Dříve opomíjená osika může lesníkům výrazně pomoct po kůrovcové kalamitě

Osika je daleko lepší přípravnoudřevinou než bříza, která je pyrofyt a má intenzivní eterické oleje a ošlehává podrost. Zajímavá je jedna z metod umělého výsevu. Do folníku se dá podkladová folie a na ni 10 cm křemitého písku. Na konci zimy se uřežou větve semenných stromů, dají do kýblů s vodou na písek. Větve vykvetou, opylí se a vysemení. Na čistém vlhkém písku krásně vyklíčí semenáčky.

co, prosím, znamená "ošlehává podrost"?

Spíše tam mělo být porost. Jak se říká v bříza je v mládí matka lesa, ale už se dnes neříká druhá půlka pořekadla. Ve stáří macecha.

Co s osikovým dřevem? Kdysi bylo na sirky, které dovážíme nyní z Indie
a tak asi pouze na štěpku jako všechny dřeviny, které se nyní propagují.
Navrhuji novodobé lesníky přejmenovat na lesní energetiky co bezpracně pěstují z náletů palivo pro elektrárny a teplárny. Budiž, přeorientuji
se ze suchohřibů na křemenáče a z borůvek na maliny a ostružiny, protože
bez kyselého jehličí už borůvky v lesích brzo nebudou. Ještě že si doma
udržuji ostrůvek smrků, borovic, tisů a modřínů, když už mají být lesy
z bříz a osik. Asi se shlédli "soudruzi" v ruských lesích z Mrazíka plných
bříz a osik s houbami velkými jako stodola. Mimochodem pokud je v lese
dost vody pro osiku, tak by ji tam bylo dost i pro smrk, aby smůlou zalil
larvy kůrovce. V suchu osika bude živořit stejně, jako smrky a jiné dřeviny.

Nevím, například v Rusku dělají z velkých osik dřevěnice. No je to silně porézní dřevo s velkou izolací.

Dřevo má být používáno jako konstrukčí a nikoliv tepelně-izolační materiál.

Ale každopádně může být pro mnohé inspirace dřevním Ruskem zajímavá.

Osika dobře a rychle roste tak do průměru kmene u země 8 - 10 centimetrů. Později růst osiky velmi zpomluje až se zastaví a osika je tak předehnána jinými dřevinami a v lese hyne.
Pokud nedělají ty chatrče z kmenů tak kolem 10 centimetrů v průměru nebo z osikových klacků, tak asi mají problém sehnat na chatrč v bližším okolí dostatek kmenů.

Vycházíte z jiných okrajových a počátečních podmínek. Tedy z lesa. Ve stepi rostou jen skupiny (klony) osik, klidně průměr 50-80 cm.

Každý kdysi stavěl z toho, co mu v okolí roste a co nemusí
odněkud vozit. V lužních lesích naši předci stavěli domy
i z pokroucených listnáčů, když tam neměli rovné smrky.
Naopak horalé stavěli výhradně z jehličnanů a z buků a
jiných listnáčů tak leda pálili dřevěné uhlí pro hutě,
sklárny a šlechtu k vytápění hradů a zámků. Je to vždy
o dostupnosti a pokud někde v rovinách rostly u řek jen
ty vrby a osiky, tak stavěli z těch osik. Izolačně asi
bude osikové dřevo poměrně dobré, ale pevnost a hlavně
trvanlivost má mizernou. Myslíte, že vydrží dřevěnice z osiky alespoň jeden lidský život? Já pochybuji, pokud
nebude totálně nasycena nějakou chemií. No a pevnost je
podstatnou podmínkou u každé stavby a osikové dřevo je v tomto na chvostu jednotlivých druhů dřeva. To už můžete
rovnou stavět z lípy, či vrb a budete mít co deset let
zase co dělat. Takový topol se používal na troky a po
zasolení a napuštění vodou s krví při bajcování masa
před uzením vydržely i sto let. Já takové 100 let staré
troky mám, ale podmínkou je údržba pravidelným užíváním
a nebo alespoň nátěrem slané vody s přídavkem výluhu
z masa. To prostě červotočům a houbám nevoní. Proto se
třeba trámy natíraly hovězí krví, které páchla a byla
mastná, což houby a červotoči nenáviděli.

Topol osika běžně osidluje výsypky a skalní výchozy - s tou náročností na vodu to s ní není tak divoké..

Tam ale živoří a nenaroste do rozměrů jakých dosahuje tam,
kde má více vody a živin. U nás na černouhelných haldách
roste ledasco, ale že by tam vyrostl kvalitní les, tak to pochybuji. Je to spíše z nouze cnost, že tam vůbec něco
roste. Ve skalách je to totéž a je to spíše o tom, že ty
stromy tam rostou pomaleji, než na vhodnějším místě. U
nás na kostelní věži roste vrba jíva náročná na vodu a
roste pouze ze spáry mezi cihlami vytrvale několik let.
Místo vody z půdy má rosu a živiny pouze z prachu a z
malty mezi cihlami. Je neuvěřitelné, že tak málo ji
stačí k životu, ale už nikoliv k tomu, že by z ní byl
hodnotný strom. Je to pouze malý keř, ale výdrž tedy má!

Vazeny pane Bretislave,

Vazim si vasich nazoru v teto diskuzi, i presto, ze jsou veskrze negativisticke, odsuzujici vse, co kdo konstatuje vcetne vedecke prace. Takovych "brouku pytliku" a prace vseho druhu je nam v soucasne spolecnosti skutecne potreba!
Co takhle jednou neco nebo nekoho pochvalit, spise nez urazet? Asi vam to neni vlastni, tak jako je vam vlastni titulovat lidi, ktere neznate a nikdy jste je nevidel. Vase metody komunikace a uvazovani jsou veru soudruzske.
S pozdravem
AK

Řekl bych, že na přípravné dřeviny v lese mají větší potenciál v první řadě ty dřeviny, co se snadno a levně dají množit řízkováním. Množením semeny bývá velmi neobratné a drahé, je vhodné spíše pro finální dřeviny v lese, kde to toli nevadí.
Osika vzhledem ke svému příbuzenství s topoly by mohl být jedním z takových řízky snadno množitelných dřevin.