Česká krajina je k požárům náchylnější, než bývala
Převážná většina lesních požárů byla v českém prostředí dosud jen malé či střední velikosti, tj. s vyhořelou plochou v řádu arů či maximálně několika hektarů. Výjimkou byl v nedávné době požár tzv. Moravské Sahary před deseti lety. Odborníci MENDELU již letos na jaře upozorňovali, že lesní požáry se mohou stát významným problémem české krajiny. Se změnou klimatu jich totiž přibývá a dále bude přibývat.
V územích charakteru NP České Švýcarsko, tj. požárně rizikových, vysoce navštěvovaných a zároveň přírodně cenných je velmi důležitá prevence. Zabránit proschnutí a tak vysoké zápalnosti porostů nelze, respektive jen velmi komplikovaně a omezeně. Omezení zdrojů zapálení je tak klíčové pro snížení rizika vzniku požáru. Je potřebné návštěvníky přesvědčit, že je opravdu nutné, aby se v území chovali bezpečně, nerozdělávali oheň, nekouřili apod.
„Většina požárů jsou v českém prostředí nedbalostního rázu. Míra, s jakou se u nás nedodržují platné zákazy a jak celkově nebereme vážně rizika spojená s aktivitami v lese je u nás opravdu vysoká,“ uvedl Čermák.
A co bude po uhašení lesa následovat?
Obnova lesa po požáru se liší dle přírodních podmínek a míry zasažení požárem. V případě, že požár rychle projde porostem, tj. hoří jen přízemní vegetace a u dospělých stromů, které mají hrubou kůru (jako např. borovice) ohoří jen spodní část kmene (nechytnou jejich koruny), pak část takových stromů většinou požár přežije a podmínky pro obnovu tak nemusí být zhoršeny.
Přečtěte si také |
Našim lesům a krajině by oheň prospěl, říká entomolog Lukáš Čížek
„Obnova lesa pak může proběhnout v podstatě neprodleně a nemusí s ní být spojeny žádné komplikace. V případě pomalejšího průchodu požáru, shoření celého porostu, nebo například hrozící eroze či skalních sesuvů bude situace s hospodařením v těchto lokalitách komplikovanější. Mohou nastat i problémy s obnovou lesa, zejména s umělou obnovou či obnovou některé z cílových dřevin,“ uvedl Čermák s tím, že v případě podmínek v NP České Švýcarsko připadá podle jeho mínění v úvahu jen přirozená obnova lesa a lze předpokládat, že s ní nebudou v borových lesích těchto stanovišť větší problémy.
reklama
Dále čtěte |
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
Expertka: Rozhodnutí o klimatické žalobě u Štrasburského soudu je přelomovéOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
Břetislav Machaček
28.7.2022 08:09dokonce cíleně! Kdysi stály souše pakatel a těžbě se říkalo čištění lesa.
Leckde nad tím revírník mávl rukou a byl rád, že má souše a klestí z lesa
venku. Udržovaly se i bezlesé pásy ve velkých lesních celcích jako izolační zóny ve formě zvěřních políček a jako pastevní plochy. Bývaly to praktická
preventivní opatření proti rozvoji požárů takového rozsahu. V NP nehořelo
do doby jeho vzniku téměř vůbec a v tak velkém rozsahu nikdy. Proto se tam
lidé neobávali bydlet u lesa i v dřevěnkách stovky let a to neměli tak
účinnou hasící techniku jako nyní. To ale o lese rozhodovali místní a
nikoliv mudrlanti odněkud z města, kteří se nemusejí obávat o svá obydlí
a životy. Ti z NP udělali stejný pokusný prales jako ze Šumavy a nyní
nevěřícně zírají, jakou sílu má požár stoletých souší a jak se šíří do
okolí. Je to neomluvitelný pokus o divočinu a obecné ohrožení krmením
ohně výhřevným palivem. Stovky let tam žili lidé, souše těžili a les
ty stovky let byl lesem a nikoliv spáleništěm.
Slavomil Vinkler
29.7.2022 09:27Břetislav Machaček
30.7.2022 16:37 Reaguje na Slavomil Vinklervody v bezpečné vzdálenosti od lesa. Pokud to zakážu totálně,
tak se s ohněm lidé schovají někam hlouběji do lesa nebo jinam.
Tam jsou mimo dosah kontroly, mimo dosah hasičů a při absenci
zdroje vody ani sami neuhasí bezpečně ohniště. Pokud zřídím pro
pravověrné táborníky tábořiště mimo dojezd osobních aut, tak
je mám pod kontrolou, navíc v místě dojezdu hasičů a mohu
obětovat i nějaké souše, abych se vyhnul těžby jiného dřeva.
Okolí takového tábořiště pak bývá prosté klestí a souší a
přenos ohne z ohniště na les je minimální, protože tam není
pro oheň vhodná potrava. Pokud to umožním, tak o to více mohu exemplárně trestat ty, co takové tábořiště ignorují a zalezou
s ohýnkem někam do lesa. Totální zákaz je možný, ale kontrola
je náročná a ne vždy účinná, jak zjišťují denně strážci NP a revírníci v ostatních lesích. Stará trempská tábořiště byla
vždy v místech dohodnutých s lesáky s možností kontroly lesáky
a mnohdy i s jejich účastí. Později došlo na totální zákazy a
na to schovávání někde v lese. Velké akce(potlachy) byly a jsou
vždy dohodnuté a nikdy nebyly příčinou lesních požárů. Naopak totální zákaz a schovávání před kontrolou se někdy zvrhne na
ty požáry lesa. Jinak všechny totální zákazy doslova vybízí
některé rebely je porušovat a povolení těch pečlivě vybraných
míst to může výrazně omezit. Mezi námi nač riskovat pokutu,
pokud budu moci tábořit někde, kde je to povolené a není to
ale rovnou kemp u hlavní cesty, ale pouze třeba starý lom
a nebo louka u řeky.
