Přemek Podlaha by měl radost: Ochránci sbírají luční semena trav unikátním motorovým kartáčem
Takto založené porosty budou lépe vyhovovat místním podmínkám a budou mnohem pestřejší, odolnější. Ovšem připravit takovouto směs semen je mimořádně náročné. Je k tomu potřeba řada botanických znalostí o rozšíření jednotlivých druhů rostlin, jejich biologie a vlastností. Je také náročné najít zdroje takových semen. Jsou jimi například zachovalé louky v chráněných územích. Některé druhy rostlin je pak potřeba napěstovat v potřebném množství na speciálních záhonech, kterým se říká matečnice. Taková příprava trvá i několik let.
Ani technická stránka věci není jednoduchá, nasbírat ručně potřebné množství semínek je neskutečná práce. Proto ochránci přírody z Pozemkového spolku Hády vyvíjejí unikátní motorový ruční sběrač semen. Jde o jakýsi motorový kartáč, který může obsluhovat jeden člověk. Díky tomuto zařízení se daří uspořit velké množství úmorné ruční práce. Je možné se s ním dostat i tam, kam se nedostane těžší technika, jako je traktor se sekačkou. Za jednu směnu se tak dá nasbírat až 2 kg semen.
První výsledky zatím vypadají slibně, dolaďují se takové věci jako lepší zavěšení, ovládání plynu či zakrytování. Získávají se první zkušenosti z nasazení v různých podmínkách a se sběrem různých druhů rostlin. Ochrana přírody tak snad dostane dohledné době cenného pomocníka při obnově našich luk.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Břetislav Machaček
1.8.2022 09:22a zvýšily jeho nutriční hodnotu. Plně vyzrálá semena vypadla na zem
a zbytek prošel zažívacím ústrojím zvířat. Některá semena ta zvířata
nestrávila a na pastvě v jiné lokalitě s trusem vrátila přírodě i s
živinami pro mladé rostliny do rozšlapané půdy. Se senem údajně k nám
přišly s vojsky různé dnes chráněné rostliny(nejsou nakonec invazní?)
a s osivy kulturních plodin i plevele. Uměle se šíří různé rostliny
a kdo to určuje? Ochranář, zemědělec, včelař, myslivec a nebo náhoda?
Snaha může být, ale podmínky k růstu musí být dány. Ty pokud nejsou,
tak je šíření marné. Naopak u jiných rostlin se o to nemusím snažit a
šíří se samy. Je cílem ochrany přírody tyto procesy řídit a nebo jim
pouze přihlížet? Dennodenně čtu o náletu, bezzásahu a pak o likvidaci
stromů, keřů a bylin dobrovolníky. Jedni tleskají čistě přírodním
procesům a jiní se je snaží důsledně řídit. Naši předci hleděli hlavně
na efektivitu své práce a výsledek tak nějak z toho vyplynul. Ale jinak
dobré, když se snaží ta semena posbírat i takto. Mi osobně na sběr
osiva svazenky postačila sekačka s košem a tu drť jsem vysypal do sudu
s vodou. Semena klesla ke dnu a drť zůstala na hladině. Tu jsem dal
do kompostu a pokračoval do úplného posečení. Nakonec jsem vodu pomalu
odebíral a zbylá semena zachytil na sítě. Bez kombajnu, bez čističky
osiv a s úsporou investic za osivo. Chce to často pouze přemýšlet a
zkoušet, jak oddělit "zrno od plev". Mi osobně nejvíce šíří druhy trav
obyčejné slepice v zimě konzumující senné drolky a v létě semena trav.
Kam chodí, tam je "trousí" a výběh je směsicí chtěného i nechtěného.
Tak nějak to chodí i v přírodě, kterou se snaží "napravovat" i někteří
ochranáři podle svých představ. Držím jim palce, ať to má efekt a nikdo později nezmaří jejich snažení pohnojením louky, pooráním , přehnaným
kosením a spásáním. Záleží na míře údržby a neúdržby, aby tam rostlo
co si kdo přeje.
Zbyněk Šeděnka
1.8.2022 10:05 Reaguje na Břetislav MachačekJarek Schindler
16.8.2022 10:43 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaK tomu ochranářskému vynálezu spořicímu velké množství úmorné ruční práce snad jen otázka. Kolik ten kartáč zahubí hmyzu?

Správci chráněných oblastí zkouší, jak může řízené vypalování pomoci přírodě
Průzkum potvdil výskyt vzácné střevle potoční v Železných horách
Pardubice plánují obnovu rybníčku Netušílek, měl nejvíc druhů obojživelníků