https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/netopyri-tajemni-tvorove-noci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Netopýři – tajemní tvorové noci

4.1.2012 17:00 (Naše příroda)
Netopýr rezavý (Nyctalus noctula) běžně obývá stromové dutiny
Netopýr rezavý (Nyctalus noctula) běžně obývá stromové dutiny
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Daniel Horáček / Naše příroda
Netopýři jsou zvláštní, naprosto výjimeční živočichové už od pohledu. Jako noční tvorové, s pro nás skrytým způsobem života, jsou zahaleni rouškou tajemna a neznámého. Tato specifičnost jim ale v Evropě moc neprospěla. Lidé si je spojovali s posly zla, viděli v nich ďáblovo znamení. Povětšinou se netopýrů báli nebo je občas přibíjeli na vrata, aby odehnali zlé síly od svých domovů. Tento po staletí pěstovaný odpor zůstává v lidech hluboce zakořeněn a jen pozvolna se daří dostat do obecného povědomí skutečnou úlohu netopýrů v přírodě a představit je takové, jací skutečně jsou.
 

Za všechny předsudky může zejména blanité křídlo natažené mezi ocas, zadní končetiny, tělo a přední končetiny – s výrazně prodlouženými prsty, mezi něž je též tato blána vypnuta. Zmíněné křídlo staví netopýry do naprosto odlišného světla v asijských zemích, zejména v Číně. Jeho podobnost s křídlem posvátných draků jim připravila naprosto opačnou pozici a netopýři jsou ve zdejších končinách považováni za posly štěstí. Jak jsem již zmínil, netopýří křídlo je zcela odlišné od známého křídla ptačího. A netopýrovi tedy poskytuje naprosto jiné možnosti v letu, než jaké mají ptáci. Myslím si, že kdyby si ptáci uvědomovali, co vše dokáže netopýr za letu, jistě by záviděli. Ptačí křídlo je pevné a ptáci jej mohou ohnout jen v rameni a loktu, případně nějak natočit či naklonit. Netopýr má ale možnost pomocí nejen stejných kloubů jako ptáci, ale zejména pomocí prstů měnit plochu křídla či rozličně jej tvarovat, naklánět, zalamovat, řečeno technicky „měnit geometrii křídel“. Díky schopnosti naprosto dokonalého manévrování jsou netopýři mezi létajícími tvory v přírodě nedostižnými akrobaty s možnostmi leteckých figur, s nimiž by měli problémy i nejzkušenější piloti vrtulníků. Z vlastních pozorování vím, že netopýr dokáže v letu zastavit, couvat nebo kolmo vzlétnout vzhůru a jiné podobné kousky.

Letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis) s asi měsíc starými mláďaty, která si už protahují a zkouší svá křídla
Letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis) s asi měsíc starými mláďaty, která si už protahují a zkouší svá křídla
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Daniel Horáček / Naše příroda

Ovšem ani toto není vše, co netopýr s křídlem – létací blánou dokáže. Málokdo asi ví, jakým způsobem loví netopýr za letu noční létající hmyz. Jak už asi začínáte tušit, není to přímo do tlamky. Netopýr hmyz zabírá do ocasní létací blány jako do podběráků nebo jej sbírá křídlem, které dovedně naklopí a sbalí tak, aby kořist sklouzla po létací bláně co nejblíže k tělu. Teprve tam si ho potom vybírá tlamkou, a to přímo za letu. Menší kořist dokáže i za letu sníst, s větší kořistí zalétá na tzv. potravní místa, kde ji teprve pak konzumuje. S oblibou tento způsob praktikuje například netopýr ušatý s ulovenými můrami.

Informací o netopýřím křídle bylo už docela dost, ale přece si neodpustím ještě pár zvláštností. Holt, křídlo je orgán, který netopýra dělá netopýrem. A všechna tělesná přizpůsobení se podvolují právě křídlu – létací bláně. Křídlo je důvodem, proč netopýr často odpočívá hlavou dolů zavěšen na zadních končetinách, jež jsou v kotníku otočeny o 180°, tedy chodidlem dopředu. Ale není nic neobvyklého, když narazíme na jedince, zejména na zimovištích, spát v leže na břichu, především takové, kteří si pro zimní spánek vybrali hluboké skalní spáry. Ale vraťme se k zavěšeným netopýrům. Aby se náhodou neunavili z dlouhého visení, jsou v jejich zadních končetinách šlachy, které stahují prsty na nohách vahou samotného netopýra. Tak se často stává, že i uhynulý netopýr zůstává viset i několik let po smrti.

Někomu třeba vrtá hlavou, jak se netopýr může pohybovat – lézt, když má přední končetinu zcela přeměněnou v křídlo a na zadní má chodidlo otočené dopředu. Kupodivu to zvládne velmi dobře. Opíraje se na zadních končetinách o patu a na předních o zápěstí, kdy křídlo má složené podél těla k předloktí, leze překvapivě rychle. Navíc přední končetina má jeden prst volný, neprodloužený a opatřený drápem. Díky tomuto drápu dokáže netopýr přistát i na stěně a hned po ní lézt vzhůru. Jak jsem se již výše zmínil, netopýři se živí převážně hmyzem – komáry, pakomáry, můrami, brouky..., ale známe ve světě i několik druhů netopýrů specializovaných na jinou potravu. Například někteří afričtí víkonosi loví žáby a obojživelníky, jiný druh netopýrů loví i drobné rybky, další sají květní nektar. V Latinské Americe najdeme i skutečné upíry vylizující z ran obětí krev, až po naprosto neuvěřitelného ošklivého až zrůdného netopýra s neosrstěným svraštělým obličejem a tlamou jako okap. Živí se tak, že svůj rozbrázděný obličej zatlačí do dužiny ovoce, tímto z něj vymačkává šťávu, která stéká hlubokými vráskami do okapovité tlamy. Dokonalý přírodní odšťavovač.

Necelé dva měsíce staré mládě vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) je plně vzletné
Necelé dva měsíce staré mládě vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) je plně vzletné
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Daniel Horáček / Naše příroda

Ale vraťme se k našim středoevropským hmyzožravým netopýrům, kteří mají opravdu unikátní postavení, neboť jsou jediní predátoři nočního létajícího hmyzu. Mají k tomu několik různých uzpůsobení: krom již popsaného křídla se potřebují nějak orientovat v šeru nebo ve tmě. Ačkoliv netopýr vidí dobře, asi tak jako naši domácí psi, tedy černobíle, i sebelepší oko je ve tmě dosti nedokonalým orgánem. Proto se u netopýrů vyvinula echolokace. Ta funguje podobně jako sonar u ponorek. Netopýři tlamou, nebo případně za užití speciálních blanitých výrůstků (u vrápenců), vysílají do krajiny jednotlivé výkřiky o vysoké frekvenci, zpravidla mezi 30 až 45 kHz, ale například vrápenci používají signál o hodnotě 110 kHz. Všechny tyto zvuky jsou pro nás neslyšitelné, ale netopýr pomocí blanitého výrůstku v uchu, tzv. trágu neboli ušní klapky, je schopen signál vnímat a vyhodnotit. Zajímavé je, že každý druh netopýra má naprosto specifický signál, a po jeho nahrání speciálními přístroji, batdetektory, umíme v počítači druh určit.

Všechny zvláštnosti netopýrů se točí kolem jejich potravy, hmyzu. Ovšem tato potrava v zimním období není dostupná, a bylo tedy nutné nějakým způsobem dokázat přečkat zimu v období, kdy není co lovit. Z tohoto důvodu netopýři upadají do pravého zimního spánku, tzv. hibernace. Pro hibernaci často netopýři vyhledávají místa se stabilní teplotou a vysokou vzdušnou vlhkostí, jakými jsou jeskyně, štoly, sklepy, spáry (skalní, ale i v panelových domech) či hluboké stromové dutiny. Při hibernaci dochází napřed k prudkému a pak pozvolnému upadání do stavu tělesné strnulosti, při níž se snižuje teplota organismu na okolní teplotu (2–8 °C), taktéž se zpomaluje i dechová a tepová frekvence na 1–2 tepy za minutu. V tomto stavu netopýr setrvává přirozeně jeden až tři měsíce, poté se probouzí. Pokud trvá nepřízeň počasí, netopýr se proletí či přestěhuje na jiné zimoviště a opět upadá do hibernace. Celé zimní období, v našich podmínkách asi 6 měsíců, přežívá z podkožních zásob tuku. Přirozeně se za zimu probouzí jednou až třikrát, ale je-li rušen, k probuzení dochází častěji, a to mnohdy vede k uhynutí takto rušeného jedince. Při nenadálém probuzení dochází ke ztrátě takového množství živin, které umožňuje 2 až 3 týdny hibernace.

Letní kolonie vrápence malého (Rhinolophus hipposideros)
Letní kolonie vrápence malého (Rhinolophus hipposideros)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Daniel Horáček / Naše příroda

Zajímavý je i roční cyklus netopýřího života. Na jaře se netopýři probouzejí z hibernace a přeletují nebo táhnou na letní stanoviště. Samci většinou jednotlivě, zatímco samice sestavují mateřské letní kolonie o velikosti 5–2 000 jedinců, v nichž rodí jedno, výjimečně dvě slepá, neosrstěná mláďata. Narození netopýři se zprvu drží samice na břichu a ta s nimi takto zavěšenými létá a loví. Růst mláďat je rychlý. Za 1 až 1,5 měsíce mají velikost i vzhled dospělce. Tehdy samice mláďata odstavují, a ty se musí naučit létat a lovit. Mláďata mají zhruba tři měsíce na to, aby dokázala nalovit dostatek hmyzu a vytvořit si zásoby podkožního tuku na první zimu. Bohužel i tak jich většina nepřežije období osamostatňování nebo první zimování. Přestože maximální zjištěný věk netopýra je 37 let, tak průměrný věk dožití, zejména kvůli velkému počtu úhynu v prvním roce života, je pouhých 3 až 5 let.

Na podzim se netopýři opět stěhují na zimoviště. V jejich blízkosti se střetávají samice a samci na tzv. sociálních místech, kde se páří. Pokud by ale samice nestihla páření na podzim, může to ještě dohnat při probuzení v zimě nebo na jaře. To jen díky speciální formě plánovaného rodičovství. Samice dokáže totiž po páření uchovat životaschopné spermie v děloze. K ovulaci, oplodnění vajíčka, dochází až na jaře, kdy jsou vhodné podmínky. Důvodem tohoto uzpůsobení je šetření energie neboli zásob podkožního tuku při hibernaci, jejichž potřeba by byla při březosti jistě mnohonásobně vyšší. Snad se mi podařilo poodhalit roušku tajemna a neznámého, která zahaluje tohoto zvláštního létajícího savce. Když při večerní či noční procházce zahlédnete nad hlavou třepotat se siluetu netopýra, bude již pro vás méně záhadným. A třeba se vám stane důvěrně známým přítelem.


reklama

Daniel Horáček
tisknout poslat
 twitter
Tento článek je převzat z časopisu Naše příroda. Jeho další šíření je možné pouze se souhlasem vydavatele časopisu.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist