https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/povrch-snezky-je-stale-v-pohybu.nechrani-se-tu-jen-ziva-prirody-ale-i-geologicke-jevy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Povrch Sněžky je stále v pohybu. Nechrání se tu jen živá přírody, ale i geologické jevy

9.9.2021 11:00 | PEC POD SNĚŽKOU (ČTK)
"Kamenné mnohoúhelníky, takzvané polygony, vznikají působením mrazu, kdy přes noc voda zmrzne, zvětší svůj objem a pohne o malý kousek kamenem. Přes den led roztaje a další noc tento proces pokračuje. Tak to jde den za dnem. Mráz, led potom s kameny neustále hýbá, dochází k jejich vyzdvihování, přemisťováním, pádům a vytvářením těchto útvarů," vysvětluje Drahný.
"Kamenné mnohoúhelníky, takzvané polygony, vznikají působením mrazu, kdy přes noc voda zmrzne, zvětší svůj objem a pohne o malý kousek kamenem. Přes den led roztaje a další noc tento proces pokračuje. Tak to jde den za dnem. Mráz, led potom s kameny neustále hýbá, dochází k jejich vyzdvihování, přemisťováním, pádům a vytvářením těchto útvarů," vysvětluje Drahný.
Foto | Alexandr Fedorov / Flickr
Povrch Sněžky je v neustálém pohybu. V důsledku mrazivého a větrného klimatu tam postupně vznikly mrazem tříděné půdy, zatímco kamenné mnohoúhelníky a brázdy, kryoplanační terasy či rozsáhlá kamenná moře jsou pozůstatky dob ledových, které Sněžku formovaly. Přírodní prostředí je na Sněžce (1603 m n.m.) nenahraditelné, řekl ČTK mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Podle něj je proto nutné přísně chránit nejen tamní rostliny a živočichy, ale také geologické jevy.
 

Je první zářijový pátek roku 2021, polojasno a na vrchol Sněžky proudí davy lidí. Několik metrů od ochrannými sítěmi vymezené turistické cesty je kamenné moře. Nikdo mu nevěnuje pozornost. Při bližším pohledu jsou přitom patrné nepravidelné kruhy a mnohoúhelníky vyskládané z kamenů. Podle něj to není dílo lidí, ale přírody, která si na Sněžce pohrává s kameny velmi velmi pomalu.

"Sněžka není jen kupa kamení, jak si někteří myslí. Kameny se působením mrazu, vody, slunce neustále hýbají a přetvářejí povrch Sněžky do mrazových půd, teras a kamenných polygonů. Předmětem ochrany tady proto není jen fauna a flóra," řekl ČTK Drahný.

Některé kameny leží naplocho, jiné stojí téměř na výšku. O tom, že se pohybují bez zásahu člověka svědčí podle něj to, že na straně obrácené do atmosféry jsou porostlé lišejníky. Je to prý důkaz toho, že proměna povrchu Sněžky probíhá dlouhodobě, tedy pro lidi téměř nepostřehnutelně.

"Tyto kamenné mnohoúhelníky, takzvané polygony, vznikají působením mrazu, kdy přes noc voda zmrzne, zvětší svůj objem a pohne o malý kousek kamenem. Přes den led roztaje a další noc tento proces pokračuje. Tak to jde den za dnem. Mráz, led potom s kameny neustále hýbá, dochází k jejich vyzdvihování, přemisťováním, pádům a vytvářením těchto útvarů," řekl ČTK Drahný.

"V minulosti jsme se setkali s případy, že lidé skládali z kamenů pyramidy, takzvané mužíky. Lidem se zdá, že pracují s kamenem a nemohou nic špatného udělat, ale to je velký omyl. Svojí nevědomostí zastaví, zničí geologický proces trvající tisíce let," objasňuje Drahný.
"V minulosti jsme se setkali s případy, že lidé skládali z kamenů pyramidy, takzvané mužíky. Lidem se zdá, že pracují s kamenem a nemohou nic špatného udělat, ale to je velký omyl. Svojí nevědomostí zastaví, zničí geologický proces trvající tisíce let," objasňuje Drahný.

Neukáznění lidé v minulosti do těchto procesů trvajících desítky tisíc let zasahovali. Národní park proto už druhým rokem před letní sezonou rozmísťuje na vrcholu Sněžky metr vysokou ochrannou síť, která odděluje návštěvnický prostor na Sněžce od míst, kde nemají turisté co dělat. Rozšiřuje tak úseky řetězových zábran na nejvyšší české hoře. Příští rok chce Správa KRNAP na Sněžce stávající dřevěné sloupky s řetězovými zábranami nahradit nerezovými, stejně jako je tomu již nyní na polské straně vrcholu nebo podél turistické cesty od Růžové hory.

"V minulosti jsme se setkali s případy, že lidé skládali z kamenů pyramidy, takzvané mužíky. Lidem se zdá, že pracují s kamenem a nemohou nic špatného udělat, ale to je velký omyl. Svojí nevědomostí zastaví, zničí geologický proces trvající tisíce let," řekl ČTK Drahný.

Návštěvnost Sněžky je zejména v letních měsících extrémní, denně se počítá na 8000 až 9000 pěších návštěvníků, a to z české i polské strany hor. K tomu je třeba připočíst limitovanou kapacitu kabinové lanové dráhy zhruba 2400 lidí denně, která vede z české strany na vrchol.

Sněžka nemá podle zástupců Správy KRNAP ve středoevropském prostoru obdoby. Má tvar trojbokého jehlanu, který ční nad krkonošské hřebeny volně do atmosféry a je pro středoevropské horstvo vzácný. Proto je klima navzdory nevelké nadmořské výšce arktické a velehorské, často ani neodráží celkový ráz počasí v Krkonoších.

"Odborníci takový typ hory nazývají karlingem nebo také matterhornem, podle názvu alpské hory. Díky drsnému klimatu se na Sněžce vyskytují druhy, které nikde jinde v republice nenajdete a jsou typické pro mnohem severnější oblasti," řekl ČTK Drahný.

Roste tam řada vzácných druhů rostlin charakteristických pro severskou tundru a alpínské trávníky. Některé z nich nikde jinde na světě nejsou. Na Sněžce se vyskytuje například rozrazil chudobkovitý, pampeliška krkonošská nebo jestřábník severský. Na skalách hnízdí pěvuška podhorní či linduška horská a kamenné sutě jsou domovem vzácných lišejníků rodů vousatec, pukléřka či šídlovec.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MZ

Miloš Zahradník

13.9.2021 18:09
Tohle ctu uz asi po ste v clancich podobneho typu

Napr. ale fotku te pampelisky jsem na netu nenalezl - asi je to kvetinka dostatecne nevyrazna, ze vubec nestoji za to, aby ji nekdo poradne vyfotil ci nakreslil. O rozrazilu si pamatuji basnicku Vitezslava Nezvala - jenze to byl ten obycejny rozrazil, ne tenhleten velevzacny :) Jestrabniky - kolik ze jich je celkem druhu v nasich a zahranicnich horach? Asi moc... K geologii. To co je na snimku je spis jen obycejne kamenne more, takovych u nas je pocinaje Ceskym stredohorim... Polygonalni pudy jsou asi lepe vyvinuty na Lucni hore ci Vysokem kole a v arktickych krajich jsou jich - hadam - desitky tisic kilometru ctverecnich. Navic urcite pres 95% ceskeho svahu Snezky napr. smerem do Obriho dolu lezi mimo cesty a prokaticky nikdo tam nechodi. Kolik pampelisek roste v bezprostrednim okoli toho seslapaneho vrcholu? Jsem presvedcen, ze pozoruhodnost Snezky nespociva ani tak v tom, co je v clanku uvedeno spis v tamnim klimatu, v estetickem pocitu pri pohledu na tento opravdu krasny a pozoruhodny kopec. No a ten esteticky pocit by melo podporit i adekvatni, vkusne reseni vrcholove plosiny - aby to tam nevypadalo jako za dobytci ohradou. A to by chtelo asi spis rozumne cilene investice (dlazba atd.) nez neustale poplakavani nad pampeliskou, kterou pritom nejspis nerozezna ani setina promile tamnich navstevniku. Tak tam aspon udelejte informacni tabule s jejim vyobrazenim. No a ze by zrovna i lisejnikum na skalach hrozilo vyhubeni ne snad od kyselych destu ale od vyvalujicich se navstevniku na vrcholove plosine - to se mi uz vubec nechce verit :)


Roste tam řada vzácných druhů rostlin charakteristických pro severskou tundru a alpínské trávníky. Některé z nich nikde jinde na světě nejsou. Na Sněžce se vyskytuje například rozrazil chudobkovitý, pampeliška krkonošská nebo jestřábník severský. Na skalách hnízdí pěvuška podhorní či linduška horská a kamenné sutě jsou domovem vzácných lišejníků rodů vousatec, pukléřka či šídlovec.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist