Jak vznikla hmyzí křídla? Čeští vědci pomohli najít odpověď
![](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/obrazek-3-black.jpg&w=666)
Existují různé teorie vzniku hmyzích křídel a do jisté míry závisí na tom, zda žil společný předek křídlatého hmyzu ve vodním či v suchozemském prostředí. Zatímco některé vědecké studie dávají vznik křídel do souvislosti s žábrami některých zástupců vodního hmyzu, v současnosti převládají spíše teorie zastánců suchozemského původu křídlatého hmyzu.
![Zkamenělina larvy námi nově popsaného druhu K. brauneri (jedinec č. F137). Částečně jsou zachovány křídelní pochvy na obou stranách těla. Foto: Zkamenělina larvy námi nově popsaného druhu K. brauneri (jedinec č. F137). Částečně jsou zachovány křídelní pochvy na obou stranách těla. Foto:](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/obrazek-2_5.jpg&w=666)
Nové důkazy přináší mezinárodní tým vědců se zapojením entomologů z Biologického centra ve studii publikované v časopisu Communications Biology. Čeští vědci společně s německými kolegy nalezli v lomu v Dolním Sasku nové prvohorní zkameněliny larev starobylé skupiny hmyzu s trochu krkolomným názvem Palaeodictyoptera z období karbonu (vyhynula na konci prvohor). Tyto larvy svou stavbou těla připomínají hypotetického předka křídlatého hmyzu a poskytují tak nová vodítka k rozkrývání této záhady evoluce.
U zkamenělin vědci objevili několik adaptací pro život ve vodním prostředí, především několik párů zploštělých výběžků zadečku, které pravděpodobně fungovaly jako žábry. U larev zároveň pozorovali i základy tří párů budoucích křídel na hrudi, jejichž detailní struktura je velmi podobná výše zmíněným žaberním plátkům na zadečku. Dá se tedy předpokládat, že i tyto tzv. křídelní pochvy se rovněž podílely na příjmu kyslíku z vodního prostředí.
![Infografika vzniku hmyzích křídel. Infografika vzniku hmyzích křídel.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/vznik-kridel-hmyzu-2023_infografikabc.png&w=666)
„I když naše zkameněliny zcela jistě nepředstavují předka křídlatého hmyzu - jedná se o larvy, přičemž dospělci této skupiny již měli křídla plně funkční, jde stále o poměrně starobylou skupinu hmyzu. Vzhledem k tomu, že i u dalších původem prvohorních skupin, jako jsou jepice a vážky, žijí larvy ve vodě, nabízí se myšlenka, že vodní prostředí hrálo důležitou roli v samých počátcích vývoje křídlatého hmyzu,“ navrhuje Pavel Sroka z Entomologického ústavu BC AV ČR. „První formy zploštělých výběžků na hrudi, které daly vznik pozdějším křídlům, tak mohly vzniknout jako orgány určené k dýchání, podobně jako to vidíme u křídelních pochev na našich zkamenělinách,“ říká Pavel Sroka.
Na výzkumu spolupracovali vědci z Univerzity Karlovy, Muzea Schölerberg a Biologického centra AV ČR.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
![Foto: TLeClairPhotography / Flickr Foto: TLeClairPhotography / Flickr](https://aa.ecn.cz/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/4581758747_c4b819d7b5_ka.jpg)
![Foto: abejorro34 / Flickr Foto: abejorro34 / Flickr](https://aa.ecn.cz/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/krusnehory_les_424.jpg)
![Foto: Děti Země Foto: Děti Země](https://aa.ecn.cz/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/perlaa.jpg)