https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/horeckum-se-v-polabi-dari.je-za-tim-ale-hodne-prace
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hořečkům se v Polabí daří. Je za tím ale hodně práce

12.10.2022 06:39 | PRAHA (Ekolist.cz)
Hořeček nahořklý je kolem 30 cm vysoká mírně rozvětvená bylina s asi 1 – 1,5 cm dlouhými světle fialovými zvonkovitými květy, kterých může být na jedné rostlině i několik desítek. Na rozdíl od většiny rostlin kvete až koncem léta, především v září.
Hořeček nahořklý je kolem 30 cm vysoká mírně rozvětvená bylina s asi 1 – 1,5 cm dlouhými světle fialovými zvonkovitými květy, kterých může být na jedné rostlině i několik desítek. Na rozdíl od většiny rostlin kvete až koncem léta, především v září.
Foto | Jan Moravec / ČSOP
Hořeček nahořklý patří ke kriticky ohroženým druhům naší květeny. Kdysi poměrně běžná rostlina suchých pastvin má dnes v České republice jen posledních pár desítek lokalit. Jednou z nich je i nevelký svah návrší Horky na Nymbursku, na katastru nedalekých Kounic. Právě tuto lokalitu loni vykoupil Český svaz ochránců přírody a začal o ní pečovat. Letos tu vykvetlo přes sto vzácných hořečků nahořklých. Je to několikanásobně více, než v předešlých letech.
 
„Hořečky mají specifické nároky na údržbu pozemku,“ vysvětluje Pavel Brodecký z Velkojaroměřského pozemkového spolku, který o lokalitu pečuje. "Jako dvouletka potřebují, aby první rok měla droboučká semínka kde vyklíčit a vytvořit rostlinky s přízemní růžicí listů, které následující rok vykvetou a postarají se o tvorbu semen pro další generace."

Vrstva stařiny či hustý porost ostatních rostlin snižuje úspěch klíčení a přežití drobných rostlin hořečku. "Na místech, kde jsme našli zbytky odkvetlých hořečků z předešlého roku, jsme proto ještě v předjaří pokosili porost a železnými hráběmi opatrně vyhrabali stařinu, aby potenciální semena či přes zimu zatažené jednoleté rostliny měly prostor pro svůj růst," říká Pavel Brodecký. "V listopadu, po vysemenění, nás čekalo další kolo - vykosení některých náletových dřevin, celoplošná seč s vyhrabáním zbývající stařiny a mechu a pečlivý výhrab ploch u hořečků. Bylo toho za ty roky, co se o lokalitu nikdo nestaral, ohromná hromada,“ vzpomíná Brodecký.

Foto | Jan Moravec / ČSOP

Má všechna ta námaha smysl? Obvyklé počty kvetoucích rostlin hořečku nahořklého na této lokalitě byly v jednotkách či nižších desítkách kusů. Letos zde vykvetlo přes sto hořečků, objevily se i na místech, kde je dosud nikdo neviděl.

Ale nejde jenom o hořečky. „Na Horkách roste a žije i řada dalších vzácných druhů, především rostlin a hmyzu,“ prozrazuje Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody, koordinátor kampaně Místo pro přírodu.

„Díky péči pozemkového spolku se jim tu daří stejně jako hořečkům. Stráň je o to cennější, že je v podstatě ostrovem uprostřed intenzivně zemědělsky obhospodařovaných lánů a opuštěných zarůstajících pozemků, kde také mnoho rostlin a živočichů nepřežije," říká dále Jan Moravec.

Záchrana takovýchto míst má tak význam nejen pro zachování několika vzácných druhů, ale i ve zcela praktické rovině; právě zde mohou přežívat a odtud se mohou do okolí šířit třeba opylovači, nebo predátoři, pomáhající pak zemědělcům v boji s nejrůznějšími škůdci bez nutnosti používání chemie.

Péče o podobné lokality nikdy nekončí. Aktuálně pozemkový spolek kácením náletových dřevin zvětšuje plochu stráňky pro cenná společenstva. Další kosení a hrabání čeká kolem poloviny listopadu. Pokud by někdo chtěl zdejším hořečkům, motýlům či samotářským včelám pomoci, nechť kontaktuje Pavla Brodeckého (pagan(zavináč)paganfolk.cz). Každá ruka bude dobrá.


reklama

 
Další informace |

Místo pro přírodu je kampaň Českého svazu ochránců přírody, jejímž cílem je výkup ohrožených přírodně cenných pozemků či pozemků, na něž se snaží přírodu navracet. Za 19 let se takto díky finančním darům stovek dárců podařilo pro přírodu zachránit již přes 180 hektarů pozemků. Přispět na výkupy dalších lokalit lze na konto veřejné sbírky Místo pro přírodu.

Pozemkové spolky jsou neziskové organizace pečující o přírodní a kulturní dědictví na základě vlastnického či užívacího práva nebo v úzké spolupráci s vlastníky. To zaručuje zachování hodnot takovýchto míst i v budoucnosti. Hnutí pozemkových spolků, zahrnující dnes v České republice více jak šest desítek organizací, zastřešuje Český svaz ochránců přírody. Finančně podporuje hnutí pozemkových spolků Ministerstvo životního prostředí.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (55)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

12.10.2022 09:35
Další příklad potřebné zásahovosti.
Odpovědět
Pe

Petr

12.10.2022 10:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jak jste to psal o tom týrexovi? Že ho taky nikdo neudržoval?
Toto jsou jen nepatrné plochy, které nijak neodůvodňují potřebu zásahovosti i jinde, nebo dokonce všude, jak byste možná rád.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.10.2022 12:31 Reaguje na Petr
I všude jinde toho, co je hezké a vzniklo v minulosti činností lidí. A to je v Evropě aspoň 80% území.
Odpovědět
Pe

Petr

12.10.2022 13:10 Reaguje na Slavomil Vinkler
Myslím že jen zveličujete význam lidských výtvorů a změn na úkor přírody a krajiny, a snažíte se tomu přisoudit význam, který to nemá. Obzvlášť v dnešní době, kdy stále víc vidíme a cítíme negativní následky polidšťování světa, je snaha chránit a hájit následky lidské činnosti dost v rozporu s potřebou dát vše zas do pořádku a obnovit funkčnost krajiny, kterou nutně potřebujeme i k vlastní prosperitě.
A vůbec si nemyslím, že 80 % území lze nazývat hezké a mělo by se "bránit" před přírodou. Ano, věci jako v tomto článku takové jsou a ochranu si zaslouží, ale to jsou drobnosti, které rozhodně nejsou pravidlem ani příkladem pro obecné a celoplošné postupy. Většinu našeho území lze nazvat zdevastovanou a nefunkční a podle toho k němu přistupovat. Ne ho chránit před změnami a dokonce před přírodními procesy a nefunkčnost a následky lidské činnosti tím dál udržovat a podporovat. To by přece bylo absurdní.
Odpovědět
Pe

Petr

12.10.2022 13:26 Reaguje na Petr
Problém je v tom, že s lidskou činností přišlo mnoho druhů jak rostlin, tak živočichů, které by tu bez lidské činnosti nebyly. Otázka zní: Je to dobře a správně, nebo nedobře a nesprávně? Nelze to jednoznačně rozhodnout.
Ono totiž mnoho druhů přišlo, ale zároveň jich s příchodem člověka i mnoho zaniklo. A všechno mít nelze. A jelikož už je prokazatelné, že lidská činnost je ve výsledku pro přírodu (a tím i pro nás samotné) negativní a devastující, tak je jasné, že v tomto téměř dilematu musíme dát přednost přírodě, ne lidské činnosti. I s tím, že už nebude možné zajistit dostatek životního prostoru pro všechny ty nově příchozí, nepůvodní a úmyslně i neúmyslně introdukované druhy, byť jsou třeba i vzácné, nebo hezké. Jak jsem psal, všechno prostě mít nelze, na to tu není dost místa. Funkční příroda musí mít přednost.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.10.2022 13:33 Reaguje na Petr
Lidská činnost (se všemi negativy) nás udržuje při životě. Je vhodné ji změnit, nikoli zrušit. Bez ní zemřeme. Ve jménu koho čeho navrhujete konečné řešení množství lidí? Je bůh Gaia Quetzalcoatl?
Odpovědět
Pe

Petr

12.10.2022 14:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano. Zároveň jsme ale závislí i na funkční přírodě, i bez ní zemřeme, takže ta lidská činnost prostě MUSÍ být v souladu s přírodou, nesmí ji poškozovat a ničit. Musí nastat rovnováha, která evidentně není a vše jde do háje.
Žádné konečné řešení nenavrhuji, to jste si kreativně vymyslel. A je bůh lidská činnost?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.10.2022 13:29 Reaguje na Petr
Já nezveličuji, popisuji fakta. Vy vytrhnete číslo 80% a něco tvrdíte, co jsem nepsal. Já píši jen o potřebě hezké věci, obvykle rezervace, udržovat, nikoli ničit bezzásahovostí. Obnovovat funkčnost krajiny je třeba, ale to taky nepůjde bezzásahovostí. V těch 80% je například i horské louky, protože se tam páslo a senařilo, nyní zarůstají borůvkou a klečí. Kolik je u nás bezzásahových území? Prales Boubín, možná něco nahoře na Šumavě, Mionší a ...?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.10.2022 14:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Odpovědět
Pe

Petr

12.10.2022 14:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
No přesně - tak málo prostoru pro přírodu a tolik prostoru pro lidskou činnost...
Na té horské louce se páslo a senařilo... a předtím nepáslo a nesenařilo, a přesto byl svět bohatší, pestřejší a ve všech ohledech zdravější. Nikomu nic nechybělo. Proč by to teď mělo být jinak? Protože tam naši předkové došli? A kdyby nedošli, tak co? Museli bychom si ty horské louky vymyslet?
Stále mám pocit, že vidíte svýma očima jen lidi a jejich výtvory (jak neustále říkáte co je hezké...), a co není lidský výtvor, to se vám nelíbí, vnímáte to jako ničení a jste proti. Ale takto tu potřebnou rovnováhu vytvořit nejde.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.10.2022 19:00 Reaguje na Petr
V Evropě není skoro nic co ba nebyl aspoň částečně lidský výtvor. Něco se mi líbí (Obvykle jsou to nějak chráněná území) a něco ne. A říkám, že pokud něco hezkého vzniklo, je třeba to udržovat vhodným postupem. A to jak kostel tak rezervaci. I výtvor přírody jako Yellowstone se mi líbí. Ale i nás nic podobného neznám. V NPČŠ jsou původní skály, jsou hezké a nepůvodní lesy a ty už hezké nejsou. Já doporučuji po požáru lesům v NP pomoci výsadbou k posunu na listnaté lesy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.10.2022 19:04 Reaguje na Petr
Jo a rovnováha se nevytvoří bez té divé zvěře. A koně, tuři, bizoni, mamuti atd. už dávno nejsou. Takže jsou jen zvířata v lidské péči.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.10.2022 19:17 Reaguje na Petr
Vzpamatujte se! Ty louky lidé vyrvali
lesům, vyklučili stromy, aby měli kde pást dobytek a produkovat seno. Ty louky tam příroda nevytvořila, protože i dnes by je nejraději postupně obsadila těmi
borůvkami, keři a nakonec lesy. Bez té
pastvy a kosení tu ty louky nebyly
a ani nebudou. Máte obrovské mezery ve znalostech historie našich hor, které
jsou přetvářeny po staletí lidmi (pasekáři, pastevci, zemědělci a uhlíři) Tu nikdy nebyly v minulosti přirozené horské louky, ty tu vznikaly lidskou prací tam, kde býval les a kde nebyla úrodná půda pro skromná horská políčka. Mí příbuzní v Jeseníkách nanášeli do svahů hnůj ve dřevěných putnách, aby polím dodali živiny a po první seči už byly louky pouze k pastvení, protože druhou seč už by neurodily a ani by už seno neuschlo. Jste neználek-aktivista
a ti jsou ve své radikalitě nejhorší! Nechte těch svých výplodů, studujte historii naši horských luk a celé přírody po staletí přetvářené lidmi do současné
podoby. Až pak se zapojte do diskuse,
ve které jste směšný, jako Neználek v
říši divů.
Odpovědět
Pe

Petr

12.10.2022 21:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Nějak nechápu proč jste to celé otočil a vydáváte to za své. Patrně máte problém s chápáním psaného textu. Vždyť o tom tady celou dobu hovoříme, Mlho.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.10.2022 07:20 Reaguje na Petr
Alpy mají nádherné horské louky. V Alpách se dodnes pase a senaří a všechny vlády Rakouska , Německa Švýcarska a dalších zemí kolem Alp pastvu podporují. Bez podpory pastvy by to zarostlo. O čem hovoříte, co Z vašeho tvrzení Macháček nepochopil? Kdo co by to podle vás vypásalo bezzásahově?
Odpovědět
Pe

Petr

13.10.2022 09:26 Reaguje na Slavomil Vinkler
No o tom, že ty louky jsou umělý lidský výtvor, před příchodem člověka tam nebyly, ničemu nic nechybělo a příroda byla zdravější a v pořádku. Vy vytváříte dojem, že když si je příroda vezme zpátky, že to bude pro přírodu nějaká katastrofa, a tomu musíme bránit. Ale nebude. Bude to návrat k původnímu stavu s mnoha benefity pro krajinu i lidi.
Odpovědět
Pe

Petr

13.10.2022 09:30 Reaguje na Petr
Negativum to bude jen pro lidi, kteří tam chtějí mít něco, co tam dřív nebylo, a co bez lidských zásahů zase samo rychle zmizí. No a pak pro ty, kteří se těmi zásahy živí.
Odpovědět
Pe

Petr

13.10.2022 09:39 Reaguje na Petr
A zcela teoreticky, jak už jsem psal, kdyby do těch míst předkové při kolonizaci nedošli, byl by tam dnes les jako jinde a nic by vám nechybělo.
Dnes bráníte přírodu před přírodou. Nezní to absurdně?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

13.10.2022 16:31 Reaguje na Petr
By ma zaujímalo kde žijete? Čím sa živíte? Boli by ste ochotný ako predstaviteľ premnoženého druhu uvoľniť miesto divej prírode, ktorú tak propagujete?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.10.2022 19:14 Reaguje na Vladimir Mertan
Pán je profesionální teoretik a přednáší na vysoké škole, kde učí studenty, jak rozpoznat nesprávné staleté postupy v hospodaření.
Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2022 10:23 Reaguje na Karel Zvářal
Děkuji. Ke každému posunu lidstva vpřed byli vždy potřeba lidé s novými, odvážnými myšlenkami. A samozřejmě lidem, kterým současný stav vyhovoval, se to nikdy nelíbilo a dávali to najevo jak uměli, nebo mohli.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.10.2022 18:32 Reaguje na Petr
Před příchodem člověka tam byly, vytvářela je divoká zvěř. To, že by si příroda vzala něco zpátky pro přírodu nic neznamená, není to nic co by mělo vůli, rozum, .... Zmizí hezké louky a bude tam les. No a co lidé?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.10.2022 18:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vypište ty vaše benefity pro lidi.
Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2022 06:33 Reaguje na Slavomil Vinkler
A to víte odkud, že tam ty louky byly? Jaká zvířata a v jakých počtech by podle vás dokázala vytvářet a udržovat horské louky? Opravdu si něco takového umíte představit?
Pro vás je to sentiment, já vás chápu. Louky se vám osobně prostě líbí, to je celé. Jiným lidem se tam zase líbí třeba sezdovky s vleky. Lidé ty louky už dávno na nic nepotřebují. Už se to jen z nostalgie pracně udržuje. Jejich opětovným zalesněním se rozšíří životní prostředí pro původní druhy rostlin a živočichů a zlepší se celkový stav krajiny - les má vliv na vodní i teplotní režim, zlepší se se vzduch a změní jeho proudění, celkově se změní klima. Co víc si v dnešní době přát? No je to i ekonomický přínos, les je ekonomicky daleko přínosnější oproti loukám, které jen stojí peníze za pracné udržování. Využití pro lidi už nemají téměř žádné.
Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2022 07:17 Reaguje na Petr
A pro vyváženost teď vy vypište přínos a benefity horských luk oproti lesu.
Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2022 07:24 Reaguje na Petr
A prosím objektivně. Že se vám líbí a přijdou vám hezké není objektivní hodnocení.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.10.2022 12:12 Reaguje na Petr
Nevytahuji jen estetiku. To, že se líbí je jak estetické, tak i to že jinde neroste a i to, že ho mohou vědci zkoumat například co vyžaduje, odkud se v poledové době šířil a další věci. To všecko je "líbí". Neznám lepší výraz, neboť zájem přírody je nesmysl, příroda žádný zájem na ničem nemá, jak jsme si vysvětlili s týrexem.
Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2022 12:38 Reaguje na Slavomil Vinkler
To moc neodpovídá rozsahu těch luk. Ve většině případů jsou uměly udržovány naprosto zbytečně a jen draze, zkoumat na nich není co a vzásné druhy se na všech nevyskytují. Já nijak nepodceňují význam luk případech o kterých píšete, ale těch je prostě minimum. Na těch ostatních by vrácení původní přírodě prospělo lidstvu daleko víc než udržování něčeho umělého a nepůvodního. Popsal jsem to.
A jaký zájem přírody to stále opakujete? Nic takového nepíšu. Píšu o prospěchu pro přírodu a tím současně i pro lidi.
A opomněl jste popsat zvířecí druhy vytvářející horské louky.
Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2022 12:46 Reaguje na Petr
Nebo stručněji. Lokality přirozeně vzniklé, nebo s výskytem vzácných druhů mají právo na ochranu. Ale louky, které se draze sečou jen proto, aby nezarostly, to je prostě nesmysl, drahý špás a upřímně - vrtoch z nudy. A taky se nemůžu zbavit dojmu, že mnoho se jich seče/pase pouze proto, že za to někdo dostane dobře zaplaceno.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.10.2022 13:27 Reaguje na Petr
Nemohu souhlasit, vidím to naprosto odlišně! Pokud bojuji proti kácení deštných pralesů ve jménu získání pastvin, aby se odtud dováželo dotované maso, z polí dotovaná soja, tak musím mít alternativu. Tou jsou nevyužívané pastviny a louky u nás. Nikdo neví, jak to s unií bude za pár let či desetiletí.

A teď, kvůli pomateným představám rychlokvašek, to budeme rušit??? Horské pastviny měly v historii význam, když tam z údolí hnali skot, kde je tolik neobtěžoval hmyz. Na horách je vítr, který mu (komárům, ovádům, mouchám), vadí.

Stále je tlak od aktivistů rušit stájové či klecové chovy. Když se nabízí využití historických pastvisk - kde by aktivisti mohli jít PŘÍKLADEM, to budem zalesňovat? Navíc tráva chrání půdu lépe než stromy a váže CO2 porovnatelně se stromy. Takže závěrem - Nestát, neradit, dělat!-)
Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2022 14:10 Reaguje na Karel Zvářal
Opravdu vám přijde smysluplné , nebo třeba ekonomické, hnát krávy na pastvu na horské louky? Jak píšete, měly význam v historii. Dnes už nemají žádný, vše je historie.
A pokud něco takového navrhujete, měl byste tedy jít příkladem vy sám. Ukázat aktivistům cestu, nové řešení a jiho výhody. Prostě dělat, přesně jak píšete. Jít příkladem.
Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2022 14:17 Reaguje na Karel Zvářal
Jinak ano, nevyužívaných luk a pastvin máme co hrdlo ráčí. A pokud to není výhodnější, netřeba je zalesňovat. Ale navrhovat pastvu na nevyužívaných horských loukách, to se vám dnes každý živočichář vysměje.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.10.2022 13:54 Reaguje na Petr
Na lokality přirozeně vzniklé ve střední Evropě zapomeňte. Nejsou (skoro). Jsou jen udržované. Louky co se kosí jsou takové, které obsahují něco chráněného. Tj. NP, CHKO, NPR, PR, PP... Bez pastvy by tam už nic, co zasluhuje ochranu nebylo.
Zvířecí druhy divoké, co vytvořily louky už asi 5 tisíc let nejsou, jsou jen krávy, kozy a ovce. Co mám popsat?
Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2022 14:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vaše slova: "Před příchodem člověka tam byly, vytvářela je divoká zvěř."
Popište která zvěř vytvářela horské louky, o kterých se bavíme, respektive o kterých jste se začal bavit vy.
Přirozeně vzniklé lokality samozřejmě jsou, ale v nepatrném rozsahu. Vše ostatní je, jak správně píšete, nepřirozené a umělé. Potřeba chránit uměle vzniklé plochy bez využití je dost diskutabilní.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.10.2022 14:42 Reaguje na Petr
Vy jste nepřekonatelný klávesnicový blábolista. Dva body argumentace zcela odignorujete (ochrana půdy, tvorba kyslíku) a budete si vytrvale mlít svou, i za cenu sebeztrapnění.

UA není v unii, dotace na plochu neberou. Proč tedy na Koločavě mají místo lesa tolika luk? No pasou, nebo dělají sena na zimu!

48.4415089N, 23.7208756E

Podobně u nás. Na spoustě míst se pase, ale aktivistu tam nenajdete, všechno místní lidé.

49.2316014N, 18.1174511E

Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2022 14:53 Reaguje na Karel Zvářal
No a co že jinde pasou. Ať si pasou. Taky tam například nemají silnice, a za každým chytrným domem je tam políčko. To je váš vzor a příklad jak to dělat u nás? Nemáte pocit nesmyslnosti?
A co chcete k té ochraně půdy a tvorbě kyslíku? Ano, i travnaté porosty půdu chrání a tvoří kyslík. To je váš důvod k jejich zachování? Pokud to dělají lépe než les (když to tvrdíte, doložte to), tak jsem rád, že nenavrhujete kácení lesů a přeměnu na louky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.10.2022 14:58 Reaguje na Petr
Co myslíte, že **rou pískomilové? V maximální míře import ze světa, včetně ČR! A vybírají velmi pečlivě, mají mlsné jazýčky.

Takže nekácet, ale ani zbytečně nezalesňovat! Přijde doba, kdy budem za soběstačnost a moudrost předků rádi.
Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2022 15:16 Reaguje na Karel Zvářal
Ale to není zbytečné zalesňování. To je návrat ke zdravé a funkční krajině, kterou nutně potřebujeme k životu - daleko víc než nějaké louky. To jinak udělat nelze. Bez toho nehnete s umíráním klimatu a zbytku přírody. Takže ano, budete tu mít "v záloze" pro strýčka příhodu nevyužívané louky a pastviny a platit za jejich pravidelnou a bezúčelnou údržbu. A vysychající krajinu a usychající lesy. Přijde vám to jako dobré řešení?
Nebylo by lepší všechny nevyužívané plochy zalesnit a v maximální možné míře vrátit přírodu, krajinu a klima zpátky do původního stavu?
Vždyť vám ty plochy nikdo nevezme, pořád tam budou. A dřevo je taky mnohem výhodnější komodita než seno. A kdyby bylo nejhůř, jak píšete, tak stačí les jednoduše zase vykácet a máte louku/pole zpátky. S klučnicí už tam roky ohýbat hřbet nemusíte, s dnešní technikou je přeměna lesa na pole záležitost několika týdnů - viz odstrašující příklady v tropech. Uděláte prostě to samé jako oni, jen místo banánů a olejových palem zasázíte něco jiného.

Pro naše předky to nebyla moudrost, ale životní nutnost pro přežití. Při tehdejší nepatrné produktivitě byli nuceni využít kdejakou plochu. Ale dnes jsme trochu jinde.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.10.2022 15:31 Reaguje na Petr
U nás je dobrá lesnatost, jsou vyspělé země, kde ta intenzita je mnohem vyšší než u nás, přičemž lesnatost kolem 10-15%.
Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2022 14:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jinak kolonizace a hospodaření v horských oblastech je záležitost posledních pár set let, dejme tomu 500 let, víc ne. Takže i kdyby existovaly nějaké zvířecí druhy schopné vytvářet horské louky, tak píšete že už 5 tisíc let nejsou, tudíž ani ty horské louky tam tisíce let být nemohly. Souhlas?
Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2022 14:42 Reaguje na Petr
No a už jen taková drobnost k přemýšlení. Po kolonizaci horských oblastí a přeměně lesů na louky a pastviny, se na těch plochách objevily "nové" druhy rostlin i živočichů. Ta drobnost k přemýšlení je - kde se tam tam najednou vzaly?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.10.2022 14:44 Reaguje na Petr
Snídaně: prána Oběd: prána Večeře: prána

Souhlas? Jinak taková koncentrace hlouposti není možná!
Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2022 14:59 Reaguje na Karel Zvářal
A vy opravdu chcete obnovit hospodaření na nevyužívaných horských loukách? Chcete tam pást dnešní krávy? Opravdu něco takového myslíte vážně?
Proč jsou asi nevyužívané? Protože dnes žádné využití nemají, něco tam dělat už nedává žádný smysl.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.10.2022 15:02 Reaguje na Petr
A co tím neustáleným blábolením sledujete? Že si příroda sama neporadí? To jako myslíte, že všude se to mulčuje? Většina se využívá, a ten zbytek by se měl také. Proto jsem pro podporu malých a středních, chovy počínajíc.
Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2022 15:19 Reaguje na Karel Zvářal
Už začínáte blábolit vy, vymýšlíte si necochopitelné věci. Už toho vymýšlení nevyřčeného prosím nechte. Děkuji.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.10.2022 15:27 Reaguje na Petr
Co jsem vymýšlel, ubožáčku? jste v koncích, tak se neostýcháte lhát!
Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2022 15:40 Reaguje na Karel Zvářal
Překrucujete zcela význam mých slov, jako že jsem psal o tom, že si příroda sama neporadí. Vím proč to děláte a už to nedělejte.
Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2022 15:41 Reaguje na Petr
Je smutné, když se místo diskuze snižujete k primitivním osobním útokům a urážkám.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.10.2022 15:04 Reaguje na Petr
už jsem tady psal, v Alpách se pase všude, může a myslím, že bude pást taky tady. Ony ty horské louky jsou v Jeseníkách i Krkonoších tak několik km2. Nic moc.
NP a CHKO to zaplatí za udržení diverzity luk. To je tak na 200 krav nebo koní.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.10.2022 15:25 Reaguje na Petr
Není podstatné, co chci, nebo nechci. Na těch loukách se DODNES pase, viz spleť chodníků!

48.3158394N, 23.6746556E

Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2022 15:31 Reaguje na Karel Zvářal
Proč vám přijde tak skvělé co dělají jinde v úplně jiných ekonomických podmínkách? Možná tam nemají ani elektřinu. K čemu jsou dobré takové příklady?
Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2022 15:33 Reaguje na Petr
To ani nemusíte chodit jinam a můžete dávat jako vzor a příklad hospodaření naše vlastní obce před 200 lety a bude to stejné.
A bude to mít smysl? No nebude.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.10.2022 15:36 Reaguje na Petr
Ztráta času. Fin!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.10.2022 07:03 Reaguje na Petr
Váš vzor je dobrý ale zevšeobecněný. Schválně, záměrně.
Ano, o přírodní památky a přírodní rezervace závislé na způsobu hospodaření před 200 lety se v zájmu zachování biodiverzity (hezké přírody) musí obhospodařovat metodami jako před 200 lety. Ale to nemusí platit o katastru obce všeobecně. To je od vás úmyslný faul.
Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2022 15:37 Reaguje na Karel Zvářal
Ale když už jste dal takový příklad, tak ho využijeme. Zkuste si všimnout rozdílu rozsahu zalesnění krajiny ve vašem příkladu horské oblasti, a pak u nás v horských oblastech.
Ale to asi nebudete chtít vidět.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist