https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/vltava-v-praze-je-jedno-z-nejvyznamnejsich-stredoevropskych-zimovist-vodnich-ptaku-rika-ornitolozka-gabriela-dobruska
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vltava v Praze je jedno z nejvýznamnějších středoevropských zimovišť vodních ptáků, říká ornitoložka Gabriela Dobruská

25.6.2020 03:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | prahazdarma.cz
Ptačí zpěv nás provází ve volné krajině i ve městě. O tom, jak se ptákům žije v našem hlavním městě, jsme si povídali s ornitoložkou Gabrielou Dobruskou.
 
Jaká je Praha z ptačího pohledu? Stahují se sem ptáci, nebo se jí vyhýbají?

I přes to, že je Praha velkoměsto, má velmi rozmanitou přírodu s množstvím biotopů: Vltavu, mokřadní lokality, suché stráně, rybníky, potokya na okrajích města louky a lužní lesy. Pro ptáky je Praha proto velice zajímavá. Žije jich tu velké množství druhů, včetnětěch vzácných, kriticky ohrožených. Některé ptáky bychom ale v Praze hledali marně, přestože jinde běžně žijí v lidském sousedství. Třeba čápy.

Proč se Praze čápi vyhýbají?

Čáp bílý nehnízdí nejen v Praze, ale prakticky ani v celých středních Čechách. Když se podíváte mapku čapích hnízd v České republice, uvidíte, že oblast kolem Prahy je čápů prostá.

Proč?

Gabriela Dobruská pracuje v České společnosti ornitologické, kde se věnuje osvětě v oblasti ochrany ptáků, zejména ptáků žijících v lidských sídlech. Koordinuje Čapí hnízda - program občanské vědy monitorující hnízdění čápů v naší republice.
Gabriela Dobruská pracuje v České společnosti ornitologické, kde se věnuje osvětě v oblasti ochrany ptáků, zejména ptáků žijících v lidských sídlech. Koordinuje Čapí hnízda - program občanské vědy monitorující hnízdění čápů v naší republice.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Gabriela Dobruská / archiv autorky

Střední Čechy jsou místo, které čápům očividně nevyhovuje. Krajina je intenzivně obhospodařovaná a suchá, čápi tu nenajdou dostatek potravy. Našli by tu možnosti k hnízdění, ale chybí jimrozlehlé mokřadní plochy nebo podmáčené louky, kde by sehnali potravu, aby vyvedli mláďata. To bude hlavní důvod.

Vyniká Praha nějak mezi dalšími českými městy, z vašeho pohledu ornitoložky?

Je zcela zřejmé, že ptáky v zimě přitahuje Vltava. To je naprosto neoddiskutovatelná věc, která se nám každý rok ukazuje znovu. Vltava v Praze je jedním z nejvýznamnějších středoevropských zimovišť vodních ptáků. Největší rozmanitost ptáků na Vltavě je v oblasti Troje, a druhým místem je samotné centrum.

Každým rokem je v centru možné pozorovat stovky labutí, mnoho racků a dalších. To jsou ptáci, kteříse na Vltavu stahují nejen z dalších míst Česka, ale i z Německa a Polska a tráví tady zimu. Není výjimka, že na Vltavě zimuje třeba 400 labutí velkých.

Je to tím, že Vltava v centru nezamrzá? Nebo dostupností potravy v blízkosti lidí?

Obojím. To, že Vltava nezamrzá, je velmi důležité. Ptáci, kteří přišli o jinou možnost, kde zimu strávit, se stahují na poslední nezamrzlé vodní plochy v krajině. A v rámci naší republiky jsou to velké vodní toky, případně velká jezera, která si dlouho drží oko volné hladiny.

Když půjdete k Vltavě v mírné zimě, kdy nejsou zamrzlé ani vodní zdroje v okolí Prahy, tolik ptákůneuvidíte, protože jsou rozptýlení po krajině.

Ale Vltava nezamrzá ani v okamžiku, kdy opravdu panují třeskuté nebo dlouhé mrazy. A to je chvíle, kdy můžete na Vltavě pozorovat ptáků nejvíc. Každoročně se v Praze můžeme setkat s ptáky, kteří u nás nehnízdí.

Kdo se k nám na zimní Vltavu stahuje?

Jsou to různí zimní hosté, kteří k nám přilétají ze severu. My jsme pro ně tou jižní zemí, kde tráví zimu. V Troji nebo na jižním okraji Prahy můžeme pozorovat různé morčáky, hoholy, potápky nebo velké racky.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Gabi Uhrová / ČSO

Přes léto v Praze racky neuvidíte, protože jsou na hnízdištích na rybnících, ale v zimě přilétají. A nejen běžní racci chechtaví, ale i větší mořští racci, středomořský, bělohlavý, bouřní.

A jaký význam má nabídka potravy v centru Prahy?

Ta hraje velkou roli. Když ptáci zjistí, že na pražské nábřeží přijdou davy lidí, kteří je budou krmit, tak proč by letěli o pár kilometrů dál, kde by si museli složitě hledat potravu?

Krmení na Vltavě působí trochu jako fast food…

Přesně. A stejně jako do fast foodu se vám nahrnou lidi, tak ptáci se nahrnou k rohlíkům.

Snažíme se proto zdůrazňovat kvalitu krmení. Ptáci si u lidí sice najdou snadný zdroj potravy, ale být celou zimu jenom na rohlících není zdravé ani pro člověka, ani pro ptáky. Je dobré, když se lidé naučí krmit ptáky rozmanitější potravou. Krmíme většinou rostlinožravé ptáky, takže se jim dají vzít třeba i nesolené vařené brambory, zrní, zkrátka pestřejší potrava.

Jaké další vzácné ptáky v Praze můžeme vidět?

Je jich celá řada, například sokoli. To je druh, který u nás byl úplně vyhuben v minulém století. Prostě vymizel z celého tehdejšího Československa. První pár sokolů pak znovu zahnízdil v ČR až ke konci tisíciletí, a to přímo na Týnském chrámu na Staroměstském náměstí. Pak zmizel, dlouho zase nebylo nic, a postupem času se sokoli začali znovu objevovat.

Sokol v Holešovicích.
Sokol v Holešovicích.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Souviselo to s tím, že se přestalo používat DDT, pesticid, který způsobovat ztenčování skořápek vajec ptáků tak, že mláďata neměla šanci pořádně se vyvinout. A postupně se jim začaly nabízet budky na různých komínech.

Sokoli jsou ptáci, kteří původně hnízdí na skalách. V Praze ale hnízdí na továrních komínech. Máme sokolí pár v Michli, v Holešovicích, Malešicích, Třeboradicích a jeden z nejnovějších je v Krčské nemocnici.

Dočetla jsem se, že v Praze hnízdí i volavky...

A nejeden druh. Loni v létě jsme na vycházce za ptáky v Radotíně uviděli na Berounce kvakoše, což je noční volavka. Druh, který zdaleka není běžný. Jeho populace vznikla z populace v pražské zoologické zahradě, a usídlili se v Troji na ostrůvcích ve Vltavě.

Přítomnost pražské ZOO je pro ptáky vůbec hrozně důležitá. Je to totiž přírodní prostředí, kde ptáky nic neruší. Lidi tam sice chodí, ale nesnaží se je nijak plašit.

Kvakoš noční v Troji.
Kvakoš noční v Troji.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Bobek / ZOO Praha

Vznikla tam spontánně i kolonie volavek popelavých. To jsou ptáci, kteří většinou hnízdí na okraji lesa poblíž vod. Není běžné, aby byla kolonie ve městě. A Troja není úplně okrajová městská oblast. A najednou se tam díky ZOO objevila kolonie volavek popelavých. Mláďata teď můžeme vidět vylétaná různě po Vltavě a na okolních rybnících.

A kde v ZOO volavky hnízdí?

Ve výběhu kopytníků. Jsou tam v suchých stráních na akátech.

Jak moc města ptáky změnila? O jakých ptácích se dá říct, že jsou vyložené městští?

Městští ptáci jsou třeba trojice rorýs, jiřička a vlaštovka. Jiřička je i letošní pták roku. A podobně jako rorýs úplně opustila svoje hnízdiště na skalách a dnes ji najdeme výhradně na lidských stavbách.

Ale v době, kdy je sucho, má jiřička problém najít v rámci města dostatek bahna na stavbu hnízd. Dnes ani nemusí najít dostatečné množství much, kterými se živí, protože se chová míň dobytka.

A změnila se jedna důležitá věc. Zatímco dříve byla jiřička a vlaštovka symbolem jara a štěstí v domě, dnes spousta lidí hnízda na svých domech nechce. Často se setkáváme s případy, kdy lidé hnízda jiřiček shazují, protože nechtějí mít špinavou fasádu.

Jiřička krmí mláďata v hnízdě.
Jiřička krmí mláďata v hnízdě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Bartoš / Avifauna

Je to na jednu stranu logické. Když si člověk udělá novou fasádu, nerad vidí ptáky, kteří mu ji trusem pokálí. Ale je škoda, žese lidi mnohdy nesnaží hledat jiná řešení, než hnízdo shodit. Čímž mimochodem porušují zákon.

Hnízda ptáků jsou chráněná?

Ano, všechna. A obzvláště když dojde ke zničení hnízda v hnízdní době, je to už na pokutu od České inspekce životního prostředí.

Jaké možnosti tedy má člověk, který nechce mít špinavou fasádu, ale jiřičky na domě chce?

Na dům se dá připevnit podložka, která trus zachytí a pak se omyje. A z nových fasád, které jsou voděodpudivé, se trus dá ostříkat, leckdy i sám oprší. Po vyhnízdění je barák za pár dnů nebo týdnů relativně čistý.

Je tu ale ještě jiný problém. Hnízda z některých domů padají, právě kvůli voděodpudivé fasádě. Bahno k ní tolik nepřilne, akdyž je v hnízdě víc mláďat a začnou růst, zatíží hnízdo natolik, že spadne.

Pokud majitelé takových domů chtějí jiřičkám umožnit bydlení, mohou podepřít hnízdo prkénkem nebo instalovat umělá hnízda.

Jak problematické je uveřejňování informací o výskytu různých druhů ptáků? Stává se, že jim pak lidé škodí? Je lepší výskyt některých druhů tajit?

Pokud bychom se bavili o sokolech, tak tam to problematické není díky tomu, že většinou hnízdí na komíně továrny, na který se normálně nedostanete. O sokolích budkách se ví.

Co se týče výrů, tam by utajení bylo na místě. Je to druh hnízdící ve volné krajině a zároveň je tak trochu konfliktní, prostě jsou považování za škodnou.

A u kolonií jiřiček taky není důvod hnízdění zatajovat, protože hnízda jsou na něčí nemovitosti.

Tam je naopak dobré, když se o hnízdištích ví. My vedeme i databázi rorýsích hnízdišť, kde se kromě rorýsů evidují i hnízdiště jiřiček. Aby úřady při vydávání povolení při rekonstrukcích věděly, že na konkrétním domě bylo prokázané hnízdění.

Rorýsi v budce pár dní před vyhnízděním.
Rorýsi v budce pár dní před vyhnízděním.
Licence | Volné dílo (public domain)

Z pohledu majitele nemovitosti asi není výhodné v té databázi být?

Je to celkem komplikovaná problematika. Rorýs třeba hnízdí často ve větracích otvorech a v podstřeší domů. Je u nás 4 měsíce a pak zmizí. Ale podle zákona musíte zachovat jeho hnízdiště, i když rekonstruujete dům. Když si ale na podzim vzpomenete, že chcete udělat biologický průzkum, abyste mohla začít s rekonstrukcí, nejste schopná prokázat, že na vašem domě rorýsi nehnízdí, dokud na jaře znovu nepřiletí. A to je na konci dubna.

Takže můžu na půl roku odložit rekonstrukci kvůli rorýsovi?

Může se to stát. Pokud tam rorýs hnízdit bude, budete na dům muset umístit několik čtyřkomorových budek.

Jakmile dům bude vedený v databázi jako hnízdiště a bude se vědět, že na něm hnízdilo třeba 12 párů rorýsů, jemožné dostat povolení rovnou. Nemusíte čekat kvůli zjišťování, ale můžete na dům umístit odpovídající počet budek. I z toho důvodu je výhodné do databáze přispívat.

Chodí všichni ptáci spát do hnízd?

Ptáci nemusí spát jenom v hnízdě. V hnízdech často nocují jiřičky. Vodní ptáci nocují na Vltavě. Byl známý případ, kdy na Vltavě proběhl ohňostroj, a zimující a nocující ptáci byli tak vyplašení, že začali narážet do drátů elektrických trolejí a padali mezi lidi k zemi. Od té doby se ohňostroj přestal odpalovat z Vltavy a přesunul se nahoru na Letnou.

Stejně tak lesní ptáci, kteří nejsou dutinoví, jsou schopni přespat na větvi stromu, toho si ani nevšimnete. Zalezou si někam, kde se cítí v bezpečí, a tam spí.

Pokud si představím jeden den jako skladbu ze zpěvu ptáků, jak by vypadala?

Hodně brzy ráno začínají zpívat kosi a červenky. Ale kosi zpívají téměř celý den, stejně tak budníčci. Do večera drží různé pěnice, kosi a slavíci, ti jsou večerní pěvci, kteří dokáže zpívat dlouho do noci a budit vás.

Když chcete poslouchat zpěv ptáků nebo je pozorovat, je nejlepší jít brzy ráno nebo v podvečer. Přes den, zvlášť když je horko, jsou ptáci v útlumu a odpočívají, a když je příznivější podnebí, tak se znovu zaktivní.

Zpívám. Slyšte, slyšte!
Zpívám. Slyšte, slyšte!
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Gregorius_o / Needpix

Souvisí to i s tím, že není takový hluk, je jiná vlhkost vzduchu, vhodnější teplota. Někteří ptáci začínají zpívat brzy ráno už třeba kolem čtvrté, páté hodiny, a zpívají třeba do devíti do desíti. Kolem poledního je pauza.

V průběhu roku se to ale mění a není jeden den, který by byl stejný jako druhý.

Začínají ptáci zpívat ve městě dřív než mimo město?

Ano, jsou studie, které prokazují, že ptáci ve městě začínají zpívat dřív a končí později, než ptáci, kteří ve městě nežijí, byť jsou stejného druhu. Dává se to do souvislosti s aktivitou lidí, s hlukem, který ve městě nastává. Ptáci se snaží udržet si období zpěvu v době, kdy je relativně klid a ticho a jejich zvuk je relativně dobře slyšet.

A proč chtějí být dobře slyšet?

Protože si nezpívají jenom sobě pro radost. Zpívají buď proto, aby si obhájili teritorium, aby řekli možným sokům „tady je to moje, sem mi nelez“, nebo aby na počátku nalákali družku a imponovali jí. A pak jsou různé varovné hlasy, které upozorňují na nebezpečí. Ptáci potřebují, aby je slyšeli zase hlavně ptáci.

Další důvod je, že jsou druhy ptáků, které jsou si velmi podobné, ale jinak zpívají. A právě odlišným zpěvem se zabraňuje mezidruhovému křížení.

Budníčky je třeba problém odlišit, i když je držíte v ruce. Ale když jdete lesem a slyšíte ho, tak jasně rozlišíte, kde zpívá budníček menší a kde budníček větší.

Jací ptáci jsou výrazně teritoriální?

Hodně ptáků je teritoriálních, pokud nejsou koloniální. Máme druhy, které jsou koloniální, ale i v rámci kolonie si drží nějaký svůj prostor.

Rorýsi třeba hnízdí v koloniích, ale běda, aby si někdo zabral zrovna jejich budku. To ho velmi rychle vyštípou. Jsou schopni vyhnat špačky a vrabce, svoje místo si výrazně obhajují. Ale druhý pár svého druhu vedle sebe snesou bez problému.

A pak jsou sýkory. Pokud byste měla zahradu a v ní deset stromů, na které byste umístila deset budek, tak tam nikdy nedostanete deset sýkor. Podle velikosti zahrady tam bude teritorium buď jedné, nebo dvou. Ale další už tam nepustí. Do další budky by se tedy nastěhoval jiný druh ptáka.

Sýkory jsou velmi teritoriální.
Sýkory jsou velmi teritoriální.
Licence | Volné dílo (public domain)

Sýkory jsou opravdu hodně teritoriální, jsou schopné vyhánět ostatní a bojovat o svou dutinu.

