https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/malta-posledni-zastavka-taznych-ptaku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Malta – poslední zastávka tažných ptáků?

14.4.2010 09:35 | MALTA (Ekolist.cz)
Do České republiky i dalších evropských zemí se právě vracejí tažní ptáci. Mnozí z nich se sice na dlouhou pouť vydají, až k nám ale nedoletí – ve Středomoří na ně totiž čekají statisíce nelegálních lovců. Uprostřed evropsko-africké migrační trasy tažných ptáků se nachází například Maltské souostroví – tedy obydlené ostrovy Malta, Gozo a Comino a několik menších neobydlených ostrůvků. Podle organizace BirdLife Malta, která se zabývá ochranou a výzkumem ptactva, má souostroví díky strategické pozici klíčový význam pro 389 druhů ptáků z celkem 46 zemí. Lov a odchyt ptáků, který je zde oficiálně zakázán a přesto neustále provozován, způsobuje smrt dvou milionů opeřenců při každém dalším přeletu. S nelegálním lovem si maltská vláda nedokáže poradit už čtyři desítky let.
 

Pobřeží maltského ostrova Gozo s kamennou střílnou
Pobřeží maltského ostrova Gozo je velmi malebné - jen kdyby nebylo těch střílen.
Foto: Radomír Dohnal/Ekolist.cz

Procházky po malebném pobřeží jednoho z maltských ostrovů, Gozu, patří mezi velmi silné zážitky. Rozbouřené vlny buší do vápencových skal, ve vzduchu je cítit slaná vůně moře a nad hlavou praží horké slunce. Přesto se jinak romantická vycházka často zapíše do paměti úplně jiným způsobem. Kromě šumění moře jsou totiž slyšet výstřely. Někdy jednotlivé, jindy celé salvy. Záleží na ročním období – zkraje jara a na podzim připomíná frekvence výstřelů atmosféru obléhání. Místních podmínek neznalý výletník se může snadno a nevědomky ocitnout ve velkém nebezpečí. Národním sportem a jednou z posledních udržovaných maltských tradic je totiž lov ptáků.

Neradostné počty

Mužů s puškami je na útesech v sezóně skutečně dost, a tak procházka mezi kamennými zídkami malých políček občas připomíná návštěvu válečné zóny. Ohrazené zemědělské parcely na sebe těsně navazují a prakticky každá je vybavena malým domkem, který místo skladování nářadí slouží jako pohodlná a stinná střílna. Vápencovými kameny ohrazená suchá půda je zastavěna krmítky, takže na první dojem obvykle působí jako krajina milovníků ptactva. Jenže vztah Malťanů k opeřencům je výrazně odlišný. Lov ptáků, tedy především jejich střelba, chytání na vějičku a na lep, je výrazem velmi osobité maltské hrdosti. Zatímco u nás se bojuje proti „europivu“, tamní občané usilují o nové povolení výjimky pro jarní lov od Evropské unie. Hustota registrovaných a licencovaných lovců – 47 na kilometr čtvereční – je tady největší v Evropě a vlastně i na světě.

Pobřeží maltského ostrova Gozo s kamennými střílnami
V některých místech je pobřeží maltského ostrova Gozo střílnami doslova poseto (lépe je to vidět, pokud si snímek kliknutím zvětšíte).
Foto: Radomír Dohnal/Ekolist.cz

Množství pytláků, kteří střílejí tažné ptáky, zejména dravce, se spočítat zatím nepodařilo. Střelba a lov probíhají celoročně, a tak se už řada místních druhů – třeba sokol stěhovavý, sova bílá nebo kavka obecná – stala na ostrovech minulostí. Počet mrtvých ptáků přitom narůstá bez ohledu na oficiální stanovisko maltské vlády, která zakázala jejich lov v době hnízdění a jarního tahu. V době tahu přelétá Maltu podle mapovatelů kolem 40 milionů ptáků. Jedna dvacetina z nich obvykle končí postřelená ve vlnách okolo ostrova. To, co pak moře vyplavuje v zátočinách, připomíná velmi smutné ptačí hřbitovy plné peří a křídel těch, kteří neměli to štěstí a ocitli se na dostřel. Není pak divu, že se procházka lesem hlavní a zasmušilých tváří místních „pytláků“ nedá zrovna připodobnit k příjemným zážitkům.

Problém se střelci se týká celého souostroví. Větší a hustěji obydlená Malta jej sice sdílí v menší míře, zato venkovské Gozo je střelci doslova přeplněno. Smutné je, že nájezdy lovců občas trpí i ostrov Filfla, který slouží výhradně jako ptačí rezervace. Přitom důvodem ke střelbě je podle slov místních nepochopitelná směsice důvodů – čižba, čili chytání ptáků na lep a jejich prodej, tvoří minimální podíl, dokonce ještě méně je těch, kdo loví pro kulinářské účely. Většina lovců střílí jen proto, aby si mohla bouchnout z flinty. Přitom některé formy lovu jsou vyloženě barbarské, třeba používání drátěných sítí s elektrickým proudem. Není divu, že k této vášni neměla řada evropských zemí pochopení.

Mrtvý pták na maltském pobřeží
Takhle pak vypadá výsledek snažení maltských lovců.
Foto: Radomír Dohnal/Ekolist.cz

Přes souostroví táhnou podle ornitologů z organizace BirdLife Malta ptáci ze 46 zemí. Častými oběťmi lovců jsou přitom velmi ohrožené druhy jako volavka červená, poštolka jižní, kvakoš noční nebo včelojed lesní. Protiprávní lov je ale především mezinárodní problém ovlivňující hnízdění ptáků téměř ve všech evropských zemích. Například dravci a volavky, tvořící podstatnou část postřelených letců, dlouho pohlavně dospívají. Než konečně zahnízdí, musejí absolvovat přes souostroví několik přeletů, a tak za jejich klesajícími počty v domovinách mohou stát právě nelegální lovci z Malty. Přitom u nás vynakládáme nemalé prostředky z daní na to, abychom se pokusili klesající stavy těchto druhů zlepšit. Záchrana tažných ptáků není jen záležitostí jejich domoviny, ale všech zemí podél celé náročné trasy.

Místní policie vynakládá na potírání pytláku jen málo prostředků, ostatně většina policistů si poté, co odloží uniformu, jde na útesy zastřílet rovněž. Dobrovolníci z řad mapovatelů, strážci ptačích rezervací a ornitologové jsou často vystaveni nátlaku a hrozbám. Že se nejedná o běžný vandalismus, potvrzuje i případ jednoho strážce ptačí rezervace Foresta 2000 (tuto rezervaci spravuje organizace BirdLife Malta), který byl v letech 2007 a 2009 postřelen a v roce 2008 byla vypálena jeho rodinná farma. Pytlákům přitom hrozí v případě odhalení jen minimální pokuty a téměř nikdy nedochází k odebrání licence. Dostatečný soudní postih pytláků v případě odhalení přitom považují ochranáři, ornitologové a dobrovolní mapovatelé za zásadní prvek budoucí skutečně fungující ochrany migrujících ptáků.

Při procházkách po útesech musí člověk jako by načas oslepnout a ohluchnout. Nevnímat to, co vidí a slyší. A to rozhodně není v pořádku. Jako člen Evropské unie má Malta povinnost chránit stěhovavé ptáky. Zákaz jarní střelby ptáků platí v celé EU od roku 1979, dříve měla Malta udělenou výjimku. Mezinárodní soud jí však tuto výjimku odebral. Na mezinárodní úrovni je Malta signatářem úmluvy o ochraně stěhovavých druhů, v níž je zahrnuto i memorandum týkající se ochrany evropských a afrických dravců, ve kterém je výslovně stvrzen zákaz lovu stěhovavých ptáků. Porušování mezinárodních dohod je však jen jedna stránka věci. Maltské souostroví si zakládá na turistickém ruchu, ostatně ten tvoří značnou část příjmů zdejších obyvatel. Přírodní bohatství a krásy ostrovů jsou přitom nedílnou součástí lákadel a místní se střílením ptáků velmi krátkozrace zbavují toho, co by řada turistů, unavených návštěvami muzeí a architektonických památek, ráda ocenila. Přesto nikdo netuší, jak dlouho se ještě budou na maltských útesech ozývat výstřely.


reklama

foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist