Našich netopýrů se kvůli koronaviru obávat netřeba, ujišťují ochránci přírody
V posledních týdnech média opakovaně varují veřejnost před netopýry jakožto údajnými potenciálními zdroji koronaviru způsobujícího onemocnění COVID-19. Vědecké studie však ukazují, že přímým zdrojem infekce nebyli netopýři, ale jiní rezervoároví hostitelé. Totéž platí pro předchozí epidemie onemocnění SARS a MERS. U netopýrů se sice vyskytují viry podobné lidským koronavirům, jsou zde však velmi důležité rozdíly.
„Genomická struktura lidských koronavirů se od předkovských netopýřích virů liší výrazně odlišnou skladbou dvou genů, které zprostředkují omezení antivirové obrany hostitele. Hlavním zdrojem virulence se tak pravděpodobně stala až aktivizace těchto genů u mezihostitelů. Je tedy zřejmé, že recentní epidemie lidských koronavirů mají jiné pozadí než přímý kontakt lidí s netopýry. U koronavirů evropských druhů netopýrů navíc jeden z výše uvedených klíčových genů zcela chybí,“ říká profesor Ivan Horáček, z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK, který je zároveň předsedou ČESON.
V Evropě včetně České republiky žijí vrápenci a netopýři často v těsné blízkosti člověka. Kolonie samic s mláďaty sídlí na půdách či ve škvírách pod střechami budov, některé druhy využívají také štěrbiny v panelových domech.
„Vzhledem k mnohdy zkresleným informacím v médiích narůstají obavy veřejnosti z kontaktu s netopýry. Porozumění a vstřícnost lidí vůči soužití s netopýry je přitom zásadní pro ochranu těchto ohrožených živočichů. Likvidace tradičních úkrytů netopýrů může mít fatální dopad na jejich populace. Chtěli bychom proto vyzvat veřejnost, aby bez konzultace s odborníky neprováděla žádné zásahy v úkrytech netopýrů," doplňuje Eva Cepáková, koordinátorka projektů ČESON na ochranu netopýrů.
"Přítomnost netopýrů či jejich trusu v budovách nepředstavuje zvýšené zdravotní riziko, soužití s nimi navíc bývá obvykle bezproblémové. V případě jakýchkoliv pochybností se na nás lidé mohou obrátit, abychom ve spolupráci se státními orgány ochrany přírody zajistili vhodné řešení,“ říká Eva Cepáková.
„V České republice má domov 27 druhů vrápenců a netopýrů. Tyto pozoruhodné živočichy chrání český zákon o ochraně přírody a krajiny i několik mezinárodních úmluv. Netopýrů se není třeba bát, stačí se k nim chovat stejně jako k jiným volně žijícím zvířatům – především na ně bezdůvodně nesahat, protože mohou v sebeobraně citelně kousnout," vysvětluje Vladimír Hanzal z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, který se monitoringem netopýrů zabývá.
Kdo chce zjistit, kde netopýři žijí, může se podívat do Nálezové databáze ochrany přírody. "Uvítáme, když nám lidé budou svá pozorování netopýrů hlásit, abychom tak získali další data o jejich výskytu, třeba pomocí mobilní aplikace BioLog," říká Vladimír Hanzal.
Vhodná příležitost, jak poznat tyto létající noční savce, je na sklonku léta, kdy Česká společnost pro ochranu netopýrů každoročně ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR pořádá Mezinárodní noc pro netopýry.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (17)
Majka Kletečková
27.4.2020 17:46vaber
27.4.2020 19:00Jan Šimůnek
28.4.2020 10:11Jakub Graňák
28.4.2020 16:25 Reaguje na Jan ŠimůnekHunter
28.4.2020 18:27 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
28.4.2020 18:30 Reaguje na HunterHunter
28.4.2020 20:51 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
29.4.2020 01:19 Reaguje na HunterJan Šimůnek
29.4.2020 09:52 Reaguje na HunterHunter
29.4.2020 12:25 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
30.4.2020 08:44 Reaguje na HunterNěkdy na konci 80. let byl průšvih na Ostravsku, kdy jedli na svatbě klobásky z berana a pak se nějak dodatečně ukázalo, že byl vzteklý. A očkovali se plošně všichni účastníci svatební hostiny.
Jinak ano, jsme zatím "lyssa free", ale pokud nějaká liška sežere zdechlého netopýra, může se vzteklinová epizoocie u nás zase rozjet a je třeba proto udržovat v pohotovosti nástroje, kterými bychom to zvládli (včetně např. možnosti rychlého proočkování lišek v některé oblasti).