https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/osn-narust-elektronickeho-odpadu-je-svetove-petkrat-vetsi-nez-jeho-recyklace
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

OSN: Nárůst elektronického odpadu je světově pětkrát větší než jeho recyklace

25.3.2024 10:35 | ŽENEVA/NAIROBI (ČTK)
Zhruba polovina elektroodpadu se vygeneruje v Asii, kde má jen málo zemí legislativně ošetřenou jeho produkci a recyklaci. Sběr a recyklace elektronického odpadu dosahuje nejvyšších čísel v Evropě, kde se ho podaří recyklovat až 40 procent. Ovšem na hlavu je v evropském prostoru nejvíce vyprodukovaného elektronického odpadu - téměř 18 kilogramů. V Africe, která vyrábí nejméně ze všech pěti velkých světových regionů, se míra recyklace pohybuje jen kolem jednoho procenta.
Zhruba polovina elektroodpadu se vygeneruje v Asii, kde má jen málo zemí legislativně ošetřenou jeho produkci a recyklaci. Sběr a recyklace elektronického odpadu dosahuje nejvyšších čísel v Evropě, kde se ho podaří recyklovat až 40 procent. Ovšem na hlavu je v evropském prostoru nejvíce vyprodukovaného elektronického odpadu - téměř 18 kilogramů. V Africe, která vyrábí nejméně ze všech pěti velkých světových regionů, se míra recyklace pohybuje jen kolem jednoho procenta.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
OSN varuje, že objem odpadu z elektronických zařízení globálně stoupá, zatímco míra jeho recyklace je stále nízká a pravděpodobně se bude ještě snižovat. Informovala o tom agentura AP.
 

Agentury definují elektronický odpad jako jakékoliv elektronické zařízení vyřazené z provozu s vestavěnou baterií nebo se zástrčkou pro nabíjení, včetně mobilních telefonů, elektronických aut a hraček, televizorů, elektronických cigaret, notebooků a solárních panelů.

V nové zprávě, kterou ve středu zveřejnila Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) se uvádí, že za rok 2022 bylo celosvětově vyprodukováno 62 milionů tun elektronického odpadu. Takový objem by odpovídal naloženým nákladním automobilům, které by seřazené za sebou v koloně obsáhly obvod celé zeměkoule. Zpráva uvádí, že se dá předpokládat, že v roce 2030 se globálně vyprodukuje 82 milionů tun elektronického odpadu.

Kovy jako měď, zlato a železo tvoří půlku z uvedených 62 milionů tun elektronického odpadu, což odpovídá hodnotě 91 miliard dolarů (2,1 bilionu Kč), uvádí zpráva. Zbylých 17 milionů tun odpadu je z plastu a 14 milionů tun tvoří složené materiály a sklo.

OSN uvádí, že jen asi 22 procent z elektronického odpadu bylo v roce 2022 řádně sesbíráno a zrecyklováno. Podle zprávy lze do konce desetiletí očekávat, že poměr zrecyklovaného materiálu klesne ještě níž na 20 procent. Předpokládá se totiž pokračující prudký nárůst elektronického odpadu z důvodu zvýšené produkce, limitovaných možností opravy a kratších období životnosti nové elektroniky, pokračující "elektronifikace" společnosti a svou roli hraje i nedostatečná infrastruktura, která by umožnila patřičné zpracovávání elektronického odpadu, uvádí ITU.

Zhruba polovina elektroodpadu se vygeneruje v Asii, kde má jen málo zemí legislativně ošetřenou jeho produkci a recyklaci. Sběr a recyklace elektronického odpadu dosahuje nejvyšších čísel v Evropě, kde se ho podaří recyklovat až 40 procent. Ovšem na hlavu je v evropském prostoru nejvíce vyprodukovaného elektronického odpadu - téměř 18 kilogramů. V Africe, která vyrábí nejméně ze všech pěti velkých světových regionů, se míra recyklace pohybuje jen kolem jednoho procenta.

Pro některé obyvatele Afriky znamená odpad z vyřazených elektronických zařízení jeden ze způsobů, jak si vydělat peníze. Prohrabávají odpadky a najdou žádané komodity, které mohou ze starého elektronického zařízení vypreparovat a prodat, a to navzdory zdravotním rizikům.

Na skládce Dandora, kde končí odpadky shromážděné v keňském hlavním městě Nairobi, se navzdory faktu, že ji soud už dávno prohlásil za zaplněnou, lidé prohrabávají odpadky a hledají v elektronickém odpadu cenné díly, které lze prodat obchodníkům jako recyklovaný materiál. Amatérská preparace cenného kovu z vyřazeného zařízení ale zahrnuje zahřívání a následné vypouštění plynu, které může mít zničující dopady na lidské zdraví.

Nairobi má i oficiální centra pro zpracovávání elektronického odpadu, jako je například sběrné místo WEEE, kde se mohou lidé bezpečně zbavit starých elektronických zařízení. Odborník na elektronický odpad George Masila se obává dopadu elektronického odpadu na půdu. Větší míra recyklace a opětovné použití těchto materiálů, jsou podle něj "jednou z věcí, o kterých bychom měli uvažovat".


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

25.3.2024 11:33
Až ukončí svůj životní cyklus ty nesmyslné solární pole, střechy plné fotovoltaiky, baterie a elúložiště, nebo elektroauta, tak to bude teprve mazec. Až se začne sundávat z baráků polystyrén a skelná vata, tak to bude další mazec. To se uhlíková stopa lidstvu vnucených tzv. "bezemisních" nesmyslů prodlouží na stovky let. Ale aktuálně je to skvělý kšeft.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

25.3.2024 12:19 Reaguje na Milan Milan
jak píšete, u těch elekro nesmyslů, nejde o ekologii ale o pocit ekologie. To v zádsadě znamená, že tím čím jsme krmeni je jen psychologická hra a marketing. Což se stalo fíkovým listem pro ještě větší drancování nejen přírodních zdrojů.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.3.2024 08:30 Reaguje na Milan Milan
Před několika roky polystyrénem zateplená administrativní budova ŽDB
Viadrus šla nedávno k zemi a polystyrénovou drť roznesl vítr stovky
metrů daleko. A pak má někdo přebírat bioodpad končící v kompostu, když vám půdu rovnou zaprasí polystyrén z demolice stovky metrů daleko. O tomto "daru" ekologie se mlčí, ba je na to přímo embargo
o tom mluvit a psát, kolik mikroplastů vzniká díky ekologii. Ano
díky nedomyšlené ekologii, která trvale znečistí přírodu na rozdíl
od odbouratelného CO2 vznikajícího při spalování fosilu. Jen tak
dál a za chvíli na Zemi nenalezneme místo bez mikroplastů.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.3.2024 17:18
Největší problém současnosti není CO2, ale odpady.
Od Mariánského příkopu po Mt. Everest , zamořené spodní vody, řeky, jezera ,moře... Mikroplasty jak v mateřekém mléce, tak placentě i plících.
Tenhle svět je naprosto nepoučitelný a jak se zdá, celkem nikomu to nevadí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.3.2024 08:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
Skutečně moudrým lidem to pane Vinklere vadí, ale papouškům a lokajům
to je fuk. Oni věří autoritám a příručkám stejně slepě, jako věřící
Bibli. Oni rozum nepotřebují, protože ho nahradili vírou a to jim
stačí.
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.3.2024 09:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ano. Např. pacifická odpadová skvrna je problém. Otázka je, co s ní, nechat ji a uznat ji za ekosystém, nebo se společně snažit o odtěžení a výrobu tepla z ní. Odpady, to jsou dary od civilizace, a v chudých státech, kde s nimi neumějí zacházet, se pak hromadí v řečištích, kolem sídlišť, je to smutný pohled, nebo hořící skládky a třídičky odpadů v koloniích - to je asi kriminalita. Přitom by řešení bylo vlastně jednoduché, stavět jednoduché spalovny odpadu za emisní poplatky, v chudých zemích jako rozvojovou pomoc, jen se základním vytříděním skla, papíru, části plastů a organiky, neplýtvat, plasty omezit, a třeba zrušit reklamy během filmů.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

26.3.2024 10:35 Reaguje na Jarka O.
Jednoduchou spalovnu odpadů postavit nelze. To není jen pec a její komín. To je vlastně komplexní průmyslové zařízení. To nejsložitější a nejnákladnější je čištění spalin a likvidace škodlivin z nich. A chemické složení spalin je zase dáno druhem a čistotou spalovaného paliva a podmínkami při spalování. Navíc, v každé vytipované lokalitě, se vždy najdou lidé, kteří uplatňují to své NIMBY. V ČR k tomu přistupují ještě různí pseudoekologové a jejich spolky, pro které je přijatelnější skládkování komunálního odpadu, včetně jejich občasného zahoření, než využití energetického potenciálu odpadu pro výrobu tepla a elektřiny.
A vyvážet odpadky do rozvojového světa a tam je třeba pálit, nebo házet do moře – tak se to přeci léta praktikovalo.
Odpovědět
Ra

Radek

27.3.2024 09:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vrátit se k regionálním produktům, přestat vozit produkci cehokoli z místa na místo, spokojit se s tím co mi poskytuje místní produkce. Používat dopravní prostředek 15 i více let (donutit výrobce produkovat dostačující kvalitu) nema cenu pokracovat ve vyctu moznosti jak to zastavit.
Otazka zní , spopokoji se dnesni lidstvo z omezenou moznosti rustu v cemkoli, jsme toho schopni a ochotni tak zit?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist