https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/neznamy-svet-madarskych-hor
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Neznámý svět maďarských hor

27.8.2018 01:00 | PRAHA (Naše příroda)
Skalní pyramidy na Vadálló-köve.
Skalní pyramidy na Vadálló-köve.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Janoška / Naše příroda
Severní část Maďarska rozhodně nesplňuje vžité představy o krajinářsky nudné zemi rovné jako placka. Jižně od slovenské hranice vystupuje souvislý pás pohoří a vrchovin, které nabízejí zcela jiný pohled na zemi termálů, vína a skvělého jídla. Ani se nechce věřit, že v maďarských horách se dají podnikat horské túry přes soutěsky, vodopády a kolem úchvatných skalních vyhlídek a rozhleden. Maďarské hory si u nás zatím oblibu nezískaly, je však možné, že až si přečtete tento článek, sbalíte batoh a nebudete ani na chvíli váhat.
 
Dolní část soutěsky Ram.
Dolní část soutěsky Ram.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Janoška / Naše příroda

Maďarsko rozhodně není jenom zemí nížin a nedozírných rovin. Na severu země narazíte na několik horských masívů, které jsou nejenom vysoké, ale i bohatě členité. Jejich hřbety, doliny a úbočí křižuje hustá síť značených turistických cest, na nichž lze absolvovat krajinářsky pestré a fyzicky náročné túry. Jako typický příklad může posloužit pohoří Börszöny, které je od České republiky vzdušnou čarou nejblíže. Vystupuje hned za slovenskou hranicí na pravém břehu řeky Ipeľ, dosahuje výšku 938 m a své okolí převyšuje o úctyhodných 800 m.

Časopis Naše příroda
…a opět se nebudete nudit. Zjistíte, jak svět kolem sebe vidí včely, čmeláci a další opylovači, jakým způsobem je lákají některé z rostlin, aby vůbec mohlo proběhnout opylování. V posledním díle o přistěhovalcích a emigrantech si přečtete, že i rostliny se stěhují.

Zelená horská pevnost

Majestátní hory, vyrůstající z ničeho nic nad roviny kolem Dunaje, připomínají obrovskou zelenou pevnost, do níž vedou utajené vchody v podobě úzkých dolin. Jednou z nich je například Fekete-völgy u vesnice Kemence na západním úpatí. V pomyslném středu pustých a lesy téměř zcela pokrytých hor se klene oblá kupole nej- vyššího vrcholu Csóványos (938 m) s geodetickou vyhlídkovou věží.

Trosky úzkorozchodné železnice v dolině Fekete-völgy.
Trosky úzkorozchodné železnice v dolině Fekete-völgy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Janoška / Naše příroda

Zelená značka z Kemence na Csóványos je zdlouhavá (8–9 km) a náročná. Výškové metry přibývají jen pozvolna a je jich docela dost. Převýšením 800 m se u nás rozhodně kaž dé hory pochlubit nemohou. V Börszöny zdolávání výšek zabere tím více, že je tu výrazně teplejší klima a chybí voda. Proto je nutné mít s sebou dostatečné zásoby tekutin.

Chodník vytrvale stoupá po úbočích strmých svahů a zpočátku prochází krásnými dubovými lesy. Občas se objevuje světlina nebo skalka s výhledem na protilehlé kopce a do rozvětvujících se dolin. S přibývající výškou střídají teplomilné doubravy bučiny s hojným výskytem jasanů. Výstup sice nemá konce, nicméně je nesmírně krásný, protože tak souvislé lesní porosty přírodního rázu u nás k vidění asi nikde nejsou. Díky nim je také pohoří Börszöny součástí Národního parku Duna-Ipoly (NP Dunaj – Ipeľ), který se rozkládá na obou březích Dunaje po opuštění slovenského území.

Geodetická měřičská věž na hoře Csóványos (938 m).
Geodetická měřičská věž na hoře Csóványos (938 m).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Janoška / Naše příroda

Vyhlídka od Tater po Budapešť

Symbolem hory Csóványos je betonová geodetická věž postavená v 70. letech 20. století. Má tvar štíhlého válce a svou výškou převyšuje okolní stromy. Slouží coby rozhledna, byť poněkud sešlá a vzdušná. Výstup na malou vyhlídkovou plošinu opatřenou chatrným pletivem má osobité kouzlo a připomíná dávné doby před revolucí a krátce po ní, kdy u nás mnohé rozhledny ještě silně chátraly a nikdo se o ně nestaral.

Vyhlídka z geodetické věže je naprosto fantastická. Rozhled je dokonale kruhový a nic mu nebrání. Fascinující je podívaná na zelené koberce lesů, nikde není vidět žádná paseka, natožpak holoseč. Na jihu je vidět lesklá stuha Dunaje, jež se vine směrem k nepříliš vzdálené Budapešti. Na severu se překrývají hřebeny stře-doslovenských hor, v nichž lze dobře rozeznat Sitno – nejvyšší vrch Štiavnických vrchů. Za příznivé dohlednosti uzavírají obzor v květnu ještě zasněžené Nízké a Vysoké Tatry. Směrem na východ pokračují další masivy maďarských hor s nejvyšší Mátrou, na západě vystupuje z rovin Podunajské nížiny nepřehlédnutelný Zobor nad Nitrou.

Vyhlídka na vrchu Dobogókö.
Vyhlídka na vrchu Dobogókö.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Janoška / Naše příroda

Divokou soutěskou Ram

Součástí Národního parku Duna-Ipoly je také pohoří Pilis, které spatříte z hory Csóványos hned naproti přes Dunaj. Jeho strmé srázy jsou nepřehlédnutelné při jízdě vlakem do maďarské metropole. V tomto nevysokém horstvu se ukrývá jedno z nejdivočejších míst maďarských hor – unikátní soutěska Ram, jejíž průchod plný vzrušujících zážitků směřuje na placatý vrch Dobogókö – symbol maďarské pěší turistiky. Východiskem do soutěsky Ram je vesnice Dömös ležící při pravém břehu Dunaje na severním úpatí pohoří.

Soutěska Ram má zpočátku podobu hluboké strže a nic nenaznačuje, že se v ní ukrývá velkolepé přírodní divadlo. Údolní svahy se však postupně proměňují ve stále vyšší skalní stěny s převisy, pod nimiž se v korytě potoka hromadí popadané balvany a skalní bloky. Zde začíná být člověk znalý přírody na pozoru, jelikož něco podobného se hned tak někde nevidí. Kaňon totiž není vyhloubený ve vápencích, jak bývá v Karpatech zvykem. Tuto soutěsku vytvořily přírodní živly v sopečných aglomerátech (usazeninách), což z ní dělá naprostý unikát v celém středoevropském prostoru. Nejpoutavější část soutěsky Ram má podobu úzké, klikatící se skalní strže se dvěma vodopády převyšující 3 m. Bez žebříků, kramlí a železných madel by tudy průchod nebyl možný. Potěšující je, že ani v dobách největšího sucha potok nevysychá a vodopády mají dostatek vody.

Horní část soutěsky Ram.
Horní část soutěsky Ram.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Janoška / Naše příroda

Kotle gulášů a skalní hřiby

Průchod soutěskou nezabere více než 40 minut, další hodinu trvá zdlouhavý výstup na vrcholovou hranu náhorní pláně Dobogókö, z níž padají strmé srázy k severu do údolí Dunaje. Odměnou za zdolané nemalé převýšení jsou dvě zábradlím opatřené vyhlídky s panoramatem hlubokého dunajského údolí. Ještě větší odměnu však nabízí výletní restaurace

Značené cesty v maďarských horách

Turistické značení je precizní, avšak pro nás poněkud nezvyklé, neboť kromě obvyklých vodorovných pásů se používají i jiné symboly – například kříže, kolečka, trojúhelníky a jiné. Mnohem složitější je orientace v maďarských mapách, které nezvýrazňují významné lokality a všechny barevně odlišné značené trasy udávají jednou fialovou barvou s různými symboly a písmeny.

Ohbí Dunaje pod Dobogókö.
Ohbí Dunaje pod Dobogókö.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Janoška / Naše příroda

Nimród a to v podobě typických maďarských jídel, především pak různých druhů gulášů, perkeltů a vydatných polévek. O víkendech, v době zvýšeného provozu, se jídla vydávají z několika velkých kotlů venku před restaurací, což vytváří nenapodobitelnou atmosféru a dodává již tak vynikajícím pokrmům maďarskou duši.

Dobogókö patří k nejvyhledávanějším turistickým místům v zemi, nachází se tu muzeum maďarské turistiky a z druhé strany od Ostřihomi sem lze pohodlně vyjet autem. Podle toho to tady taky o víkendech vypadá. Pokud nechcete trávit zbytek dne ve společnosti pejskařů a nedělních výletníků na podpatcích a v polobotkách, pak musíte vrch Dobogókö opustit a vydat se na některou z široké palety značených cest. Dolů do vesnice Dömös vede nádherná trasa v délce 12 km přes vrch Prédikálószék (639 m). Převážnou část se jde světlým dubovým lesem a cestou se otevírá několik průhledů do hlubokého dunajského údolí. Mimořádně strmý sestup z vrchu Prédikálószék vede po ostrém skalním hřbetu Vadálló-kövek, z něhož vyčnívají jako sochy bizarní skalní útvary ze sopečných aglomerátů. Stmelený nestejnorodý materiál způsobil, že dešťová eroze zde vymodelovala efektní a málokde vídané skalní pyramidy, hřiby a věže. A to vše s kulisou neporušených lesních koberců a modré stuhy dunajského veletoku.


reklama

Další informace |
Tento článek je převzat z časopisu Naše příroda. Jeho další šíření je možné pouze se souhlasem vydavatele časopisu.

Martin Janoška
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist