Krajina naruby. Stovky nápadů, jak proměnit českou krajinu

Česká krajina se mění – vysychá, eroduje, ztrácí biologickou rozmanitost. Projekt Krajina naruby během dvou let ukázal, že cesta k nápravě vede především přes lidi, kteří se nebojí jednat. Osm regionálních konferencí, výstava a krátké filmy přinesly desítky inspirací, jak adaptovat krajinu na klimatické změny od tůní až po odvahu úředníků. Jak vrátit vodu do krajiny, která vysychá? A co může udělat obec, když sucho střídají přívalové deště?

Projekt Krajina naruby v letech 2024–2025 ukázal, že řešení neleží jen v dotačních programech, ale hlavně v lidech, kteří mají chuť krajinu proměnit.

Série osmi regionálních konferencí spojila samosprávy, zemědělce, odborníky i veřejnost a stala se přirozeným doplněním putovní výstavy Krajina naruby. Vizuálně silného projektu, který srozumitelně vysvětluje, jak se česká krajina za poslední století proměnila.

Od inspirace k činům

Zatímco výstava nabízí ucelený příběh české krajiny, konference šly na základní úroveň obcí.

Pod názvem „Jak na sucho a povodně na katastru obce“ se v osmi regionech setkaly stovky účastníků – starostové, odborníci, aktivní občané, hospodáři i projektanti, všichni ti, kteří se snaží krajinu obnovovat v praxi. Diskutovali o revitalizacích toků, pozemkových úpravách, protierozních opatřeních či možnostech, jak lépe spolupracovat s Povodími a zemědělci.

Z diskusí vyplynulo, že největší bariérou nejsou finance, ale nejasná pravidla a roztříštěnost odpovědností. Jak zaznělo v Jihlavě „Nejdůležitější parametr adaptačního opatření je odvaha úředníka, který ho schvaluje.“

Mnozí účastníci popsali, že jim konference dodaly motivaci, odvahu i praktické kontakty, které mohou využít při přípravě krajinných opatření. Zmiňovali také, že díky sdílení zkušeností z jiných obcí získali jasnější představu o cestě od nápadu k realizaci, i lepší orientaci v možnostech dotační podpory.

Osm regionů, osm tváří české krajiny

Každý region přinesl trochu jiný pohled. Od pražských intravilánových revitalizací přes jizerskohorskou ochranu půdy až po moravské mokřady. Všude se řešila stejná otázka: jak krajinu připravit na extrémy počasí.

Řevnice (9/2024) – pozemkové úpravy a spolupráce obcí.
Praha (1/2025) – zprůchodňování toků a protipovodňová opatření.
Jablonec n. Nisou (4/2025) – podhorské půdy a dobrá praxe z Jizerských hor.
Dvůr Králové (5/2025) – jak se Broumovsko chystá na sucho i povodně.
Jihlava (7/2025) – spolupráce mezi obcemi, úřady a zemědělci.
Pardubice (8/2025) – přírodě blízká opatření a komunikace s Povodím Labe.
Moravský kras (9/2025) – malá opatření s velkým dopadem.
Olomouc (10/2025) – obnova krajiny po povodních a role zemědělství.

Malé kroky, velká proměna

Konference potvrdily, že i malé projekty mohou mít velký dopad – tůně v krajině, nově vysazené aleje nebo mokřad na poli, který pomůže zadržet vodu. Mnozí účastníci po návratu domů rozjeli nové vlastní iniciativy: začali připravovat krajinné studie, výsadby i společné projekty obcí a zemědělců.

Jak shrnul jeden z účastníků z Pardubic, „bylo nabíjející vidět, že i přes všechny problémy jsou lidé, kterým na krajině skutečně záleží.“

Krajina naruby i na plátně

Součástí projektu jsou také krátké dokumentární filmy, které srozumitelně ukazují, co se děje s českou krajinou. Jak voda mizí z polí, jak fragmentace toků brání jejich přirozenému fungování nebo jak se extrémy počasí v zemědělsky využívané krajině promítají do života lidí i ekosystémů. Filmy i výstava společně tvoří živou mozaiku české krajiny – její minulost, současnost i možnou budoucnost.

Změna začíná u lidí

Zkušenosti z projektu Krajina naruby ukazují, že skutečná obnova a adaptace krajiny nezačíná u technických opatření, ale u spolupráce, důvěry a odvahy jednat. Tam, kde se lidé dokážou domluvit, vznikají proměny s trvalým dopadem, i když na mapě vypadají malé. Jak to výstižně shrnul jeden z přednášejících z Moravského krasu „Malé věci mohou znamenat velkou proměnu krajiny.“

Osvěta a vzdělávání zůstávají klíčovými nástroji pro posílení dlouhodobého a systémového přístupu k adaptaci krajiny. Projekt Krajina naruby potvrdil, že regionální a participativní formát, menší setkání s důrazem na sdílení zkušeností a mezioborovou spolupráci, má mimořádnou účinnost. Ve spojení s aktivitami pro širokou veřejnost, jako je putovní výstava a série krátkých dokumentárních filmů o vodě v krajině, suchu a fragmentaci toků, vzniká živá platforma, která mění pohled na krajinu i vztah k ní.

Shrnutí:

8 regionálních konferencí po celé ČR
Putovní výstava a krátké dokumentární filmy
Desítky inspirativních příkladů a nových spoluprací
Důraz na místní řešení, odvahu a praktické zkušenosti
Hlavní poselství: Změna krajiny začíná u lidí, ne u formulářů.

---

reklama

---