Na Šumavě a v okolí žije 107 rysů. Nárůst rysí populace je podle odborníků relativně malý
28.2.2020 11:20 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Každý rys má unikátní zbarvení. Fotografie z fotopasti proto umožňuje sledovat výskyt jednotlivých jedinců. Na snímku kocour Luděk.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Alka Wildlife / MŽP
Odborníci pokryli sítí fotopastí, které zaznamenávají výskyt rysa ostrovida, území o rozloze 13 000 km2. Většina rysů jsou mezinárodní zvířata. Jejich domovské okrsky, o velikosti stovek km2, se rozkládají na území dvou nebo i tří sousedních států.
Zjistit reálnou velikost celé populace, areál jejího rozšíření a vývoj v čase je tak možné pouze za spolupráce odborníků ze všech tří zemí a široké koordinace s neziskovými organizacemi, lesníky a myslivci, kteří se do projektu zapojují.
Rys ostrovid je naše největší kočkovitá šelma. V České republice, Německu i Rakousku patří k přísně chráněným ohroženým druhům. Chrání ho jednotlivé členské země i evropská legislativa.
Česko-bavorsko-rakouská rysí populace se pohybuje na rozmezí těchto tří států a obývá tak rozsáhlé území od Dunaje na jihu až po Brdy, Český les na severu a část Vysočiny. Pro svou nízkou početnost a izolovanost od ostatních rysích populací je považována za vysoce ohroženou.
Mapa rozšíření česko-bavorsko-rakouské populace rysa ostrovida v rysím roce 2017. Červeně kvadráty, kde byl rys potvrzen pomocí tzv. SCALP C1 dat (nejkvalitnější data – fotka z fotopasti, mrtvé zvíře nebo DNA vzorek). Modře kvadráty, kde byl rys potvrzen pomocí C2 dat (středně kvalitní data - rysí stopa nebo kořist zdokumentovaná fotograficky). Prázdné kvadráty byly sledovány pomocí fotopastí, rys zde ale zaznamenán nebyl.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Alka Wildlife / MŽP, projekt Lynx
„Zprávu jsme zpracovali za jeden tzv. rysí rok, konkrétně v období od 1.5.2017 do 30.4.2018. V něm jsme zaznamenali 107 samostatných rysů, tedy rysů, kteří se již pohybovali bez matky a byli tedy minimálně rok staří, skoro třetinu z nich pak tvořily novopečené rysí matky, které vodily koťata,“ uvádí Tereza Mináriková z ALKA Wildlife.
„Oproti roku 2013, kdy jsme s kolegy v rámci projektu Trans-Lynx zaznamenali 63 samostatných rysů na území 7 700 km2, je to nárůst přímo úměrný rozsahu monitorovaného území. I přesto se domníváme, že populace rysa mírně roste,“ doplňuje Mináriková.
Ochránci přírody se věnují výzkumu a péči o tuto populaci již od 80. let, tyto snahy byly ale řadu let omezeny pouze na místní úroveň.
„Řada území na české straně, jako je např. sever Českého lesa, Slavkovský les, Brdy nebo Vysočina ale zůstávají rysem trvale neobsazené, přestože představují velmi vhodné prostředí pro jeho výskyt. Právě z tohoto důvodu se domníváme, že je nárůst rysí populace jen mírný,“ vysvětluje Tereza Mináriková.
Největší hrozbou pro tuto populaci zůstává i nadále pytláctví, kvůli kterému se rysi mimo národní parky dožívají jen velmi nízkého věku. Vzrůstá i počet zvířat, která ročně uhynou na silnicích. Jen v roce 2017 to bylo šest případů.
„Česko-bavorsko-rakouská rysí populace zůstává vysoce ohrožená a její efektivní ochrana není možná bez dobré spolupráce všech tří zemí,“ uzavírá prozatímní zjištění Simona Poláková z Ministerstva životního prostředí, koordinátorka projektu 3Lynx.
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Dále čtěte |
Odborníci nevylučují, že ovci u Samopší na Kutnohorsku usmrtil vlk
Švédsko plánuje snížit počet vlků. Odborníci varují před ohrožením druhu
Vlci versus pastevci: Fungují preventivní opatření i po letech?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
Hu
Hunter
28.2.2020 12:43Na 13 000 km2 jen 107 rysů? Při průměrné velikosti teritoria cca 300km2 by to mělo být cca 32 000 km2. Není ta populace trošku nahuštěná? Někdo by třeba řekl přemnožená?
Odpovědět
JŠ
Jaroslav Štemberk
28.2.2020 13:32 Reaguje na HunterTaky mi přijde, že ta populace není slabá a nějaký výrazný nárůst bez teritoriálního rozšíření by spíše znamenal přemnožení. Ale, jak je i v článku uvedeno, ta perspektiva teritoriálního rozšíření tam je.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
28.2.2020 18:12 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkTeritoria se překrývají nejen v okrajích. Teritoria samců, která jsou podstatně větší překrývají třeba teritoria tří samic. I tak je to ale dost. Jen nerozumím tomu jak někdo mimo samotného rysa určí co představuje velmi vhodné prostředí pro jeho výskyt. Ani na Slovensku není rozšíření rysa takříkajíc plošné a v některých lokalitách ( podstatně vhodnějších a propojenějších než Vysočina ) se vyskytuje jen ojediněle.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.2.2020 18:44 Reaguje na Jarek SchindlerNa tom Slovensku vstupuje do hry vlk a nedvěd, kteří rysovi kořist často sežerou, takže musí lovit daleko častěji, než na "jeho" lokalitách. Asi před deseti lety šel dokument na NatGeo o pumách - také jim nepřibývaly. Dělal na tom odborník na slovo vzatý - Boon Smith. Zjistili, že početnost pum (6 FF, 2 MM) je na hranici úživnosti biotopu, navíc kořist (jeleny, jelence) jim běžně kradli zejména vlci, takže docházelo i ke kronismu, kdy samotní kocouři zabíjeli dobře ukrytá mláďata. Mladé měla ojediněle jen jedna, max. dvě samice. Prostě každá populace má někde svůj strop, a je bláhové se domnívat, že bude stále růst (po vzoru ekonomiky). Těch 100+ rysů je dobrá (na přelidněnou stř. Evropu výborná) početnost, a je nesmysl vzdychat po dalším nárůstu.
Odpovědět
Hu
Hunter
28.2.2020 19:19 Reaguje na Karel ZvářalS tím nelze než souhlasit, navíc teritoria samic se často překrývají. Ale i tak mi ta četnost populace připadá víc než dostatečná. Takže opravdu vzdychat po dalším nárustu je asi přání otcem myšlenky.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.2.2020 17:15 Reaguje na Karel ZvářalŘekl bych, že ten vlk vstupuje do hry i u nás. Něco málo od sousedů ze sborníku v rámci programu „Priechodné hranice pre veľké šelmy“ Budapest, 2003. november
"Pozorovania z uplynulých rokov poukazujú na to, že nárast počtu vlkov súvisí s poklesom početnosti rysov. Z doterajších literárnych údajov sa zdá, že tieto dva druhy sú si navzájom ľahostajné, avšak v podmienkach Maďarska ako keby bola situácia odlišná. U nás majú tieto dva druhy k dispozícii pomerne malú rozlohu jednoliatych lesov, na ktorej by si mali tieto dva druhy nájsť svoje životné podmienky a toto pravdepodobne spôsobuje ťažkosti. Časť potravnej bázy je zhodná, trasy používané pri love koristi sú z veľkej časti zhodné. Predpokladám, že kvôli tomuto sa vytvorila medzi týmito dvoma druhmi konkurencia. Usadenie sa vlkov a rysov v Zemplínskom pohorí Gábor Firmánszky.
Odpovědět
"Pozorovania z uplynulých rokov poukazujú na to, že nárast počtu vlkov súvisí s poklesom početnosti rysov. Z doterajších literárnych údajov sa zdá, že tieto dva druhy sú si navzájom ľahostajné, avšak v podmienkach Maďarska ako keby bola situácia odlišná. U nás majú tieto dva druhy k dispozícii pomerne malú rozlohu jednoliatych lesov, na ktorej by si mali tieto dva druhy nájsť svoje životné podmienky a toto pravdepodobne spôsobuje ťažkosti. Časť potravnej bázy je zhodná, trasy používané pri love koristi sú z veľkej časti zhodné. Predpokladám, že kvôli tomuto sa vytvorila medzi týmito dvoma druhmi konkurencia. Usadenie sa vlkov a rysov v Zemplínskom pohorí Gábor Firmánszky.
JŠ
Jaroslav Štemberk
29.2.2020 20:24 Reaguje na Jarek SchindlerTěžko říci, jak populace vlka může u nás ovlivnit populaci rysa. Jak vyplývá i z Vámi uvedeného citátu, někde si potravně konkurují, což vede ke snížení populace rysa, ale většinou na populaci rysa vlk nemá podstatný vliv (tam kde se vlk orientuje na jinou potravu než rys).
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
1.3.2020 22:44 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkJeště přidám pár citátu z toho sborníku ohledně stavu rysa na Slovensku. Početní stav se tam více méně odvozoval od četnosti ulovených rysů.
Je zrejmé, že v decéniu 1950-1960 sa rys na Slovensku značne rozmnožil a významne zväčšil svoj areál najmä západným a južným smerom.
V roku 1964 zaberal areál rysa na Slovensku cca 1,37 mil. ha lesa a jeho početnosť odhadol Hell asi na 500 jedincov, ale pripomína, že pravdepodobne to bude o niečo menej
Od roku 1969 možno u nás badať mierny pokles početnosti rysej populácie. V roku 1972 hlásili lesné závody 482 jedincov.
Lov rysov po roku 1971, keď dosiahol maximálnu úroveň asi 108 ks, zaznamenal prudký pokles a najnižšiu úroveň dosiahol v rokoch 1976 a 1978 (v tomto roku sa vykázal úlovok len 49 rysov). Ďalej sa zmenšil aj jeho areál, ktorého juhozápadná hranica sa posunula na severovýchod. V roku 1975 bol preto pre rysa určený čas ochrany od 1. marca do 15. septembra,
Početnosť rysa však začala po roku 1978 opäť pomaly zvyšovať, usudzujúc na to podľa zvyšujúceho sa počtu úlovkov tohto predátora. Úlovok vrcholil na prelome osemdesiatych a deväťdesiatych rokov 20. storočia s ročným priemerom vyše 110 ulovených rysov. Potom však úlovok začal prudko klesať,
V roku 2001 bol na Slovensku oficiálne hlásený JKS 968 rysov. Areál rysa zaberá len časť územia Slovenska, asi 1,5 mil. ha, z toho 1 mil. ha lesa. Atd.
Je zajímavé, že i přes, řekl bych, vysoký počet ulovených rysů a přes určité výkyvy v jeho početnosti ( četnost ůlovku)se jeho stav celkově nesnížil ale roste. Výkyvy četnosti jsou potom vysvětlovány jako " prirodzené cyklické kolísanie jeho populace.
Odpovědět
Je zrejmé, že v decéniu 1950-1960 sa rys na Slovensku značne rozmnožil a významne zväčšil svoj areál najmä západným a južným smerom.
V roku 1964 zaberal areál rysa na Slovensku cca 1,37 mil. ha lesa a jeho početnosť odhadol Hell asi na 500 jedincov, ale pripomína, že pravdepodobne to bude o niečo menej
Od roku 1969 možno u nás badať mierny pokles početnosti rysej populácie. V roku 1972 hlásili lesné závody 482 jedincov.
Lov rysov po roku 1971, keď dosiahol maximálnu úroveň asi 108 ks, zaznamenal prudký pokles a najnižšiu úroveň dosiahol v rokoch 1976 a 1978 (v tomto roku sa vykázal úlovok len 49 rysov). Ďalej sa zmenšil aj jeho areál, ktorého juhozápadná hranica sa posunula na severovýchod. V roku 1975 bol preto pre rysa určený čas ochrany od 1. marca do 15. septembra,
Početnosť rysa však začala po roku 1978 opäť pomaly zvyšovať, usudzujúc na to podľa zvyšujúceho sa počtu úlovkov tohto predátora. Úlovok vrcholil na prelome osemdesiatych a deväťdesiatych rokov 20. storočia s ročným priemerom vyše 110 ulovených rysov. Potom však úlovok začal prudko klesať,
V roku 2001 bol na Slovensku oficiálne hlásený JKS 968 rysov. Areál rysa zaberá len časť územia Slovenska, asi 1,5 mil. ha, z toho 1 mil. ha lesa. Atd.
Je zajímavé, že i přes, řekl bych, vysoký počet ulovených rysů a přes určité výkyvy v jeho početnosti ( četnost ůlovku)se jeho stav celkově nesnížil ale roste. Výkyvy četnosti jsou potom vysvětlovány jako " prirodzené cyklické kolísanie jeho populace.
va
vaber
9.3.2020 10:50 Reaguje na Karel Zvářalněkdo taky sleduje jaký je potravinový řetězec pro uživení šelem? asi ne ,na Slovensku je jasné ,že medvědi jsou naprosto hladovía a nutí je to chodit až k lidem,podobně vlci kteří musí lovit domácí zvířata, protože nic jiného nenajdou, strop populace je potrava a ta podle mne není pro šelmy nikde,já pamatuji hejna koroptví,zajíců co se chytali do sítí,bažantů i srnčího a nebylo nic přemnoženo, tehdy, nyní je přemnoženo vše ,to je pravda, na potravu a prostor který zvířatům člověk dovolil je přemnoženo vše,človek si vše přivlastnil, protože nejvíce přemnožen je člověk
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.3.2020 13:25 Reaguje na vaberNa jednoho rysa se uvádí ročně přibližně 65 kusů spárkaté zvěře. To je , při počtu 107 rysů skoro sedm tisíc kusů. Přesto NP Šumava uvažuje o zvýšení lovu vysoké zvěře z důvodu zvyšujících se stavů. Rys by měl přitom ulovit víc než roční přirůst jelení zvěře. Loví kolouchy a slabší laně. V oblasti se mají navíc pohybovat dvě smečky vlků. Ti uloví vše včetně silného,zdravého jelena.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
3.3.2020 07:01 Reaguje na HunterZa tyhle tendenční kecy bys zasloužil pár facek....
Odpovědět
Hu
Hunter
3.3.2020 08:33 Reaguje na Lukáš KašpárekTrošku se zklidni chlapečku a běž si leštit ego někam jinam, abys nenarazil.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
4.3.2020 12:46 Reaguje na HunterZastřelíš mě svou naleštěnou zbraní ty bezejmenný úchyle? Myslím, že bys opravdu potřeboval trošku proliskat...
Odpovědět
Hu
Hunter
4.3.2020 12:57 Reaguje na Lukáš KašpárekProč bych to proboha dělal? Takový fracek jako ty, co vyhrožuje fyzickým napadením a uráží, za to nestojí. Navíc jsem klidný a uvážlivý člověk. A hrdinové jako ty si stejně troufnou tak leda na důchodce o berlích ve věku 80+ nebo mrňavýho caparta. Takovýhle "siláků" jako ty už jsem viděl. Ale někdo jiný by tak klidný jako já být nemusel. Řekl bych, že bys měl především navštívit odborného lékaře. Ulevilo by se tobě i tvému okolí.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
4.3.2020 13:28 Reaguje na HunterZábavná psychoanalýza :D umělé konstrukce reality ti fakt jdou... o tento komentář se musím podělit i s lidmi co mě znají, aby se taky mohli zasmát, protože tohle je fakt zábavný :D
Aspoň by ses nemusel schovávat za přezdívku, ty chudáku..
Odpovědět
Aspoň by ses nemusel schovávat za přezdívku, ty chudáku..
Hu
Karel Zvářal
28.2.2020 13:58Třetinu populace tvoří matky s mláďaty, což je jasný důkaz, že populace prosperuje dobře a je zdravá. Na Slovensku bylo po válce cca dvacet medvědů, dnes jich je hodně přes tisíc - a tam se také inbreeding viditelně (negativně) neprojevil. Příroda rychle odstraní defektní či slabé jedince. Navíc dnes jsou možnosti čas od času přilít novou krev, těžko lze do budoucna předpokládat nějakou "genetickou dálnici". Těch plotů bude spíše přibývat.
Odpovědět
JŠ
Jaroslav Štemberk
28.2.2020 15:28 Reaguje na Karel ZvářalU velkých šelem to s migrací tak špatné není. Tam, kde jsou lidskou činností rušeny, se neusadí, ale migrovat přes takové oblasti mohou.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
1.3.2020 23:01 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkOtázkou je, kde u nás nejsou rušeni?
Odpovědět
Miroslav Vinkler
28.2.2020 16:22Jak vidět s rysy nikdo problém nemá. Na rozdíl od Canis lupus.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
3.3.2020 07:18 Reaguje na Miroslav VinklerRys totiž není přirozený "konkurent" člověka a je to zvíře, které je problém vůbec v přírodě potkat.
Vlk pak využívá lidské nadutosti a neschopnosti se postarat o vlastní stáda... vlk má navíc úplně jinou loveckou techniku a strategii a když mu někdo naservíruje stádo nezabezpečených ovcí, tak se nemusí dlouho rozmýšlet nad tím, jestli někde namáhavě hnát kořist nebo jestli si dá snadno dosažitelnou kořist ve špatně zabezpečené ohradě, ze které ta kořist ani nemůže utéct...... není se čemu divit... tak jako vždy je člověk ten hlupák, který není schopen pochopit a respektovat přírodní zákony...
Odpovědět
Vlk pak využívá lidské nadutosti a neschopnosti se postarat o vlastní stáda... vlk má navíc úplně jinou loveckou techniku a strategii a když mu někdo naservíruje stádo nezabezpečených ovcí, tak se nemusí dlouho rozmýšlet nad tím, jestli někde namáhavě hnát kořist nebo jestli si dá snadno dosažitelnou kořist ve špatně zabezpečené ohradě, ze které ta kořist ani nemůže utéct...... není se čemu divit... tak jako vždy je člověk ten hlupák, který není schopen pochopit a respektovat přírodní zákony...
Hu
Hunter
3.3.2020 09:12 Reaguje na Lukáš KašpárekAle vždyť přece vlk zachrání naše lesy, člověka nikdy nenapadá a jeho potravu tvoří hospodářská zvířata jen z 1% :-).
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
4.3.2020 12:47 Reaguje na HunterAno, to nemění nic na tom, co jsem psal ty demagogu..
Odpovědět
Hu
Hunter
4.3.2020 12:58 Reaguje na Lukáš KašpárekKolik máš hospodářských zvířat a kolik paseš ovcí?
Odpovědět
LB
Lukas B.
4.3.2020 13:40 Reaguje na Hunterto se ho neptejte, to si ho progůglujte, není to obtížné, je to chlapec poměrně sociálně konektivní, a vyskočí z gůglu na první dobrou. žádné ovce pochopitelně nemá.
Odpovědět
Hu
Hunter
4.3.2020 13:49 Reaguje na Lukas B.Že bych se na něj ani to......, jistě víte co mám na mysli :-)
Odpovědět
dm
david matoušek
3.3.2020 10:44 Reaguje na Lukáš KašpárekMáte pravdu pane Kašpárek, člověk je nakonec vždy ten nadutý a neschopný hlupák, který není schopen pochopit a respektovat přírodní zákony, přesně jak píšete. Např.to vidím u 100% ochrany jednoho segmentu ekosystému na úkor celku, což nakonec vede k rozvrácení všeho.
Odpovědět
SM
Stanislav Mudra
4.3.2020 10:39 Reaguje na Lukáš KašpárekA můžete nám prosím sdělit kolik máte ovcí a jaké plemeno?
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
3.3.2020 07:10Téma je hlavně o izolovanosti (poměru velikosti k izolovanosti) populace a ne jen o její velikosti. Pokud bude tato populace dlouhodobě izolovaná (nebude dostatečně obměňován genetický materiál), tak bude tato populace degradovat.. to je hlavní problém rysů na Šumavě a okolí..
Odpovědět
Hu
Hunter
3.3.2020 09:10 Reaguje na Lukáš KašpárekTo je problém všech reliktních populací existujících na okraji svého současného areálu rozšíření.
Odpovědět
