Jak zabránit prachovým bouřím v okolí dálnice D2? Stát si nechal zpracovat studii
„Studie nabízí vodítko pro prostorové cílení realizace pozemkových úprav, kde tyto krajinné prvky navrhujeme, budujeme a následně předáváme do vlastnictví příslušných obci. Zájem o takové řešení projevili jak zástupci obcí, občané i zemědělské subjekty,“ říká ústřední ředitel Státního pozemkové úřadu Martin Vrba.
Podle autorů má Studie řešení větrné eroze na vybraných územích okresů Břeclav a Hodonín za cíl v první řadě ukázat nutnost obnovy stávajících opatření proti větrné erozi a návrh a realizace nových technických prvků ochrany proti větrné erozi. „Posouzení stávajícího stavu větrolamů, ochranných lesních pásů, stromořadí, břehových porostů, aj. ukázalo na fakt, že většina těchto prvků vyžaduje nutnou údržbu, dosadbu, případně celkovou obnovu,“ píší autoři studie v závěru.
Rovněž síť větrolamů a ochranných lesních pásů je podle autorů studie ve většině případů zcela nedostatečná a nedokáže účinně chránit území před účinky větrné eroze. "Zájmové území je z hlediska půdně-klimatického mimořádně náchylné k procesům větrné eroze. V rámci ČR jej řadíme vůbec k těm nejrizikovějším. Z tohoto důvodu musí ochrana proti větrné erozi být jednou z priorit v daném území," píší autoři studie.
Podle nich je pozitivní, že v řadě územních plánů dotčených obcí jsou navrhovány větrolamy a prvky ÚSES. Rovněž v ukončených i probíhajících pozemkových úpravách jsou navrhovány opatření proti větrné erozi. Podle autorů studie však stále v nedostatečném počtu.
Jak dále stojí v závěrech studie, materiál může sloužit jak místním samosprávám při koncepčním plánování extravilánu obcí, tak zejména Státnímu pozemkovému úřadu při zahajování a realizaci pozemkových úprav v zájmových katastrálních územích. Projednání studie se aktivně účastnili zástupci Lesů ČR, kteří projevili zájem o výsledky této studie a poukázali na to, že tato problematika je současně jedna z jejich priorit. Výrazný zájem o zahájení pozemkových úprav projevili zástupci obcí, uživatelé i vlastníci pozemků v katastrálních územích Moravská Nová Ves, Hrušky a Dolní Bojanovice.
Projekty výsadeb větrolamů navazují na komplexní pozemkové úpravy a opírají se o společný zájem obcí aktivně posílit jejich ochranu před vznikem větrné eroze, snížit prašnost v obci a posílit funkčnost vybraných součástí ÚSES obnovou ekosystémů a následnou péčí rozvíjet jejich funkčnost.
Studie bude podkladem pro zpracování či změnu plánu společných zařízení v rámci příslušných komplexních či jednoduchých pozemkových úprav.
Tornáda a pole
Na základě výsledků studie a veřejných projednání byly zahájeny pozemkové úpravy v katastrálním území Týnec na Moravě a budou zahájeny komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Moravská Nová Ves a Hrušky. Právě tyto dvě obce byly v roce 2021 nejvíc postiženy ničivým tornádem.
Tornáda v USA vznikají na vodních plochách. V České republice nad lány polí bez zeleně. Tornádo v roce 2021 zastavili až lesy v Hodoníně. Výsadbou větrolamů je možné velké lány rozčlenit a rozdělit tak, aby se co nejvíce minimalizovalo riziko vzniku silných bouří a tornád, respektive aby jejich dopady byly minimální.
Studii řešení větrné eroze na vybraných územích okresů Břeclav a Hodonín zpracoval Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP). Výsledky studie poukázaly na zranitelnost řešeného území a potvrdily potřebu řešení větrolamů jako účinného opatření proti větrné erozi, a to i ve vazbě na proces pozemkových úprav.
SPÚ v rámci procesu pozemkových úprav a plánu společných zařízení navrhuje a realizuje řadu krajinných prvků včetně větrolamů. A právě z uskutečněných aktivit vyplynulo, že realizace větrolamů je napříč stakeholdery považována za účinné, efektivní a současně jednoduše proveditelné řešení.
„Tornádo v roce 2021 způsobilo na jižní Moravě obrovské škody na životech, zdraví i majetku obyvatel. Následky mimořádné události jsou dodnes patrné na budovách i na okolní krajině a poničené vegetaci. Právě proto děláme vše, abychom dopady případných dalších podobně extrémních jevů zmírnili a co nejvíce ochránili obyvatele, jejich majetky a přírodu. Jedním ze způsobů, který Ministerstvo zemědělství podporuje, je důsledná ochrana půdy před erozí,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (29)
Jan Škrdla
10.12.2023 22:49 Reaguje na smějící se bestiePři vypracování plánu společných zařízení se třeba navrhnou větrolamy, ale protože je v obvodu pozemkové úpravy nedostatek státní a obecní půdy, tak se umístí na pozemky soukromých vlastníků.
A tím se na dlouhou dobu zaříznou.
Jindřich Duras
11.12.2023 11:39 Reaguje na smějící se bestieJe to u nás jak u blbejch na dvorku!
Když jsem ještě za totáče chodil na VŠ Už se problém začínal "řešit" = vědělo se o něm. Prachové bouře nejsou nic nového. Teď to budou řešit kvůli dálnici :-! To se mi snad jenom zdá! Že ten prach dýchají lidi a že se na prachových částečkách nesou i zbytky pesticidů atd. => že dochází průběžně k poškozování zdraví obyvatel, to je místním agrobaronům a na ně napojené státní správě a samosprávě nejspíš setrvale šumák.
Že s větrem mízí černozem, která by nás měla uživit, až bude ouvej - a to sakra brzy bude - to je samosebou taky šumák.
Kriminály by měly přetékat lidmi, co jedou v téhle dávno neřešené lumpárně!
vaber
10.12.2023 09:32to vypadá jako začínající poušť,
tomu zabrání nějaká studie?
někdo má představu ,že odborníci dokáží vyřešit vše, teoreticky snad, prakticky je to horší
Petr
10.12.2023 09:46 Reaguje na vaberPřitom vegetace by to vyřešila rázně, zázračně a trvale. Ovšem z ní nejsou prachy.
Pepa
10.12.2023 19:36 Reaguje na PetrJuraj Tabiczký
11.12.2023 12:39 Reaguje na Pepaminulého storočia v USA mali tento problém po rozoraní saván . Preto netreba žiadne "studie ", len okopírovať riešenie . pokiaľ sa pamätám nastreľovali semená do pôdy.
Juraj Tabiczký
11.12.2023 15:00 Reaguje na Jindřich Duraswww.aktuality.sk/clanok/264330/americke-sucho-z-ery-velkej-krizy-bolo-najhorsie-za-tisicrocie/
Záverom odznelo konštatovanie , dnes už to nehrozí , zmenilo sa obrábanie pôdy
Jindřich Duras
12.12.2023 17:04 Reaguje na Juraj TabiczkýBřetislav Machaček
12.12.2023 09:45 Reaguje na Juraj Tabiczkýto projeví na kvalitě a taky na klíčivosti. Uvedu
příklad s mrkví, která pokud vůbec v utužené půdě
vzejde, tak bez chemie se neubrání původnímu
pokryvu půdy a místo rovného kořene směřujícího
za vodou a živinami do hloubky v kypré půdě se
zastaví na povrchu a bude z ní deset neduživých
povrchových kořenů. Totéž se stane u naprosté
většiny kulturních plodin, které to kypření
půdy potřebují a ona zase pro lepší zásak vody.
Z praxe ví i začínající zahrádkář, že bez kypření
a narušování půdního škraloupu mu nic kloudného
na zahradě nevyroste a rozumování od klávesnice
bez praxe je hloupost. Nastřelovat se dá cokoliv,
ale bude to v utužené půdě prosperovat tak, jako
v půdě nakypřené? Zkusil jste si to vůbec taky
v praxi? Mnohé osivo ani nevyklíčí, pokud má kolem
sebe a nad sebou tuhou krustu nenakypřené půdy.
Pročpak se tedy pase schválně na loukách dobytek,
aby kopyty narušoval utužený povrch půdy a tím
umožnil vyklíčit semenům rostlin? To pole je něco
jiného než louka a nepotřebuje to narušení povrchu
půdy a případně i celé orniční vrstvy? Takže louku
je třeba narušit kopyty zvířat, vojenský prostor
pásy tanků, ale pole to nepotřebuje? Orat a osévat
se má půda v době, kdy je vlhká a nehrozí její
odvátí větrem a měla by do té doby zarůst ozimy
a nebo pícninami. Pokud sklidím pšenici na nízké
strniště, tak vítr rozfouká i tu půdu mezi zbytky
suchých rostlin. Předci strniště oseli pícninami
a jejich osivo lehce zapravili do půdy bránami a
nebo když pršelo, tak i bez nich. Z takového lánu
už vítr půdu neodvál, ale to se sely ještě i ty
pícniny pro dobytek a ne pouze kukuřice.
Jindřich Duras
11.12.2023 11:41 Reaguje na vaberJe to ukrutná ostuda za náš vztah k půdě i k lidem, co to dýchají!
Jakub Graňák
11.12.2023 17:35Slavomil Vinkler
12.12.2023 08:44 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
12.12.2023 09:58 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
13.12.2023 11:29 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
13.12.2023 13:58 Reaguje na Slavomil VinklerJenom provokujete, nebo nejste schopen pochopit výše popsanou kauzalitu?
Slavomil Vinkler
13.12.2023 14:46 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
13.12.2023 16:21 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
13.12.2023 17:05 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
13.12.2023 20:43 Reaguje na Slavomil VinklerAd 1: bavíme se vůbec ještě o větrné erozi?
Ad 2: vodní eroze a zhutnění - obé je zásadně ovlivněno (stejně jako větrná eroze) strukturou půdy - struktura půdy je definována "schopností" půdy tvořit půdní agregáty - schopnost tvořit půdní agregáty je zásadně ovlivněna množstvím organické složky půdy - tudíž cokoli, co snižuje schopnost tvořit půdní agregáty, má zásadní vliv na míru vodní eroze a utužení - tedy především přemíra hnojení anorganickými hnojivy. U utužení jde o to, že půda zbavená organické hmoty, po agrotechnickém zpracování není "schopna" zajistit přístup vzduchu, poněvadž sline v důsledku neschopnosti tvořit půdní agregáty.
Ad 3: úbytek organické hmoty - to asi nemá moc cenu komentovat, že?
Ad 4: zasolování a sodifikace - když odhlédneme od toho, že jde o problém spojený především s půdami v aridních oblastech, kde je obecně organické hmoty velmi málo, tak nejde v podstatě o nic jiného, než přemíru anorganických živin, které se hromadí v půdě. Mimochodem, vysoký podíl organické hmoty významně snižuje (svou schopností pufrovat) riziko zasolení a jeho negativních důsledků pro výživu rostlin.
Ad 5: půdoznaství je komplikovaný a přísně exaktní vědní obor - nicméně jeden "fenomén" je všeobjímajícím "demiurgem" - organická složka - všechno, co má negativní vliv na organickou složku je "velký špatný" a vede ke všem výše zmíněným problémům.
Tudíž opakuji, všechno, co negativně působí na organickou hmotu v půdě, vede k výše zmíněným problémům - jsou to tedy jsou důsledky... důsledky... nikoli příčina. Příčinou je nedostatek půdní organické hmoty.
Ps. pokud máte zájem, vřele doporučuji publikaci Živá půda, autora Miloslava Šimka, Nakl. Academia - pokud tedy budete mít vůli se obtěžovat těmi cca 1000 stranami textu.
Jakub Graňák
13.12.2023 20:50 Reaguje na Jakub GraňákSlavomil Vinkler
14.12.2023 16:56 Reaguje na Jakub GraňákBřetislav Machaček
11.12.2023 17:50ubude velká část půdy bez pokryvu. Ozimy by už měly pokrývat půdu stejně,
jako pícniny a ozimá řepka. Že jsme nyní skončili pouze u pšenice, řepky
a kukuřice je výsledek agrární politiky státu a EU. U nás letos nestihli
zaorat strniště po kukuřici a nyní do díky rozbahněné jílovité půdě už
asi ani nestihnou. Prášit se tak sice za holomrazu odtamtud nebude, jako
z pooraných polí, ale pokud u nás mráz nerozdrolí v zimě zoranou půdu,
tak o to více se bude na jaře prášit od disků a jiných kypřičů půdy.
I rozklad zbytků kukuřice nebude takový, jaký by probíhal po zaorání
a jsem zvědav, čím na jaře tu půdu osejí. Budiž pokryv půdy proti tomu
prášení, ale bude to vhodné pro budoucí plodiny? Všem se asi v utužené
půdě plné nerozloženého mulče dařit nemusí. No a na podzim, či v zimě
žádné větrolamy z opadavých stromů s prachovou erozí mnoho nezmohou a
musely by to být neopadavé jehličnany, ale ty zase nepřežijí osamoceny
bez zápoje v hustém porostu nápory větru. Snad by alespoň trochu pomohly
husté keře, ale opravdu pouze trochu, protože ty vítr doslova přeletí
i s tím prachem. Ne nadarmo jsou to sprašové půdy vzniklé navátím půdních
částeček jednou tam a podruhé jinam. Tak to tam vypadalo už když to byly
pouze savany, kde se taky tvoří prachové bouře, neboť vítr si vždy k
odvátí něco najde. Buď je to suchá tráva a nebo suchá půda a bez vody po
dešti a bez přikrytí sněhem se tam bude při větru prášit vždy, protože sprašová půda není kamenité horské pole a ani zamokřená louka.
Juraj Tabiczký
14.12.2023 15:10 Reaguje na Břetislav MachačekStudii řešení větrné eroze na vybraných územích okresů Břeclav a Hodonín zpracoval Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP). Výsledky studie poukázaly na zranitelnost řešeného území a potvrdily potřebu řešení větrolamů jako účinného opatření proti větrné erozi, a to i ve vazbě na proces pozemkových úprav.
Súčasne bolo uvedené ,že na úpravách sa už sa pracuje , teda nie je žiaden problém . Titulok článku by mal byť " prachové búrky boli ,ale VÚ to vyriešil a už nebudú " , s dovetkom s. Černomirdina " My sme to chceli dobre , ale znovu sa nám to takto podarilo " .A vlastne je to pseudoproblém " Ne nadarmo jsou to sprašové půdy vzniklé navátím půdních
částeček jednou tam a podruhé jinam. " trochu vydržme až tie čiastočký odveje vietor niekam inam a nebude prach a budeme môcť pestovať hydroponicky, tá zem je nám vlastne na obtiaž.
Břetislav Machaček
18.12.2023 16:23 Reaguje na Juraj Tabiczkýzůstane, ale pouze někde jinde. Odkud se dostala na ta pole,
kde je dnes? Základem je vlhkost a trvalý pokryv , aby se ten prach z pole nezvedal a bez toho tomu nezabrání nic.
Je třeba udržovat závlahy i v posklizňové době a půdu mít
co nejdéle pokrytou rostlinným krytem tak hustým, že větru neumožní půdu odnášet. Například kosit na vysoké strniště
a to orat až těsně před dalším osevem. I pícniny nekosit
až u povrchu půdy a totéž u kukuřice. Ale jsme u toho, k
čemu se dnes ty plodiny používají. Sláma se sklízí do
mrtě pro teplárnu, kukuřice zase pro bioplynku a pícniny
pro pár kusů dobytka není potřeba. O tom to vše je, že se nehospodaří dobře pro půdu, ale proti jejímu prospěchu.
To nezachrání ani ty větrolamy, které než vyrostou, tak
už bude po půdě takovým hospodařením dávno veta. Z roku
na rok lze změnit hospodaření, ale krajinu změnit trvá
desetiletí!