Může výchova ovlivnit budoucnost dubových porostů?

Jaké domácí stromy mají perspektivu hrát významnou roli v dřevinné skladbě našich lesů příštích sto let? Vědci se domnívají, že mezi ně rozhodně patří duby a rozšiřují jejich výzkum o další aspekty. Dub se ukazuje jako jedna z dřevin, která poměrně příznivě snáší dopady klimatické změny v porovnání s ostatními dřevinami. Vědci proto předpokládají, že dub se rozšíří do vyšších lesních vegetačních stupňů oproti minulosti. Navíc podle prognóz by do roku 2075 měly klimatické podmínky nejvíc vyhovovat společenstvům dubů. Poslední poznatky o výzkumu dubů zveřejnili vědci z Národního lesnického centra – Lesnického výzkumného ústavu ve Zvolenu v časopise Zprávy lesnického výzkumu 2/2021. Cílem jejich práce bylo zhodnotit a porovnat kvantitativní a kvalitativní změny v produkci, růstu, statické stabilitě a dalších parametrů dubového porostu ve věku 67 roků za období 25 let v závislosti na rozdílném počátečním způsobu výchovy.

Duby patří mezi nejrozšířenější listnaté dřeviny ve střední Evropě s těžištěm výskytu v 1. až 3. lesním vegetačním stupni. Většina lesů je v posledních letech ve zvýšené míře vystavena nepříznivému působení sucha v souvislosti s probíhající globální klimatickou změnou. Dubové porosty jsou tak často fyziologicky oslabované, což se projevuje snížením jejich vitality a obranyschopnosti.

Dubové porosty byly i v minulosti čas od času ohrožované různými nepříznivými faktory, naposledy významněji na přelomu 70. a 80. let 20. století tracheomykózním onemocněním houbového původu, které se označovalo jako hromadné hynutí. V 90. letech ale odumírání dubů zaznamenalo výrazný pokles a méně postižené porosty regenerovaly.

Jedním ze způsobů zmírnění nepříznivých dopadů hynutí dubů byla pěstební opatření, zejména výchova porostů, zaměřená na odstraňování odumírajících a odumřelých (s největším stupněm poškození) jedinců. Kromě toho se v probírkových porostech nedoporučovalo úmyslně těžit zdravé jedince. Naopak, v mlazinách se doporučoval i úmyslný zásah, pokud roční procento odumírání nepřevyšovalo 5 % jedinců.

I když se v dubových porostech většinou důraz kladl na kvantitativní produkci, hlavním cílem je zabezpečení vysoce kvalitní produkce, kterou lze dosáhnout výchovou především v nejmladších růstových fázích. Nejlepší výsledky přináší aplikace úrovňových probírek s pozitivním výběrem, při kterém se vhodnou intenzitou uvolňují koruny nadějných (cílových) stromů, které se vybírají a označují v růstové fázi mlazin až tyčkovin. Pozornost se zaměřuje na výběr a následné pěstování 70 až 250 nejkvalitnějších jedinců na hektar.

Při výchově dubových porostů je nutné zohlednit vlastnosti jako dlouhověkost, náchylnost k přeštíhlení, sklon ke košatění při uvolnění zápoje hlavně v mladém věku, dispozice k tvoření kmenových výhonů (vlků) apod. Významnou roli plní pomocné (výchovné) dřeviny (buk, habr, lípa malolistá, javor mléč, javor babyka) hlavně kvůli zabránění výskytu vlků, omezení tvorby širokých korun hlavního porostu, podpoře při čištění kmenů a tvorbě vysoko nasazených korun. Pomocné dřeviny v podúrovni (spodní etáži) porostu zlepšují také stanovištní podmínky, jsou tak důležité i z ekologického hlediska.

Objektem výzkumu byla tyčovina dubu zimního na trvalých výzkumných plochách (TVP) Veľká Stráž na středním Slovensku. Porost vznikl přirozenou obnovou dubu s přimíšeným habrem, velkoplošnou clonnou sečí. TVP byly založené v roce 1973 ve věku porostu 19 let s tímto výzkumným programem:

• P1 – 160 ks/ha cílových stromů, uvolnění odstraněním jednoho konkurenčního úrovňového stromu;

• P2 – 160 ks/ha cílových stromů, uvolnění odstraněním dvou konkurenčních jedinců z úrovně porostu;

• P3 – 160 ks/ha cílových stromů, uvolnění odstraněním třech konkurenčních jedinců z úrovně porostu;

• N – výběr nadějných stromů (1161 ks/ha), uvolnění dle potřeby; od věku 62 roků metoda cílových stromů;

• 0N – kontrolní plocha s vyznačením 1074 ks/ha nadějných stromů; od věku 62 roků metoda cílových stromů s vyznačením 187 ks/ha cílových stromů;

• 0C – kontrolní plocha s vyznačením 160 ks/ha cílových stromů.

Z celkového hodnocení vědců vyplynulo, že zastoupení dubu se na TVP za 25 let sledování míně snížilo, naopak se zvýšil podíl habru. Kvantitativní charakteristiky měly nejvyšší hodnoty na kontrolních plochách.

Na plochách s výchovou byly nejnižší hodnoty u všech parametrů na ploše P3, kde se při prvním zásahu (v roce 1973) odstranily až tři konkurenční stromy ve prospěch každého cílového stromu. Na této ploše se zároveň po 14 letech bez výchovy vykonal nejsilnější druhý zásah.

Při porovnání pouze vychovávaných ploch byly nejvyšší hodnoty sledovaných kvantitativních parametrů na ploše, kde se při prvních dvou zásazích odstranili ve prospěch cílových stromů dva konkurenční jedinci, tj. na ploše P2, jež měla celkově nejmenší intenzitu výchovných zásahů.

Na plochách vychovávaných od začátku metodou cílových stromů se nejlepší výsledky kvantitativní produkce dosáhly na plochách P2 a P1, kde byly cílové stromy při prvních dvou zásazích uvolňované méně intenzivně, a naopak horších výsledků se dosáhlo na ploše P3, v případě silnějších iniciálních zásahů. Z toho je zřejmé, že silné iniciální zásahy v dubových porostech jsou méně vhodné v porovnání s mírnějšími.

Početnost jedinců (hustota porostu) je důležitá při současných projevech klimatické změny a má dopad na růst a citlivost dubů vůči suchu. Kromě snižování hustoty se probírkami ovlivňuje i vlhkostní režim půd. Vědci zjistili signifikantní vliv probírky na zvýšení půdní vlhkosti, což se projevilo na tloušťkovém růstu dubu.

V dubových porostech je častou příměsí habr, který zejména v tyčkovinách plní významnou výchovnou funkci jako pomocná dřevina, a to z pěstebního i z ekologického aspektu. Jeho přiměřené zastoupení je důležité pro vývoj úrovňových dubů, zvláště cílových stromů. Na TVP Veľká Stráž je ve věku porostu 67 let zastoupení habru od 3,0 do 11,7 %, což je příznivé pro zamezení výskytu „vlků“, resp. zabezpečení čištění kmene a tvorby vysoko nasazených korun dubu.

Pěstování dubových porostů je zaměřené v první řadě na kvalitu kmene, kterou reprezentují cílové stromy. Jejich nejnižší počet (120 ks/ha) byl na ploše P3, kde se odstranily 3 konkurenti. To negativně ovlivnilo i kvalitu kmene (křivost, vlky), takže kritéria pro cílové stromy splnil nejnižší počet jedinců, dokonce méně než na kontrolních plochách bez výchovy (160 a 180 ks/ha). V současnosti na TVP Veľká Stráž už tvoří objem zásoby cílových stromů 22 až 31 %, takže lze předpokládat, že v mýtním věku bude uvedené procento ještě vyšší.

---

reklama

---