Obecně bývají dost teritoriální dutinoví ptáci, protože dutin není tolik. Když nějakou hezkou najdou, musí si ji uhlídat.

Jaký je svět z ptačí perspektivy, jak ptáci vidí?

Ptáci vidí velmi dobře. Stačí si představit lovícího dravce, který je schopný vidět z výšky malou myšku na zemi. Ptáci dokonce vidí v UV spektru, ve kterém my nevidíme. Mají ještě pestřejší barevnou škálu vidění než my. Barevně tedy vidí úžasně, ale mají trochu jiné zorné pole.

Oni nemají stereoskopické vidění, nebo jen ve velmi malém poli. Mají oči po boku hlavy, takže nevidí moc dobře před sebe, a to je jednou z příčin kolizí se skly.

Pokud vyrušíte ptáky na krmítku, mohou zmateně naletět do stromů, kde se vám zrcadlí v okně.
Pokud vyrušíte ptáky na krmítku, mohou zmateně naletět do stromů, kde se vám zrcadlí v okně.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Pixabay

Když totiž ptáci letí, sledují prostor všude kolem sebe, jestli se k nim z boku neblíží dravec. Ale nemají moc šanci zaregistrovat, jestli je před nimi nějaká skleněná plocha. To je v úhlu, ve kterém vidí relativně špatně.

Jak velký problém to ve městě je?

Skleněné plochy jsou velkým nebezpečím. Uvádí se více než miliarda ptáků, kteří umírají následkem kolizí s nimi. Ptáci vlastně nerozumí zrcadlení. Letí za tím, co se ve skle odráží. A nenapadne je, že v cestě mají překážku. Nechápou, že existuje naprosto čirá plocha, která by nebyla prostupná.

Když máte zahradu a dáte tam krmítko, začnou se vám na něj slétávat ptáci. Když je vyrušíte, snaží se rychle uletět a v té chvíli často nerozliší mezi stromy na zahradě a stromy, které se zrcadlí na oknech, a narazí do nich.

Ale zrcadlí i voda...

Ale ta není v jejich letové dráze. Ani střešní okna nejsou velký problém. Problém jsou skla ve vertikální rovině, která jsou kolmá na jejich letovou dráhu, protože tam dojde k nárazu v plné rychlosti.

Kolize ptáků se skly je ve městech dost častý problém.
Kolize ptáků se skly je ve městech dost častý problém.
Foto | Ted / Flickr

Zmínila byste ještě nějaká jiná specifika městského prostředí?

Třeba odpadkové koše. Kolem nich uvidíte chodit vrány, kavky, havrany. Jsou to většinou krkavcovití ptáci, kteří jsou hrozně chytří a kteří objevili „bohatství“, které naše koše skrývají. Je to lehce dostupná potrava, a ptáci nevědí, že pro ně není výživově úplně ideální.

Kam bych v Praze měla vyrazit, když budu chtít začít pozorovat ptáky?

Pokud jste začátečník, který si chce ptáky prohlédnout a bude potřebovat, aby vám hned neutekli, ale naopak na vás počkali a nechali se vidět zblízka, poslala bych vás v zimě na Vltavu. Do Troji nebo do centra. Tam ptáky máte vzdálené maximálně na šířku řeky a většinou před vámi nikam neutečou.

Já osobně mám ráda ještě oblast Lipencí a Radotína, kde je vidět hodně druhů ptáků. Teče tam Berounka, blízkoje Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, z jedné strany Berounky se pasou koně, je tam golfiště, je tam zemědělská krajina, a hned za řekou máte zástavbu rodinných domků s rozvolněnou zelení a vzápětí sídliště.

Na jedné straně můžete pozorovat bramborníčky, konipasy, občas kulíky na golfišti, na Berounce ledňáčky a vodní ptáky a další konipasy. Když přejdete na druhou stranu, narazíte na rorýse a jiřičky. To je oblast, která určitě stojí za návštěvu. Je to dané tím, že na jednom místě je pestrá mozaika biotopů.

Rozhovor ve zkrácené verzi vyšel v magazínu Pražská EVVOluce, který je zdarma ke stažení.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist