https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/premnozeni-hrabose-neni-neobvykle.neobvykle-jsou-zpusobene-skody-uvadeji-vedci
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Přemnožení hraboše není neobvyklé. Neobvyklé jsou způsobené škody, uvádějí vědci

19.8.2019 12:20 | BRNO (Ekolist.cz)
Letošní přemnožení hraboše se podle vědců Mendelovy univerzity v Brně vesměs neliší od těch předchozích z hlediska počtu jedinců na hektar, ale liší se tím, že se hraboši díky počasí na počátku letošního roku přemnožili už na jaře a nikoliv až na podzim, jak to většinou bývá.
Letošní přemnožení hraboše se podle vědců Mendelovy univerzity v Brně vesměs neliší od těch předchozích z hlediska počtu jedinců na hektar, ale liší se tím, že se hraboši díky počasí na počátku letošního roku přemnožili už na jaře a nikoliv až na podzim, jak to většinou bývá.
Hraboš polní je a bude stálým obyvatelem naší krajiny, především té zemědělské. Ideální podmínky nachází na vysoce bonitních půdách v nadmořských výškách 200-600 metrů nad mořem. Cílem aktuálních opatření na místech, kde se přemnožil, proto nemůže být podle vědců Mendelovy univerzity v Brně vyhubení hraboše, ale snaha jeho početnost udržet v únosných mezích, tedy pod prahem ekonomické škodlivosti.
 
Hraboš polní je totiž významnou součástí potravního řetězce mnohých predátorů a radikálním zásahem proti hraboši by se přirozené vazby porušily. Podle map rostlinolékařské správy výskyt hraboše polního klesá, je mozaikovitý, nikoli plošný. Používání Stutoxu II na hubení hraboše je navíc účelné pouze u populací s nízkou až střední početností, v období gradace je to už zbytečné.

Letošní přemnožení hraboše se podle vědců Mendelovy univerzity v Brně vesměs neliší od těch předchozích z hlediska počtu jedinců na hektar, ale liší se tím, že se hraboši díky počasí na počátku letošního roku přemnožili už na jaře a nikoliv až na podzim, jak to většinou bývá. „To je také důvodem tak obrovských škod. Neobvyklé tedy není samo přemnožení, ale škody, které při tom vznikly," uvedl vedoucí Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Josef Suchomel.

Jakou má hraboš polní obvyklou populační dynamiku? Během kalendářního roku se populace hraboše z nízkých jarních stavů zvýší rozmnožováním k podzimnímu maximu. V průběhu několika let (nejčastěji 3 až 5), se populační hustota hraboše postupně dále zvyšuje, až dosáhne maxima. Potom se v důsledku různých vnitropopulačních i vnějších příčin zhroutí a zůstane jen minimum jedinců. To přežívají v travních porostech, ze kterých se postupně znovu namnoží.

„Předpokládáme tedy, že tam, kde byl hraboš přemnožen, půjde populace prudce dolů. Mozaikovité rozšíření hraboše v krajině můžeme potvrdit i podle našich zkušeností v terénu. Nevolili bychom proto plošnou aplikaci Stutoxu II na povrch půdy. Důraz bychom kladli na provedení hluboké orby po sklizni obilnin a řepky, která může hraboše likvidovat lépe než toxický přípravek," vysvětluje Marta Heroldová z Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU. Takto se likviduje celý jejich systém nor s hnízdy a zásobárnami. Při hluboké orbě živé jedince konzumují predátoři.

„Predátoři letos úspěšně vyvedli mláďata a tak očekáváme, že v příštím roce, budou-li ještě hraboši místně ve vyšších populačních hladinách, jsou schopni udržet hraboše v hustotách přijatelných pro zemědělskou praxi," doplňuje Heroldová.

To ale podle Suchomela platí jen ve vhodně strukturované krajině a ne například na jižní Moravě, kde výměry polí dosahují i stovky hektarů a predátoři nemají mnoho možností se trvale zabydlet. „Podpora predátorů musí jít ruku v ruce se změnami krajiny, jako jsou menší pole, bohatší struktura plodin a vegetačních prvků v krajině, aby měli predátoři kde po celý rok pobývat," uvedl Suchomel.

Hraboš polní patří mezi nejvýznamnější hostitele, rezervoáry a přenašeče patogenů, z nichž je většina přenosná i na člověka. Při přemnožení hraboše dochází k častějšímu kontaktu s jím kontaminovaným prostředím. Proto je nutné důsledněji zachovávat základní hygienické návyky.

Zemědělci by měli v podzimním období sledovat stavy hrabošů na vysetých a vzcházejících ozimech a při zvýšených stavech populací hrabošů přistoupit k zásahu Stutoxem II do nor v pozdním podzimu.

V tuto dobu se populace hraboše již nerozmnožuje a zeslabení populace je mnohem účinnější než v jarních měsících. „Připočteme-li k tomu ještě přirozený úhyn během zimních měsíců, je populace vstupující do rozmnožování na jaře výrazně oslabena," uvedla Heroldová, podle které ale v měnících se klimatických podmínkách bude hraboš určitě překvapovat novými rysy rozmnožování, volbou potravy a chováním.

Například ve Španělsku, kde se dosud nepřemnožoval, způsobuje nyní škody na úrodě. „Nicméně, plošnou aplikaci na povrch půdy Stutoxem II považujeme za ekologicky nepřijatelnou," uzavírá Heroldová.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.8.2019 13:23
To hučím už dva týdny.

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sef-agrarni-komory-bez-likvidace-prijdou-hrabosi-do-mest#diskuse
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

21.8.2019 10:26
Je nutno za každou cenu ochránit produkci ekologických vykopali p
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.8.2019 19:45
No, výskyt hraboše, jako i ostatních hlodavců, jako třeba jsou myšice, je mozaikovitý proto, protože jejich populace je mimo zimu místně tlumena minizáplavami při silných přívalových deštích do půdy mokré z předchozích deštů. Velký vliv pak hrají mikrokrajinné prvky, například v rovinatém nebo aspoň rovném poli se hraboši nebo na rovinatém kraji lesa myšice se v norách utopí. Pokud ale existuje nějaká vyvýšená půda, třeba jen o 10 - 15 centimetrů, třeba nějaký mez mezi poli či nerovný okraj lesa, na těchto vyvýšených místech se hlodavci neutopí, přežijí, namnoží se tam a potom se budou zase postupně šířit tam, kde byli předtím těmi srážkami vytopeni. Tento jev vytváří právě ono mozaikové rozšíření. Pokud ale výše uvedené počasí dlouhodobě, rok ,dva , tři roky na uvedeném místě není, hlodavci se rozšíří všude a plošně se všude přemnoží. A pokud současně není tvrdá dlouhá zima, kde hlodavci plošně hynou hladem.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist