https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/proc-si-fakulta-zivotniho-prostredi-czu-v-praze-poridila-prirodni-rezervaci-v-bahnach
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Proč si Fakulta životního prostředí ČZU v Praze pořídila přírodní rezervaci V Bahnách?

6.5.2022 09:50 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pohled na lokalitu z dronu.
Pohled na lokalitu z dronu.
Fakulta životního prostředí ČZU v Praze se stala hrdým vlastníkem a správcem přírodní rezervace V Bahnách u obce Třtice na Džbánsku. Ve středních Čechách jde o unikátní území s výskytem řady vzácných a ohrožených druhů vázaných na rašeliniště. Nejcennějším místem rezervace je slatinná louka v jižní části, nejvzácnější rostlinou kohátka kalíškatá, v České republice kriticky ohrožený druh, vyskytující se na lokalitě v počtu několika jedinců. Rezervace o rozloze 8,63 hektaru byla vyhlášena na počátku 50. let 20. století. Fakulta převzala vlastnictví a správu rezervace v roce 2021 od pana Ivana Kasalického, jehož rodina pozemek získala po pozemkové reformě z roku 1925. Rezervace poslouží jako demonstrační lokalita k výchově studentů přímo v terénu nebo pro vzdělávání veřejnosti.
 
Lokalita přírodní rezervace se nachází na rozhraní křivoklátských lesů a intenzivně obhospodařované zemědělské krajiny Středních Čech. Je krajinnou enklávou, která poskytuje útočiště řadě dnes již ohrožených a chráněných druhů. Vedle kohátky kalíškaté patří mezi další ohrožené druhy rostlin ostřice šupinoplodá, prstnatec májový, rosnatka okrouhlolistá nebo tučnice obecná. Ze zvláště chráněných živočichů se zde vyskytují hlavně zástupci obojživelníků a plazů – čolek obecný, čolek horský, skokan štíhlý, skokan skřehotavý, ropucha obecná či ještěrka živorodá.

Skokan štíhlý. Chráněný druh.
Skokan štíhlý. Chráněný druh.
Foto | Kateřina Černý Pixová / Fakulta životního prostředí ČZU v Praze

Obdobné lokality byly v krajině vcelku hojné ještě v první polovině 20. století. Nejedná se o lokalitu utvořenou pouze přírodou a přírodními procesy. Její pestrost a krása je dána právě lidskou činností či způsobem tradičního hospodařením jakého se využívalo před nástupem tzv. průmyslového zemědělství. Lokalita byla v dřívějších dobách kosena a pasena. Dnes tak zajímavé vodní tůně vznikly v lokalitě v důsledku těžby rašeliny, která zde byla ukončena ještě před rokem 1950.

Právě tyto různé disturbance vytvářejí v krajině pestrá prostředí, která jsou přímou podporou biodiverzity. Obdobné lokality nám připomínají dřívější citlivější způsob hospodaření a dokazují, že bylo možné krajinu využívat ve prospěch člověka a zároveň ji neničit. Abychom je zachovali i do budoucna je nutné realizovat vhodný management, který simuluje právě původní extenzivní využívání. V rámci plánu péče bude lokalita pravidelně sečena, bude probíhat redukce rákosin a vyřezávání náletů. Pro nový plán péče předpokládáme návrh na vybudování několika další tůní a možná další opatření, které vyplynou v rámci odborného monitoringu.

V Bahnách
V Bahnách
Foto | Kateřina Černý Pixová / Fakulta životního prostředí ČZU v Praze

Proč jen nutné věnovat takovým lokalitám zvýšenou pozornost? Čistě proto, že dnes se stávají čím dál vzácnější. Velký počet takových krajinných enkláv zanikl v rámci kolektivizace a intenzifikace zemědělství zejména v 70. letech 20. století pod heslem „poručíme větru dešti“, ale i dnes se setkáváme s aspekty, které je ohrožují (nevhodný management, ohrožení chemickým znečištěním či přetížení návštěvníky).

Foto | Kateřina Černý Pixová / Fakulta životního prostředí ČZU v Praze

Lokalita V Bahnách je přímo ovlivněna vodou a na ní vázána. Jedná se o podmáčenou lokalitu a právě takové byly ve velkém likvidovány rozsáhlými odvodňovacími systémy budovanými za socialistického zemědělství všude, kde to jen trochu šlo a bez ohledu na smysluplnost těchto opatření pro dané místo. Lokalita V Bahnách byla tohoto ušetřena nejspíš díky své lokalizaci na okraji lesa a také poměrně brzo zřízené územní ochraně – vyhlášení přírodní rezervace již v roce 1952. Nicméně většina takových lokalit zejména ve volné krajině toto štěstí neměla.

Otázka ochrany či obnovy takových prvků v krajině je dnes navíc ještě aktuálnější z důvodů nastupující klimatické změny, protože takového enklávy v krajině dokáží zadržet velké množství vody, ovlivňují lokální klima tím, že snižují extrémy (např. teplotní, ale třeba i povodňové) a mají vliv na malý hydrologický cyklus.

Fakulta životního prostředí ČZU v Praze tedy uvítala nabídku dřívějšího vlastníka pana Ivana Kasalického a rezervaci převzala. Cílem je samozřejmě další ochrana lokality a udržení či ještě zlepšení plánu péče. Zároveň je v plánu intenzivní monitoring lokality, který umožní větší míru poznání jejího fungování. Kromě sledování rostlinných a živočišných druhů se zaměříme také na hydrologický režim a s ním související a aktuální problematiky jako jsou např. ohrožení splachy živin a pesticidů.

Předpokládáme také, že se na aktivitách budou podílet naši studenti, ale dveře jsou otevřené i spolupráci s veřejností.

Další informace lze najít na internetových stránkách V Bahnách.


reklama

 
foto - Černý Pixová Kateřina
Kateřina Černý Pixová
Autorka působí na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist