Nečekaní spojenci: Solární panely mohou přispět k větší biodiverzitě zelených střech

Díky fotovoltaickým elektrárnám mohou být zelené střechy pestřejší. Solární panely totiž přináší na tato velmi slunná, suchá a větrná místa tolik vzácný stín a závětří. Stačí také na střešní zahradu přidat pár jednoduchých prvků a mohou poskytnout hmyzu nejen potravu, ale i možnost úkrytu nebo hnízdění. A nemusí to být ani za moc peněz navíc, zaznělo na nedávném workshopu „Biodiverzita okolo lidských sídel. Jak ji podporovat?“. Zelené střechy jsou velmi exponované biotopy – hodně tu svítí slunce, hodně tu fouká. To obecně nemají opylovači rádi a ani rostlinám takové podmínky nesvědčí. Závětří a zastínění tak může zvýšit druhovou diverzitu obou skupin.

„Na první pohled to může vypadat tak, že fotovoltaika ubírá místo pro rostliny a biodiverzitu, ale ve skutečnosti je to právě tou heterogenizací prostředí naopak optimální kombinace,“ vysvětluje Michal Knapp z Týmu ekologie hmyzu na Fakultě životního prostředí ČZU.

„Možná tam dáte panelů o trochu méně, než kdybyste měli čistě fotovoltaickou střechu. Ale na druhou stranu získáte zastíněná místa i místa, kde je větší vlhkost, protože z těch panelů tam steče všechno, co naprší,“ pokračuje Michal Knapp. Když se k tomu připočte ještě vlhkost, která se vysráží v noci a pak zkondenzuje, dostaneme na střešní zahradu víc vody, než jen kolik by tam napršelo, popisuje přínos fotovoltaických panelů na zelených střechách Michal Knapp.

Nejen spižírna, ale i porodnice

Zelené střechy mohou nabídnout hmyzu nejen potravu v podobě nektaru a pylu, ale i místa pro úkryt a hnízdění. „Existují studie, které ukazují, že to může fungovat jako komplexnější biotop a že některé druhy včel jsou tu schopny kompletně zacyklit vývojový cyklus,“ uvádí Michal Knapp.

K tomu potřebují hnízdní substráty a úkryty - písek, kameny, mrtvé dřevo.

Zvýšit biologickou rozmanitost lze i modulací terénu. I když standardní přístup by dnes podle Michala Knappa byl, že by všude bylo 80 milimetrů substrátu, většina budov umožňuje si s modulací terénu trochu hrát. „Nad nosnými sloupy a stěnami můžete mít větší mocnost substrátu, aniž byste ohrozili statiku té budovy,“ dává jednoduchý tip.

Asociace zelených střech a fasád nedávno připravila příručky o tvorbě biosolárních a biodiverzitních zelených střechách. Po vyplnění krátkého dotazníku je zájemcům volně ke stažení.

Na střešní zahradě nemusí být podle Michala Knappa hodně druhů, ale mohou tam být zajímavé druhy.

Zelené střechy mají podle jeho slov možnost suplovat některé vzácné biotopy, které z České republiky buď úplně zmizely nebo jich tu máme velmi málo. Například stepně-skalní vegetaci.

S přednáškou o tom, co na zelených střechách ideálně pěstovat, aby se podpořila i biodiverzita, navázala Petra Janečková z Pracovní skupiny ekologie obnovy Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Zejména v případě extenzivních zelených střech s minimální údržbou se jedná podle jejích slov o podmínky „dost extrémní“. Rostliny tu musí přežít bez zálivky a na velmi mělkých substrátech.

Proto se sázejí zejména odolné rozchodníky, které snášejí jak silné sluneční paprsky, tak sucho. Často to jsou však nepůvodní druhy jako rozchodník kamčatský rozchodník zvrhlý nebo dokonce invazní rozchodník španělský. Lepší volbou by byl například rozchodník bílý nebo některé trsnaté traviny, uvedla Petra Janečková.

O zelených střechách a opatřeních, která mohou zvýšit jejich biodiverzitu hovořili Michal Knapp a Petra Janečková na workshopu „Biodiverzita okolo lidských sídel. Jak ji podporovat?“, který se konal na začátku roku 2025 na České zemědělské univerzitě v Praze.

Celý workshop je možné zhlédnout na kanálu Týmu ekologie hmyzu FŽP ČZU v Praze na Youtube.

---

reklama

---