Jak se Jihlava stará o dešťovou vodu? Květnatými loukami, průlehy a rybníčky
Všechna města a obce v tuto dobu řeší problémy spojené s klimatickými změnami, s nedostatkem vody v půdě, či s nárazový přebytek vody v případě větších dešťových srážek. Nejinak je tomu i u nás v Jihlavě. Jaká zkoušíme řešení?
Jedním s opatření, které v Jihlavě fungují už deset let, jsou květnaté louky s extenzivními trávníky sečenými mozaikovou sečí. Pro tento typ vegetace byla vybrána místa, kde trávníky nevyžadují intenzivní sečení, protože nejsou vystavovány pobytu veřejnosti a fungují také jako místa s vysokou biodiverzitou. Vhodné bývají i lokality na rozhraní velkých zemědělských ploch a města.
Jeden z problémů, které jsme řešili, byly přívalové deště. Ty v červnu roku 2018 opakovaně způsobily bleskové povodně s vyplavením řady rodinných domů. Protože jsme vodu nechtěli jen rychle odvést do řeky, vytvořili jsme opatření, které zajistí zpomalení vody, její zásak a ochranu domů současně.
V tomto místě se povedlo soustavou jednoduchých úprav s využitím morfologie terénu vytvořit průleh, ve kterém voda částečně zasakuje a zbytek je odváděn na vlhkou louku s přirozenou druhovou skladbou a s výskytem modráska bahenního, kde voda v průběhu několika hodin zasákne a neohrozí tak nemovitosti.
Jedním z připravovaných záměrů, kde bychom v blízké budoucnosti rádi změnili způsob hospodaření s dešťovou vodou, je území jihlavského sídliště Březinovy sady u areálu základních škol. V blízkosti tohoto areálu se nachází historický rybníček, který však dnes je již z velké části bez vody. Záměrem města je vyřešit svedení dešťové vody ze střech škol do tohoto rybníka a následně tuto vodu využívat například na závlahy dřevin na sídlišti.
Město nyní řeší výstavbu velkého obchodního centra s velkou plochou centrálního parkoviště. I v tomto případě je nutné vyřešit hned dvě věci, které spolu ale úzce souvisí – odvedení srážkových vod a vyřešení plochy parkoviště, které se spolu s kolem plánovanými budovami obchodů stane novým tepelným ostrovem s klimatem a podmínkami nevhodnými pro růst dřevin.
Protože investor v tuto chvíli mění projekt, je možnost podobu již dlouhou dobu připravovaného záměru ještě změnit. Problém je o to citlivější, že se jedná o velkou plochu na velmi svažitém pozemku, který tím, že byl vyrovnán, vytvořil mnoho metrů vysoké zářezy a násypy.
V tomto případě se odborníci shodují na nutnosti vytvořit v prostoru parkoviště souvislé pásy zeleně, do kterých bude svedena dešťová voda z plochy parkoviště a kde budou vytvořeny podmínky pro dlouhodobou existenci stromů.
Vhodným řešením by bylo i použití propustných povrchů pro parkování a v neposlední řadě realizace extenzivních zelených střech, které by byly velmi žádoucí ne pouze s ohledem na klima (v lokalitě i uvnitř budov), ale i s ohledem na krajinný ráz místa, protože by se mohly výrazně pohledově projevovat v dálkových pohledech při příjezdu do města.
Všechny uvedené příklady byly diskutovány na semináři Hospodaření s dešťovou vodou o modrozelené infrastruktuře, který se v červnu konal u nás v Jihlavě. Přijeli na něj ti, kdo patří k největším odborníkům v této oblasti, mimo jiné David Stránský z fakulty stavební ČVUT či Jiří Vítek, dlouhodobě uznávaný odborník v oblasti decentralizovaného nakládání s dešťovou vodou a modrozelené infrastruktury.
Protože se semináře účastnili lidé, kteří se v této oblasti pohybují v různých pozicích (vodohospodáři, pracovníci územního plánování, politici, lidé z neziskového sektoru, projektanti a další), bylo velmi cenné a přínosné, když si postupně přítomní mohli vyměnit své pohledy na tuto problematiku.
Za jeden z nejdůležitějších výstupů semináře považuji to, že jsme si uvědomili, že ač pracujeme v různých oblastech, řešíme stejný problém a řešení je pouze jedno. Někdy sice nazýváme stejné věci různě - to podle oboru toho kterého odborníka, cesta je ale jediná – je potřeba změnit myšlení lidí a náš přístup k vodě. Je to dar, o který se musíme starat a musíme ho využívat s rozumem.
Přečtěte si také |
V ulicích Jihlavy roste luční kvítí. Schválněreklama