Motorkáři našli na Broumovsku vlčici. Podle pitvy zahynula obzvláště trýznivým způsobem Aktualizováno
16.6.2023 12:07 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Vlčice se asi chytila do oka . Aby se vysvobodila, ukousla si část nohy.
Zdroj | Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
„Čtení takového pitevního protokolu není nic pěkného. Dokládá, že vlčice musela několik týdnů trpět, zhubla téměř o čtvrtinu původní váhy, v žaludku měla kus své vlastní tlapy a jehličí, v děloze šest vlčat," konstatuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
"Používání pytláckého oka, smyčky nebo podobně zkonstruovaného zařízení je zakázaným způsobem lovu či odchytu zvířete podle zákona na ochranu zvířat proti týrání. Jejich použití nedovoluje ani zákon o myslivosti. Tyto mimořádně neetické pasti zvířeti působí dlouhou a trýznivou smrt žízní a hladem. Je jedno, zda někdo líčil konkrétně na vlka, nebo na jiné zvíře," říká dále František Pelc.
"Podáváme proto trestní oznámení na neznámého pachatele. Fakt, že se vzácné šelmy a dravci stávají i ve 21. století obětí pytláků, je opravdu ostudný,“ pokračuje Pelc.
„Vlčice pravděpodobně patřila k místní smečce, která se pohybuje na území Javořích hor. Vlci se zde trvale vyskytují od roku 2018 a od roku 2019 pravidelně vyvádějí mláďata. Přibližně 200 metrů od kadáveru byl nalezen starší vlčí trus, který potvrdil, že vlk místem pravidelně procházel. Výsledky genetické analýzy, které s jistotou potvrdí příslušnost ke smečce, zatím nejsou k dispozici,“ říká Petr Kafka z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
František Holman, myslivecký hospodář z honitby, kde byla vlčice nalezena, uvedl: „Cítím velkou lítost, protože vlky ve své honitbě pozoruji dlouhodobě a tvrdím, že vlk jako zvíře do přírody patří. Spolupracuji s Mendelovou univerzitou v Brně na monitoringu vlků, a proto jsem i případ hned nahlásil. Z polohy zvířete bylo zjevné, že vlčice nezahynula na místě, kde byla nalezena a byla na toto místo dopravena. Zároveň vylučuji možnost, že by se členové naší honitby na tomto otřesném činu podíleli.“
Miroslav Kutal, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně, dodal: „Vlčí teritoria mají stovky kilometrů čtverečních a teritorium smečky v Javořích horách se rozkládá na území mnoha honiteb na česko-polském pomezí. Během posledních let monitoringu jsme zaznamenali minimálně 3 různé vlky, kteří se pohybovali v oblasti Javořích hor bez části jedné končetiny. Toto je čtvrté zvíře, zranění pro ně bylo bohužel fatální. Jiná březí vlčice, pravděpodobně ze sousední smečky, byla letos v březnu chycená do pytláckého oka u Wałbrzychu, asi 7 km od hranic s Českem. Pro úspěšné odhalení ilegálních aktivit v regionu je nezbytná mezinárodní spolupráce jak při monitoringu, tak při vyšetřování.“
Následující den byl kadáver převezen na Fakultu veterinárního lékařství do Brna, kde byl podroben pitvě. Ta potvrdila, že se jedná o samici vlka, v době smrti přibližně měsíc březí, v její děloze bylo šest plodů. Zvíře bylo závažně podvyživené a dehydratované, s oddělenou částí levé přední končetiny.
Pitevní zpráva konstatuje, že nejpravděpodobnější příčinou úmrtí bylo celkové vyčerpání organismu zvířete, ke kterému došlo zřejmě mechanickým zachycením jeho levého zápěstí na jedno místo – znemožnění pohybu zvířete pak vedlo k dehydrataci a hladovění a následné smrti. Pitva neprokázala přítomnost žádného viru ani kovových částic. Vše ukazuje na to, že vlčice byla chycena například do silonového či drátěného lanka nebo provazu v úrovni zápěstí.
Přečtěte si také |
Miroslav Havránek: Válečný zločin v Nové Kachovce a životní prostředí
Nejedná o první případ nelegálního usmrcení tohoto chráněného živočicha. V březnu roku 2022 byl v katastru obce Heřmánkovice – tedy jen nedaleko od místa nalezení této utýrané vlčice – nalezen kadáver vlka se zbytky kovových částic, které ukazovaly na nelegální zástřel. Ten byl zdokumentován rovněž v roce 2020 v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj a v roce 2019 na Mělnicku. Je pravděpodobné, že to nejsou jediné případy nelegálního usmrcení vlka.
reklama
Dále čtěte |
Ochránci zvířat se kvůli snížení ochranného statusu vlků obrátili na soud v EU
Vlk se po srážce s autem podruhé narodil
Po dvou stoletích se do Železných hor vrátil vlkOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (61)
BM
Břetislav Machaček
16.6.2023 15:16Chycena byla do čeho? Silonové lanko, či provaz ukousne z nouze i člověk
s vlastními zuby. U ocelového to asi nedokáže ani vlk, ale kde to oko je
a bylo nastraženo úmyslně a nebo to bylo náhodné zapletení do nějakých
v lese odhozených drátů? Článek opět vyznívá jako záměr s polovičatými
informacemi. Jinak já osobně se kdysi zapletl do provazů z balíku sena
zachycených do větví stromu v řece po povodni. Nemít nůž, tak tu mají
někteří ode mne pokoj. Jinak ukousnuté packy bývaly kdysi běžné u želez,
ale zkonzumovaní vlastní packy nepamatuji. Většina zvířat, která si ty
packy ukousla, tak odtamtud někam utekla po třech a některá to taky
přežila. Počkám si, až bude případ došetřen včetně materiálu oka a toho,
zda se jednalo o záměr, či náhodu zaviněnou nějakým drátem. Mimochodem
jak by bylo posuzováno zapletení vlka do elektrického ohradníku a drátů
drátěného oplocení? Bude to úmysl "oběsit" vlka a nebo to bude nešťastná náhoda, když strčí hlavu, či packu do pletiva a "šprajcne" se v něm tak,
že tam uhyne?
Odpovědět
s vlastními zuby. U ocelového to asi nedokáže ani vlk, ale kde to oko je
a bylo nastraženo úmyslně a nebo to bylo náhodné zapletení do nějakých
v lese odhozených drátů? Článek opět vyznívá jako záměr s polovičatými
informacemi. Jinak já osobně se kdysi zapletl do provazů z balíku sena
zachycených do větví stromu v řece po povodni. Nemít nůž, tak tu mají
někteří ode mne pokoj. Jinak ukousnuté packy bývaly kdysi běžné u želez,
ale zkonzumovaní vlastní packy nepamatuji. Většina zvířat, která si ty
packy ukousla, tak odtamtud někam utekla po třech a některá to taky
přežila. Počkám si, až bude případ došetřen včetně materiálu oka a toho,
zda se jednalo o záměr, či náhodu zaviněnou nějakým drátem. Mimochodem
jak by bylo posuzováno zapletení vlka do elektrického ohradníku a drátů
drátěného oplocení? Bude to úmysl "oběsit" vlka a nebo to bude nešťastná náhoda, když strčí hlavu, či packu do pletiva a "šprajcne" se v něm tak,
že tam uhyne?
ss
MD
Marek Depeš
16.6.2023 17:29 Reaguje na Břetislav MachačekDobrý den.
Máte pravdu, že článek slovíčkem "zřejmě" ve druhém odstavci do jisté míry znevažuje informaci, zda šlo o záměr nebo prostou náhodu.
Nicméně Váš příspěvek startuje diskusi úplně mimo téma o tom, jak snadno se může stát aby se vlčice zamotala do náhodného drátu.
Tak já se Vás tedy ptám. Šel byste v téhle situaci do podání trestního oznámení, kdyby se jednalo očividně o náhodu? Myslím, že ne...
Na AOPK a kriminální policii pracuje množství velice schopných lidí a ti usoudili, že jde o zločin.
Nebagatelizujme to prosím.
Jsem si zcela jistý, že pytlácké oko do lesa nenastražil ani normální člověk ani ochránce přírody.
Odpovědět
Máte pravdu, že článek slovíčkem "zřejmě" ve druhém odstavci do jisté míry znevažuje informaci, zda šlo o záměr nebo prostou náhodu.
Nicméně Váš příspěvek startuje diskusi úplně mimo téma o tom, jak snadno se může stát aby se vlčice zamotala do náhodného drátu.
Tak já se Vás tedy ptám. Šel byste v téhle situaci do podání trestního oznámení, kdyby se jednalo očividně o náhodu? Myslím, že ne...
Na AOPK a kriminální policii pracuje množství velice schopných lidí a ti usoudili, že jde o zločin.
Nebagatelizujme to prosím.
Jsem si zcela jistý, že pytlácké oko do lesa nenastražil ani normální člověk ani ochránce přírody.
LB
Lukas B.
16.6.2023 18:45 Reaguje na Marek Depešjá tedy soudím, že vlčí tlapka je mumifikovaná ve výhybkách zhlaví některého z nádražíček přilehlé trati. to je totiž past jak prase.
Odpovědět
LB
Lukas B.
16.6.2023 18:47 Reaguje na Lukas B.přesněji - jedné z přilehlých tratí - na české či polské straně.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.6.2023 21:24 Reaguje na Lukas B.Tu polskou stopu bych vůbec nevylučoval. Šel na kanále odchyt irbise, kde to lanko museli hodně dobře upevnit kotvou, aby ho nevygiglal. Chycené zvíře vyvine neskutečnou sílu, aby se z pasti dostalo. Takže je možné, že ani ne tak vyhýbka, ale aktivní ochranář, který si nenechal záležet. S utačeným lankem utekla, ale umrtvená končetina ji bolela a překážela. Jinak nechápu, proč by si ukousala a sežrala. Pravděpodobně již měla vyhlédnuté doupě/noru, kde past byla zřejmě nainstalovaná. Jestliže na FT nemají nikoho kromě vlka, je potom těžké pátrat po původci... Ale vlci ztráty doženou, o to mám nejmnší strach.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
17.6.2023 08:08 Reaguje na Marek DepešTo jako myslíte vážně? Odborníci z AOPK nerozeznají uhynulou kapybaru od zastřeleného bobra! Jednal jste někdy s nimi?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.6.2023 10:59 Reaguje na Marek DepešZamyslel jste se nad zbytky vlastní tlapy v žaludku? Já ano
a to ji vlčice z hladu pozřela těsně před smrtí, že se z ní
v žaludku zachovaly zbytky? No a pak březost vlka je cca
70 dnů a trpěla v oku týdny hladem a žízní? Víte jak dlouho
je schopno žít dehydrované zvíře bez vody? Týdny? Tak to
bych chtěl vidět hlavně u březí samice ve které má plod
snahu se vyvíjet i na úkor těla matky. Tipuji to maximálně na dny a nikoliv týdny, protože hlavně bez vody dojde ke kolapsu organismu po pár dnech. Myslím si, že článek je
plný nepřesností a ptám se zda záměrně a nebo nechtíc.
O schopnosti některých "odborníků" pouze tolik, že když
jim o něco jde, tak jsou dokonce "všehoschopní". Z pozice
funkce si myslí, že mohou vše a že jim to musíme sežrat
i s navijákem.
Odpovědět
a to ji vlčice z hladu pozřela těsně před smrtí, že se z ní
v žaludku zachovaly zbytky? No a pak březost vlka je cca
70 dnů a trpěla v oku týdny hladem a žízní? Víte jak dlouho
je schopno žít dehydrované zvíře bez vody? Týdny? Tak to
bych chtěl vidět hlavně u březí samice ve které má plod
snahu se vyvíjet i na úkor těla matky. Tipuji to maximálně na dny a nikoliv týdny, protože hlavně bez vody dojde ke kolapsu organismu po pár dnech. Myslím si, že článek je
plný nepřesností a ptám se zda záměrně a nebo nechtíc.
O schopnosti některých "odborníků" pouze tolik, že když
jim o něco jde, tak jsou dokonce "všehoschopní". Z pozice
funkce si myslí, že mohou vše a že jim to musíme sežrat
i s navijákem.
PE
Petr Eliáš
17.6.2023 21:00 Reaguje na Břetislav MachačekA víš jak to dopadá když se ,,zamyslíš,, že? :D Jako minule - když jsi tu tvrdil, že v žádném případě západ neobchodoval těžební technologie se sssr. :D :D
Odpovědět
DA
DAG
26.6.2023 12:56 Reaguje na Marek DepešAOPK není tedy zrovna objektivní organizace a o těch schopných lidech. No
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
17.6.2023 08:04 Reaguje na Břetislav MachačekEkologisti nemohou odsoudit pytláctví, jelikož všichni zločinci jsou jejich spojenci ve svatém boji proti myslivosti. Hezky napsáno.
Odpovědět
Sl
Slovan
16.6.2023 15:17Těm, kteří tohoto jsou schopni přeji úplně stejnou, pomalou a bolestivou, smrt. A je jedno o jaké zvíře se jedná. Jestli o vlka, divočáka či nějakého ptáka. Je to jednání psychopatů neschopných jakékoli empatie.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.6.2023 15:46K hranici je to asi kilák, a i tam se určitě pasou ovce aj., že. Když se vžiji do role pytláka, tak chycenému zvířeti bych zkrátil trápení násadou a přihrábl do hrobečku. A jinak do provázků, drátů a zbytků pletiva se zamotá tolik zvěře, že to nikdo nespočítá. Jenom ikony mají to privilegium být veřejně oplakávané.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
16.6.2023 16:36 Reaguje na Karel ZvářalSousedova kočka se tak málem oběsila v pletivu zachycením obojku proti klíšťatům a vyváděla jako divá když chtěl osvobodit.
Viděl jsem kdysi fotku kuny s hrdlem zavařovací sklenice kolem krku
a osobně jsem našel uhynulou lasičku s hlavou v polootevřené
konzervě. I to jsou pasti necílená přímo na zvířata. Povím to tak,
že vše, co do přírody nepatří je rizikem a mnohdy to není ani záměr.
Kdysi jsem takto s kamarádem vyprošťoval labuťáka, který byl tak
zvyklý na krmení lidmi, že se nám zapletl hned do 4 udic. Nezbylo
nic jiného, než o přikrýt kabátem a vystříhat z vlasců. Osvobozen
si poopravil peří a žebral potravu pořád. Sbalili jsme udice a
jeli raději domů, než si to zopakovat.
Odpovědět
Viděl jsem kdysi fotku kuny s hrdlem zavařovací sklenice kolem krku
a osobně jsem našel uhynulou lasičku s hlavou v polootevřené
konzervě. I to jsou pasti necílená přímo na zvířata. Povím to tak,
že vše, co do přírody nepatří je rizikem a mnohdy to není ani záměr.
Kdysi jsem takto s kamarádem vyprošťoval labuťáka, který byl tak
zvyklý na krmení lidmi, že se nám zapletl hned do 4 udic. Nezbylo
nic jiného, než o přikrýt kabátem a vystříhat z vlasců. Osvobozen
si poopravil peří a žebral potravu pořád. Sbalili jsme udice a
jeli raději domů, než si to zopakovat.
JV
Jaroslav Vozáb
16.6.2023 16:04Dělat oplocenky z pletiva není dobrý nápad ..., ale na dřevěné za mě dotace ano na pletivo ne...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
16.6.2023 16:21 Reaguje na Jaroslav VozábPravidlem by mělo být u drátěné oplocenky břevno dole a nahoře.
Ještě lépe pak ještě uprostřed a zvěř vždy plot zaregistruje jako překážku. U nás to tak kdysi fungovalo a nikdy nebyl zjištěn žádný úhyn zvěře v pletivu oplocenky. Dole břevno bránilo vyhrnutí pletiva černou a vniknutí do oplocenky. Bohužel co hospodář, tak jiný
způsob při budování oplocenek a to pominu brigádníky z řad ekologů,
kteří dali lesnické pletivo vzhůru nohama a nedošlo jim, proč je
spodní řada drátů hustější, než ta horní. Logika jim byla cizí
a pak brblali, když to museli rozebrat a obrátit. Vedle jsme to
udělali jako trempové a praktičtí ochranáři dobře napoprvé, neboť
nám je jasné, proč je jedna strana hustější a ta druhá řidší.
Jó teorie není praxe a logické uvažování.
Odpovědět
Ještě lépe pak ještě uprostřed a zvěř vždy plot zaregistruje jako překážku. U nás to tak kdysi fungovalo a nikdy nebyl zjištěn žádný úhyn zvěře v pletivu oplocenky. Dole břevno bránilo vyhrnutí pletiva černou a vniknutí do oplocenky. Bohužel co hospodář, tak jiný
způsob při budování oplocenek a to pominu brigádníky z řad ekologů,
kteří dali lesnické pletivo vzhůru nohama a nedošlo jim, proč je
spodní řada drátů hustější, než ta horní. Logika jim byla cizí
a pak brblali, když to museli rozebrat a obrátit. Vedle jsme to
udělali jako trempové a praktičtí ochranáři dobře napoprvé, neboť
nám je jasné, proč je jedna strana hustější a ta druhá řidší.
Jó teorie není praxe a logické uvažování.
Karel Zvářal
16.6.2023 16:36 Reaguje na Břetislav MachačekSám se někdy chytnu do vyhozených drátů, a nemít ruce, tak je z nohy nesdělám (utažený nad botou). Většinou, resp od podzimu do jara, ale chodím často v holínkách, tak se ten drát nezařeže. Kdysi jsem chtěl pomoci srně, která za sebou táhla kus pletiva, ale neměl jsem nárok ji dohnat. O podobných případech jsou často zprávy, mně spíše vadí ten laxní přístup k řešení vertikálních pastí/živolovek, kde ta smrt hladem či uhořením/udušením také není záviděníhodná. Takže tato vlčice je jen jedna z mnoha obětí ne/plánovaných pastí v krajině.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
16.6.2023 17:19Ano, ta smrt byla zbytecne a prilis tryzniva. Ale - proc se nikdo nerozneznuje nad utrpenim ovci a dalsich zvirat, ktera by tato vlcice - kdyby jeste zila - bud sama nebo ve smecce (coz pak teprve byva z lidskeho vnejsiho pohledu pro tu obet opravdovy horror!) ulovila? Jasne, od Panaboha je predem urceno, kdo ma byt predator a kdo potrava pro nej - a ono to tak do znacne miry plati i v lidske spolecnosti. Ja jsem ale v tomto konzervativni a proto volam - smrt vlkum (co se pletou do soudobe ceske prirody, kde uz davno nemaji co pohledavat a nepatri sem). I z ciste poznavaciho, vedeckeho hlediska mi napriklad pozorovani a geneticky vyzkum plemen psu pripada vedecky nekonecnekrat zajimavejsi a podnetnejsi nez u vlka
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
17.6.2023 09:30 Reaguje na Miloš ZahradníkA ktoré zviera vám bude redukovať premnožené diviaky a vysokú ?
Ak tu nemajú čo robiť šelmy, potom by nemali byť ani bylinožravce.
A ak vám vadia len vlky , tak si môžete doviezť nejaké mačkovité šelmy.
Odpovědět
Ak tu nemajú čo robiť šelmy, potom by nemali byť ani bylinožravce.
A ak vám vadia len vlky , tak si môžete doviezť nejaké mačkovité šelmy.
MZ
Miloš Zahradník
17.6.2023 09:55 Reaguje na Jaroslav PobehaNa Slovensku nemate polovniky? Ti by to radi zvladli, hadam
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
23.6.2023 08:05 Reaguje na Miloš ZahradníkKeď to doteraz nezvládli, tak to nezvládnu ani v budúcnosti. Dnešných poľovníkov zaujímajú len trofeje.
Pritom dobre vedia že v prírode šelmy redukujú zver od mláďat.
Odpovědět
Pritom dobre vedia že v prírode šelmy redukujú zver od mláďat.
JS
Jarek Schindler
17.6.2023 17:11 Reaguje na Jaroslav PobehaA oni snad vlci něco redukují? Co ti vlci zredukovali u vás na Slovensku? Pokud už tedy něco redukují tak počet ovcí a drobnochovatele. Když jsem se vašeho slavného somráka Lukáča ptal na funkci vlků coby lesní zdravotní policie a jak je možné, že AMP se šíří právě v regionech s vlky tak raději skončil s konverzací. Druhý výtečník a na Slovensku Jeglíkova pravá ruka mi zase předložil mapu s KMP v domácích chovech. A které mačkovité šelmy doporučujete pane Pobeha. Chceme pouze původní a co vím tak jeskynního lva zatím nikdo zpětně nenaklonoval.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
23.6.2023 08:14 Reaguje na Jarek Schindler300-500 vlkov nemôže zregulovať 60000 diviakov. Na to by ich muselo byť omnoho viac.
Chceme pouze původní - kto povedal že len pôvodné ?
A keď sme pritom, tu žili aj leopardy, hyeny jaskynné a levy panthera leo. Levy žili v europe pred 5000 rokmi. V južnej europe pred 2000 rokmi.
https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_lions_in_Europe
Levy tu vracať nechcem, leopardy by stačili.
Odpovědět
Chceme pouze původní - kto povedal že len pôvodné ?
A keď sme pritom, tu žili aj leopardy, hyeny jaskynné a levy panthera leo. Levy žili v europe pred 5000 rokmi. V južnej europe pred 2000 rokmi.
https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_lions_in_Europe
Levy tu vracať nechcem, leopardy by stačili.
JP
Jaroslav Pobeha
23.6.2023 08:46 Reaguje na Jaroslav PobehaZabudol som dodať , že aj choroby samotné redukujú premnožené zvieratá. Zrovna to AMO je typický príklad.
Obmedzenie pestovania kukurice a podobných plodín do podhorí ďalšia vec. To sa malo zákonom spraviť dávno.
Poľovníkov nechcem z toho procesu vynechať, ale len oni sami to nezvládajú.
Odpovědět
Obmedzenie pestovania kukurice a podobných plodín do podhorí ďalšia vec. To sa malo zákonom spraviť dávno.
Poľovníkov nechcem z toho procesu vynechať, ale len oni sami to nezvládajú.
MK
Majka Kletečková
17.6.2023 19:53 Reaguje na Jaroslav PobehaU některých lidí přežívá pohled na vlky typický pro minulá staletí, viz některé komentáře i zde včetně toho, na který jste reagoval. Tito lidé nejsou ochotni přijmout nejnovější poznatky moderní vědy o přínosu vlků pro celkový stav krajiny.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.6.2023 20:14 Reaguje na Majka KletečkováA jaký tedy ten přínos vlků pro krajinu je?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
18.6.2023 07:25 Reaguje na Majka Kletečkováhttps://www.startitup.sk/krvavy-masaker-v-zazrivej-vlky-zabili-skoro-100-oviec-dalsie-su-ranene-ci-stratene/
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
18.6.2023 08:42 Reaguje na Majka KletečkováAno. Vlk je dobrý na brouka, klima a kuří oka. Je to tu dost často.
Odpovědět
Sl
JS
Jarek Schindler
16.6.2023 18:53Velice zajímavé. Kdo žádal i když to bylo v Olomouckém kraji o povolení odchytu vlků do takových nášlapných ok majících za úkol chytit živé zvíře (vlka) pane Kutale? V olomouckém kraji se však moc vlků pravidelně nevyskytuje. Zákon o myslivosti takové pasti zakazuje, přesto byl odchyt vlků povolen. Těžko jde předpokládat, že by se mezi lidmi taková oka běžně nacházela? No a pravděpodobně do stejné nášlapné pasti nastražené kvůli odchytu rysa z důvodu jeho monitoringu, byla kdysi na Šumavě chycena rysice která posléze zraněním z pasti podlehla. www.rikovice.cz/file.php?nid=1295&oid=7959972
Odpovědět
Sl
Slovan
16.6.2023 20:48 Reaguje na Jarek SchindlerAle pane Schindler, tohle tady už jednou bylo. Myslím, že jsem to tenkrát vysvětlil srozumitelně.
“Protože výzkum vlka bude probíhat na celém území ČR, bylo toto stanovisko zasláno všem dotčeným krajským úřadům.” - proto i Olomoucký kraj.
“V okolí do pěti deseti kilometrů od pastí budeme mít permanentní službu, která po dálkovém oznámení o odchytu okamžitě vyrazí na místo.”
Certifikované a hlídané pasti je možné na výjimku použít i v EU a u nás. Musí být samozřejmě hlídané.
Odpovědět
“Protože výzkum vlka bude probíhat na celém území ČR, bylo toto stanovisko zasláno všem dotčeným krajským úřadům.” - proto i Olomoucký kraj.
“V okolí do pěti deseti kilometrů od pastí budeme mít permanentní službu, která po dálkovém oznámení o odchytu okamžitě vyrazí na místo.”
Certifikované a hlídané pasti je možné na výjimku použít i v EU a u nás. Musí být samozřejmě hlídané.
JS
Jarek Schindler
17.6.2023 06:42 Reaguje na SlovanBylo a je to tu zase. Já to povolení zaznamenal v Olomouckém kraji, Jestli to bylo povoleno i v Hradeckém a dalších , o to hůř. Papír snese vše, o tom se přesvědčujeme denně a celkem pochybuji že vše je vždy tak jak má být. Tyto pasti nejde běžně sehnat a tak je u nás mají snad jen někteří "ochranáři" zabývající se takovým odchytem. Nebo snad chcete tvrdit , že ta past je produkt běžně k dostání? Osobně bych povoloval takový odchyt pouze do velkých, zvěř nezraňujících sklopců. Chytal se tak na Slovensku rys a nevím proč by ochranáři tak nemohli chytat i u nás vlky. Zajímavé co tvrdí pan Pelc. On snad o těchto povoleních lovit do těchto pastí neví?
Odpovědět
Sl
Slovan
18.6.2023 12:06 Reaguje na Jarek SchindlerNelze je běžně sehnat, proto je pytlák nepoužije, ale vyrobí si to, co s jistotou zmrzačí.
Moc nechápu, proč za každou cenu očerňujete. Ta povolená past nebude nejlevnější hračka a jistě se dá použít vícekrát. Proč by jí tam někdo nechával? A pokud by byla součástí výzkumu, někdo by to zkontroloval nejdéle do hodiny a né, že tak to zvíře bude trpět několik dní. Má čidlo. Taky tady neobviňuju myslivce, ačkoli ta pravděpodobnost v provinění bude řádově vyšší!
S čím souhlasím jsou ty sklopce. Otázka je, zda se dají použít opravdu všude. Mimochodem, odchyt jako takový je riziko vždy. I uspání může za určitých okolností vést ke smrti zvířete. Naštěstí je to minimum případů.
Odpovědět
Moc nechápu, proč za každou cenu očerňujete. Ta povolená past nebude nejlevnější hračka a jistě se dá použít vícekrát. Proč by jí tam někdo nechával? A pokud by byla součástí výzkumu, někdo by to zkontroloval nejdéle do hodiny a né, že tak to zvíře bude trpět několik dní. Má čidlo. Taky tady neobviňuju myslivce, ačkoli ta pravděpodobnost v provinění bude řádově vyšší!
S čím souhlasím jsou ty sklopce. Otázka je, zda se dají použít opravdu všude. Mimochodem, odchyt jako takový je riziko vždy. I uspání může za určitých okolností vést ke smrti zvířete. Naštěstí je to minimum případů.
JS
Jarek Schindler
20.6.2023 22:14 Reaguje na SlovanPokud by to měl být pytlák tak bych to viděl spíš na ocelovou strunu nebo drát a oko klasické. Opravdu bude pytlák něco chytat do " nylonového nášlapného špagátu" a za běh? Vy tady opravdu myslivce neobviňujete. Uspěšně to ale dělají jiní a to i z takové organizace jakou je AOPK. Četl jste vyjádření paní Jelínkové ( nebo jak se ta baba jmenuje)? Všichni se schodnou na tom, že místo nálezu není místem odchytu. Klidně se mohlo stát že s tím lankem z pasti utekla a mohla se za něj zachytit někde jinde. Pokud si vlčice ukousala běh tak se také musela dostat z pasti. Těch alternativ se najde několik a nevylučují ani past monitorovanou fotopastí či nějakým jiným čidlem. Zásadní je kdo tak chytá zvěř: Jo, uspání. Pamatuji se na medvěda u Jevíčka co v něm ochranáři zalomili jehlu. Dva roky nám bez problémů zimoval na Smrku než se z něj stal problém a musel být chycen.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
18.6.2023 10:36 Reaguje na SlovanJo a na každém oku bude pro kontrolu přivázána Červená Karkulka. Tak prosím další pohádku.
Odpovědět
Sl
Slovan
18.6.2023 11:56 Reaguje na Petr PekaříkČidlo neznáte? Je to dneska celkem běžná hračka :-)
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
21.6.2023 05:43 Reaguje na SlovanBylo myšleno jinak
Takže za jak dlouho uběhnete 5-10 km? Nejdříve musíte zachránce vzbudit, udělat mu svačinku, oholit ho
Za tu dobu bude mít vlk ukousané všechny packy vč. ocasu
Odpovědět
Takže za jak dlouho uběhnete 5-10 km? Nejdříve musíte zachránce vzbudit, udělat mu svačinku, oholit ho
Za tu dobu bude mít vlk ukousané všechny packy vč. ocasu
BM
Břetislav Machaček
17.6.2023 10:37 Reaguje na Jarek SchindlerDobře, že jste to připomněl, protože i tento případ může být dílem
nějakého amatérského "vědce" zkoumajícího výskyt šelem. Jedinec
na takovou činnost nestačí, protože při absenci(nemoc) pasti nejen
nekontroluje, ale ani nestačí před onemocněním odstranit. Kdysi, kdy tu bylo ještě co upytlačit, tak jeden vlastník oploceného sadu měl v plotě schválně u země díry a v nich oka na zajíce a bažanty. Jako
mladík jsem to zjistil a řekl místním myslivcům, kteří pak zjednali
nápravu. Ta oka ale byla před půlstoletím daleko běžnější i jinde
a některá tam byla nastražena bez úlovku tak dlouho, až zrezivěla.
Netvrdím, že se vlčice chytila do takového zapomenutého oka, ale
znám případ, že se děti inspirovaly filmem Na pytlácké stezce
a pokoušely se o nastražení takových ok. Jinak můj děda byl v době velké hospodářské krize taky pytlák ,ale nastražoval pouze oka aktivní, kde zvíře uvolní "západku" a napružený kmen stromku
do oka chycenou zvěř zvedne do výšky a smrt urychlí. Jako kluka
mne to naučil prý pro případ nouze. Byl pytlák, ale pasivní oka
by nikdy nekladl, protože vždy tvrdil, že utrpení zvířete před
smrtí má být co nejkratší. Uměl chytat zajíce do zakopaného sudu, bažanty na nit, sundávat je v noci zahřadované na stromech, nebo
pod díl plotu podepřený kůlem, který se provazem podtrhl v době,
kdy se pod plotem krmili bažanti pšenicí. Na srnčí ale nikdy nelíčil, protože ta náležela "pánům" a tu drobnou těm pytlákům
páni tolerovali. Ono tu mívali Rotschildové a Larisch tisícihlavé výřady a jejich hajní to pytláctví drobné zvěře vědomě přehlíželi
i proto, že to byla daň za škody zvěří na polích malorolníků.
Já osobně oko považuji i pro "výzkum" jako zhovadilost, byť ji
schválil i samotný Pánbůh!
Odpovědět
nějakého amatérského "vědce" zkoumajícího výskyt šelem. Jedinec
na takovou činnost nestačí, protože při absenci(nemoc) pasti nejen
nekontroluje, ale ani nestačí před onemocněním odstranit. Kdysi, kdy tu bylo ještě co upytlačit, tak jeden vlastník oploceného sadu měl v plotě schválně u země díry a v nich oka na zajíce a bažanty. Jako
mladík jsem to zjistil a řekl místním myslivcům, kteří pak zjednali
nápravu. Ta oka ale byla před půlstoletím daleko běžnější i jinde
a některá tam byla nastražena bez úlovku tak dlouho, až zrezivěla.
Netvrdím, že se vlčice chytila do takového zapomenutého oka, ale
znám případ, že se děti inspirovaly filmem Na pytlácké stezce
a pokoušely se o nastražení takových ok. Jinak můj děda byl v době velké hospodářské krize taky pytlák ,ale nastražoval pouze oka aktivní, kde zvíře uvolní "západku" a napružený kmen stromku
do oka chycenou zvěř zvedne do výšky a smrt urychlí. Jako kluka
mne to naučil prý pro případ nouze. Byl pytlák, ale pasivní oka
by nikdy nekladl, protože vždy tvrdil, že utrpení zvířete před
smrtí má být co nejkratší. Uměl chytat zajíce do zakopaného sudu, bažanty na nit, sundávat je v noci zahřadované na stromech, nebo
pod díl plotu podepřený kůlem, který se provazem podtrhl v době,
kdy se pod plotem krmili bažanti pšenicí. Na srnčí ale nikdy nelíčil, protože ta náležela "pánům" a tu drobnou těm pytlákům
páni tolerovali. Ono tu mívali Rotschildové a Larisch tisícihlavé výřady a jejich hajní to pytláctví drobné zvěře vědomě přehlíželi
i proto, že to byla daň za škody zvěří na polích malorolníků.
Já osobně oko považuji i pro "výzkum" jako zhovadilost, byť ji
schválil i samotný Pánbůh!
PP
Petr Pekařík
18.6.2023 10:39 Reaguje na Břetislav MachačekOko je v USA naprosto legální, ovšem pod osobním dozorem. Jinak pokutu za život ani nezaplatíte
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.6.2023 09:34 Reaguje na Petr PekaříkMezi námi v USA jsou povoleny různé kraviny, protože
oni neradi malérům předcházejí, ale raději je až pak
drasticky trestají. Než omezit přístup kdejakého blba ke zbraním, tak dotyčného raději zavřou na 500
let. Že je to na doživotí? Podle nich nikoliv, když
dostává trest za každou oběť zvlášť pouze třeba 20 let. Je lépe malérům předcházet a to i u "odchytů"
pro "vědecké" účely. Pamatuji ještě dobu lepů na
ptačí drobotinu k jejímu odchytu, která do rána na
větvičce umrzla, nebo se utloukla k smrti. Bohužel
i v ornitologických sítích se stane, že jsou ptáci
dolámaní a nebo hynou v šoku z chycení. To už ani
nehovořím o odchytu a přemísťování zvířat jinam
za účelem osídlení pro ně cizích míst. Jim totiž trvá přizpůsobení mnohdy tak dlouho, že při
tom strádají. V cizím prostředí se neorientují a
třeba zajíci u nás vysazení po povodních v r. 1997
z 80% zemřeli na frekventovaných silnicích, které
z místa odchytu neznali. Takže oka zásadně odsuzuji
a snad bych je použil jako aktivní pouze v případě
té největší nouze, ale nikdy k "výzkumu", protože
představa viset za nohu v oku a čekat na "vědce" hodiny a hodiny považuji za TÝRÁNÍ.
Odpovědět
oni neradi malérům předcházejí, ale raději je až pak
drasticky trestají. Než omezit přístup kdejakého blba ke zbraním, tak dotyčného raději zavřou na 500
let. Že je to na doživotí? Podle nich nikoliv, když
dostává trest za každou oběť zvlášť pouze třeba 20 let. Je lépe malérům předcházet a to i u "odchytů"
pro "vědecké" účely. Pamatuji ještě dobu lepů na
ptačí drobotinu k jejímu odchytu, která do rána na
větvičce umrzla, nebo se utloukla k smrti. Bohužel
i v ornitologických sítích se stane, že jsou ptáci
dolámaní a nebo hynou v šoku z chycení. To už ani
nehovořím o odchytu a přemísťování zvířat jinam
za účelem osídlení pro ně cizích míst. Jim totiž trvá přizpůsobení mnohdy tak dlouho, že při
tom strádají. V cizím prostředí se neorientují a
třeba zajíci u nás vysazení po povodních v r. 1997
z 80% zemřeli na frekventovaných silnicích, které
z místa odchytu neznali. Takže oka zásadně odsuzuji
a snad bych je použil jako aktivní pouze v případě
té největší nouze, ale nikdy k "výzkumu", protože
představa viset za nohu v oku a čekat na "vědce" hodiny a hodiny považuji za TÝRÁNÍ.
Karel Zvářal
19.6.2023 12:56 Reaguje na Břetislav MachačekDnes je to tak zařízené, že chycené zvíře (šelma) se stresuje jen krátce, tj hodinu, max dvě. Třeba na zmíněného irbise táhnout klece někam do hor by byla práce pro velký tým lidí, tolik ochranáři v rozpočtu nemají. Co jsem měl možnost vidět B. Smithe v akci, tak jim vtloukal nevytažitelnou kotvu. On má zkušenosti z lovu pum, takže se mu možná stalo, že z místa utekla... Mají okamžitý signál, že kus je v pasti a startují klidně uprostřed noci. Jestli to tak rychle a pečlivě dělají všude, těžko hádat. A ten obojek u vlka je špatně i v tom, že připomíná zdivočelé čsv...
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
23.6.2023 08:23 Reaguje na Břetislav MachačekNež omezit přístup kdejakého blba ke zbraním, tak dotyčného raději zavřou na 500 let.
Ono je to totiž tak , že najlepšie sa zločinu predchádza v policajnom štáte. Správny redneck má predsa vládu aj dane v zuboch, berie ju len ako nutné zlo.
Odpovědět
Ono je to totiž tak , že najlepšie sa zločinu predchádza v policajnom štáte. Správny redneck má predsa vládu aj dane v zuboch, berie ju len ako nutné zlo.
VM
Vladimir Mertan
18.6.2023 07:29Samozrejme absolútne odsudzujem konanie pytliaka, alebo poľovníka - proste toho kto tu slučku nastražil. Len ma pri čítaní článku napadlo, že tí motorkári jazdili po lese bez povolenia?
Odpovědět
Karel Zvářal
18.6.2023 08:07 Reaguje na Vladimir MertanV CHKO! Ale vše odpuštěno, pomohli totiž v rozkrývání trestného činu.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
18.6.2023 12:19 Reaguje na Karel ZvářalNo je to ako v tom vtipe: Chalan: Zlatko včera večer som bol s Katkou a ďalšími kamošmi,zrazu sme počuli obrovskú explóziu za dverami a zrazu dovnútra vtrhli traja teroristi,jeden bol samovražedný atentátnik a tí ďalší dvaja úplný psychopati, zlomili mi ruky a dorezali tvár sklom,dvaja kamoši sú mŕtvy,som v nemocnici a nemôžem ani len písať tak som požiadal sestru aby ti poslala túto správu.
Frajerka: kto je Katka?! :-)
Odpovědět
Frajerka: kto je Katka?! :-)
PP
JP
Jaroslav Pobeha
23.6.2023 08:17 Reaguje na Vladimir MertanJazdia skoro všade bez povolení.
Len čo mladý kúpi motorku, už si myslí, že pre neho zákon neplatí.
Odpovědět
Len čo mladý kúpi motorku, už si myslí, že pre neho zákon neplatí.
Karel Zvářal
18.6.2023 13:31Jestli by třeba nebylo načase změnit systém značení, tzn umisťování sledovacího zařízení. Místo jinde kritizovaného ("těžkého", nebezpečného) obojku přejít na sledovací naušnici. Když mohou malí ptáci nosit batůžky na šrácích, či dnes stále častějši sledovací kroužky, tak u menších šelem by to mohla být viditelná (žlutá) naušnice . Jako zootechnik jsem nasazoval tisíce ušních naušnic telatům podle číselné řady. Zákrok je to rychlý a relativně neškodný z hlediska bolestivosti. Taková naušnice by byla zaznamenatelná na FT, méně by zvířeti překážela než obojek a její hlavní přínos by byl v právě takových případech, kdy je zvíře delší čas bez pohybu, a je třeba mu pomoci, nebo zaevidovat příčinu úhynu. S těmi motorkáři v CHKO je to opravdu jak z nějakého špatného vtipu (darebáci-pomocníci).
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
18.6.2023 19:35 Reaguje na Karel ZvářalJednak napríklad Kozy náušnice v húštinách strácajú - vytrhnú sa im z ucha a potom si myslím že náušnica s baterkou by bola asi dosť ťažká. Neviem ako pokročila technika možno už sa to dá.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.6.2023 20:14 Reaguje na Vladimir MertanNěkteří dávali naušnice do spodu ucha, já raději nahoru, kde je chrupavka silnější. Dávaly se vždy do obou, neb se nezřídka stává, že jednu ztratí (nejčastěji prasklý zámek a vyvlíknutí, někdy též po natržení ucha, nahoře držely mnohem déle-věčně). Jak je to dnes u ovcí a koz, nevím, ale zdá se mi, že budou spíše pružné (gumové?) než plastové.
Právě s ohledem na prolézání houštin, podlézání oplocení aj, a možnosti fatálního zachycení obojku, bych preferoval výše zmíněné upevnění. Nic plandavého, ale předmět velikosti poloviny palce by měl držet celkem spolehlivě. Chce to samozřejmě vyzkoušet, ale když sledují netopýry, žabky či dokonce motýly, u toho vlka by to neměl být vážnější problém. Je to jen o zvyku (když pominu "divnej" podnět-), nějakého testování - a hlavně nalezení optimálního místa na slechu, aby si to vlk neshodil škrábáním. Někde u základny boltce, možná lépe uvnitř jak vně, vše je to o diskusi a testování. Ale ten obojek, to je taková potencionální oprátka. A moc těsný asi také není příjemný.
Odpovědět
Právě s ohledem na prolézání houštin, podlézání oplocení aj, a možnosti fatálního zachycení obojku, bych preferoval výše zmíněné upevnění. Nic plandavého, ale předmět velikosti poloviny palce by měl držet celkem spolehlivě. Chce to samozřejmě vyzkoušet, ale když sledují netopýry, žabky či dokonce motýly, u toho vlka by to neměl být vážnější problém. Je to jen o zvyku (když pominu "divnej" podnět-), nějakého testování - a hlavně nalezení optimálního místa na slechu, aby si to vlk neshodil škrábáním. Někde u základny boltce, možná lépe uvnitř jak vně, vše je to o diskusi a testování. Ale ten obojek, to je taková potencionální oprátka. A moc těsný asi také není příjemný.
BM
Břetislav Machaček
19.6.2023 09:50 Reaguje na Karel ZvářalJá osobně jsem proti nějakým obojkům u "divokých"
zvířat, protože jsou cizorodým předmětem i při životě mezi nepoznačenými příslušníky stejného druhu. Může to být pro ně handicap, který je i vyloučí z chovu a nebo změní hiearchii ve smečce.
Když už je tedy vlkům třeba dají, tak by nebylo
marné, aby obsahovaly čip na který by reagovaly
přijímače chovatelů ovcí. Čip by sepnul poplašné
zařízení u ohrady a bylo by po pokusu stádo
napadnout. Pro vlky by to bylo znamením, že lov
v ohradách nemá smysl, protože jsou sledováni a
plašeni. Chovatel by mohl být v klidu, pokud by
by ve smečce byť jeden značený jedinec, který
spustí poplach a varuje i chovatele. Když to nevadí
pro "vědecké" zkoumání, tak to nemůže vadit jako
prevence před napadáním stád. Utopie? Možná, ale
stejná jako hlídat deset ovcí třemi psy Kletečkové!
Odpovědět
zvířat, protože jsou cizorodým předmětem i při životě mezi nepoznačenými příslušníky stejného druhu. Může to být pro ně handicap, který je i vyloučí z chovu a nebo změní hiearchii ve smečce.
Když už je tedy vlkům třeba dají, tak by nebylo
marné, aby obsahovaly čip na který by reagovaly
přijímače chovatelů ovcí. Čip by sepnul poplašné
zařízení u ohrady a bylo by po pokusu stádo
napadnout. Pro vlky by to bylo znamením, že lov
v ohradách nemá smysl, protože jsou sledováni a
plašeni. Chovatel by mohl být v klidu, pokud by
by ve smečce byť jeden značený jedinec, který
spustí poplach a varuje i chovatele. Když to nevadí
pro "vědecké" zkoumání, tak to nemůže vadit jako
prevence před napadáním stád. Utopie? Možná, ale
stejná jako hlídat deset ovcí třemi psy Kletečkové!
MJ
Marcela Jezberová
19.6.2023 11:07 Reaguje na Břetislav MachačekNápad dobrý, ale kdo by odchytával a značil všechny vlky? To vypadá jako práce a práci vlkomilové prostě neprovozují. Nakonec by to chovatelé museli realizovat samí, protože jde přeci o ochranu jejich ovcí a ovce vlkomily nezajímají.
Někde jsem četla, že u nějakého druhu ptáka naopak samičky preferovaly samečky kroužkované a to ještě podle barvy kroužku. Nikdy nevíte, co příroda v reakci na vaše nápady udělá.
Odpovědět
Někde jsem četla, že u nějakého druhu ptáka naopak samičky preferovaly samečky kroužkované a to ještě podle barvy kroužku. Nikdy nevíte, co příroda v reakci na vaše nápady udělá.
BM
Břetislav Machaček
22.6.2023 08:23 Reaguje na Marcela JezberováNetvrdím všechny, ale stačí jeden ze smečky.
Pokud je značí kvůli "zkoumání" pohybu smečky,
tak proč neupozorní chovatele, když se smečka
potuluje podezřele často v okolí pastviny. Oni
totiž zkoumají možnost, jak se vyhnout riziku
být při napadení stáda ze strany lidí, psů atd. Odzkoušejí někdy i to oplocení a teprve
ve vhodnou dobu stádo napadnou. Pokud bude
chovatel vědět, že se u jeho ohrady toulá
smečka, tak je schopen učinit opatření na
tu dobu, než se smečka přemístí jinam. Ten
čip může dokonce sepnout mobilní plašiče a
vlci by pochopili, že jsou sledováni. Oni
nejsou hlupáci a pochopí, že moment překvapení
promeškali a pokusí se ulovit něco jiného.
Odpovědět
Pokud je značí kvůli "zkoumání" pohybu smečky,
tak proč neupozorní chovatele, když se smečka
potuluje podezřele často v okolí pastviny. Oni
totiž zkoumají možnost, jak se vyhnout riziku
být při napadení stáda ze strany lidí, psů atd. Odzkoušejí někdy i to oplocení a teprve
ve vhodnou dobu stádo napadnou. Pokud bude
chovatel vědět, že se u jeho ohrady toulá
smečka, tak je schopen učinit opatření na
tu dobu, než se smečka přemístí jinam. Ten
čip může dokonce sepnout mobilní plašiče a
vlci by pochopili, že jsou sledováni. Oni
nejsou hlupáci a pochopí, že moment překvapení
promeškali a pokusí se ulovit něco jiného.
JP
Karel Zvářal
19.6.2023 19:52 Reaguje na Břetislav MachačekV kynologii se používá elektronický obojek, a to v případech, kdy pes neposlouchá a dělá si co chce. Dostane impuls, a hned pochopí, o co jde. V ochraně pastvin by se mohly tedy uplatnit elektronické "Ovčí ohlídky", kdy by alfa/jedinec s obojkem dostal ránu po přiblížení k oplocení. Rozezněl by se i varovný signál u pastevce doma, a ten by chvátal zkontrolovat místo. Muzika budoucnosti, nicméně věřím, že je to realizovatelné. Vlkomilové by to asi brali jako šikanu jejich miláčků, ale jelikož je vlk učenlivý, vícekrát by stejnou chybu neudělal, nebo aspoň ne brzo po incidentu.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
19.6.2023 22:36 Reaguje na Karel ZvářalAle to už by nebol divoký neskrotený vlk. Čo sa týka informácie o priblížení ku ohrade, tak to je dobrý nápad asi už technicky realizovateľný.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.6.2023 05:45 Reaguje na Vladimir MertanAká príroda, taký vlk. To bude jen jedno z omezení, se kterým se v životě setkává. Absolutní svoboda neexistuje.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.6.2023 06:40 Reaguje na Karel ZvářalTak lidi už velkého bratra mají, proč ne vlci a medvědi? Inspirativní film sexmise.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.6.2023 08:36 Reaguje na Vladimir MertanVíte ono jde o to, že když jde o výzkum, tak je možné vše včetně obojků a batůžků u ptáků. Když jde ale o praktické použití při omezení škod na domácích zvířatech, tak tu bude tisíce výmluv a argumentů proč to není možné. Pro psy se elektrické "trestné" obojky už tolerují, pamatuji ale kdysi ten řev útlocitných pejskařek, když jsme "léčili" psy před pozřením neznámé potravy elektrošoky amatérským elektrozařízením. Pak jsme ale neměli
obavu, že mi psa někdo otráví, protože
nalezený buřt vyštěkal, ale z uctivé
vzdálenosti.
Odpovědět
obavu, že mi psa někdo otráví, protože
nalezený buřt vyštěkal, ale z uctivé
vzdálenosti.
Hu
Hunter
22.6.2023 11:51 Reaguje na Břetislav MachačekPánové, můžete vymýšlet co chcete, ale vždycky platilo a pořád platit bude, že nejlepší pojistka proti škodám je pojistka na flintě.
Odpovědět
Sl
Slovan
22.6.2023 13:03 Reaguje na Břetislav MachačekNo panečku… tak to se máte teda čím chlubit. Zřejmě psům moc nerozumíte. Kynolog pracující se psy k výcviku žádné elektro šoky fakt nepotřebuje. Rozumí řeči těla i psychologii psa, proto zakročí vždy když je to nutné. Pes je totiž inteligentní tvor, ale furt zvíře, takže se s ním musí jenom pravidelně pracovat. S nějakým víc, s jiným méně, ale naučí se to nakonec každý. Odnaučit psa žrát něco venku (ale i doma) je vlastně dost jednoduchá věc, kterou s trochou snahy zvládne každý.
Odpovědět
