https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/evropsti-ornitologove-pozaduji-zakaz-olovenych-broku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Evropští ornitologové požadují zákaz olověných broků

13.3.2018 09:30 | PRAHA (Ochrana přírody)
Evropští ornitologové požadují zákaz olověných broků.
Evropští ornitologové požadují zákaz olověných broků.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Havlíček / Ochrana přírody
Škodlivost olova pro lidský organismus i pro životní prostředí je obecně známým faktem, který vedl ke značnému omezení jeho používání v dopravě i průmyslu. Podle ochránců přírody a především ornitologů ale ani současná právní omezení nepostačují a v souvislosti s otevřením veřejné konzultace k tématu používání olova (do 21. prosince 2017) požadují od Evropské agentury pro chemické látky jeho úplný zákaz v případě některých "tradičních způsobů využití", jako je lov a rybolov.
 

Podle odhadů odborníků totiž v Evropě uhyne ročně na jeden milion ptáků právě na následky otrav způsobených olovem. To se do jejich těl dostává především při přímé konzumaci broků a rybářských zátěží, "olůvek", když je ptáci zamění s kamínky, polykanými kvůli snadnějšímu rozmělnění potravy v žaludku. Dalšími zdroji olova zůstává potrava a voda z kontaminovaného prostředí, především z mokřadů. Do nich se olovo dostává při rybaření a také při lovu pernaté zvěře olověnými broky – například lov hus a kachen.

Podle odhadů dopadne ročně do evropských mokřadů 1,4 až 7,8 tisíce tun olověných broků a v Dánsku a Španělsku napočítali vědci v loveckých revírech více než 300 broků na metr čtvereční. Mezi nejvíce ohrožené tak patří různé druhy vodních ptáků, například ostralka štíhlá, hohol severní, nebo i ikonické druhy jako plameňák růžový, či labuť malá, jež se stala symbolem kampaně BirdLife International proti používání olova.

Největší množství spolykaných olověných broků bylo zaznamenáno právě u některých druhů vrubozobých. Konkrétně u poláka velkého, druhu, jehož populace prodělávají v posledních desetiletích silný pokles, byly na některých lokalitách spolykané broky nalezeny až u 60–70 % zkoumaných jedinců.

Další ohroženou skupinu představují druhy stojící na vrcholu potravní pyramidy (vrcholoví predátoři), tedy draví a mrchožraví ptáci, kteří "kontaminované" jedince vodních ptáků loví buď sami, nebo konzumují těla zastřelených a otrávených jedinců. Olověné broky byly zjištěny nejen v jejich potenciální kořisti (často se jedná o broky v živých jedincích, které ve tkáních přetrvávají jako následky postřelení), ale také v jejich vývržcích. Nejvíce broků – až 70 % – bylo zaznamenáno při rozboru vývržků orla skalního v Norsku, ve Francii a Španělsku pak byly doloženy přibližně v 10–15 % vývržků motáka pochopa. V tělech dravých ptáků bývají často zjištěny vysoké koncentrace olova jako následek konzumace kontaminované kořisti. Mezi nejvíce ohrožené dravce patří orel mořský (v SRN představuje otrava olovem až pětinu všech příčin jeho úhynu), již zmiňovaný moták pochop, ale třeba i sokol stěhovavý.

Velkou nevýhodou olova je to, že neexistuje žádné bezpečné množství jako u některých jiných látek, a je tedy pro organismus toxické vždy. Při vysokých koncentracích dochází k úhynu téměř ihned, nižší hladiny způsobují problémy se srdcem, ovlivňují nervovou soustavu, omezují mineralizaci kostí a zvyšují pravděpodobnost jejich zlomenin, snižují úspěšnost rozmnožování a především nepříznivě dopadají na zažívací systém, takže ptáci nemohou trávit potravu a hladoví. V současné době je již lov olověnými broky v EU částečně omezen a v ČR například platí od roku 2011 zákaz lovu vodních ptáků olověnými broky na mokřadech (§ 45, odst. 1, písm. w zákona 449/2001 Sb.), zároveň se ale podle Ministerstva zemědělství těmito mokřady rozumí pouze 14 lokalit zapsaných v Seznamu mokřadů mezinárodního významu (tzv. ramsarské lokality). Jako příklad, že lze olovo plnohodnotně nahradit, může sloužit Dánsko, kde byly olověné broky zakázány už v roce 1996, nebo další země jako Nizozemsko, které se k zákazu postupně přidávají.


reklama

Další informace |
Článek je převzat z časopisu Ochrana přírody 1/2018.
Jan Havlíček
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

15.3.2018 13:21
Polopravdy, pololži. Olovo na povrchu zoxiduje na nerozpustný oxid olovnatý. Jelikož je nerozpustný, neškodí. Škodí umělé organické sloučeniny olova. Viz dříve aditiva do benzínu. Již před lety byl proveden výzkum na škodlivosti olova na dopadové ploše střelnice v Brně Soběšicích. Olovo tam nemá téměř žádný vliv. A toho tam je!
Odpovědět
reklama



Blíž přírodě

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist