https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-zabranit-prachovym-bourim-v-okoli-dalnice-d2-stat-si-nechal-zpracovat-studii
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak zabránit prachovým bouřím v okolí dálnice D2? Stát si nechal zpracovat studii

10.12.2023 06:02 | PRAHA (Ekolist.cz)
Prachová bouře Mikulov
Prachová bouře Mikulov
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Okolí dálnice D2 z Brna do Bratislavy je každé jaro a podzim sužované prachovými bouřemi. Prachové bouře obtěžují lidi v obcích, ale jsou nebezpečné i pro dopravu na dálnici. Státní pozemkový úřad (SPÚ) nechal zpracovat studii, která má zmapovat větrnou erozi v daném území a najít možnosti, jak prachové bouře omezit. Pomoci mají větrolamy.
 
Výskyt větrné eroze bývá na našem území zaznamenán převážně v suchých a teplých oblastech, intenzivně obhospodařovaných a převážně rovinatých. Takovým územím je i oblast jihovýchodní Moravy, která byla v roce 2021 zasažena silným tornádem.

„Studie nabízí vodítko pro prostorové cílení realizace pozemkových úprav, kde tyto krajinné prvky navrhujeme, budujeme a následně předáváme do vlastnictví příslušných obci. Zájem o takové řešení projevili jak zástupci obcí, občané i zemědělské subjekty,“ říká ústřední ředitel Státního pozemkové úřadu Martin Vrba.

Prachová bouře Tvrdonice
Prachová bouře Tvrdonice
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Podle autorů má Studie řešení větrné eroze na vybraných územích okresů Břeclav a Hodonín za cíl v první řadě ukázat nutnost obnovy stávajících opatření proti větrné erozi a návrh a realizace nových technických prvků ochrany proti větrné erozi. „Posouzení stávajícího stavu větrolamů, ochranných lesních pásů, stromořadí, břehových porostů, aj. ukázalo na fakt, že většina těchto prvků vyžaduje nutnou údržbu, dosadbu, případně celkovou obnovu,“ píší autoři studie v závěru.

Rovněž síť větrolamů a ochranných lesních pásů je podle autorů studie ve většině případů zcela nedostatečná a nedokáže účinně chránit území před účinky větrné eroze. "Zájmové území je z hlediska půdně-klimatického mimořádně náchylné k procesům větrné eroze. V rámci ČR jej řadíme vůbec k těm nejrizikovějším. Z tohoto důvodu musí ochrana proti větrné erozi být jednou z priorit v daném území," píší autoři studie.

Příklad funkčního větrolamu.
Příklad funkčního větrolamu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Podle nich je pozitivní, že v řadě územních plánů dotčených obcí jsou navrhovány větrolamy a prvky ÚSES. Rovněž v ukončených i probíhajících pozemkových úpravách jsou navrhovány opatření proti větrné erozi. Podle autorů studie však stále v nedostatečném počtu.

Příklad podmíněně funkčního větrolamu.
Příklad podmíněně funkčního větrolamu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Jak dále stojí v závěrech studie, materiál může sloužit jak místním samosprávám při koncepčním plánování extravilánu obcí, tak zejména Státnímu pozemkovému úřadu při zahajování a realizaci pozemkových úprav v zájmových katastrálních územích. Projednání studie se aktivně účastnili zástupci Lesů ČR, kteří projevili zájem o výsledky této studie a poukázali na to, že tato problematika je současně jedna z jejich priorit. Výrazný zájem o zahájení pozemkových úprav projevili zástupci obcí, uživatelé i vlastníci pozemků v katastrálních územích Moravská Nová Ves, Hrušky a Dolní Bojanovice.

Příklad převážně nefunkčního větrolamu poškozeného tornádem (Tvrdonice).
Příklad převážně nefunkčního větrolamu poškozeného tornádem (Tvrdonice).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Projekty výsadeb větrolamů navazují na komplexní pozemkové úpravy a opírají se o společný zájem obcí aktivně posílit jejich ochranu před vznikem větrné eroze, snížit prašnost v obci a posílit funkčnost vybraných součástí ÚSES obnovou ekosystémů a následnou péčí rozvíjet jejich funkčnost.

Nově vysazený větrolam Kostice
Nově vysazený větrolam Kostice
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Studie bude podkladem pro zpracování či změnu plánu společných zařízení v rámci příslušných komplexních či jednoduchých pozemkových úprav.

