Jeřábi přestávají na zimu létat do teplých krajin. Vyhnou se tím i nebezpečí na cestě video

Jeřábi popelaví právě teď znovu obsazují svá hnízdiště. Někteří se vracejí z velké dálky – ze Španělska či Francie, kde trávili zimu. Jiní to mají naopak blízko, protože v posledních letech zimují v České republice. To je v chování těchto ptáků nový trend, který zaznamenali ornitologové v rámci projektu Jeřábí život. Tento projekt díky podpoře Zoo Ostrava dlouhodobě sleduje migrační trasy jeřábů popelavých a změny v jejich migračním chování. Jedním ze zásadních zjištění je skutečnost, že vývoj klimatických podmínek v Evropě vede k tomu, že ne všichni jeřábi migrují na zimní měsíce do zahraničí, ale někteří u nás již tráví i celou zimu. Neodradily je ani letošní mrazy a vysoká sněhová pokrývka.

„Zkracování migračních tras a zimování blíže k hnízdišti může být výhodné nejen proto, že se ptáci vyhnou nebezpečí během mnoha set kilometrových migračních tras, ale také že se vrátí dříve na hnízdiště, a mohou si tak obhájit lepší hnízdní teritorium,“ popisuje Markéta Ticháčková, zakladatelka projektu Jeřábí život a terénní ornitoložka Zoo Ostrava. „Zároveň se ale mladí jeřábi od rodičů nenaučí migrační trasu. Jak je to nadále ovlivní, teprve uvidíme,“ dodává.

Letos byl zaznamenán dosud největší počet zimujících jeřábů v jednom hejnu na území ČR čítajícím více než sto jedinců. Sledovalo se také přezimování dvou jeřábů s vysílači a několik jeřábů s barevnými kroužky. „Ačkoliv tito jeřábi již několikátý rok zimují v oblasti nedaleko svého hnízdiště, je zajímavé, že na podzim opustili tyto lokality a přesunuli se na shromaždiště do Německa nebo Polska, odkud se potom vrátili zpět,“ popisuje Markéta Ticháčková.

Doklad o změnách chování jeřábů v zimním období přináší také rodina s mladým jeřábem označeným vysílačem v červenci 2020, která se vrátila zimovat zpátky na Českolipsko. Díky barevným kroužkům u jednoho z rodičů, okroužkovaným již v roce 2010, který dříve zimoval v jižní Francii, se dala zjistit změna chování a migrační strategie těchto ptáků.

Ornitologové nově zaznamenali také jeden z nejzajímavějších migračních přesunů jeřába pocházejícího z ČR. Ten provedl jeřáb z Osoblažska ve Slezsku, který byl v roce 2018 vybaven vysílačem od Zoo Ostrava. Tento jeřáb strávil léto v Maďarsku, odkud se na podzimní tah vydal neobvyklou cestou přes Chorvatsko, Slovinsko, severní Itálii, na hranicích s Francií překonal Alpy a doletěl až do Španělska. Tím vlastně propojil dvě tradiční migrační evropské trasy balticko-maďarskou a západoevropskou.

„Celou cestu absolvoval během 3 dnů. Jeden den věnoval odpočinku a krmení a část cesty letěl v noci. Bez vysílačky bychom se o tom vůbec nedozvěděli. Klasické barevné kroužky nám pomáhají určit označené jedince, když se krmí nebo odpočívají. Díky datům z vysílačky máme ale podrobné informace o celé trase jejich letu. To je pro lepší poznání jejich chování ohromně důležité,“ doplňuje Petr Lumpe, přední kroužkovatel jeřábů. Zimu pak tento jeřáb strávil v Aragónii v severním Španělsku, kam se naučil migrovat od rodičů v prvním roce svého života, byť obvyklou západoevropskou migrační trasou. Tudy se pak vydal 18. února kolem poledne zpět. Přes Francii, Lucembursko a Německo tak během dvou dní doletěl až do Polska, kde nadále, i když pomaleji, pokračuje směrem na východ.

„Obvykle jeřábi během podzimní a jarní migrace využívají stejnou migrační trasu. Tento jedinec ale zvolil dvě různé cesty, důvody nám nejsou úplně jasné a budeme se snažit toto ojedinělé chování i nadále mapovat a porozumět mu,“ dodává Petr Lumpe.

---

reklama

---