https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/novy-vyzkum-mendelovy-univerzity-se-zameri-na-dopady-a-prevenci-extremnich-meteorologickych-jevu-ve-mestech
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nový výzkum Mendelovy univerzity se zaměří na dopady a prevenci extrémních meteorologických jevů ve městech

6.12.2024 05:05 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zdroj | Mendelova univerzita v Brně
Extrémní jevy, jako jsou vysoké teploty, povodně nebo vichřice, jsou v posledních letech stále častější. Proto se vědci ze Zahradnické fakulty MENDELU zaměří na výzkum negativních dopadů extrémů počasí ve velkých městech. Na základě vyhodnocení stávající situace budou schopní navrhnout funkční řešení, díky kterým bude možné počet extrémních jevů do budoucna snížit. Na projektu spolupracují s Českým hydrometeorologickým ústavem a dalšími partnery.
 
Cílem projektu je mimo jiné vyhodnotit možnosti výskytu extrémů počasí v městském prostředí. „Chceme zajistit měření městského klimatu podle metodiky, kterou jsme vypracovali, a vyjádřit rozdíly oproti nejbližším klimatologickým stanicím Českého hydrometeorologického ústavu. Také posoudíme vliv zeleně, která ve městech je. A následně doporučíme její úpravu, druhy vhodné a nevhodné pro městské prostředí vzhledem k ovlivnění mikroklimatu, ale také třeba s ohledem na alergenní pyl,“ vyjmenoval Petr Salaš z Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin ZF MENDELU.

Hlavní problém velkých měst je tzv. tepelný ostrov měst. „Jde o ty části, kde je změna radiační bilance tak velká, že jsou zde oproti okolí, ale i menším městům, vyšší teploty vzduchu. Za jasného počasí v létě jsou vyšší o více jak 5 °C,“ popsal Salaš. Jsou to právě extrémní teploty, které vysoce zatěžují lidský organismus. V případě srážek jde o vysoké intenzity s mimořádně vysokými úhrny vyvolávající povodně, které způsobují poškození majetku. Podobně jde o působení vysokých rychlostí větru. Při bouřkách jde o společný vliv intenzivního deště a vichřice.

Projekt je zaměřený právě na dopady meteorologických extrémů, jako jsou vysoké teploty vzduchu, mimořádné srážky nebo vichřice. „Vliv těchto jevů na veřejné zdraví bude zkoumat Lékařská fakulta Ostravské univerzity. Tým ze Zahradnické fakulty se zaměří na problematiku vlivu zeleně na mikroklimatické podmínky stanovišť. Budeme provádět účelová měření v úzké spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem a Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským Holovousy,“ přiblížil vědec.

Pokud bude pokračovat současný trend, i extrémy budou častější. Při provádění vhodných opatření je ale možné počet extrémních jevů do budoucna snížit. „Ke vhodným opatřením určitě patří zvyšování ploch zeleně, zajištění zasakovacích ploch a tím omezení až zastavení odvodu dešťové vody kanalizací a podobně. Je nutné co nejvíce zvyšovat znalosti obyvatel i samosprávy v této problematice a také multiplikovat naše poznatky do přímé i nepřímé výuky na Zahradnické fakultě či celé univerzitě,“ nastínil vědec.

Dvouletý projekt, který bude pokračovat až do poloviny roku 2026, je financovaný Technologickou agenturou České republiky z Programu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí – Prostředí pro život. Partnery projektu jsou Lékařská fakulta Ostravské univerzity (koordinátor), Český hydrometeorologický ústav, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o. a INESAN, s.r.o.


reklama

 
foto - Pospíchalová Tereza
Tereza Pospíchalová
Autorka je tiskovou mluvčí Mendelovy univerzity v Brně

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Petr

6.12.2024 10:49
Lidé jsou divní. Nejdříve si celé město vydláždí, a pak si stěžují na vysoké teploty a hledají nebohé stromy, které by tam aspoň chvíli vydržely, aby se v tom betonovém solárním grilu dalo žít.
Stromům z úvodního obrázku dělá velmi nedobře údržba a péče o pozemky. Mnohokrát ročně se jim jezdí sekačkami po kořenech a kořenových nábězích. Odstraňuje se tráva, která drží vodu, poškozují kořeny a otlouká kůra. Na obrázku je to i jasně vidět - pomlácený kmen a ohnilé kořeny. To je pak překvapení, když strom spadne. Určitě byl nevhodný do náročných městských klimatických podmínek a je prý nutné hledat odolnější druhy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.12.2024 18:00 Reaguje na Petr
Ano, strunové sekačky jsou mor, zejména pro jehličiny.
Odpovědět
HH

Honza Honza

6.12.2024 14:27
a pro norm. přírodu to (logicky) platí úplně stejně: zastínění, zachycování vody: čím více stromů, tím lépe, čím hlubší temnější chladnější lesy, tím lépe: zalesněné meze, remízky, boj proti erozi, příkopy na zasakování vody, vysoké stromy proti větrné erozi, nejhorší jsou mnohahektarová nerozčleněná pole= tepelné ostrovy.
když takováto příroda bude prospívat, nebude ztrácet vodu, tak budou prospívat i diverzifikované louky, pole pro obživu.
Odpovědět
HH

Honza Honza

7.12.2024 07:18
Právě extrémní situace nám nejlépe, nejzřetelněji ukazují správnou cestu (která tak není zřetelná v norm.situaci):
k povrch. dolu vzniklému násilným zásahem nepřistupujeme dalším násilným zásahem (umělou rekultivací) ale necháme jej přírodě, její přirozené sukcesi- ta si jej osídlí nejlépe, tento blahodárný bezzásah dalšími zásahy můžeme stabilizovat, upravovat, vždy tak, aby tato plocha nekolabovala, prospívala, tj. aby nejen připomínala extrémní poušť, ale aby také sama fungovala, bez dalších extrémních zásahů - především zachycovala vodu, nebyla přehřátá = aby fungovala

stejně tak je třeba přistupovat i ke městu: netrvat na nevhodných druzích, které jsou sice naše přirozené a zapadají do okolní přírody, ale přizpůsobit se podmínkám městu, abychom tyto druhy nemusely extrémě stále opečovávat, zalévat, základem je opět ochlazení (nemusíme pak stále jezdit s kropicím vozem), zavodnění (nemusíme zalévat), ochlazení
(chrání i stavby a nás), boj proti erozi extrémním deštěm, větrem = směr k tomu, aby i příroda ve městě fungovala sama a přirozeně
Město bude i sama příroda osídlovat, pokud zde budou podmínky pro život, i nevhodnými druhy ale např. i dravými ptáky (kteří mohou nevhodné druhy redukovat), mohou zde být i včely, proč ne obojživelníci v rybníčcích v parku, ještěrky - pokud pro to podmínky vytvoříme min. podmínky, úplně stejně jako v povrch dole
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist