Jak na obnovu květnatých luk?

Čerstvě nakartáčovaná směs semen před sušením.

Foto | Kamila Vítovcová

Co ale s tím? Samozřejmě – snažit se najít jednodušší způsob toho, jak regionální semena získat a použít.

ČSOP se proto spojil s vědci i dalšími praktiky a všichni jsme společně začali pracovat na velkém projektu nazvaném Regionální směsi osiv jako účinný nástroj ochrany diverzity lučních biotopů, který byl podpořen Norskem prostřednictvím Norských fondů.

Sběr ručně vedeným kartáčovým sběračem, kartáč i kola jsou poháněné bateriově.

Foto | Hana Pánková

V projektu je mezi sebou porovnáváno hned několik způsobů sběru semen ze zdrojových luk i možností zatravňování. Využívány jsou takzvané kartáčové sběrače, s nimiž se dá přijet na zdrojovou louku a sesbírat z ní množství semen různých druhů rostlin, které se dají po usušení použít pro výsev na nějakou nedalekou lokalitu.

Semena se tak nemusí sbírat ručně nebo napěstovávat v matečnicích, jak se to při přípravě regionálních směsí často dělá. Díky použití menších, ručně vedených a ručních strojů, je možné ke sběru využít zároveň i menší zdrojové lokality, na které se nedostane traktor.

Rozprostření tzv. zeleného sena na zatravňované lokalitě.

Foto | Marie Straková

Dalším způsobem zatravnění je využití tzv. „zeleného sena“, kdy se pokosená hmota ihned převeze na zatravňovanou plochu a zde se rozprostře. Tato metoda se používá již dlouhou dobu, překážkou v jejím širším využití je ale logistická náročnost převozu dostatečného množství biomasy na osev větších ploch.

Projekt tedy experimentuje s nutným množstvím hmoty na dostatečné pokrytí plochy – využívá i poměr 1:3, tedy seno jen z 50 m2 na zatravnění 150 m2. Zda to bude fungovat i takto a případně jak dobře, se teprve uvidí.

Poslední možností je pokosenou hmotu nejprve vymlátit – zbyde tak seno třeba pro králíky a zároveň i poměrně čistý materiál pro osev. K tomu je ale zase potřeba stacionární mlátička.

I vhodných zdrojových luk, ze kterých se semena nebo seno dá odebírat, je málo – respektive, není o nich přehled. Proto je součástí projektu zároveň i tvorba databáze zdrojových lučních ploch.

Navrhované lokality jsou posouzeny z botanického i technického hlediska, a pokud vyhovují, jsou do databáze zařazeny – zájemci o osivo se tak budou moct podívat, zda se v jejich oblasti nějaké takové lokality nacházejí, a případně se domluvit na odběru semen či sena.

Každá z výše zmíněných metod obnovy luk má svoje výhody i nedostatky. Přesto věříme, že díky projektu tyto metody dokážeme rozvinout natolik, aby si mezi nimi každý mohl vybrat takovou, která jeho potřebám bude nejvíce vyhovovat.

Přečtěte si také |

Přemek Podlaha by měl radost: Ochránci sbírají luční semena trav unikátním motorovým kartáčem

Pokud Vás zajímá, jak se s kartáčovacími stroji pracuje, na které lokality jsou vhodné, nebo jak vypadá zatravněná plocha pár let po výsevu, můžete se přihlásit na workshop, který proběhne 31. srpna 2023 ve Žďárských vrších. V Českých Budějovicích pak bude 4. září následovat seminář s tematikou zakládání květnatých trávníků.