Česká myšlenka, která dobývá svět od irských skal po Austrálii
Do hledání Evropského stromu roku se od té doby zapojilo přes 3,3 milionu lidí od Irska až po Ruskou federaci. Národními soutěžemi, včetně té nejstarší české, od té doby prošlo na 1 100 stromů a komunit kolem nich. Hledání dřevěného sympaťáka roku dokonce vykročilo přes oceán do Kanady nebo Austrálie. Kulaté výročí české myšlenky, která dobývá svět, nově připomíná web www.evropskystromroku.cz/anniversary.
Nápad na uspořádání soutěže o nejpoutavější strom vzniká v Brně v roce 2000. Ve stejném roce se rodí i český Den stromů, na který dodnes připadá slavnostní vyhlášení stromovítězů. Anketa navazuje na aktivity prvorepublikových okrašlovacích spolků a historicky první titul si odnáší nejstarší brněnský strom: Bystrcká lípa. O dva roky později se díky Nadaci Partnerství nápad rozšiřuje za hranice moravské metropole.
Prvního celostátního vítěze z roku 2002 – Popovského jasanu – a toho posledního z loňska – Chudobínskou borovici – symbolicky pojí příběh dvou zaniklých vesnic. Jedna zmizela díky německému odsunu, ta druhá o pár let později kvůli stavbě přehrady.
Popularita ankety roste takovým tempem, že v roce 2010 pětice středoevropských států poprvé pořádá své klání o Strom roku. Z pětky národních vítězů vychází jako celoevropský suverén rumunská Lípa v Leliceni. V dalších letech se postupně k nápadu soutěží mezi stromy přidávají i pořadatelé z kanadského Quebecu, australské Victorie nebo státy Asie.
Anketa Evropský strom roku ale zůstává s šestnáctkou soutěžících největší a nejviditelnější oslavou významu stromů a příběhů kolem nich. O vítězi letošního desátého ročníku se rozhoduje právě nyní.
Na www.evropskystromroku.cz je možné až do konce února dvěma hlasy podpořit ty nejlepší stromové šampiony Starého kontinentu. Kdo si odnese jubilejní titul Evropský strom roku, vyjde najevo 17. března v Evropském parlamentu v Bruselu, kam se tradičně k oslavě stromů sjedou organizátoři národních anket.
reklama