek, kde nelze vyzdvihovat pouze něco. Někdo chce motýly a vykácí les, druhý chce prales a nechá zarůst i poslední lesní louku, no a další to potupluje tím, že by nechal vše pouze na samoregulaci. Toto vše svědčí o nepochopení přírody v tom, že něco zaniká, aby udělalo místo jinému a že je nutná buď totální regulace a nebo se smířit i s tím vyhynutím některých tvorů.
Potravní pyramida je neúprosná a na vrcholu je člověk. Stačí málo a změní i to, co v minulosti chránil. Válka a
absence hnojiv asi změní úhory na pole
i za cenu nižších výnosů a z lesů udělá
plantáže na biomasu. Budou někoho zajímat
motýli a brouci, když nebudou potraviny?
Myslím, že až na pár vyjímek nikoho.
Odpovědět
Do hor patří les dlouhověký, aby i za
pomalého růstu s minimem živin byl k užitku. V cyklicky zaplavovaných říčních
nivách byl výmladkový "plundr" les běžnou praxí proto, že zde byla absence dříví
k otopu a zemědělským stavbám(ohrady,
ploty a baštování břehů řek). Podmínkou
bylo neustále doplňování živin z náplavů při povodních a tak se těžilo téměř bez
přestávky. V okolí to byla běžná praxe, která se ale po válce opustila. Z pařezin je nyní opět lužní les, který reguluje pouze bobr. Ten však přednostně likviduje mladé stromy s chutnou kůrou a až z nouze kácí i ty velikány. Ta pařezina bývala lesem chudých, kteří potřebovali otop
a bohatí topili naštípanými kmeny. Není to nic nového a ani smysluplného, neboť opravdu záleží na množství opakování
cyklů ořezu výmladků. Často takový" les"
končil jako lesní pastvina a nakonec čistá pastvina, protože z pařeziny zbylo
pár odolnějších solitérů a nebo pro
zvířata nechutných keřů. Nyní se tak
stále zamýšlím nad preferencemi mnoha
zájmových skupin mezi ochranáři, kde jde jedněm o hmyz, druhým o ptáky, třetím o květiny, čtvrtým o pralesy, ale pouze někteří berou přírodu jako jeden celek, kde nelze vyzdvihovat pouze něco. Někdo chce motýly a vykácí les, druhý chce prales a nechá zarůst i poslední lesní louku, no a další to potupluje tím, že by nechal vše pouze na samoregulaci. Toto vše svědčí o nepochopení přírody v tom, že něco zaniká, aby udělalo místo jinému a že je nutná buď totální regulace a nebo se smířit i s tím vyhynutím některých tvorů.
Potravní pyramida je neúprosná a na vrcholu je člověk. Stačí málo a změní i to, co v minulosti chránil. Válka a
absence hnojiv asi změní úhory na pole
i za cenu nižších výnosů a z lesů udělá
plantáže na biomasu. Budou někoho zajímat
motýli a brouci, když nebudou potraviny?
Myslím, že až na pár vyjímek nikoho.
JS
Jarek Schindler
16.6.2022 20:21 Reaguje na Slavomil VinklerNo a já snad tvrdím, že jste psal....? Nemyslím si, že bych například ohledně těch kurů reagoval na vás troubo. Nejdřív si to srovnej v hlavě.
No a řeč byla o pařezinách vzniklých na "kůrovcových pasekách". Že jich na tom jihu ( lokality s jasoni) ale je. Jinak ta pařezina půdu nechrání o nic víc než normální les a navíc ji na rozdíl od dlouhověkého lesa podstatně více vyčerpává.
Odpovědět
No a řeč byla o pařezinách vzniklých na "kůrovcových pasekách". Že jich na tom jihu ( lokality s jasoni) ale je. Jinak ta pařezina půdu nechrání o nic víc než normální les a navíc ji na rozdíl od dlouhověkého lesa podstatně více vyčerpává.
