Nelehký život karet obecných
Cestovní itinerář karety obecné zahrnuje celé Středomoří. K zimování vyráží k pobřeží Tunisu, Egypta a Lybie, potravní teritoria se nachází v širokém okolí maltského souostroví, podél Sardinie a v celém Jadranském moři, hlavní lokality hnízdění se nachází na Krétě, Peloponésu, Zakynthosu a při tureckém pobřeží.
Rozmnožovací strategie karet obecných je poněkud komplikovaná, už proto, že se odehrává na široké ploše volného moře. V průběhu jara vyráží dospělci k hnízdním plážím, během tohoto tahu dochází k páření. Existují určité doklady o tom, že jsou karetí samice schopny uchovávat během této cesty sperma samců „pro pozdější použití“, tak aby mohly i v budoucnu oplodnit vajíčka a zajistit tak přežití druhu.
Když samice dorazí na cílovou pláž, vyrazí na břeh a vyhloubí přibližně půl metru hlubokou hnízdní jámu. Do ní naklade cca 120 vajíček (velikosti pingpongového míčku). Načasování kladení není napříč Řeckem jednotné, odehrává se od časného června po konec srpna. Želva, která přijde o svou pláž (je třeba zastavěna domy, nebo je na ní znemožněn vstup vybudováním vlnolamu či mola) se už na jinou pláž nepřeorientuje.
Mezi hlavní „želví lokality“ středomořské populace karet v Řecku patří Zakynthos, pobřeží Peloponésu (Lakonikos, Kyparissia) a Kréta. Na ostrově Kréta se nachází přibližně 35 kilometrů vhodných a želvami dosud využívaných pláží. Při severním pobřeží se jedná o souvislé oblasti od Xanie po Kissamos (14 kilometrů), dvě rozsáhlé lokality v okolí Rethymnonu (11 kilometrů) a při jižním pobřeží pak rozvolněné pláže od Mataly do Plákiosu (8 kilometrů). Ojedinělé snůšky pak lze zaznamenat podél luxusních západních pláží, od Balosu po písečnou kosu Elafonísi.
Už tyto geografické dispozice něco napovídají o rozměru dalšího problému: jedná se totiž o jedny z turisticky nejfrekventovanějších lokalit na Krétě. Zejména poslední dvě jmenované lokality (Rethymnom a Xania) jsou „jednou velkou pláží“ rozdělenou mezi hotelové resorty, taverny a soukromníky, kde se nenachází ani kousek nevyužívaného území. Ale ani v okolí Mataly (v sedmdesátých letech vyhlášené přírodymilovnými příznivci hnutí hippies) to není o mnoho lepší.
Karetí snůška se vylíhne v průměru během 55 dnů. Hodně záleží na prohřívání hnízda pískem. Na prosluněných plážích se tak může zadařit o něco dříve, na chladnějších později. V ideálním případě dochází k hromadnému líhnutí všech vajíček současně a malé želvy vyrážejí en mase současně k vodě. V takovém množství je pro případného predátora těžké soustředit se na jeden kus a úspěšně jej ulovit. Častěji ale dochází k případům postupného líhnutí, kdy se během noci či nad ránem (když vychladne písek) líhne 5-10 jedinců.
Dostat se z kožovitého vajíčka je první krok k životu. Skutečně „na svět“ se ještě musí provrtat pískem. Od tohoto prvního okamžiku na povrchu musí začít bojovat o svůj život. Malé karetky váží v průměr okolo 17 gramů a jejich poněkud neohrabané tělo má na délku 5 centimetrů. Měkký krunýř jim neposkytuje žádnou ochranu a tak jsou pro číhající mořské ptáky, ale i sovy kočky, psy a potkany, vítanou masitou pochoutkou. I když jsou zabarveny tmavě, nedá se říct, že by byly v noční tmě neviditelné. Jedinou záchranou jim je zpěněná hladina moře.
S touto první cestou do vody se ale pojí hned několik rizik. Hlavně záleží na umístění hnízda a zkušenostech vajíčka kladoucí karety. Pokud je hnízdo příliš blízko hladině přílivu, mají sice čerstvě vylíhlé želvy krátkou cestu do relativního bezpečí, ale hrozí riziko vymletí hnízda vlnami. Reprodukční snaha tak přijde vniveč. Ani hnízdo ve vzdálenosti 30-50 metrů od břehu není výhra. Pohyb je pro malé želvy náročný a vysilující a v extrémním případě nemusí k vodě ani dorazit, protože sejdou vyčerpáním. Každá vteřina pohybu na souši navíc zvyšuje pravděpodobnost sežrání predátorem.
V ideálním (a poněkud romantizujícím) případě by se načasování líhnutí mělo odehrávat v moment, kdy měsíc nad hladinou přímo osvětluje trasu z hnízda do vody. Tento případ je ale spíše zřídkavý. Karety z tohoto popudu instinktivně vyráží za nejjasnějším světelným zdrojem. Nemusí to ale být právě měsíc a jeho odraz ve vodě: blízká lampa pouličního osvětlení či jasně svítící logo nedalekého beach-baru působí na želvy jako magnet. Desítky metrů vysilujícího plazení se k imaginárnímu cíli znamená pro většinu zbloudilých kusů záhubu.
Co ještě může malým želvám působit komplikace? Říct, že všechno, je poněkud zjednodušující, ale pravdě se to blíží. Pro malé želvy může být problém hluboký příkop hradu z písku, plastové odpadky, do kterých se mohou zamotat, nedopalky od cigaret (mají se tu naučit „pach“ své pláže a vtisknout si ho do paměti na celý život, zápach nedopalků jim v tom moc nepomůže). Podobně, pokud zatoužíte po kýčovité romantice se slečnou na pláži, nemusíte se až k břehu dopravit s autem nebo čtyřkolkou, a je v zájmu želv i vašeho rande, když nenecháte svítit.
Zástupci Archelonu ošetřují každý rok více zraněných karet (500+). Nepovažují to ale za nějaký alarmující signál, spíše za známku zvýšeného zájmu veřejnosti. Lidé si více všímají zraněných zvířat a tak se zvyšuje i počet případů. O specializovanou péči se na Krétě stará záchranná stanice v Pangalohori.
Dospělé karety v moři neloví ryby. Jsou na ně moc rychlé. Dávají přednost pomalu plovoucím či splývajícím vodním organismům. Na druhou stranu, pokud narazí na ryby lapené v rybářské síti, určitě se o jejich sežrání pokusí. Většinou pak skončí samy zamotané v síti a protože stejně jako lidé dýchají plícemi, při nemožnosti vynořit se se brzy utopí. Želví konflikty se neomezují jen na velkokapacitní rybáře. Komplikace může způsobit i lákavá návnada na rybářském háčku.
Samo se to nenapíše. Pomozte nám s dalším článkem.
K neštěstí karet přispívá velkou měrou i znečištění moří. Plovoucí igelitový sáček je totiž v želvích očích k nerozeznání od lahodné medúzy. Veterinář specializující se na karety obecné v záchranné stanici v Pangalohori vypreparovala z těla uhynulého dospělce devět metrů čtverečních igelitových sáčků.
Je spočítáno, že z tisícovky vylíhnutých jedinců se jen jeden až dva dožijí stáří třiceti let.
reklama
Umělý velrybí trus. Vědci testují, zda pomůže schopnosti oceánů pohlcovat oxid uhličitý. Vypadá to slibně
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studie