https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/divoci-kone-se-pasou-mezi-kopretinami-a-salvejemi-kvetouci-plochy-jsou-letos-zas-o-neco-vetsi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Díky divokým koním kvete milovická pastvina kopretinami a šalvějí

10.6.2018 01:20 | PRAHA (Ekolist.cz)
Divocí koně v Milovicích pomáhají se zvětšováním rozkvetlých ploch.
Divocí koně v Milovicích pomáhají se zvětšováním rozkvetlých ploch.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Česká krajina
Proměna bývalého vojenského prostoru Milovice pokračuje. Nejviditelnější je v místech původní, čtyřicetihektarové pastviny v sousedství Milovic, kde se již čtvrtým rokem pasou divocí koně z anglického Exmooru. Plochy, kde letos rozkvetly kopretiny a šalvěje, jsou letos opět rozsáhlejší, než v předchozích letech. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.
 

Divocí koně pomáhají se zvětšováním rozkvetlých ploch hned několika způsoby. „Především spásají různé druhy trav, včetně agresivní třtiny křovištní, i rozpínavého ovsíku vyvýšeného. Tím uvolňují prostor pro kvetoucí byliny, které by se jinak nedokázali v husté trávě prosadit,“ vysvětluje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Svými kopyty divocí koně také rozbíjejí husté drny, takže vznikají místa, kde se mohou uchytit semena květin. Další drobné plochy, které postupně osidlují kvetoucí byliny, vznikají například na okrajích stezek vyšlapaných velkými kopytníky nebo na prachových koupalištích, která přestali využívat. Pastva tak dlouhodobě vede ke zvyšování květnatosti.

Letos se navíc zvýšily počty některých druhů rostlin, které zde v předchozím roce rostly jen ojediněle. Jednou z takových rostlin pipla osmahlá, výrazná bylina s krásným jménem, vázaná na suché trávníky, které jsou v Milovicích obnovovány velkými kopytníky. V ploše pastviny rostly asi čtyři rostliny na dvou místech. Kde byly dosud jen tři, je dnes menší porost, kde byla první tři roky pastvy jen jedna samotná, je dnes malý porost také. „Jedná se o nové jedince, kteří úspěšně osidlují okolí matečných rostlin. To nám speciálně u piply dělá radost, neboť se jedná o jednu ze vzácnějších rostlin, u nichž jsme v pozitivní vliv pastvy doufali. Že se nové piply objevily až čtvrtý rok pastvy ukazuje, že některé druhy bylin potřebují čas, než využijí novou příležitost. Pipla je trvalka, takže na znovuosídlení pastviny si těch několik posledních rostlin prostě dokázalo počkat,“ říká Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Další bylina, které dělá dobře nejen pastva, ale i samotná přítomnost a pohyb velkých kopytníků, je léčivka užanka lékařská. Semena této dvouletky jsou vybavena háčky, pomocí nichž se zachytí v srsti zvířat a nechají se roznášet do širokého okolí. První rok je užanka trsem listů, zato druhý rok bohatě kvete purpurovými květy. „Užanka produkuje velké množství kvalitního nektaru. Takřka kolem každé užanky může všímavý návštěvník rezervace pozorovat motýly a jiný hmyz, kterému je nektar potravou, proto jde o bylinu ekologicky významnou a jsme za její bohatý růst rádi,“ doplňuje Miloslav Jirků.

Bohatý rok čeká na milovických pastvinách i mnohé rostliny, pro které sezóna teprve začíná a kvést budou až na vrcholu léta. Jednou z takových bylin, jejíž četné mladé rostliny naznačují, že se šíří, je krásná máčka ladní. „Vypadá sice jako bodlák, doslova jako oživlá trnová koruna, ale ve skutečnosti jde o mrkev. Jde rovněž o důležitou nektaronosnou rostlinu, která je považována za významnou medonosnou bylinu, protože ji velmi rády navštěvují včely,“ dodává Miloslav Jirků.

Máčka je jedním z mála takzvaných stepních běžců, kteří u nás rostou. „Po dozrání semen se celá rostlina odlomí, nechá se kutálet větrem a trousí při tom semena. Není tedy divu, že se šíří na místa, která jsou již třetí čtvrtý rok na podzim spasena, takže stepnímu běžci nic nebrání vesele rozhazovat svá semena,“ popisuje Miloslav Jirků. U máčky proto platí, podobně jako u piply a užanky, že v místech, kde bylo v předchozích letech jen několik rostlin, či jen jednotlivci, vytvářejí se letos porosty.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist