https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-stoji-za-spinavou-vodou-ceskych-rybniku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Co stojí za špinavou vodou českých rybníků?

24.7.2019 02:17 | PLZEŇ (Ekolist.cz)
První místo v žebříčku znečišťovatelů vodní nádrže Orlík zaujímají komunální odpadní vody vypouštěné do vodních toků nad nádrží.
První místo v žebříčku znečišťovatelů vodní nádrže Orlík zaujímají komunální odpadní vody vypouštěné do vodních toků nad nádrží.
Foto | Victor Ranedo / Ekolist.cz
Řadu let se diskutuje o tom, zda jsou rybníky pouhými příjemci znečištění ze zemědělství a obcí, nebo zda naopak samy kvůli chovu ryb generují značné množství znečištění, kterým pak trpí navazující vodní toky.
 

Zatím nejvíce tuto problematiku rozvířil projekt revitalizace vodní nádrže Orlík. V jejím rámci zpracovali kolegové z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích bilanční studii zdrojů živin v povodí orlické vodní nádrže. Studie přinesla přehled jednotlivých zdrojů fosforu v povodí Orlíku, a tím i jejich význam pro nadměrné obohacování živinami – eutrofizaci vodní nádrže.

Nikoho nepřekvapilo, že na prvním místě se co do významu ocitly komunální odpadní vody vypouštěné do vodních toků nad nádrží Orlík. Druhé místo obsadily rybníky, což zvedlo značnou nevoli ze strany rybářů. Ti výsledky rozporovali a poukazovali na to, že oni svým hospodařením zas takové množství fosforu do rybníků nepřinesou a většinu fosforu, který do vody aplikují v hnojení a krmení, odstraní při výlovu v rybí biomase.

Z jejich pohledu mohou za současný stav obce či zemědělci, kteří do rybníků nekontrolovaně vypouštějí, co je napadne. Diskuze na toto téma byly velmi bouřlivé a nikdo nechtěl připustit, že chyba je na jeho straně.

Nebylo vlastně ani možné rozhodnout, kdo má pravdu, protože situace se případ od případu lišila. Nikdo nebyl schopný dát na stůl v terénu změřená data, která by alespoň na modelových příkladech ukázala, kde je onen pomyslný zakopaný pes.

Otázka, zda jsou rybníky příjemci nebo zdroje znečištění se zatím nejvíce řešila v souvislosti s revitalizací vodní nádrže Orlík.
Otázka, zda jsou rybníky příjemci nebo zdroje znečištění se zatím nejvíce řešila v souvislosti s revitalizací vodní nádrže Orlík.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Absence dat nás na Povodí Vltavy donutila zjistit si data vlastní, abychom mohli říct, co rybník s živinami v protékající vodě opravdu udělá a jaký je hlavní původ často nadměrného zatížení rybníků živinami. K tomu je třeba zapojit metody tzv. bilančního monitoringu. To znamená sledovat nejen koncentrace živin, ale také látkové toky, tedy kolik kilogramů či tun fosforu rybníkem proteče.

Sledovat látkové bilance není jednoduché

Od roku 2010 se v rámci provozního monitoringu státního podniku Povodí Vltavy zaměřujeme na sledování tzv. živinových bilancí. Doposud se nám podařilo zrealizovat ho na devíti významných „velkých“ jihočeských rybnících (např. Rožmberk, Horusický, Staňkovský, Dehtář aj.) a dále na několika menších rybnících nacházejících se zejména v povodí řeky Lomnice, Lužnice a Vltavy.

První, který se nám dostal do hledáčku, byl hned náš největší – rybník Rožmberk. U něj totiž bylo již v minulosti podezření, že více fosforu z rybníka odtéká, nežli do něj přitéká, a byl označován za významného „znečišťovatele“ řeky Lužnice.

Důležité bylo, abychom detailně podchytili odnos živin v průběhu výlovů rybníků. Při něm se totiž silně zvíří usazeniny u dna a během relativně krátké doby se tím dá do pohybu velké množství nerozpuštěných látek a na ně vázaných živin, především fosforu. Během výlovu odteče obrovské množství látek.

V našem přístupu k hodnocení rybníků jsme si řekli, že hospodaření na rybnících by nemělo narušit jejich přirozenou samočistící schopnost. Každá vodní nádrž má přirozenou schopnost fosfor zadržovat. Tato schopnost vychází z rychlosti obměny vody. Pokud je nádrž hodně průtočná, zachycování fosforu je nízké, a naopak.

Rybníky jsou tedy přirozeně schopné sloužit jako samočistící jednotky zadržující živiny (i další látky) a měly by stejně fungovat i při chovu ryb.

Rybník Rožmberk

Z rybníku Rožmberk více fosforu odtéká, nežli do něj přitéká. V řeči čísel to vypadá tak, že za hospodářský cyklus z rybníka do Lužnice odteklo o 2,3-4,5 tuny víc fosforu, než kolik ho do rybníka přiteklo.
Z rybníku Rožmberk více fosforu odtéká, nežli do něj přitéká. V řeči čísel to vypadá tak, že za hospodářský cyklus z rybníka do Lužnice odteklo o 2,3-4,5 tuny víc fosforu, než kolik ho do rybníka přiteklo.
Látková bilance našeho největšího rybníka ukázala, že fosforu skutečně více z rybníka odtéká, nežli do něj přitéká. V řeči čísel to vypadá tak, že za hospodářský cyklus z rybníka do Lužnice odteklo o 2,3-4,5 tuny víc fosforu, než kolik ho do rybníka přiteklo.

Pokud bychom vzali v úvahu i množství fosforu, které by rybník díky své přirozené retenční schopnosti měl zadržet, dostáváme se k hodnotě 10 tun fosforu. To je rozdíl mezi tím, jak by se rybník Rožmberk chovat měl, a jak se reálně choval.

To je významné číslo i pro eutrofizaci a rozvoj sinic v níže ležící nádrži Orlík. Příčinou této nelichotivé bilance byly v minulosti nelegální vstupy znečištění z velkovýkrmny prasat R.A.B. a z čistírny odpadních vod Třeboň.

Dnes, po rekonstrukci ČOV a po útlumu a zrušení velkochovu prasat je hlavní příčinou tzv. stará ekologická zátěž, to je zásoba živin v sedimentech, která v rybníce zůstala z doby plného fungování velkovýkrmny prasat R.A.B.

I přes dramatické snížení vstupů živin do Rožmberka v uplynulých letech se kvalita vody v rybníce nikterak nelepší a nějaké výrazné zlepšení nelze očekávat ani v letech následujících. „Paměť sedimentu“ je totiž velmi dlouhá a množství fosforu v něm uložené je obrovské.

Opačným příkladem toho, jak dokáže rybník při správném rybářském managementu živiny úspěšně zadržovat, je rybník Buzický, nacházející se nedaleko města Blatná.

Ten i přes významné zatížení komunálními odpadními vodami vykazuje velmi dobrou schopnost zadržovat fosfor. Rybník uloží množství bezmála 5 tun fosforu za dvouleté období.

Buzický rybník tak velmi zlepšuje situaci, kdy špatně fungující odlehčení ČOV Blatná vypouští do vodního prostředí velké množství znečišťujících látek. Lze říci, že vedení města Blatná dlouhá léta hřeší na to, že jejich špatně vyčištěné odpadní vody vylepší Buzický rybník a zanedbávají řádné řešení tohoto problému.

V rybníce Dehtář se v průběhu vegetační sezóny  u dna často vytváří výrazná zóna bez rozpuštěného kyslíku. Hlavní vliv na malý záchyt fosforu rybníkem zde má nadměrné krmení a hnojení.
V rybníce Dehtář se v průběhu vegetační sezóny u dna často vytváří výrazná zóna bez rozpuštěného kyslíku. Hlavní vliv na malý záchyt fosforu rybníkem zde má nadměrné krmení a hnojení.

Je třeba dodat, že až bude mít konečně město Blatná důstojné čištění svých splaškových vod, bude se Buzický rybník pravděpodobně chovat obdobně jako Rožmberk – bude dotovat vodu fosforem, který si v dobách hojnosti uložil v bahně. A my budeme pořád marně čekat, až se voda v Orlíku zlepší.

Rybník Dehtář – rybáři příliš „tlačí na pilu“

Z dosud uvedených příkladů vesměs vyplynulo, že hlavní příčinou současného nelichotivého stavu kvality vody v našich rybnících jsou komunální odpadní vody. V rámci bilančního monitoringu jsme však zaznamenali i několik případů, kde měla hlavní vliv na malý záchyt fosforu rybníkem neúměrná intenzita rybářského obhospodařování, tedy nadměrné krmení a hnojení.

Jedním z takových příkladů je rybník Dehtář ležící severozápadně od Českých Budějovic. Jedná se o rybník relativně hluboký (průměrná hloubka 2,1 – 2,6 m), málo průtočný, v němž se v průběhu vegetační sezóny často u dna vytváří výrazná zóna bez rozpuštěného kyslíku.

V ní se také hromadí sloučeniny fosforu, které jednak přecházejí do odtoku (při odpouštění vody spodní výpustí), jednak – po promíchání celého vodního sloupce – obohacují i povrchové vrstvy vody.

Výsledky bilančního živinového monitoringu v průběhu hospodářského cyklu 2010–2012 ukázaly, že rybník prakticky žádný fosfor nezadržuje. Přitom však obecně disponuje velkým potenciálem pro zadržování fosforu. Za optimálních podmínek by měl být schopen zadržet více než 50 % přitékajícího fosforu.

Významný vliv na takto nepříznivou bilanci fosforu měly zřejmě nadměrné vstupy živin a organických látek z rybářského hospodaření. Za sledované období tvořil fosfor obsažený v krmení, hnojení a násadě ryb 61 % z celkového zatížení fosforem. Hlavní problém vidíme zejména v nadměrném hnojení chlévskou mrvou, s níž se kromě množství fosforu (22 % z celkového vstupu) dostane do vody i nemalé množství organických látek.

Přihnojování rybníka chlévskou mrvou.
Přihnojování rybníka chlévskou mrvou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jindřich Duras / archiv autora

Ty podporují bakteriální rozkladné procesy v rybničním ekosystému, které vyústí až k náhlým propadům v koncentraci kyslíku, jež mohou mít negativní vliv jak na celkový fosforový režim, tak i na produkci chovaných ryb. Na Dehtáři také skutečně k výrazným a často nepředvídatelným poklesům koncentrace kyslíku dochází.

V průběhu letních měsíců roku 2014 jsme zaznamenali vznik dlouhodobějších bezkyslíkatých stavů, které se projevovaly v obdobích s nízkou intenzitou světla pronikajícího do vody. Primární producenti nestíhali doplňovat do vody kyslík spotřebovávaný bakteriálním rozkladem a dýcháním všech organismů.

V některých případech přetrvávaly nízké koncentrace rozpuštěného kyslíku ve vodním sloupci po sobě i několik dní. Je otázkou, zda tradiční aplikace organického hnojení má v podmínkách silně eutrofních až hypetrofních rybníků ještě nějaký smysl pro podporu produkce ryb.

Důležité je, aby byl v rybníce plně funkční celý potravní řetězec. Bakterie rozkládající organické látky a fytoplankton využívající živiny z rozložené organické hmoty musí být spotřebovávány zooplanktonem. Jen tehdy se zvýšená produktivita systému může projevit i v přírůstku ryb. Pokud je ale větší zooplankton (perloočky rodu Daphnia) bezezbytku vyžrán rybami (= biomasa ryb je příliš velká), mine se hnojení účinkem, protože dodané živiny nemohou přecházet až do biomasy chovaných ryb. V takových případech je aplikace organického hnojení spíše kontraproduktivní.

Rekreačně využívané rybníky

Otázku, jak z pohledu retence živin (fosforu) fungují rybníky dlouhodobě extenzivně obhospodařované, jsme řešili na příkladu rybníků Staňkovský a Hejtman (Chlum u Třeboně).

Oba rybníky jsou rekreačně využívané sportovními rybáři a jsou také zahrnuty mezi tzv. přírodní koupaliště. Rybníky nejsou hnojeny, kromě vnadění sportovních rybářů nejsou ryby krmeny a rybníky nejsou ani vypouštěny ani loveny.

Některé rybníky jsou takzvanými přírodními koupališti.
Některé rybníky jsou takzvanými přírodními koupališti.

Rybníky Hejtman a Staňkovský jsou relativně málo úživné a mají také celkově nízký specifický přísun (vyjádřený na vodní plochu rybníka) živin z povodí – pozor, přísun fosforu z povodí mají ale shodný např. s vysoce eutrofním rybníkem Dehtář, který je ale poměrně intenzivně hnojen a rybí obsádka krmena.

Výsledky získané v průběhu dvouletého bilančního monitoringu jednoznačně ukázaly, že i málo úživné rybníky dokáží zadržet nemalé množství fosforu (od 0,5 do 1, 6 t fosforu za rok).

Zemědělství a rybniční bahno – problém i příležitost

V minulosti bylo za jeden z významných zdrojů živin pro naše rybníky považováno zemědělství. Jak však ukazuje řada studií z posledních let, nejsou zemědělské pozemky významným zdrojem biologicky přímo dostupných živin.

Zároveň se ale kvůli nevhodné agrotechnice v kombinaci s pěstováním širokořádkových plodin do vodních ploch dostává velké množství erozního materiálu, který způsobuje jejich postupné zazemňování.

Většina rybníků má vlastní povodí, kterým přitéká voda v závislosti na hydrologické situaci více či méně nekontrolovaně, proto se do rybníků může stejně nekontrolovaně dostávat i onen erozní materiál. Důsledkem je nadměrný odnos živinami bohatých jemných částeček půdy, který vede k degradaci orné půdy.

Rybníky mohou kromě chovu ryb plnit i další funkce - zadržovat vodu a látky v krajině, klimatizovat ji, mohou sloužit k rekreaci či být centrem biodiverzity naší fauny a flóry.
Rybníky mohou kromě chovu ryb plnit i další funkce - zadržovat vodu a látky v krajině, klimatizovat ji, mohou sloužit k rekreaci či být centrem biodiverzity naší fauny a flóry.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Na pozemcích se zvýšenou intenzitou erozních procesů pak dochází k poklesu její celkové úrodnosti. Rybniční sedimenty naopak obsahují živin často nadbytek.

Nabízí se tedy zajímavá možnost vrátit živinami bohatě zásobený sediment zpátky na pole a vrátit tak živiny, zejména pak fosfor, do koloběhu látek v krajině. Tato otázka je velmi důležitá jak kvůli omezení úniku látek při výlovu (např. do nádrže Orlík), tak kvůli tomu, že těžitelná zásoba fosforu na Zemi není velká a zhruba za 270 let bude vyčerpána – s těžko předvídatelnými následky pro lidskou populaci (dramatický pokles produkce potravin).

Nejen kapr dělá rybník rybníkem

Rybníky mohou kromě chovu ryb plnit i řadu dalších celospolečensky významných funkcí: retenci vody a látek v krajině, klimatizaci krajiny, rekreaci či být centrem biodiverzity naší fauny a flóry.

Záleží jen na nás, zdali dokážeme plně ohodnotit veškeré funkce, které nám tato naše mělká jezera mohou poskytnout. Zatím je pozornost zaměřena výhradně na rybník jakožto zdroj příjmů z produkce ryb nebo kachen. A tomu také odpovídá celková nedobrá situace s kvalitou vody, biodiverzitou či živinovou bilancí.

Článek původně vyšel ve Fóru ochrany přírody.
reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto -  a Jan Potužák Jindřích Duras
Jindřích Duras a Jan Potužák
Autoři jsou hydrobiologové ve státním podniku Povodí Vltavy, kde se zabývají kvalitou vody.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

24.7.2019 07:46
Velice dobrý článek a zajímavá čísla. Potěšilo mě, že autoři neuvádějí zemědělství jako hlavní zdroj znečištění fosforem . Má to svoji logiku, protože fosforem se za posledních třicet let hnojí velice omezeně a mnohdy vůbec. Jenom by mě zajímalo, proč za mých dětských let, v éře toho zlého socialismu byly rybníky koupatelné přesto, že fosforečnými hnojivy se hnojilo i zásobně a dnes je stav takový, jaký je. Rybníky zabahněné, neudržované. Vidím problém i v tom, že odbahnění je finančně náročné a řada rybníků má své soukromé majitele, kterým se do toho prostě nechce, i přes tuším 80% dotaci. Pokud nemá okolo svoje pozemky, může být umístění bahna problém a ani rozbory na těžké kovy nemusejí vyjít, tudíž bahno se tak stane nebezpečným odpadem. Nicméně stav je tristní a než stavět nové, bylo by vysoce žádoucí dát do pořádku rybníky stávající.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

24.7.2019 10:26 Reaguje na pavel peregrin
Dobrý den,
jsme rádi, že se vám článek líbí. Problematice fosforu se věnujeme už dlouho. V ČR (jinde to je trochu jinak) jsou hlavním zdrojem fosforu skutečně odpadní vody (byť vyčištěné) a odlehčení kanalizací, zemědělství prakticky vůbec. Ale to nám přispívá vydatně erozí a pesticidy...
Jak to bylo za socíku. Víte, masová invaze sinic do našich vod měla svůj vývoj a souběžně se měnilo i hospodaření jak na rybnících tak v zemědělství. Zpočátku u nás převažovala sinice afanizomenon, která roste pomalu a tvoří snopečky, které nechávají mezi sebou dost "čisté" vody. V rybnících se tak - alespoň v prvním roce cyklu - dalo celkem koupat. Teď (skoro) vše ovládá sinice microcystis, která dělá i mikrovločky a hráškovou zelení vytvoří docela nepěknou kaši. Zároveň rybáři nutí do klusu i rybníky na prvním horku (v prvním roce hosp. cyklu), takže microcystius nachází dobré podmínky úplně pořád. No a také už se vůbec neletní, což sinicícm vyhovuje.
Odbahňování - to je primárně problém obrovského přísunu erozního materiálu ze špatně obhospodařovaných polí (obrovské lány...). Dotace - ty zde řeší zodpovědnost zemědělského sektoru vůči rybářům, což je špatně. No a často bahno nevyhovuje právě chemicky, což je hodně o extra přísné legislativě - často to nevychází ani tam, kde není jiný zdroj než zemědělská půda, ale vyvézt zpět už se to nesmí...
No, je to dlouhé, omlouvám se :).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.7.2019 11:22 Reaguje na Jindřich Duras
V Luhačovicích to nedávno vybrali, rozvezli na kopec nad přehradou, rozhrnuli, oseli travou, a žádné drama se nekonalo. Louka normálně zelená, píce se zkrmuje. Mnoho povyku pro nic...
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.7.2019 13:32 Reaguje na Karel Zvářal
Ve vesnici, kde máme chalupu, je takový obetonovaný rybníček, fungující taky jako požární nádrž. Kdysi ho odbahňovali a jedna ze sousedek si navozila nějaké bahno na zahradu. Několik let jí tam nevyrostl ani ten nejodolnější plevel.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

30.8.2019 21:23 Reaguje na Jan Šimůnek
Není bahno jako bahno. Někdy je třeba menší množství zaorat či zarýt, aby to fungovalo.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.7.2019 12:04 Reaguje na Jindřich Duras
Vůbec ne a dík za pro mě nové informace. Ještě se zeptám- co je tou podstatnou příčinou druhové změny sinic? A co se týká obhospodařování- ty velké lány byly ale i dříve, a přesto to nevypadalo zdaleka tak špatně, jak dnes. Není to tím, že odbahňování se věnovala daleko větší pozornost?
Odpovědět
PZ

Petr Znachor

24.7.2019 15:03 Reaguje na pavel peregrin
Přesné příčiny nikdo nezná, ale zvýšený výskyt některých sinic souvisí zřejmě s nárůstem teploty - např. invazní sinice Cylindrospermospis. Také dochází k sezónním změnám v dominanci sinic, vodnímu květu Microcystis často na rybnících předchází vodní květ vláknitých sinic z rodu Dolichospermum, dříve Anabaena. Jinak Aphanizomenon se opět začíná leckde zase objevovat, i když to ne vždy je ten původní druh.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.7.2019 17:31 Reaguje na Petr Znachor
Děkuji za odpověď.
Odpovědět
PZ

Petr Znachor

24.7.2019 15:11 Reaguje na Jindřich Duras
Tak mne napadá, vždycky když slyším, jak za "našeho mládí" byla voda v rybnících čistá a dalo se v ní koupat, existují nějaká tvrdá data, která by to potvrzovala? Ptám se proto, že jsem se zatím k žádným věrohodným rybničním datům nedostal a ty co mám z nádrží, které sleduju delší dobu - Římov, Landštejn, Lipno - toto nepotvrzují.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.7.2019 15:34 Reaguje na Petr Znachor
VN je zcela něco jiného, než produkční rybníky. Tvrdá data zkuste pohledat u početnosti vodních ptáků - jak ta změnila v průběhu padesáti let. Najdete propastný rozdíl. To je nejlepší indikátor čistoty vod, jestli se u zahnojeného černého rybníka dá ještě vůbec mluvit o vodě...
Odpovědět
PZ

Petr Znachor

24.7.2019 15:37 Reaguje na Karel Zvářal
Já bych čekal spíš tvrdá data charakterizující kvalitu vody, nejsem ornitolog, ale hydrobiolog. Těžko mohu analyzovat ornitologická data, kterým nerozumím ... a trochu si myslím, že tato data také nejsou k dispozici ...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.7.2019 15:47 Reaguje na Petr Znachor
Kdo jiný, než hydrobiolog je měl znát? To Vy máte přinést na stůl a poučit nás. Statistika se rybníků asi netýká, tam si to rybáři hlídají sami. Pokud je nikdo nesprdává, tak hnojej.
Odpovědět
PZ

Petr Znachor

24.7.2019 18:16 Reaguje na Karel Zvářal
Možná vás to překvapí, ale ani hydrobiolog nezná všechno: -). Kdybych o nějakých dlouhodobych spolehlivých datech z rybníků věděl, určitě bych je prezentoval veřejnosti místo dojmů Bohužel žádná jsem zatím nepotkal, ale třeba Jindra o nějakych bude vědět ....
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

25.7.2019 14:40 Reaguje na Petr Znachor
Ne, Petře, moc nevím. Data pánů Fotta a Kořínka určitě znáš, ale ty jsou už z doby "afanizomenonové". Předtím asi není buď vůbec nic, nebo data, která tvrdými nazvat nepůjde. Nezbývá než vycházet z poznatků o dosud ne moc zkažených rybnících a předpokládat, že takhle nějak a s různými modifikacemi to mohlo kdysi asi chodit.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

