Přemnožení hraboše není neobvyklé. Neobvyklé jsou způsobené škody, uvádějí vědci

Hraboš polní je a bude stálým obyvatelem naší krajiny, především té zemědělské. Ideální podmínky nachází na vysoce bonitních půdách v nadmořských výškách 200-600 metrů nad mořem. Cílem aktuálních opatření na místech, kde se přemnožil, proto nemůže být podle vědců Mendelovy univerzity v Brně vyhubení hraboše, ale snaha jeho početnost udržet v únosných mezích, tedy pod prahem ekonomické škodlivosti. Hraboš polní je totiž významnou součástí potravního řetězce mnohých predátorů a radikálním zásahem proti hraboši by se přirozené vazby porušily. Podle map rostlinolékařské správy výskyt hraboše polního klesá, je mozaikovitý, nikoli plošný. Používání Stutoxu II na hubení hraboše je navíc účelné pouze u populací s nízkou až střední početností, v období gradace je to už zbytečné.

Letošní přemnožení hraboše se podle vědců Mendelovy univerzity v Brně vesměs neliší od těch předchozích z hlediska počtu jedinců na hektar, ale liší se tím, že se hraboši díky počasí na počátku letošního roku přemnožili už na jaře a nikoliv až na podzim, jak to většinou bývá. „To je také důvodem tak obrovských škod. Neobvyklé tedy není samo přemnožení, ale škody, které při tom vznikly," uvedl vedoucí Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Josef Suchomel.

Jakou má hraboš polní obvyklou populační dynamiku? Během kalendářního roku se populace hraboše z nízkých jarních stavů zvýší rozmnožováním k podzimnímu maximu. V průběhu několika let (nejčastěji 3 až 5), se populační hustota hraboše postupně dále zvyšuje, až dosáhne maxima. Potom se v důsledku různých vnitropopulačních i vnějších příčin zhroutí a zůstane jen minimum jedinců. To přežívají v travních porostech, ze kterých se postupně znovu namnoží.

„Předpokládáme tedy, že tam, kde byl hraboš přemnožen, půjde populace prudce dolů. Mozaikovité rozšíření hraboše v krajině můžeme potvrdit i podle našich zkušeností v terénu. Nevolili bychom proto plošnou aplikaci Stutoxu II na povrch půdy. Důraz bychom kladli na provedení hluboké orby po sklizni obilnin a řepky, která může hraboše likvidovat lépe než toxický přípravek," vysvětluje Marta Heroldová z Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU. Takto se likviduje celý jejich systém nor s hnízdy a zásobárnami. Při hluboké orbě živé jedince konzumují predátoři.

„Predátoři letos úspěšně vyvedli mláďata a tak očekáváme, že v příštím roce, budou-li ještě hraboši místně ve vyšších populačních hladinách, jsou schopni udržet hraboše v hustotách přijatelných pro zemědělskou praxi," doplňuje Heroldová.

To ale podle Suchomela platí jen ve vhodně strukturované krajině a ne například na jižní Moravě, kde výměry polí dosahují i stovky hektarů a predátoři nemají mnoho možností se trvale zabydlet. „Podpora predátorů musí jít ruku v ruce se změnami krajiny, jako jsou menší pole, bohatší struktura plodin a vegetačních prvků v krajině, aby měli predátoři kde po celý rok pobývat," uvedl Suchomel.

Hraboš polní patří mezi nejvýznamnější hostitele, rezervoáry a přenašeče patogenů, z nichž je většina přenosná i na člověka. Při přemnožení hraboše dochází k častějšímu kontaktu s jím kontaminovaným prostředím. Proto je nutné důsledněji zachovávat základní hygienické návyky.

Zemědělci by měli v podzimním období sledovat stavy hrabošů na vysetých a vzcházejících ozimech a při zvýšených stavech populací hrabošů přistoupit k zásahu Stutoxem II do nor v pozdním podzimu.

V tuto dobu se populace hraboše již nerozmnožuje a zeslabení populace je mnohem účinnější než v jarních měsících. „Připočteme-li k tomu ještě přirozený úhyn během zimních měsíců, je populace vstupující do rozmnožování na jaře výrazně oslabena," uvedla Heroldová, podle které ale v měnících se klimatických podmínkách bude hraboš určitě překvapovat novými rysy rozmnožování, volbou potravy a chováním.

Například ve Španělsku, kde se dosud nepřemnožoval, způsobuje nyní škody na úrodě. „Nicméně, plošnou aplikaci na povrch půdy Stutoxem II považujeme za ekologicky nepřijatelnou," uzavírá Heroldová.

---

reklama

---