Proč si Fakulta životního prostředí ČZU v Praze pořídila přírodní rezervaci V Bahnách?

Fakulta životního prostředí ČZU v Praze se stala hrdým vlastníkem a správcem přírodní rezervace V Bahnách u obce Třtice na Džbánsku. Ve středních Čechách jde o unikátní území s výskytem řady vzácných a ohrožených druhů vázaných na rašeliniště. Nejcennějším místem rezervace je slatinná louka v jižní části, nejvzácnější rostlinou kohátka kalíškatá, v České republice kriticky ohrožený druh, vyskytující se na lokalitě v počtu několika jedinců. Rezervace o rozloze 8,63 hektaru byla vyhlášena na počátku 50. let 20. století. Fakulta převzala vlastnictví a správu rezervace v roce 2021 od pana Ivana Kasalického, jehož rodina pozemek získala po pozemkové reformě z roku 1925. Rezervace poslouží jako demonstrační lokalita k výchově studentů přímo v terénu nebo pro vzdělávání veřejnosti. Lokalita přírodní rezervace se nachází na rozhraní křivoklátských lesů a intenzivně obhospodařované zemědělské krajiny Středních Čech. Je krajinnou enklávou, která poskytuje útočiště řadě dnes již ohrožených a chráněných druhů. Vedle kohátky kalíškaté patří mezi další ohrožené druhy rostlin ostřice šupinoplodá, prstnatec májový, rosnatka okrouhlolistá nebo tučnice obecná. Ze zvláště chráněných živočichů se zde vyskytují hlavně zástupci obojživelníků a plazů – čolek obecný, čolek horský, skokan štíhlý, skokan skřehotavý, ropucha obecná či ještěrka živorodá.

Obdobné lokality byly v krajině vcelku hojné ještě v první polovině 20. století. Nejedná se o lokalitu utvořenou pouze přírodou a přírodními procesy. Její pestrost a krása je dána právě lidskou činností či způsobem tradičního hospodařením jakého se využívalo před nástupem tzv. průmyslového zemědělství. Lokalita byla v dřívějších dobách kosena a pasena. Dnes tak zajímavé vodní tůně vznikly v lokalitě v důsledku těžby rašeliny, která zde byla ukončena ještě před rokem 1950.

Právě tyto různé disturbance vytvářejí v krajině pestrá prostředí, která jsou přímou podporou biodiverzity. Obdobné lokality nám připomínají dřívější citlivější způsob hospodaření a dokazují, že bylo možné krajinu využívat ve prospěch člověka a zároveň ji neničit. Abychom je zachovali i do budoucna je nutné realizovat vhodný management, který simuluje právě původní extenzivní využívání. V rámci plánu péče bude lokalita pravidelně sečena, bude probíhat redukce rákosin a vyřezávání náletů. Pro nový plán péče předpokládáme návrh na vybudování několika další tůní a možná další opatření, které vyplynou v rámci odborného monitoringu.

Proč jen nutné věnovat takovým lokalitám zvýšenou pozornost? Čistě proto, že dnes se stávají čím dál vzácnější. Velký počet takových krajinných enkláv zanikl v rámci kolektivizace a intenzifikace zemědělství zejména v 70. letech 20. století pod heslem „poručíme větru dešti“, ale i dnes se setkáváme s aspekty, které je ohrožují (nevhodný management, ohrožení chemickým znečištěním či přetížení návštěvníky).

Lokalita V Bahnách je přímo ovlivněna vodou a na ní vázána. Jedná se o podmáčenou lokalitu a právě takové byly ve velkém likvidovány rozsáhlými odvodňovacími systémy budovanými za socialistického zemědělství všude, kde to jen trochu šlo a bez ohledu na smysluplnost těchto opatření pro dané místo. Lokalita V Bahnách byla tohoto ušetřena nejspíš díky své lokalizaci na okraji lesa a také poměrně brzo zřízené územní ochraně – vyhlášení přírodní rezervace již v roce 1952. Nicméně většina takových lokalit zejména ve volné krajině toto štěstí neměla.

Otázka ochrany či obnovy takových prvků v krajině je dnes navíc ještě aktuálnější z důvodů nastupující klimatické změny, protože takového enklávy v krajině dokáží zadržet velké množství vody, ovlivňují lokální klima tím, že snižují extrémy (např. teplotní, ale třeba i povodňové) a mají vliv na malý hydrologický cyklus.

Fakulta životního prostředí ČZU v Praze tedy uvítala nabídku dřívějšího vlastníka pana Ivana Kasalického a rezervaci převzala. Cílem je samozřejmě další ochrana lokality a udržení či ještě zlepšení plánu péče. Zároveň je v plánu intenzivní monitoring lokality, který umožní větší míru poznání jejího fungování. Kromě sledování rostlinných a živočišných druhů se zaměříme také na hydrologický režim a s ním související a aktuální problematiky jako jsou např. ohrožení splachy živin a pesticidů.

Předpokládáme také, že se na aktivitách budou podílet naši studenti, ale dveře jsou otevřené i spolupráci s veřejností.

Další informace lze najít na internetových stránkách V Bahnách.

---

reklama

---