https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pastva-divokych-koni-pusobi-jako-zazracny-lek-priroda-se-diky-ni-rychle-hoji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pastva divokých koní působí jako zázračný lék. Příroda se díky ní rychle hojí

1.8.2018 01:10 | PRAHA (Ekolist.cz)
Divoký kůň a čáp černý na Josefovských loukách.
Divoký kůň a čáp černý na Josefovských loukách.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Alice Janečková / Česká společnost ornitologická (ČSO)
Více jak sedm měsíců spásají divocí koně z Exmooru dvě přírodovědně cenné lokality Východních Čech. Na lokalitě Na Plachtě v Hradci Králové koně pomáhají pečovat o teplá písčitá stanoviště a rákosiny, v Ptačím parku Josefovské louky nedaleko Jaroměře spásají vlhké louky. Podle ochránců přírody jsou dosavadní výsledky pro přírodu i její obyvatele fantastické. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Český svaz ochránců přírody JARO Jaroměř, Česká společnost ornitologické a Česká krajina.
 
Šetrně vypasená pastvina nad rybníkem Jáma na Plachtě.
Šetrně vypasená pastvina nad rybníkem Jáma na Plachtě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Blanka Mikátová / Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR)

„Od našich kolegů z Milovic, odkud koně pocházejí, jsme věděli, že efekt přirozené pastvy původních druhů kopytníků se pozitivně projeví spíše až za několik let. Naše očekávání v prvních měsících pastvy nebyla nikterak veliká," vysvětluje David Číp z Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř, který byl jedním z hlavních strůjců návratu divokých koní zpět do Východních Čech. „Ale to, co jsme zatím viděli, nám doslova vyrazilo dech. Za první půlrok pastvy je pozitivních výsledků už celá sbírka,“ dodává David Číp.

„První, co jsme zaznamenali, byl postupný nárůst počtu brouků vázaných na trus – takzvaných koprofágů," říká zooložka Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Blanka Mikátová. Tito brouci podle ní mají v přírodě velmi důležitou funkci, ale jejich populace byly zdecimovány vlivem častého používání veterinárních přípravků proti vnitřním parazitům u chovaných zvířat. Takzvaná antiparazitika jsou pro rozkladače trusu kopytníků toxická.

„Některé druhy z naší přírody vymizely úplně, jiné balancují na hraně přežití a čekají na zázrak. A ten přišel v podobě divokých koní," říká Mikátová. Trus divokých koní je každý měsíc vyšetřován parazitology a ti nasazují léky teprve tehdy, když je to opravdu nutné. A pokud je jich náhodou třeba, používají se pouze antiparazitika šetrná k broučím rozkladačům.

Používání antiparazitik u hospodářských zvířat podle Mikátové zvyšuje riziko šíření infekcí. Vzhledem ke snížení spektra až vyhubení koprofágů zůstávají výkaly na pastvinách velmi dlouho. Trus se tak stává zdrojem infekcí nejen pro domácí zvířata, ale i pro zvířata v přírodě.

Kopretina bílá na pastvě.
Kopretina bílá na pastvě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Blanka Mikátová / Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR)

Koně pro ptáky, ptáci pro koně...

Přínos z koní mají i ptáci v Ptačím parku Josefovské louky. „Čím více rostla na jaře tráva, tím jasněji byly patrné rozdíly šetrně pasených a nepasených míst,“ vysvětluje správce Ptačího parku České společnosti ornitologické Břeněk Michálek, kterému se podařilo prosadit myšlenku kombinace pastvy divokých koní s ochranou ptáků. Pasená místa totiž doslova hýřila hejny ptáků. „První, kdo začal koně ´pást´, byli konipasi, brzy se přidala hejna špačků, kteří se dokonce vozí na koňských hřbetech jako ptáci klubáci kdesi v Africe,“ říká Michálek.

To hlavní ale podle Michálka přišlo, když začal jarní ptačí tah. „Na koňské pastvině jsme každý den mohli pozorovat někdy až stovky racků, spolu s hejny až desítek bahňáků různých druhů a mezi tím vším si důstojně vykračovali čápi bílí i černí, volavky a dokonce i jeřábi popelaví. Nakonec to dopadlo tak, že když tráva všude okolo ještě více povyrostla, byla naprostá většina ptáků právě na pastvině s divokými koňmi a dokonce tam pak někteří vzácní bahňáci začali hnízdit,“ dodává Michálek.

Voda a kůň působí na mokřadní druhy ptáků jako magnet.
Voda a kůň působí na mokřadní druhy ptáků jako magnet.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Alice Janečková / Česká společnost ornitologická (ČSO)

Přirozená pastva probíhá jinak než klasická pastva hospodářských zvířat. První rozdíl je ve výběru plemene. Takzvaná primitivní plemena, jako třeba Exmoorský kůň, na rozdíl od běžných plemen domácích zvířat ochotně spásají i hrubé a špatně stravitelné traviny, v zimě i loňskou stařinu, aniž by to ohrožovalo jejich zdraví. Druhý rozdíl je v hustotě zvířat na hektar. Je daleko menší, než bývá obvyklé. Díky tomu jsou pastviny s původními kopytníky i daleko členitější a pestřejší, protože kromě zdupaných a intenzivně spasených ploch, kde ptáci rádi hledají potravu, je zde i dostatek míst pasených méně nebo vůbec. Tam ptáci nalézají bezpečně ukrytá hnízdiště.

Koňský, ptačí nebo motýlí ráj?

Během léta se naplno projevil další pozitivní efekt přirozené pastvy nárůstem početnosti denních motýlů včetně vzácných druhů modrásků. „Celoplošné strojové kosení totiž decimuje hmyz, včetně tolik důležitých opylovačů, protože je v krátkém čase připraví o všechny zdroje nektaru, i rostlin pro kladení vajíček a vývoj larev," vysvětluje Josef Rusňák, vedoucí Východočeského střediska Agentury ochrany přírody, které návrat koní v Královéhradeckém kraji pomáhá financovat. "Právě proto se ochránci přírody snaží kosit louky takzvaným mozaikovitým způsobem, tedy postupně v pruzích či šachovnicích. Nebo nejlépe ještě složitěji, kdy se snaží cíleně s využitím ručních kos potlačovat agresivní druhy trav ve prospěch kvetoucích bylin,“ dodává Rusňák.

„Ale to, co dokáže pastva divokých koní z Exmooru, nedokáže ani parta nejschopnějších botaniků na malé ploše, natož pak aby to stejně kvalitně zvládli na plochách mnoha hektarů," říká Rusňák. "Podobně jako v Milovicích se i na východě Čech potvrdilo, že divocí koně z Exmooru přednostně spásají právě agresivní druhy trav. Z hustého vysokého trávníku tak kvetoucí byliny, kterým se cíleně vyhýbají, doslova vykousají. Pastviny díky tomu nepřeroste agresivní vegetace a motýli i celá řada dalších opylovačů včetně včel, čmeláků nebo pestřenek má k dispozici neustále kvetoucí louky plné potravy,“ dodává Josef Rusňák.

Divocí koně v ptačím parku.
Divocí koně v ptačím parku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Alice Janečková / Česká společnost ornitologická (ČSO)

V ptačím parku se díky tomu podařilo přímo na pastvině najít vzácné modrásky bahenní, i když je na stejné ploše vloni zoologové nenašli. Důvodem bylo právě celoplošné strojové kosení všech zdejších luk, jehož vlivem zde motýli přežívali v nízkých počtech a bylo je velmi snadné přehlédnout. Také na hradecké Plachtě odhalil biologický výzkum hojné počty celoevropsky chráněných druhů modrásků, jehož výskyt zde byl zjištěn i v minulosti.

Trus kopytníků - pozoruhodný přírodní systém

Trus kopytníků je sám o sobě zcela specifickým stanovištěm - něco jako les, louka nebo rybník. Vyskytuje se v něm široké spektrum organismů, řada druhů živočichů je obývá dlouhodobě a jsou na ně vázaní alespoň částí svého životního cyklu. Z hmyzu jsou nejčastějšími obyvateli zástupci brouků a různých much. Nejvýznamnější skupinou brouků jsou někteří vrubounovití, přičemž u některých z nich se vyvinula značně složitá péče o potomstvo, na které se může podílet matka či oba rodiče. U vrubounovitých a chrobákovitých se vyvinulo několik způsobů, jak trus využívat.

Nejznámější strategií jsou váleči, kteří z trusu utvoří známou kuličku a přesouvají ji po zemi na jiné místo. Kulička je zásobou potravy pro larvy. Jiné druhy, tzv. štolaři, budují chodby pod trusem a kousky trusu do něj zavlékají. Zprostředkovávají tak transport živin z trusu do svrchních vrstev půdy. Často se můžeme setkat se zástupci drabčíkovitých a střevlíkovitých, kteří se neživí přímo trusem, ale jsou dravci ostatního hmyzu na něm. Jinou strategii mají například pírníkovití, kteří se živí houbami na trusu. Larvy hmyzu v trusu hledají někteří ptáci - s oblibou například dudek. Přítomnost a rozklad trusu proto významně ovlivňuje okolní prostředí.

Trus plný koprofágních brouků, kteří ale okamžitě mizí ze záběru.
Trus plný koprofágních brouků, kteří ale okamžitě mizí ze záběru.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Alice Janečková / Česká společnost ornitologická (ČSO)

Brouci vázaní na trus proto mají v přírodě velmi důležitou funkci, ale jejich populace byly postupně zdecimovány vlivem přespříliš častého používání veterinárních přípravků proti vnitřním parazitům. Rozklad trusu domestikovaných zvířat je dnes významně negativně ovlivněn používáním antiparazitálních léčiv. Důsledkem je také negativní vliv na zemědělskou produkci, protože efektivní rozklad trusu zprostředkovaný hmyzem zvyšuje úživnost pastviny.

Návštěvníci si výsledky pastvy divokých koní včetně bylin mohou osobně prohlédnout v Hradci Králové přímo na pastvině. Část dosud pasené plochy je nyní k dispozici všem návštěvníkům přírodní památky. Přespolním, kteří to mají do Hradce Králové daleko, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR doporučuje alespoň fotogalerii, kde je, krom „motýlích“ rostlin, ke shlédnutí i fotopříběh návratu divokých koní do Východních Čech včetně nejzajímavějších snímků koní přímo ze zmiňovaných lokalit.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Blíž přírodě

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist