Každý desátý denní motýl už změnil kvůli klimatu své rozšíření

Mezinárodní tým vědců, včetně entomologů z Přírodovědecké fakulty UK a z Biologického centra Akademie věd ČR, zmapoval v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution dopady klimatických změn na denní motýly v globálním měřítku. Analýza dat z více než stovky zemí ukázala, že nejméně desetina motýlích druhů se již musela přestěhovat, převážně kvůli změnám klimatu. Výzkum zároveň odhalil obrovské mezery v tom, nakolik známe tropickou přírodu. Denní motýli po celém světě reagují na globální změny klimatu masivním přesunem do nových oblastí. Mezinárodní vědecký tým vedený australskou Monash University, jehož klíčovou součástí byli entomologové Robert Tropek a jeho bývalý student Michal Barták z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) a z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR), publikoval dosud nejrozsáhlejší studii o změnách areálů rozšíření tohoto hmyzu.

Výzkumníci analyzovali přes 6 000 záznamů o posunech areálů 1 758 druhů motýlů (tj. téměř 10 % známých druhů) ve 105 zemích. Zjistili, že přesuny plných 80 % zdokumentovaných druhů jsou poháněny právě klimatickými změnami a přidruženými extrémy v počasí a dalších podmínkách.

Vědci přirovnávají motýly k pověstným kanárkům v dole – kvůli svému krátkému životnímu cyklu a extrémní citlivosti na podmínky prostředí fungují jako citlivý varovný systém pro celou planetu. Výzkum ukázal, že se v globálním měřítku většina druhů (80 %) rozšiřuje do míst, která pro ně byla dříve neobyvatelná.

“V Evropě je ovšem situace složitější, nachází se v ní nemalá část více než čtvrtiny druhů, jejichž areál rozšíření se zmenšuje. Může za to kombinace ničení původního prostředí lidskou činností, zejména intenzivním zemědělstvím, a negativních důsledků klimatických změn,” vysvětluje spoluautor studie Michal Barták, absolvent PřF UK, který dnes působí na univerzitě v Helsinkách.

Příkladem může být modrásek ligrusový (Polyommatus damon), kterého dohnalo na pokraj vyhynutí v Česku intenzivní zemědělství a jehož poslední populaci na našem území dorazilo extrémní počasí související s klimatickou změnou.

„Naše práce jasně ukazuje, že překreslení mapy biodiverzity není otázkou vzdálené budoucnosti, ale právě probíhající realitou,“ pokračuje spoluautor studie Robert Tropek z katedry ekologie PřF UK a z BC AV ČR. „Abychom tento trend potvrdili, nemuseli jsme ani sbírat nová data. V naší studii jsme se spolehli na pestrou skupinu mezinárodních odborníků, která úspěšně zbořila jazykovou bariéru ve vědě.“

Motýli patří mezi nejprozkoumanější organismy na světě, ale velká část znalostí je publikována v místních jazycích, případně zůstává v zápisnících místních odborníků. „I proto bývají podobné globální studie silně zkreslené ve prospěch několika zemí západní Evropy a Severní Ameriky. My jsme shromáždili údaje publikované v patnácti různých jazycích a propojili je s často nepublikovanými znalostmi místních expertů ze všech kontinentů,“ dodává Robert Tropek.

Právě zapojení vícejazyčných zdrojů a lokálních entomologů přineslo překvapivé zjištění: v tropech, jako je Amazonie či západní Afrika, dochází k masivnímu stěhování motýlů, které převážně anglicky psaná věda dosud přehlížela. Tropičtí motýli jsou přitom často přizpůsobeni jen úzkým klimatickým podmínkám a i nevelké oteplení je přivádí na samou hranici přežití. Probíhající kácení lesů a ničení dalších tropických ekosystémů jim pak stěhování za ideálním klimatem znemožňuje, což se pro ně může velmi rychle stát fatálním. Tím se ještě urychlí současné vymírání tropických druhů hmyzu.

Studie mění pohled na to, jakým způsobem přistupovat k ochraně biodiverzity. V kontextu probíhajících změn na celé planetě již nestačí staticky chránit přírodu pouze v národních parcích a dalších rezervacích. Ochranářské strategie se musí přizpůsobit stěhujícím se organismům a zajistit jim v krajině migrační koridory, kterými se mohou bezpečně přesouvat za snesitelným klimatem.

“Kvůli stále zřetelnějším změnám klimatu se motýli po celém světě musí rychle stěhovat do nových oblastí, aby vůbec přežili. Teprve se ukáže, jestli v novém areálu najdou všechny nutné podmínky a nepůjde jen o zoufalý krok předcházející jejich rychlému vyhynutí. A to nejen v dalekých tropech, ale i v ochuzené evropské krajině”, uzavírá výsledky studie entomolog Tropek.

Chowdhury, S., Aich, U., Antão, L. H., Pinkert, S., Akite, P., Almeida, G. S., ..., Barták, M., ..., Tropek, R., ... Pe’er, G. & Lenoir, J. (2026). Extensive climate-induced range shifts in butterflies across the globe. Nature Ecology & Evolution. https://doi.org/10.1038/s41559-026-03117-y

---

reklama

---