25.7.2019 14:44 Reaguje na Karel Zvářal
Víte, paradoxně toho víme u nás komplexně o rybnících poměrně málo. Podniky Povodí sledují hlavně velké přehradní nádrže a tekoucí vody, rybníků pouze malý podíl a to ještě jen na Povodí Vltavy, kde po nich jdeme systematicky. Rybáři si toho moc nehlídají, to tedy ne...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.7.2019 15:58 Reaguje na Jindřich Duras
Vždyť také píšu, že se statistika rybníků asi NEtýká... A to poslední slovo snad vyjadřuje jasně, jak si to (ošéfovavají)="hlídají". Prostě klasická honba za ziskem. Vědí, že vodní prase vydrží hodně, tak to ženou na hranu rizika...
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.7.2019 13:34 Reaguje na Jindřich Duras
Nejde jen o "extra přísnou" legislativu, ale taky o to, že je bez logického smyslu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.7.2019 08:30
No ale to zazemňování z eroze tam je, a pořádné!-( Kdyby tolik nehonili intenzitu, snížili osádku na polovinu, také by se nic nestalo. A to někteří mladí dravci prohlašují, že by to šlo ještě navýšit... pak jim to v horka vykape všechno, protože v tom hnoji není kyslík, viz. JM loni. Tak co je lepší?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.7.2019 09:29 Reaguje na Karel Zvářal
No bude tam, to jistě, ale dříve to bylo také. Já prostě hlavní příčinu vidím v naprosté neúdržbě rybníků- koneckonců jeden takový máme za vesnicí a to by člověk zaplakal- a má soukromého majitele, výměra okolo 30 ha.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

24.7.2019 10:31 Reaguje na Karel Zvářal
Máte pravdu. Do toho se ukazuje jako finančně výborná věc chov tzv. polodivokých kachen, čímž se dá rychle zničit jakýkoli rybník, včetně všeho drobného živého. A kdyby vám tam, do vody spadla peněženka, muselo by tam být opravdu hodně, abyste do takové vody vůbec ponořil ruku :).
Spoustu rybníků drží majitelé kvůli maximalizaci zisku už na hraně možného. Pak samosebou Příroda zaflirtuje s počasím a je zle.
Nesyt na Moravě nebyla chyba rybářů, ale dlouhodobého vstupu špatně čištěných odpadních vod z obcí v povodí rybníka, tady musíme být spravedliví.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.7.2019 11:27 Reaguje na Jindřich Duras
Stejně je to (_!_)... To o těch odpadních vodách předtím nevěděli, přece s tím musejí počítat a dát úměrnou osádku! To samé VČ s tím herpes virem. Kdyby dali po těch loňských událostech poloviční (zkušební) stav, co to udělá... Virus tam nějaký zůstal, takže letos opět do kafiny. Ale když to mají pojištěné, ať dělají, jak uznají za vhodné..
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

25.7.2019 14:50 Reaguje na Karel Zvářal
O odpadních vodách samo věděli, ale na takhle zatíženém rybníce musíte mít hodně silnou obsádku, jinak ten rybník neutáhne. Prostě po dálnici se nemůžete řítit na jedničku :o). Tam je to buď nebo. Jenže když do toho přijde sucho s poklesem hladiny a zhoršením kyslíkových poměrů, je to prostě v pytli.
Horší je, když si rybáři takové "na hraně" podmínky v rybnících vytvářejí cíleně...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.7.2019 12:56
Moc se mi důrazný Duras líbil, stopro souhlas! Doporučuji všem shlédnout.

https://video.info.cz/strunc/duras-voda-v-cesku-uz-dochazi-rozhlednete-se-mizi-hmyz-a-ptaci-zizaly-jsme-vyhubili-42359.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

25.7.2019 14:46 Reaguje na Karel Zvářal
děkuji :o)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.7.2019 16:07 Reaguje na Jindřich Duras
Hlavně se mi líbil Váš uvolněný a přesvědčivý projev, což se přeneslo trochu i na Štrunce. Já ho moc často nesleduji, protože většinou se tváří, jaky vyslýchal lháře usvědčeného z podvodu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.7.2019 16:08 Reaguje na Karel Zvářal
Nějak to komolí a vynechává slova...jako by vyslýchal...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

30.8.2019 21:26 Reaguje na Karel Zvářal
Mně přijde pan Štrunc jako milej člověk :o)!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist