Jihlava jde modrozelené infrastruktuře naproti

Před třemi roky proběhl v Jihlavě první seminář Počítáme s vodou. Společně s odborníky v této oblasti jsme se bavili o tom, jaké problémy řeší (nejen) Jihlava a jakou cestu vidíme do budoucna. Letos jsme se sešli na navazujícím semináři. Do Jihlavy přijeli ti, kdo patří k největším odborníkům v této oblasti, David Stránský z fakulty stavební ČVUT, Jiří Vítek, dlouhodobě uznávaný odborník v oblasti decentralizovaného nakládání s dešťovou vodou a David Hora, který má velké zkušenosti s uplatňováním modrozelené infrastruktury. Jihlava je v rámci republiky velmi specifická proto, že se nachází na evropském rozvodí a tedy jediná voda, se kterou může město i region hospodařit, je voda dešťová. Víme, že si jí musíme vážit, protože pokud nám odteče bez užitku (to v tom lepším případě) nebo navíc ještě napáchá cestou škody (to v případě horším), můžeme si za to z velké části sami a je to věc zcela nevratná. Už v minulosti jsme tedy dělali „měkká“ opatření, jako jsou květnaté louky, štěrkové záhony na křižovatkách, či zasakovací pás vedle nově rekonstruovaného chodníku. Jsme si však vědomi toho, že tato dílčí opatření nestačí. Bude nutné ve městě vytvořit systém, který místo odvádění dešťové vody do toků či kanálů, vodu zadrží v místě a umožní její využití rostlinám, které tak budou lépe plnit ekosystémové služby.

Jednou z oblastí, do kterých se tyto snahy promítly, je spolupráce s developery. Město v pravidlech pro investory nastavilo nejen požadavek pro decentralizovanou práci s dešťovou vodou, ale umožnilo i finanční zvýhodnění těch, kteří takto uvažují a stavějí. Nad rámec povinností stanovených zákonem se tak město snaží motivovat developery k tomu, aby už ve fázi přípravy projektu o něm přemýšleli nejen z pohledu ekonomického či estetického, ale i z pohledu udržitelnosti a hospodaření s vodou. Snad tedy už brzo budou v Jihlavě vyrůstat nové projekty s respektem k vodě.

Město samo rovněž cítí, že je nutné tuto oblast ošetřit systémově, proto v tuto chvíli probíhá dokončování Strategie adaptace na klimatickou změnu, jejíž návrhovou část zastupitelé schválili v dubnu a nyní se dopracovává část implementační. I ta navrhuje mnohá opatření pro zlepšení hospodaření s vodou.

Nové technologie město zkouší i na vlastních projektech. U výsadby stromů v pásu podél ul. Vrchlického v Jihlavě je testována technologie strukturálního substrátu se zvýšenou retenční kapacitou. Po předchozí negativní zkušenosti bylo zřejmé, že zde neumožňují půdní podmínky uspokojivou výsadbu standardní technologií. Návrh řešení byl limitován nevhodnou konfigurací sběrných ploch (okolní zpevněné plochy) a zhoršenou propustností stávajících půdních horizontů.

Navrhované řešení mělo za cíl zejména optimalizaci vodního a vzdušného režimu v kořenové zóně stromů, sledování technologie strukturálního substrátu vč. realizačních specifik. Výsadba proběhla do fragmentu původních neúspěšných výsadeb platanu javorolistého ve třech pásech. Z dřevin zde byly vysázeny olše, jasany, lípa srdčitá i lípa velkolistá, javor klen, javor mléč a habry. Některé druhy stromů byly sázeny ve dvou velikostních kategoriích, aby bylo možné pozorovat jejich reakce po výsadbě. Rovněž byl průběžně sledován stav vody v půdě a výsledky průběžně zaznamenávány. U stromů proběhla zálivka pouze 2x - jednou hned po výsadbě na jaře 2020, podruhé v září 2020. Jinak dřeviny nebyly zalévány, ač běžně jsou stromy po výsadbě ve městě zalévány 2x týdně v době vegetace po dobu minimálně dvou let. Na povrchu substrátu byla do štěrku vyseta směs letniček a trvalek, zejména z důvodů estetických.

V březnu 2022 byla provedena kontrola prokořenění substrátu a bylo zjištěno, že dřeviny koření velmi dobře, jejich statika byla již po cca 9ti měsících zcela bezproblémová a bylo možné odstranit kotvení. Protože do výsadbového prostoru se shromažďovala voda i z okolních pozemků, mají tak dřeviny zajištěnou vláhu i živiny. Tuto výsadbu jsme považovali za jakousi „pokusnou plochu“, abychom si my sami ověřili možnosti a případné záludnosti této technologie. Různorodá druhová skladba pak byla snahou otestovat různé druhy dřevin při výsadbě do strukturálních substrátů a jejich reakci na tento způsob založení výsadeb v městském prostředí.

Vzhledem k úspěšnosti realizace přistoupilo město k tomu, že v měsících březen–duben 2022 byla výsadba stejným způsobem provedena i na historickém Masarykově náměstí v Jihlavě Masarykovo náměstí v Jihlavě patří k největším v České republice. Stromy na něm původně nebyly vůbec a současně je náměstí městskou památkovou rezervací. Je proto velmi složité sem zavádět nové prvky zeleně a vše musí být odsouhlaseno orgánem památkové péče. Na budoucí podobu náměstí proběhla architektonická soutěž, z níž vzešel vítězný návrh, který se město rozhodlo postupně realizovat.

První fází realizace je právě výsadba stromů v jednom ze tří „zelených ostrůvků“. V jarních měsících 2022 tak na danou plochu nastoupili nejdříve archeologové a pak i realizační firma. Projekt ostrůvku a výsadeb musel kromě limitů nadzemních (tedy památková ochrana, průhledy na náměstí, provozní vazby a podobně) zohlednit i velmi významné limity podzemní, kterými byly nejen inženýrské sítě, ale hlavně chodby jihlavského podzemí. Ostrůvek, který se v těchto dnech už začíná rýsovat ve své definitivní podobě, je tak plochou, kam je svedená voda z plochy okolního náměstí, současně je ale vyřešen systém odvodu případné přebytečné vody tak, aby se 5 zde vysázených jerlínů v případě větších srážek neutopilo. Mlatový povrch ostrůvku je rovněž novým prvkem na náměstí. Ukáže-li se toto řešení jako správné a funkční, bude uplatněno i v dalších fázích revitalizace náměstí.

Jsme si vědomi toho, že má-li být hospodaření s dešťovou vodou smysluplné, musí tvořit systém. Stávající finanční situace měst způsobená událostmi posledních měsíců a let, bez možnosti vidět na delší dobu dopředu, všechny plány velmi komplikuje. Nemůžeme však čekat, jak vše dopadne, protože by už mohlo být pozdě. Právě proto považujeme za nutné realizovat opatření postupně už teď a motivovat k nim i ostatní. I v tom byl seminář velmi přínosný, protože všichni zúčastnění si opět připomněli, že ač pracujeme v různých oblastech, řešíme stejný problém a řešení je pouze jedno, a to pro nás musí být společné. Ač věci někdy nazýváme různě, význam je jediný – je potřeba změnit myšlení lidí a náš přístup k vodě. Je to dar, o který se musíme starat a využívat ho s rozumem.

---

reklama

---