Mokřady na jihu Moravy zanikají. S jejich záchranou má pomoci projekt brněnských vědců

Mokřady a vlhké louky jsou důležitými biotopy zemědělské krajiny. Zadržují vodu, zásadně se podílí na koloběhu živin, mají významnou estetickou a produkční hodnotu a jsou domovem mnoha druhů rostlin i živočichů. Jenže na jihu Moravy postupně degradují a mizí. S jejich záchranou má pomoci projekt LIFE in Salt Marshes. Podílí se na něm přírodovědci z Masarykovy univerzity, společnost World from Space, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy a Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické. „Projekt LIFE in Salt Marshes reaguje na alarmující ústup nížinných lučních mokřadů z krajiny. To se dotýká nejen velkého množství rostlinných a živočišných druhů, ale také člověka a lidské společnosti: zarůstání mokřadů nežádoucími a konkurenčně silnými rostlinami vytlačuje původní cenná společenstva rostlin a živočichů, podporuje hromadění nadbytečných živin a vede ke ztrátě biodiverzity i ekosystémových služeb,“ vysvětluje hlavní řešitelka projektu Marie Kotasová Adámková, která působí na Masarykově univerzitě jako vedoucí nejmladší pracovní skupiny Ústavu botaniky a zoologie s názvem ENVIROP.

Kvůli tomu přestává krajina správně fungovat. „Mokřady jsou znečištěné, snižuje se jejich schopnost vázat uhlík, zmírňovat teplotní výkyvy i zadržovat vodu. Tím se prohlubuje problém sucha v zemědělské krajině. Krajina se také stává hůře prostupnou a neatraktivní pro procházky a další rekreační využití. Zemědělské kultury se oslabují a ztrácejí schopnost se přirozeně vyrovnávat se škůdci i klimatickými extrémy,“ říká Marie Kotasová Adámková.

ENVIROP se od roku 2020 aktivně zabývá aplikovaným výzkumem zaměřeným na ekologickou obnovu a péči o ohrožené biotopy, vzděláváním veřejnosti a přenosem nejnovějších vědeckých poznatků do praktické ochrany přírody. Spolupracuje i s institucemi a orgány státní správy, jako jsou Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Ministerstvo životního prostředí a Krajský úřad Jihomoravského kraje. Právě s Krajským úřadem Jihomoravského kraje ENVIROP spolupracuje i na projektu LIFE in Salt Marshes. Tato instituce totiž spravuje všechny revitalizované projektové lokality.

„Na ústavu máme skvělé vědce, z nichž mnozí patří k evropské nebo světové špičce ve výzkumu různých forem biologické rozmanitosti,“ říká ředitel Ústavu botaniky a zoologie Milan Chytrý.

„Naše znalosti ze základního výzkumu chceme přenášet do praxe, a to zejména při obnově přírody v oblasti jižní Moravy,“ říká Chytrý. A dodává, že pracovní skupina ENVIROP v získávání a realizaci takových projektů velmi úspěšná. „Což nabízí zajímavou příležitostí i pro studenty oborů Ochrana přírody, Botanika, Zoologie či Ekologická a evoluční biologie. Ti se mohou do aplikovaných projektů, jako je LIFE in Salt Marshes, zapojit v rámci zpracování bakalářských a diplomových prací,“ vysvětluje dále Chytrý. Studenti tím získávají cenné praktické zkušenosti v oboru a poznávají i úskalí, která ochranu přírody mnohdy provázejí. „Propojení vědy, vzdělávání a společenského působení pro kvalitní a zdravý život je ostatně také cílem Strategického záměru Masarykovy univerzity,“ dodává Chytrý.

Kromě Masarykovy univerzity se na projektu podílí také brněnská firma World from Space, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy a Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické. Konsorcium řešitelů zahrnuje nejen kvalifikované botaniky, zoology a hydrobiology zabývající se aplikovaným výzkumem a ekologickou obnovou biotopů, ale i specialisty na hodnocení ekosystémových služeb s využitím satelitních dat, řešení znečištění v zemědělské krajině a velkoplošnou péči o přírodní lokality. Tento multioborový přístup umožňuje řešit primární příčiny degradace lokalit spočívající v nadměrném hromadění živin a narušeném vodním režimu, což vede k zarůstání a šíření invazních a expanzivních druhů rostlin. To je zásadní nejen pro účinnou a prokazatelnou revitalizaci a podporu biodiverzity, ale také pro poučení široké i odborné veřejnosti a sdílení získaných poznatků v celoevropském měřítku.

Na obnovu degradovaných mokřadů a slanisek, prioritních přírodních stanovišť evropského významu, získal Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity z evropských zdrojů podporu ve výši 3,2 milionu eur. Celkový rozpočet projektu činí 4,74 milionu eur a na jeho kofinancování se podílí také Ministerstvo životního prostředí a Masarykova univerzita.

Mezi cíle projektu patří obnova a stabilizace mokřadů na celkové ploše přesahující 500 hektarů, obnova nejméně 20 hektarů původních vnitrozemských slanisek, potlačení invazních druhů a posílení populací vybraných evropských prioritních druhů. Těmi jsou vyhynutím ohrožený slanomilný druh pcháč žlutoostenný (Cirsium brachycephalum), čolek dunajský (Triturus dobrogicus), kuňka obecná (Bombina bombina), skokan ostronosý (Rana arvalis), čírka modrá (Anas querquedula) a vodouš rudonohý (Tringa totanus). Projekt byl zahájen 1. srpna 2023 a realizován bude do 31. prosince 2029.

---

reklama

---