Čápům se letos v Česku dařilo. Vzlétlo více než 1 567 mláďat

Čápi ve Všerubech u Kdyně.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | DES OP Záchranná stanice živočichů Plzeň

„I letos se lidé obávali o osud čápů během bouřek. Ty ale, na rozdíl od loňského roku, přišly až koncem června, tedy v době, kdy mláďata byla již velká a odolnější vůči nepřízni počasí,“ uvádí Gabriela Dobruská, koordinátorka programu Čapí hnízda z ČSO.

Počasí představuje pro přežití čapích mláďat velké riziko. Zvláště dlouhotrvající déšť, prudké ochlazení či kroupy v prvních týdnech života bývají pro mláďata fatální. „Tak tomu bylo v roce 2016, kdy se přívalové deště s kroupami objevovaly roztroušeně po celém území, i v roce 2020, kdy téměř na polovině hnízd v Moravskoslezském kraji uhynula mláďata vlivem dlouhotrvajících dešťů. Oproti tomu v roce 2021, s mírným létem a dostatkem potravy, jsme zaznamenali dosud nejvyšší počet vyvedených mláďat,“ hodnotí Dobruská.

V rámci programu občanské vědy Čapí hnízda sledují dobrovolníci hnízdění čápů, letos na 571 hnízdech.

„Při rekordním počtu dobrovolníků, kteří se na monitoringu podíleli – 1008 oproti loňským 775 – se nabízí úvaha, že víc lidí objevilo více hnízd s mláďaty. Jelikož ale v klíčovém období vzletných mláďat byl zkontrolován přibližně stejný počet hnízd jako loni, můžeme usuzovat, že letošní sezóna byla skutečně úspěšnější,“ dodává Dobruská k vysvětlení k možnému zkreslení dat, kterému se ale snaží vyhnout správným posouzením dat.

Přečtěte si také |

Vltava v Praze je jedno z nejvýznamnějších středoevropských zimovišť vodních ptáků, říká ornitoložka Gabriela Dobruská

Ke sledování čapích hnízd se přidává stále více lidí. „V letošním roce jsme poprvé překonali hranici tisícovky zapojených dobrovolníků. Za poslední tři roky se počet zapojených lidí téměř zdvojnásobil,“ říká Dobruská s tím, že zjistit detailní údaje o dění na hnízdech by se ornitologům bez dobrovolníků těžko podařilo.

Ornitologové mají díky pozorováním lepší představu o reprodukční úspěšnosti čápů nebo o tom, jestli jejich počet spíše stoupá či klesá. To mohou použít pro ochranu čápů.

Jediné pozorování osamoceného čápa na hnízdě ale nevypovídá nic o obsazenosti hnízda. Stejně tak jediná negativní kontrola na hnízdě nepotvrzuje, že hnízdo nebylo obsazené po celou sezónu. Pro úspěch programu je tedy důležité, aby dobrovolníci kontrolovali hnízdo opakovaně a ideálně po celou sezónu.

Početnost hnízdících párů se v jednotlivých krajích liší. „Čápi preferují pestrou krajinu s vysokým podílem luk a mokřadů, které poskytují dostatečnou potravní nabídka. V suchých oblastech s intenzivním zemědělstvím čápi dostatek potravy nenajdou. Tím si můžeme vysvětlit absenci čápů v okolí Prahy i Brna, která je patrná při pohledu na mapu. Absolutní nejnižší počet obsazených hnízd je v Ústeckém a Karlovarském kraji (jedná se zároveň o nejmenší kraje v republice). Největší zjištěný počet obsazených hnízd po celou dobu sledování vykazuje Moravskoslezský kraj a jejich počet v průběhu trvání programu stoupá,“ uzavírá Gabriela Dobruská z ČSO.