Kateřina Černý Pixová: Zadržet vodu v krajině? Cíl, který se bude potýkat s mnoha úskalími na Zdoňovsku i jinde
Model Zdoňov je projekt, který navrací vodu do krajiny v okolí obce Zdoňov na Broumovsku. Jeho cílem je obnotvit hydrologický režim krajiny pomocí všech dostupných opatření – obnovy vodních toků a mokřadů, obnovy či zhotovení rybníčků, tůní, zvýšení podílu stromů a keřů ve volné krajině včetně návrhu nových lesů. Jeho autorem je spolek Živá voda vedený Jiřím Malíkem. Model Zdoňov se dostal mezi šest nejlepších projektů, z nichž se vybírala takzvaná vodní Nobelova cenu – Stockholm Water Prize, která oceňuje projekty přispívající k ochraně světových vodních zdrojů. V současnosti je hotová studie proveditelnosti projektu. Protože modelových řešení vzniká více, přijala iniciativa jméno Živá krajina. Jejím výsledkem by měl být mimo jiné Krajinný plán ČR - podklad pro komplexní renovaci krajiny a adaptaci na klimatickou změnu.Zajímalo nás, jak projekt vnímá česká odborná veřejnost a jaký potenciál v něm vidí.
Správně se zde poukazuje na komplexnost celého systému a zdůrazňuje potřebnost celostního řešení - tedy zlepšení stavu lesů, zvýšení kvality půdy a posílení (či obnovení) její retenční schopnosti a další opatření ve formě vodních prvků, obnovy niv a revitalizace vodních toků. To vše naše krajina nutně a akutně potřebuje a určitě ji nezachrání pouze výstavba velkých vodních nádrží, jak často slyšíme z úst politiků.
Velké nádrže mohou být pouze doplňkem. Zásadní je zadržet vodu na místě, kde "spadla" a umožnit její další působení a využití v krajině, ať již pro účely zemědělské nebo vlastní podporu malého vodního cyklu.
Obávám se, že i přes komplexní pojetí v daném projektu nebude tak jednoduché provést vlastní realizaci v místě. Z informací, které k projektu mám, není jasné, jak jsou řešeny vlastnické vztahy k pozemkům, na nichž by se opatření měla realizovat, což může být určitým problémem.
Domnívám se také, že vlastní proces výstavby může zdržet řada administrativních úkonů. Dalším úskalím může být celková ekonomika projektu - tedy dostupnost finančních prostředků a zároveň dopad realizace na dotační schéma pro dotčené vlastníky či uživatele pozemků.
Přenositelnost projektu na další území zřejmě také nebude zcela triviální. Jedná se o odborný přístup, který dle mého názoru nedokáže replikovat na další území jen tak kdokoliv.
Problémem může být také dostupnost dat pro další území. Zde narážíme na stále velmi pomalu postupující digitalizaci různých datových zdrojů a jejich sdílení v rámci státní správy a samosprávy.
V okamžiku, kdy se pohneme v oblasti digitalizace a dostupnosti použitých dat, může mít tento koncept reálný potenciál na další využití pro další území v reálném čase. Jinak bude aplikace tohoto projektu velmi pomalá a v platnosti pro celou ČR či EU v širším využít asi nepoužitelná. Vyžaduje totiž velké množství práce odborníků a budeme tak narážet na jejich kapacity, které budou navíc zdržovány získáváním potřebných dat.
Předpokládám také, že bude řada území, kde je prezentovaný přístup možná až příliš náročný a složitý a k obdobným závěrům či návrhům je možné dojít jednodušší cestou, a to místní znalostí prostředí např. od hospodařících zemědělců či pouhé inspirace v historických mapových zdrojích.
Závěrem bych zdůraznila, že výchozí principy využité v projektu jsou zcela správné a konkrétní výstupy mohou být inspirací pro další území i za předpokladu, že nebude využito vlastního celostního přístupu v prezentovaném projektu.
Další názory na zdoňovský projekt
Dana Balcarová, předsedkyně sněmovního Výboru pro životní prostředí, se nám vyjádřila v článku Model Zdoňov? Malý zázrak, že se ho podařilo realizovat.
Ředitel odboru vodohospodářských staveb a a činností Státního pozemkového úřadu Milan Rybka okomentoval projekt v textu Při úpravách krajiny je třeba mít na paměti vlastnické vztahy. Krajinářská architektka Klára Salzmann se pro nás vyjádřila, že Jiří Malík je se svým modelem Zdoňov rychlejší než stát.Hydrobiolog Jindřich Duras popsal projekt z týmu Jiřího Malíka v článku Model Zdoňov - projekt malý rozsahem a velký významem.
Ministr životního prostředí Richard Brabec ve svém komentáři reagoval kromě samotného projektu i na předchozí komentář Dany Balcarové: Reakce na vyjádření paní poslankyně Balcarové k modelu Zdoňov .
reklama
Dále čtěte |
Hladina Visly ve Varšavě klesla na doposud nejnižší úroveň
Povodí Dyje by mohla pomáhat voda z Dunaje, vzniknou první studie
Průtoky v řekách v povodí Moravy jsou podprůměrné, šestina profilů hlásí sucho
Další články autora |
Proč si Fakulta životního prostředí ČZU v Praze pořídila přírodní rezervaci V Bahnách?Online diskuse
Všechny komentáře (19)
Miroslav Vinkler
21.8.2020 09:36Zjednodušeně řečeno ,jedná se o tisíce staveb rozsetých po celé republice,evidovaných či zapomenutých, které byly svého času pořízeny za desítky mld. Kč.
Všechny vlády po listopadu 89 od toho dávaly ruce pryč, jednou to vadilo privatizaci zemědělství, podruhé by se musely řešit vlastnické vztahy, potřetí už došlo k rozsekání staveb z hlediska majetkoprávního a po čtvrté dokud nenastala epizoda sucha až tak nevadily.
A tak se to hrnulo před sebou až do současnosti, kdy jsme s velkou slávou zjistili, že většina těchto zařízení umocňuje dopady změny klimatu.
Stále urychlují odtok vody z území a my jako naschvál bychom nyní potřebovali vodu v krajině zadržovat.
Je zcela evidentní, že se jedná o úkol pro parlament a vládu - přijetí vhodné legislativy . A právě tady by se projevila v celém rozsahu totální neschopnost předchozích vlád,která dovedla celou problematiku k obrovským právním problémům. A do toho se zjevně nikomu nechce.
Proto nastala situace,kdy víme, že se jedná o skutečně dobrou věc , ale nikdo neví jak to realizovat v dohledné době.
Tady jsem pesimista, podle mého názoru se půjde cestou "nechat problém vyhnít". Zní to hrozně, ale asi to tak dopadne.
Krejcar Stanislav
21.8.2020 11:14 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
21.8.2020 11:40 Reaguje na Krejcar StanislavJiří Svoboda
21.8.2020 15:09 Reaguje na Miroslav VinklerKdyž bude tání nebo přívalový déšť voda z drenáží nateče do již naplněné tůně a bude vesele pokračovat dále až do řeky. To problémovou situaci se systémem drenáží nijak neřeší!
Možná by stálo za to zapojit do úvah elementární fyziku, jen ne, proboha, ve Vinklerovském podání.
Tomáš Kvítek
21.8.2020 17:21 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
21.8.2020 18:02 Reaguje na Tomáš KvítekZajisté, že je mi známo, že řada meliorací má i dnes svůj význam.
Otázky, které kladete jsou ryze majetkoprávní záležitosti, a je to přesně to, na co jsem upozornil. Tak dlouho se problémy hrnuly před sebou anebo se dělalo, že neexistují, že nás dnes jejich řešení staví do velice obtížné situace.
K těm zemědělcům- všimněte si laskavě jak jsou dnes nastavena dotační pravidla - řečeno obhrouble-každý trouba jim nařizuje co a jak mají dělat a navíc je zavalují složitou administrativou. (státní správa - to nediktuje Brusel)
Položím vám otázku : systém BPEJ je velmi podrobný a týká se veškeré zemědělské půdy. Co brání tomu, aby se přidala jedna číslice,která by udávala retenční schopnost půdy s ohledem na ten který typ půdy a na to byla navázána dotace ?
Pouze půda v optimálním stavu je schopna zadržet vodu v max. tabulkovém mnmožství.
Bylo by pak pouze na zemědělci jak se dobere zdravé půdy,která by ho opravňovala ke 100% dotaci. A také by to bylo jediné kritérium dotačního titulu pro zemědělce v rostlinné výrobě.
Tomáš Kvítek
21.8.2020 18:52 Reaguje na Miroslav VinklerPodhorské prameništní oblasti se odvodnovaly, z důvodů nahradnich rekultivací za zábor kvalitní zemědělské půdy. Aby ji nebyl nedostatek. Dnes se zabírá též a jiná není. Co dělá pramen, co dělá prameništně? Odůvodňuje hladinu podzemni vody. V důsledku pukliny v hydrogeologické struktuře. A jen tak na okraj. Prameništně resp. nasycená půda již žádnou vodu nepojmou. Jo udělat pod prameništěm rybník či malou vodní nádrž na zadržení vodu by bylo fajn. Ale na to nebyly za 100 let nikdy penize.
Jiří Svoboda
22.8.2020 19:04 Reaguje na Miroslav VinklerJiří Svoboda
21.8.2020 14:45Ale rád bych se mýlil již z důvodu úcty k panu Malíkovi.
Tomáš Kvítek
21.8.2020 19:29 Reaguje na Jiří SvobodaBřetislav Machaček
22.8.2020 08:42 Reaguje na Jiří Svobodaji ale bude po naplnění neregulovaně odpouštět, až na konstruovaný objem a nezachytí ji maximum. To dokážou pouze velké přehrady, schopné zadržet takřka vše a regulovaně odpouštět do povodí pod
nimi celé týdny a to i v době, kdy už týdny ani nekápne.
Jsou však nákladné, změní ráz krajiny a tak mají i hodně odpůrců.
Země na střeše Evropy však musí jít cestou těch maximálních záchytů a regulace odtoků. Při změně klimatu s přibývajícími přívalovými srážkami by nevyřešila už ani ta krajina před příchodem člověka.
Upnout se pouze k těm malým úpravám toho mnoho nevyřeší a tak
jsem zvědav na opravdovou průtrž mračen v takové oblasti.
Tomáš Kvítek
22.8.2020 08:57 Reaguje na Břetislav Machačekpavel peregrin
22.8.2020 09:37 Reaguje na Tomáš KvítekTomáš Kvítek
22.8.2020 11:15 Reaguje na pavel peregrinMiroslav Vinkler
22.8.2020 09:50 Reaguje na Tomáš KvítekPřívalový déšť - otázkou je ,jaké hodnoty máte na mysli - nezachytí žádná půda.
Půda v optimálním stavu však může podstatně zmírnit odtok vody a navíc se dá zadržovat řadou drobných prvků.
Např. kolem mého sídla/podhůří je cca 7 km2 plošných drenáží, které jsou stále funkční, zrychlují odtok vody z krajiny a jednoznačně zhoršují vodní bilanci krajiny. Také "nikomu" nepatří a všichni se tváří, že o nich neví.
To je přece absolutně špatně a nemůžeme se tvářit, že "se to bude řešit" na sv. Dyndy.
Tomáš Kvítek
22.8.2020 20:28 Reaguje na Miroslav VinklerV Čechách jsou projekty těchto staveb archivovány a projektanty využívány k regulaci odtoku vody.
Svatá Prostoto
22.8.2020 12:32To opravdu v tom projektu není vyřešeno?
Protože pokud ne, tak ... si to celé mohou tak akorát založit do desek.