Tornáda a pole

Na základě výsledků studie a veřejných projednání byly zahájeny pozemkové úpravy v katastrálním území Týnec na Moravě a budou zahájeny komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Moravská Nová Ves a Hrušky. Právě tyto dvě obce byly v roce 2021 nejvíc postiženy ničivým tornádem.

Tornáda v USA vznikají na vodních plochách. V České republice nad lány polí bez zeleně. Tornádo v roce 2021 zastavili až lesy v Hodoníně. Výsadbou větrolamů je možné velké lány rozčlenit a rozdělit tak, aby se co nejvíce minimalizovalo riziko vzniku silných bouří a tornád, respektive aby jejich dopady byly minimální.

Tornádo v roce 2021.
Tornádo v roce 2021.

Studii řešení větrné eroze na vybraných územích okresů Břeclav a Hodonín zpracoval Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP). Výsledky studie poukázaly na zranitelnost řešeného území a potvrdily potřebu řešení větrolamů jako účinného opatření proti větrné erozi, a to i ve vazbě na proces pozemkových úprav.

SPÚ v rámci procesu pozemkových úprav a plánu společných zařízení navrhuje a realizuje řadu krajinných prvků včetně větrolamů. A právě z uskutečněných aktivit vyplynulo, že realizace větrolamů je napříč stakeholdery považována za účinné, efektivní a současně jednoduše proveditelné řešení.

„Tornádo v roce 2021 způsobilo na jižní Moravě obrovské škody na životech, zdraví i majetku obyvatel. Následky mimořádné události jsou dodnes patrné na budovách i na okolní krajině a poničené vegetaci. Právě proto děláme vše, abychom dopady případných dalších podobně extrémních jevů zmírnili a co nejvíce ochránili obyvatele, jejich majetky a přírodu. Jedním ze způsobů, který Ministerstvo zemědělství podporuje, je důsledná ochrana půdy před erozí,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

10.12.2023 08:51
Teprve navrhují ?
Odpovědět

Jan Škrdla

10.12.2023 22:49 Reaguje na smějící se bestie
Víte, že pozemkové úpravy běžně trvají 5 let a než začnou, tak se na ně nějakou dobu čeká?
Při vypracování plánu společných zařízení se třeba navrhnou větrolamy, ale protože je v obvodu pozemkové úpravy nedostatek státní a obecní půdy, tak se umístí na pozemky soukromých vlastníků.
A tím se na dlouhou dobu zaříznou.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

11.12.2023 11:39 Reaguje na smějící se bestie
No jasně, protože je to něco, co nikdo neočekával, co všechny zaskočilo a co bude asi stát peníze nebo co?
Je to u nás jak u blbejch na dvorku!
Když jsem ještě za totáče chodil na VŠ Už se problém začínal "řešit" = vědělo se o něm. Prachové bouře nejsou nic nového. Teď to budou řešit kvůli dálnici :-! To se mi snad jenom zdá! Že ten prach dýchají lidi a že se na prachových částečkách nesou i zbytky pesticidů atd. => že dochází průběžně k poškozování zdraví obyvatel, to je místním agrobaronům a na ně napojené státní správě a samosprávě nejspíš setrvale šumák.
Že s větrem mízí černozem, která by nás měla uživit, až bude ouvej - a to sakra brzy bude - to je samosebou taky šumák.
Kriminály by měly přetékat lidmi, co jedou v téhle dávno neřešené lumpárně!
Odpovědět
va

vaber

10.12.2023 09:32
suchá zem bez vegetace,
to vypadá jako začínající poušť,
tomu zabrání nějaká studie?
někdo má představu ,že odborníci dokáží vyřešit vše, teoreticky snad, prakticky je to horší
Odpovědět
Pe

Petr

10.12.2023 09:46 Reaguje na vaber
Přesně. Místo vyřešení příčiny se udělá něco, co omezí následek. Hlavní přece je, aby nám to neprášilo na naše drahá auta. Poušť? Nezájem. Tvrdošíjně ji tam budeme vytvářet dál, hlavně ať je dnes zisk.
Přitom vegetace by to vyřešila rázně, zázračně a trvale. Ovšem z ní nejsou prachy.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.12.2023 12:08 Reaguje na Petr
1*
Odpovědět
Pe

Pepa

10.12.2023 19:36 Reaguje na Petr
Pokud něčí majetek znehodnocuje jiný, byť prachem, tak je to trestné. Zemědělci musí mít pole neustále pokryta vegetací anebo převést na TTP. Vetrolamy jsou hezké, ale ne úplně účinné.
Odpovědět
JT

Juraj Tabiczký

11.12.2023 12:39 Reaguje na Pepa
Vetrolamy budú pekné , po desiatkach rokov ,ale neriešia príčinu problému a určite nie sú vôbec účinne. Problém spočíva v orbe a tým sa poruší pokrytie vegetáciou . Samozrejme tento problém nieje nový ani spôsob riešenia . V 30 rokoch
minulého storočia v USA mali tento problém po rozoraní saván . Preto netreba žiadne "studie ", len okopírovať riešenie . pokiaľ sa pamätám nastreľovali semená do pôdy.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

11.12.2023 13:21 Reaguje na Juraj Tabiczký
Přesně!!!
Odpovědět
JT

Juraj Tabiczký

11.12.2023 15:00 Reaguje na Jindřich Duras
Pozrel som sa ne interneta prikladám článok k problematike
www.aktuality.sk/clanok/264330/americke-sucho-z-ery-velkej-krizy-bolo-najhorsie-za-tisicrocie/
Záverom odznelo konštatovanie , dnes už to nehrozí , zmenilo sa obrábanie pôdy
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

12.12.2023 17:04 Reaguje na Juraj Tabiczký
Jasně, jen nevím, jak s tím prorazit i u nás :-)!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.12.2023 09:45 Reaguje na Juraj Tabiczký
Ne každá rostlina prosperuje v utužené půdě s původním pokryvem jinými rostlinami. Minimálně se
to projeví na kvalitě a taky na klíčivosti. Uvedu
příklad s mrkví, která pokud vůbec v utužené půdě
vzejde, tak bez chemie se neubrání původnímu
pokryvu půdy a místo rovného kořene směřujícího
za vodou a živinami do hloubky v kypré půdě se
zastaví na povrchu a bude z ní deset neduživých
povrchových kořenů. Totéž se stane u naprosté
většiny kulturních plodin, které to kypření
půdy potřebují a ona zase pro lepší zásak vody.
Z praxe ví i začínající zahrádkář, že bez kypření
a narušování půdního škraloupu mu nic kloudného
na zahradě nevyroste a rozumování od klávesnice
bez praxe je hloupost. Nastřelovat se dá cokoliv,
ale bude to v utužené půdě prosperovat tak, jako
v půdě nakypřené? Zkusil jste si to vůbec taky
v praxi? Mnohé osivo ani nevyklíčí, pokud má kolem
sebe a nad sebou tuhou krustu nenakypřené půdy.
Pročpak se tedy pase schválně na loukách dobytek,
aby kopyty narušoval utužený povrch půdy a tím
umožnil vyklíčit semenům rostlin? To pole je něco
jiného než louka a nepotřebuje to narušení povrchu
půdy a případně i celé orniční vrstvy? Takže louku
je třeba narušit kopyty zvířat, vojenský prostor
pásy tanků, ale pole to nepotřebuje? Orat a osévat
se má půda v době, kdy je vlhká a nehrozí její
odvátí větrem a měla by do té doby zarůst ozimy
a nebo pícninami. Pokud sklidím pšenici na nízké
strniště, tak vítr rozfouká i tu půdu mezi zbytky
suchých rostlin. Předci strniště oseli pícninami
a jejich osivo lehce zapravili do půdy bránami a
nebo když pršelo, tak i bez nich. Z takového lánu
už vítr půdu neodvál, ale to se sely ještě i ty
pícniny pro dobytek a ne pouze kukuřice.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

11.12.2023 11:41 Reaguje na vaber
Tohle nemusí řešit odborníci! To je jasné jak facka. Studie jen znamená další odklady a další výmluvy, že se ještě pořád nic dělat nebude, protože musíme počkat, jak studie.
Je to ukrutná ostuda za náš vztah k půdě i k lidem, co to dýchají!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.12.2023 17:35
Nejlepším způsobem, jak zabránit vzniku prachových bouří, je nedrancovat půdu přemírou anorganických hnojiv...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.12.2023 08:44 Reaguje na Jakub Graňák
Nemyslím, že je to nějaké podstatné zlepšení, nehnojit NPK. Ale samo, že mrva a zelené je podstatně lepší.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.12.2023 09:58 Reaguje na Slavomil Vinkler
Anorganická dusíkatá hnojiva extrémně urychlují proces rozkladu půdní organické hmoty. Zároveň významně snižují tvorbu kořenových exsudátů (primární organické hmoty) rostlinami...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

12.12.2023 17:05 Reaguje na Jakub Graňák
Přesně! Děkuji
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.12.2023 17:17 Reaguje na Jindřich Duras
Rádo se stalo!-)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.12.2023 11:29 Reaguje na Jakub Graňák
No já to taky vím, ale nevěřím, že NPK samo způsobí tu prašnou bouři.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.12.2023 13:58 Reaguje na Slavomil Vinkler
Prašnou bouři způsobí vítr na půdě zbavené organické složky z důvodu rozpadu půdní struktury vlivem nadužívání anorganických hnojiv...
Jenom provokujete, nebo nejste schopen pochopit výše popsanou kauzalitu?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.12.2023 14:46 Reaguje na Jakub Graňák
Tak chytáte za slovo. Samozřejmě, že bez větru není možná bouře. Já jen říkám, že NPK není to jediné a ani to hlavní.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.12.2023 16:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ne? A co teda to hlavní je? Nemůžu se dočkat čím mě oblažíte...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.12.2023 17:05 Reaguje na Jakub Graňák
No většina je zde. Je to složitý komplex. https://esdac.jrc.ec.europa.eu/projects/SOCO/FactSheets/CZ%20Fact%20Sheet.pdf
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.12.2023 20:43 Reaguje na Slavomil Vinkler
Samochvála smrdí - vím, nicméně: po absolovování 6 semestrů půdoznalství a k tomu přidružených "oborů" s průměrnou známkou A a následnou nabídkou doktorantského studia na ústavu půdoznalství na mé "rodné" Alma mater viridis, si plně uvědomuji, že jde o složitý kompex, tudíž...

Ad 1: bavíme se vůbec ještě o větrné erozi?

Ad 2: vodní eroze a zhutnění - obé je zásadně ovlivněno (stejně jako větrná eroze) strukturou půdy - struktura půdy je definována "schopností" půdy tvořit půdní agregáty - schopnost tvořit půdní agregáty je zásadně ovlivněna množstvím organické složky půdy - tudíž cokoli, co snižuje schopnost tvořit půdní agregáty, má zásadní vliv na míru vodní eroze a utužení - tedy především přemíra hnojení anorganickými hnojivy. U utužení jde o to, že půda zbavená organické hmoty, po agrotechnickém zpracování není "schopna" zajistit přístup vzduchu, poněvadž sline v důsledku neschopnosti tvořit půdní agregáty.

Ad 3: úbytek organické hmoty - to asi nemá moc cenu komentovat, že?

Ad 4: zasolování a sodifikace - když odhlédneme od toho, že jde o problém spojený především s půdami v aridních oblastech, kde je obecně organické hmoty velmi málo, tak nejde v podstatě o nic jiného, než přemíru anorganických živin, které se hromadí v půdě. Mimochodem, vysoký podíl organické hmoty významně snižuje (svou schopností pufrovat) riziko zasolení a jeho negativních důsledků pro výživu rostlin.

Ad 5: půdoznaství je komplikovaný a přísně exaktní vědní obor - nicméně jeden "fenomén" je všeobjímajícím "demiurgem" - organická složka - všechno, co má negativní vliv na organickou složku je "velký špatný" a vede ke všem výše zmíněným problémům.
Tudíž opakuji, všechno, co negativně působí na organickou hmotu v půdě, vede k výše zmíněným problémům - jsou to tedy jsou důsledky... důsledky... nikoli příčina. Příčinou je nedostatek půdní organické hmoty.

Ps. pokud máte zájem, vřele doporučuji publikaci Živá půda, autora Miloslava Šimka, Nakl. Academia - pokud tedy budete mít vůli se obtěžovat těmi cca 1000 stranami textu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.12.2023 20:50 Reaguje na Jakub Graňák
Omluva za překlepy a apel na redakci: Vážení, nectěli by jste udělat něco s formátem okénka? Psát delší příspěvky do okénka velikosti "klíčové dírky" je dost nekomfortní, zároveň to má negativní vliv na stylistickou stránku a "udržení smyslu sdělení" - pěkně děkuju
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.12.2023 16:56 Reaguje na Jakub Graňák
Souhlasím. Nakonec se vlastně shodneme.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.12.2023 17:50
Pokud odejdeme od kukuřice pro kterou a po ní se na podzim pole orá, tak
ubude velká část půdy bez pokryvu. Ozimy by už měly pokrývat půdu stejně,
jako pícniny a ozimá řepka. Že jsme nyní skončili pouze u pšenice, řepky
a kukuřice je výsledek agrární politiky státu a EU. U nás letos nestihli
zaorat strniště po kukuřici a nyní do díky rozbahněné jílovité půdě už
asi ani nestihnou. Prášit se tak sice za holomrazu odtamtud nebude, jako
z pooraných polí, ale pokud u nás mráz nerozdrolí v zimě zoranou půdu,
tak o to více se bude na jaře prášit od disků a jiných kypřičů půdy.
I rozklad zbytků kukuřice nebude takový, jaký by probíhal po zaorání
a jsem zvědav, čím na jaře tu půdu osejí. Budiž pokryv půdy proti tomu
prášení, ale bude to vhodné pro budoucí plodiny? Všem se asi v utužené
půdě plné nerozloženého mulče dařit nemusí. No a na podzim, či v zimě
žádné větrolamy z opadavých stromů s prachovou erozí mnoho nezmohou a
musely by to být neopadavé jehličnany, ale ty zase nepřežijí osamoceny
bez zápoje v hustém porostu nápory větru. Snad by alespoň trochu pomohly
husté keře, ale opravdu pouze trochu, protože ty vítr doslova přeletí
i s tím prachem. Ne nadarmo jsou to sprašové půdy vzniklé navátím půdních
částeček jednou tam a podruhé jinam. Tak to tam vypadalo už když to byly
pouze savany, kde se taky tvoří prachové bouře, neboť vítr si vždy k
odvátí něco najde. Buď je to suchá tráva a nebo suchá půda a bez vody po
dešti a bez přikrytí sněhem se tam bude při větru prášit vždy, protože sprašová půda není kamenité horské pole a ani zamokřená louka.
Odpovědět
JT

Juraj Tabiczký

14.12.2023 15:10 Reaguje na Břetislav Machaček
Tento článok otvoril problém "ako zabrániť prachovým búrkám " súčasne prezentoval aj riešenie "
Studii řešení větrné eroze na vybraných územích okresů Břeclav a Hodonín zpracoval Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP). Výsledky studie poukázaly na zranitelnost řešeného území a potvrdily potřebu řešení větrolamů jako účinného opatření proti větrné erozi, a to i ve vazbě na proces pozemkových úprav.
Súčasne bolo uvedené ,že na úpravách sa už sa pracuje , teda nie je žiaden problém . Titulok článku by mal byť " prachové búrky boli ,ale VÚ to vyriešil a už nebudú " , s dovetkom s. Černomirdina " My sme to chceli dobre , ale znovu sa nám to takto podarilo " .A vlastne je to pseudoproblém " Ne nadarmo jsou to sprašové půdy vzniklé navátím půdních
částeček jednou tam a podruhé jinam. " trochu vydržme až tie čiastočký odveje vietor niekam inam a nebude prach a budeme môcť pestovať hydroponicky, tá zem je nám vlastne na obtiaž.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.12.2023 16:23 Reaguje na Juraj Tabiczký
Kam si myslíte, že ta půda "odletí"? Do kosmu? Ona na Zemi
zůstane, ale pouze někde jinde. Odkud se dostala na ta pole,
kde je dnes? Základem je vlhkost a trvalý pokryv , aby se ten prach z pole nezvedal a bez toho tomu nezabrání nic.
Je třeba udržovat závlahy i v posklizňové době a půdu mít
co nejdéle pokrytou rostlinným krytem tak hustým, že větru neumožní půdu odnášet. Například kosit na vysoké strniště
a to orat až těsně před dalším osevem. I pícniny nekosit
až u povrchu půdy a totéž u kukuřice. Ale jsme u toho, k
čemu se dnes ty plodiny používají. Sláma se sklízí do
mrtě pro teplárnu, kukuřice zase pro bioplynku a pícniny
pro pár kusů dobytka není potřeba. O tom to vše je, že se nehospodaří dobře pro půdu, ale proti jejímu prospěchu.
To nezachrání ani ty větrolamy, které než vyrostou, tak
už bude po půdě takovým hospodařením dávno veta. Z roku
na rok lze změnit hospodaření, ale krajinu změnit trvá
desetiletí!
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist