Do milovické rezervace velkých kopytníků se vrátily koberce jarních bylin

Díky velkým kopytníkům se milovické pastviny dočkaly dalšího návratu. Po letech se tam objevily barevné koberce jarních bylin. Skoro tři desítky let od odchodu armády přitom bylo jaro na milovických pláních docela jednotvárné, zelené jarní trávníky zpestřovaly jen kvetoucí stromy.

Pastva velkých kopytníků od roku 2015 vrátila do bývalého vojenského prostoru u Milovic zaniklé biotopy suchých květnatých trávníků. Tím umožnila návrat řady vzácných druhů rostlin a živočichů. Na jaře tam však stále něco chybělo. Výrazné jarní byliny v těchto místech totiž vymizely, když vojenský prostor po odchodu armády zarostl agresivními trávami.

Jaro tak bylo v těchto místech v uplynulých třiceti letech šťavnatě zelené jako jinde, v zeleném pažitu však chyběly květy. Posly jara proto byly jen kvetoucí dřeviny jako divoké slivoně, třešně a hrušně polničky, nikoliv však byliny. První koberce kvetoucích bylin se objevovaly až v druhé půli května, kdy začínají kvést kopretiny a šalvěje.

„Typické jarní byliny, například pryšec chvojka a ptačinec velkokvětý zde samozřejmě byly, ale bylo jich velmi poskromnu. Nyní se však vrací a to ve velkém stylu! Zdejší louky bedlivě sledujeme od roku 2015, kdy se zde pasou velcí kopytníci, a skutečné koberce jarních květin se zde letos objevily vůbec poprvé. Ukazuje se opět, že zdejší stepi se stále vyvíjí a pastva velkých kopytníků jim prospívá, a co je nejvíce vzrušující, že je stále co nového očekávat,“ popisuje svá čerstvá pozorování Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Právě nyní totiž doba květu chvojek a ptačinců vrcholí.

Žlutý pryšec chvojka a bílý ptačinec velkokvětý nejsou na pastvinách sami. Doprovází je něžné bílé květy jahod a modré rozrazily. Ty jsou však drobné a tedy viditelné až při pohledu z blízka. Celkový ráz pastvin tedy určují zářivě žluté chvojky a v menší míře bílé ptačince. Vzniká tím takzvaný jarní aspekt, kdy je vzhled vegetace definován kvetením či jiným výrazným projevem některých rostlin. „Lze to přirovnat ke vzniku architektonického slohu, který udává tvář měst. Jde o mimořádnou změnu,“ doplňuje Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.

Pryšec chvojka je jednou z místních rostlin, které dokazují historickou přítomnost nelesních biotopů v naší části Evropy, kde biologové ještě před nedávnem předpokládali jako původní prostředí temný prales. „Chvojka totiž roste výhradně na teplých, prosluněných místech bez stromů a zároveň se vyskytuje jenom a pouze u nás v relativně vlhké střední, západní a východní Evropě, kde je takzvaným endemitem, jelikož neroste nikde jinde na světě. Jako by nám samotná existence chvojky říkala, že u nás historicky nebyl jen temný prales, ale také prosluněné nelesní biotopy, kde dříve rostla,,“ doplňuje Miloslav Jirků.

Zajímavé je, jak se sousední pastviny liší. Zatímco u Milovic kvetou koberce chvojek a ptačinců, na sotva pět kilometrů vzdálené lokalitě Traviny u Benátek nad Jizerou kvetou zběhovce lesní. V trávě tam ovšem téměř nepovšimnuta kvete také velká vzácnost. Drobná, avšak vzácná bobovitá bylinka kozinec dánský. „Skoro bychom si kozince dánského nevšimli, nebýt velkého porostu ptačince, který jsme se původně chystali fotit,“ dodává Miloslav Jirků.

„Nejde však jen o nové objevy. Povzbuzující je, že na stejných místech jako loni dál prospívají botanické vzácnosti jako pipla osmahlá či hořec křížatý,“ doplňuje Miloslav Jirků. Dokazují, že se jim v rezervaci díky dlouhodobému vlivu pastvy výborně daří. Právě záchrana vzácných bylin a na ně vázaných motýlů a dalších druhů drobných organismů byly hlavním cílem ochranářského projektu spojeného s návratem velkých kopytníků. .

To, že kvetoucích bylin na pastvině přibývá je mimořádně dobrá zpráva pro včely a jiné opylovače. V tuzemské krajině totiž jinak hmyzu kvůli příliš intenzivnímu hospodaření ubývá.

Biologický monitoring a další terénní práce byly provedeny v rámci Regionální spolupráce Kanceláře Akademie věd (AV) a programu ROZE Strategie AV 21. Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, Hello bank, Printwell, JK Jitka Kudláčková, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

---

reklama

---