https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/mokrady-na-jihu-moravy-zanikaji.s-jejich-zachranou-ma-pomoci-projekt-brnenskych-vedcu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mokřady na jihu Moravy zanikají. S jejich záchranou má pomoci projekt brněnských vědců

6.12.2023 07:12 | PRAHA (Ekolist.cz)
Evropsky významná lokalita Hevlínské jezero silně zarostla rákosem, což způsobilo ústup mnoha vzácných druhů slaných mokřadů. V posledních letech již není hladina jezera téměř patrná.
Evropsky významná lokalita Hevlínské jezero silně zarostla rákosem, což způsobilo ústup mnoha vzácných druhů slaných mokřadů. V posledních letech již není hladina jezera téměř patrná.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Lubomír Tichý / Masarykova univerzita
Mokřady a vlhké louky jsou důležitými biotopy zemědělské krajiny. Zadržují vodu, zásadně se podílí na koloběhu živin, mají významnou estetickou a produkční hodnotu a jsou domovem mnoha druhů rostlin i živočichů. Jenže na jihu Moravy postupně degradují a mizí. S jejich záchranou má pomoci projekt LIFE in Salt Marshes. Podílí se na něm přírodovědci z Masarykovy univerzity, společnost World from Space, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy a Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické.
 
„Projekt LIFE in Salt Marshes reaguje na alarmující ústup nížinných lučních mokřadů z krajiny. To se dotýká nejen velkého množství rostlinných a živočišných druhů, ale také člověka a lidské společnosti: zarůstání mokřadů nežádoucími a konkurenčně silnými rostlinami vytlačuje původní cenná společenstva rostlin a živočichů, podporuje hromadění nadbytečných živin a vede ke ztrátě biodiverzity i ekosystémových služeb,“ vysvětluje hlavní řešitelka projektu Marie Kotasová Adámková, která působí na Masarykově univerzitě jako vedoucí nejmladší pracovní skupiny Ústavu botaniky a zoologie s názvem ENVIROP.

Kvůli tomu přestává krajina správně fungovat. „Mokřady jsou znečištěné, snižuje se jejich schopnost vázat uhlík, zmírňovat teplotní výkyvy i zadržovat vodu. Tím se prohlubuje problém sucha v zemědělské krajině. Krajina se také stává hůře prostupnou a neatraktivní pro procházky a další rekreační využití. Zemědělské kultury se oslabují a ztrácejí schopnost se přirozeně vyrovnávat se škůdci i klimatickými extrémy,“ říká Marie Kotasová Adámková.

Další z projektových lokalit je Evropsky významná lokalita Hodonínská doubrava. Její součástí jsou také plochy obhospodařované partnerem projektu, Jihomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické, která zde řízeně pase uherský stepní skot. Právě tato pastva se ukazuje jako ideální forma pro obnovu a následnou péči o podmáčené plochy.
Další z projektových lokalit je Evropsky významná lokalita Hodonínská doubrava. Její součástí jsou také plochy obhospodařované partnerem projektu, Jihomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické, která zde řízeně pase uherský stepní skot. Právě tato pastva se ukazuje jako ideální forma pro obnovu a následnou péči o podmáčené plochy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Marie Kotasová Adámková / Masarykova univerzita

ENVIROP se od roku 2020 aktivně zabývá aplikovaným výzkumem zaměřeným na ekologickou obnovu a péči o ohrožené biotopy, vzděláváním veřejnosti a přenosem nejnovějších vědeckých poznatků do praktické ochrany přírody. Spolupracuje i s institucemi a orgány státní správy, jako jsou Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Ministerstvo životního prostředí a Krajský úřad Jihomoravského kraje. Právě s Krajským úřadem Jihomoravského kraje ENVIROP spolupracuje i na projektu LIFE in Salt Marshes. Tato instituce totiž spravuje všechny revitalizované projektové lokality.

„Na ústavu máme skvělé vědce, z nichž mnozí patří k evropské nebo světové špičce ve výzkumu různých forem biologické rozmanitosti,“ říká ředitel Ústavu botaniky a zoologie Milan Chytrý.

„Naše znalosti ze základního výzkumu chceme přenášet do praxe, a to zejména při obnově přírody v oblasti jižní Moravy,“ říká Chytrý. A dodává, že pracovní skupina ENVIROP v získávání a realizaci takových projektů velmi úspěšná. „Což nabízí zajímavou příležitostí i pro studenty oborů Ochrana přírody, Botanika, Zoologie či Ekologická a evoluční biologie. Ti se mohou do aplikovaných projektů, jako je LIFE in Salt Marshes, zapojit v rámci zpracování bakalářských a diplomových prací,“ vysvětluje dále Chytrý. Studenti tím získávají cenné praktické zkušenosti v oboru a poznávají i úskalí, která ochranu přírody mnohdy provázejí. „Propojení vědy, vzdělávání a společenského působení pro kvalitní a zdravý život je ostatně také cílem Strategického záměru Masarykovy univerzity,“ dodává Chytrý.

Pozůstatky slanomilné vegetace na Evropsky významné lokalitě Slanisko Novosedly.
Pozůstatky slanomilné vegetace na Evropsky významné lokalitě Slanisko Novosedly.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Milan Chytrý / Masarykova univerzita

Kromě Masarykovy univerzity se na projektu podílí také brněnská firma World from Space, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy a Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické. Konsorcium řešitelů zahrnuje nejen kvalifikované botaniky, zoology a hydrobiology zabývající se aplikovaným výzkumem a ekologickou obnovou biotopů, ale i specialisty na hodnocení ekosystémových služeb s využitím satelitních dat, řešení znečištění v zemědělské krajině a velkoplošnou péči o přírodní lokality. Tento multioborový přístup umožňuje řešit primární příčiny degradace lokalit spočívající v nadměrném hromadění živin a narušeném vodním režimu, což vede k zarůstání a šíření invazních a expanzivních druhů rostlin. To je zásadní nejen pro účinnou a prokazatelnou revitalizaci a podporu biodiverzity, ale také pro poučení široké i odborné veřejnosti a sdílení získaných poznatků v celoevropském měřítku.

Pozůstatky slanomilné vegetace s omanem britským (Inula britannica).
Pozůstatky slanomilné vegetace s omanem britským (Inula britannica).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Milan Chytrý / Masarykova univerzita

Na obnovu degradovaných mokřadů a slanisek, prioritních přírodních stanovišť evropského významu, získal Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity z evropských zdrojů podporu ve výši 3,2 milionu eur. Celkový rozpočet projektu činí 4,74 milionu eur a na jeho kofinancování se podílí také Ministerstvo životního prostředí a Masarykova univerzita.

Mezi cíle projektu patří obnova a stabilizace mokřadů na celkové ploše přesahující 500 hektarů, obnova nejméně 20 hektarů původních vnitrozemských slanisek, potlačení invazních druhů a posílení populací vybraných evropských prioritních druhů. Těmi jsou vyhynutím ohrožený slanomilný druh pcháč žlutoostenný (Cirsium brachycephalum), čolek dunajský (Triturus dobrogicus), kuňka obecná (Bombina bombina), skokan ostronosý (Rana arvalis), čírka modrá (Anas querquedula) a vodouš rudonohý (Tringa totanus). Projekt byl zahájen 1. srpna 2023 a realizován bude do 31. prosince 2029.

LIFE – program pro lepší život

Projekt LIFE in Salt Marshes je realizován za přispění Ministerstva životního prostředí ČR a evropského programu LIFE.

Program LIFE je finanční nástroj Evropské unie, který podporuje aktivity související se zlepšením životního prostředí a klimatu. Od roku 1992 pomohl financovat a realizovat více než 5 500 projektů za téměř 6 miliard euro napříč celou Evropou.

Jeho dlouhodobým cíle je přispět k přechodu na udržitelné, oběhové, energeticky účinné hospodářství založené na energii z obnovitelných zdrojů, které je neutrální z hlediska změny klimatu a odolné vůči změně klimatu, k ochraně, obnově a zlepšování kvality životního prostředí, včetně ovzduší, vody a půdy, a k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a k řešení degradace ekosystémů.

Česká republika začala využívat program LIFE po svém vstupu do Evropské unie v roce 2004. Od té doby se uskutečnily na území naší republiky desítky projektů za stovky milionů korun, které významně pomohly při ochraně životního prostředí. Program se stal i u nás významnou součástí podpory projektů v oblasti ochrany přírody a krajiny, životního prostředí a klimatu.


reklama

 
Další informace |
Text vznikl v rámci projektu LIFE for Czechia s přispěním unijního programu LIFE.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

6.12.2023 09:51
tady je ideální diverzifikace, jak píše p. Vinkler, udržování luk pastvou, i jezírka lépe prospívají na plném slunci, zarůstání keři při sukcesi by je zničilo. Nikoli stádo mamutů do lesa, ale vypasení a udržování vlhkých luk.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.12.2023 10:17 Reaguje na Honza Honza
No ti mamuti by sice pomohli, ale nejsou. Částečně by je nahradili tanky. Zásadní pro udržování stepí a slanisek je pastva. U slanisek je to zejména pastva koní. Sice nevím proč, ale funguje to např. u Nesytu.
Novosedly udržují slanisko fotbalem.
Odpovědět
MK

Marie Kotasová Adámková

6.12.2023 11:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
Máte pravdu. Bohužel, na slanisku už se fotbal v poslední době moc nehraje, což slanisku neprospívá. I proto by slaniska v Novosedlích a v Dobrém poli měla být také zařazena do tohoto LIFE projektu. Krajský úřad i dotčené obce to velmi vítají, takže snad se záměr podaří.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

6.12.2023 14:34 Reaguje na Marie Kotasová Adámková
„Mokřady jsou znečištěné, snižuje se jejich schopnost vázat uhlík, zmírňovat teplotní výkyvy i zadržovat vodu. Tím se prohlubuje problém sucha v zemědělské krajině. Krajina se také stává hůře prostupnou a neatraktivní pro procházky a další rekreační využití. Zemědělské kultury se oslabují a ztrácejí schopnost se přirozeně vyrovnávat se škůdci i klimatickými extrémy,“

Z vašich slov vyplývá, že alfou-omegou řešení je odznečistit mokřady. Bude stačit jen to a jak toho dosáhnete?

Pokud mokřad zaroste konkurenčně silnými rostlinami, pak se tím sníží schopnost vázat uhlík, zmírňovat teplotní výkyvy i zadržovat vodu? Proč?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.12.2023 15:55 Reaguje na Jiří Svoboda
Vytrháváte slova a pak nerozumíte. Nastudujte si sukcesi jezera - mokřadu až k úplnému zazemění. No a na koncije z toho louka, pole, standardní, bez vody. Proto se musí udržovat v požadovaném sukcesním stádiu. Když to nedělá řeka, že to propláchne, nebo mamut, co je sežraný, je dobré použít tank, buldozer nebo aspoň vodního buvola jako na Plachtě.
Odpovědět
MK

Marie Kotasová Adámková

6.12.2023 15:58 Reaguje na Jiří Svoboda
Samotné znečištění ve smyslu nadměrného živinového zatížení je primární příčinou zarůstání. Na ni se pak nabaluje absence péče, díky čemuž není zarůstání tlumeno a postupuje dál. Považujeme tedy za zásadní řešit právě eutrofizaci jakožto základní předpoklad pro zarůstání, čehož chceme dosáhnout instalací biofiltrů, případně vybudováním menších tůní či vysázením pásů vegetace mezi polem a mokřadem. Současně je důležité odklízet posečenou biomasu, která po mulčování často zůstává na lokalitách a přispívá tak k další eutrofizaci. Pokud jsou lokality silně zarostlé, snižuje se oproti otevřeným plochám odpar vody, čímž mokřady ztrácí klimatizační funkci apod. Přirozený odpar na otevřených plochách podporuje obnovu slanisek i malý koloběh vody. Odparem této vody roste vzdušná vlhkost a tím stoupá i rosný bod.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist