https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/geocaching-ve-sluzbach-ochrany-prirody-nova-keska-v-piskovne-u-hroznejovic
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kešky pomáhají ochráncům přírody dostat lidi na místa, která je potřeba trochu zdupat

19.9.2018 02:18 | PRAHA (Ekolist.cz)
Opuštěné pískovny poskytují útočiště druhům, které v dnešní krajině nenacházejí vhodná stanoviště. / Na snímku tůň v Pískovně Hroznějovice
Opuštěné pískovny poskytují útočiště druhům, které v dnešní krajině nenacházejí vhodná stanoviště. / Na snímku tůň v Pískovně Hroznějovice
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Calla – Sdružení pro záchranu prostředí
Od roku 2015 umísťuje Calla ve spolupráci s Oldřichem Nedvědem z Přírodovědecké fakulty JU do vybraných pískoven v jižních Čechách tzv. cache (neboli „kešky“). Cílem tohoto projektu je zjistit, zda může geocaching prospět ochraně ohrožených rostlin a živočichů.
 
Trochu to tu sešlapte. Ale jen trochu.
Trochu to tu sešlapte. Ale jen trochu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

„Opuštěné pískovny poskytují útočiště druhům, které v dnešní krajině nenacházejí vhodná stanoviště. Často jde o druhy vázané na živinami chudá místa, jako jsou písčiny, suché trávníky, rašeliniště nebo drobné tůně. Takové plochy však rychle zarůstají a ohrožené organismy z nich mizejí. Proto je ochránci přírody často uměle narušují, což stojí čas a peníze,“ vysvětluje Jiří Řehounek, který má projekt v Calle na starosti. Geocaching by podle Řehounka mohl ukázat tato zajímavá místa lidem a zároveň zajistit téměř zadarmo potřebné narušování povrchu.

Letos byla v rámci projektu založena nová cache v pískovně Hroznějovice na Českobudějovicku. Od počátku projektu existují cache v Pískovně Lžín na Soběslavsku a také minisérie pěti „kešek“ s názvem Borovanské pískovny, jejíž součástí jsou Pískovna u Žemličky, jílovická Pískovna Na zastávce a Pískovna Třebeč.

Z roku 2016 pak pochází aktivní cache v pískovně Spolí na Třeboňsku. Všechny pískovny s cachemi jsou pravidelně sledovány biology, zejména s ohledem na stav vegetace a pískomilné druhy hmyzu.

„Podle našich dosavadních zkušeností je nejlepší cache umísťovat na svahy a dobře zvažovat, odkud budou geocacheři chodit. Správně umístěná cache může na vhodném místě zajistit dlouhodobé narušování svahu a udržení vhodných podmínek pro pískomilné druhy. Zdá se proto, že by geocaching v ochraně vzácných stanovišť mohl najít své místo,“ shrnuje dosavadní zkušenosti Klára Řehounková z pracovní skupiny Ekologie obnovy při katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, která se podílí na sledování vegetace v okolí cachí.

Další informace o projektu naleznou zájemci na specializované webové stránce „Objevte svou pískovnu“.


reklama

tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (2)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

20.9.2018 18:36
Pěkný nápad:-)
Odpovědět
lu

24.9.2018 15:24
odedávna známá věc. rozdrásáním a zjizvením krajiny (povrchová těžba, rozježdění bahnitých cest při těžbě dřeva, deponie nevhodné zeminy při stavbě dálnice apod.) dosáhneme úžasné a dočasné "biodiverzity", abychom to pak ze zákona zavezli a vysadili borovice v rastru půltřetího metru. abychom chránili vzácné rostlinky, zakážeme na loukách pastvu (aby nebyly louky zdupány a rostlinky vypaseny), a za tři roky nenajdeme v bujné monokultuře kostřav a jílků vzácnou rostlinku ani jednu.
pak to natáhneme do jiného extrému. zaplatíme někomu těžké peníze, aby nám ty cesty rozjezdil tankem. a vono by stačilo třeba dát na podzim po odchování salamander na měsíc pardon motorkám a teréňákům.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist