https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/katerinan-cerny-pixova-zadrzet-vodu-v-krajine-cil-ktery-se-bude-potykat-s-mnoha-uskalimi-na-zdonovsku-i-jinde
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kateřina Černý Pixová: Zadržet vodu v krajině? Cíl, který se bude potýkat s mnoha úskalími na Zdoňovsku i jinde

21.8.2020 | PRAHA
Zadržet vodu nejlépe umí zdravá krajina. Ilustrační snímek.
Zadržet vodu nejlépe umí zdravá krajina. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Centrum pro vodu, půdu a krajinu ČZU Praha - lokalita Amálie, Lány (Rakovnicko) / Aliance pro vodu / SIC
Projekt pro zadržení vody v oblasti Zdoňova z týmu pana Malíka je velmi zajímavý a inspirativní. Projekt shrnuje většinu vhodných přístupů ke krajině a vodě v ní. Projekt se zaměřuje na vodu, ale navržená opatření mají většinou multifukční charakter, je tedy možné očekávat další pozitivní vlivy na dané území v případě realizace navržených opatření.
 
Redakce Ekolistu.cz oslovila několik odborníků, akademiků a politiků působících v ochraně krajiny a životního prostředí s otázkou Co si myslíte o Modelu Zdoňov?

Model Zdoňov je projekt, který navrací vodu do krajiny v okolí obce Zdoňov na Broumovsku. Jeho cílem je obnotvit hydrologický režim krajiny pomocí všech dostupných opatření – obnovy vodních toků a mokřadů, obnovy či zhotovení rybníčků, tůní, zvýšení podílu stromů a keřů ve volné krajině včetně návrhu nových lesů. Jeho autorem je spolek Živá voda vedený Jiřím Malíkem. Model Zdoňov se dostal mezi šest nejlepších projektů, z nichž se vybírala takzvaná vodní Nobelova cenu – Stockholm Water Prize, která oceňuje projekty přispívající k ochraně světových vodních zdrojů. V současnosti je hotová studie proveditelnosti projektu. Protože modelových řešení vzniká více, přijala iniciativa jméno Živá krajina. Jejím výsledkem by měl být mimo jiné Krajinný plán ČR - podklad pro komplexní renovaci krajiny a adaptaci na klimatickou změnu.Zajímalo nás, jak projekt vnímá česká odborná veřejnost a jaký potenciál v něm vidí.

Správně se zde poukazuje na komplexnost celého systému a zdůrazňuje potřebnost celostního řešení - tedy zlepšení stavu lesů, zvýšení kvality půdy a posílení (či obnovení) její retenční schopnosti a další opatření ve formě vodních prvků, obnovy niv a revitalizace vodních toků. To vše naše krajina nutně a akutně potřebuje a určitě ji nezachrání pouze výstavba velkých vodních nádrží, jak často slyšíme z úst politiků.

Velké nádrže mohou být pouze doplňkem. Zásadní je zadržet vodu na místě, kde "spadla" a umožnit její další působení a využití v krajině, ať již pro účely zemědělské nebo vlastní podporu malého vodního cyklu.

Obávám se, že i přes komplexní pojetí v daném projektu nebude tak jednoduché provést vlastní realizaci v místě. Z informací, které k projektu mám, není jasné, jak jsou řešeny vlastnické vztahy k pozemkům, na nichž by se opatření měla realizovat, což může být určitým problémem.

Domnívám se také, že vlastní proces výstavby může zdržet řada administrativních úkonů. Dalším úskalím může být celková ekonomika projektu - tedy dostupnost finančních prostředků a zároveň dopad realizace na dotační schéma pro dotčené vlastníky či uživatele pozemků.

Přenositelnost projektu na další území zřejmě také nebude zcela triviální. Jedná se o odborný přístup, který dle mého názoru nedokáže replikovat na další území jen tak kdokoliv.

Problémem může být také dostupnost dat pro další území. Zde narážíme na stále velmi pomalu postupující digitalizaci různých datových zdrojů a jejich sdílení v rámci státní správy a samosprávy.

V okamžiku, kdy se pohneme v oblasti digitalizace a dostupnosti použitých dat, může mít tento koncept reálný potenciál na další využití pro další území v reálném čase. Jinak bude aplikace tohoto projektu velmi pomalá a v platnosti pro celou ČR či EU v širším využít asi nepoužitelná. Vyžaduje totiž velké množství práce odborníků a budeme tak narážet na jejich kapacity, které budou navíc zdržovány získáváním potřebných dat.

Předpokládám také, že bude řada území, kde je prezentovaný přístup možná až příliš náročný a složitý a k obdobným závěrům či návrhům je možné dojít jednodušší cestou, a to místní znalostí prostředí např. od hospodařících zemědělců či pouhé inspirace v historických mapových zdrojích.

Závěrem bych zdůraznila, že výchozí principy využité v projektu jsou zcela správné a konkrétní výstupy mohou být inspirací pro další území i za předpokladu, že nebude využito vlastního celostního přístupu v prezentovaném projektu.

Další názory na zdoňovský projekt

Dana Balcarová, předsedkyně sněmovního Výboru pro životní prostředí, se nám vyjádřila v článku Model Zdoňov? Malý zázrak, že se ho podařilo realizovat.

Ředitel odboru vodohospodářských staveb a a činností Státního pozemkového úřadu Milan Rybka okomentoval projekt v textu Při úpravách krajiny je třeba mít na paměti vlastnické vztahy.

Krajinářská architektka Klára Salzmann se pro nás vyjádřila, že Jiří Malík je se svým modelem Zdoňov rychlejší než stát.

Hydrobiolog Jindřich Duras popsal projekt z týmu Jiřího Malíka v článku Model Zdoňov - projekt malý rozsahem a velký významem.

Ministr životního prostředí Richard Brabec ve svém komentáři reagoval kromě samotného projektu i na předchozí komentář Dany Balcarové: Reakce na vyjádření paní poslankyně Balcarové k modelu Zdoňov .


reklama

 
foto - Černý Pixová Kateřina
Kateřina Černý Pixová
Autorka působí na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.8.2020 09:36
Projekt "Zdoňov" neuspěl u státní správy protože otevírá starou skříň s kostlivcem, který se jmenuje meliorace.
Zjednodušeně řečeno ,jedná se o tisíce staveb rozsetých po celé republice,evidovaných či zapomenutých, které byly svého času pořízeny za desítky mld. Kč.
Všechny vlády po listopadu 89 od toho dávaly ruce pryč, jednou to vadilo privatizaci zemědělství, podruhé by se musely řešit vlastnické vztahy, potřetí už došlo k rozsekání staveb z hlediska majetkoprávního a po čtvrté dokud nenastala epizoda sucha až tak nevadily.
A tak se to hrnulo před sebou až do současnosti, kdy jsme s velkou slávou zjistili, že většina těchto zařízení umocňuje dopady změny klimatu.
Stále urychlují odtok vody z území a my jako naschvál bychom nyní potřebovali vodu v krajině zadržovat.

Je zcela evidentní, že se jedná o úkol pro parlament a vládu - přijetí vhodné legislativy . A právě tady by se projevila v celém rozsahu totální neschopnost předchozích vlád,která dovedla celou problematiku k obrovským právním problémům. A do toho se zjevně nikomu nechce.

Proto nastala situace,kdy víme, že se jedná o skutečně dobrou věc , ale nikdo neví jak to realizovat v dohledné době.
Tady jsem pesimista, podle mého názoru se půjde cestou "nechat problém vyhnít". Zní to hrozně, ale asi to tak dopadne.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

21.8.2020 11:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
V čem jsou meliorace jiné než poldry a dnešní projekty. Zůrodnování půdy přírody bylo v poválečném období v rozvráceném hospodářství nutností. Výživa a nasycení občanů bylo v té době na stejné úrovni jako zajištění ubytování a zaměstnání. Souhlasím s myšlenkou zadržování a hospodaření s vodní tekutinou aspon na úrovni praktik předmnichovského Československa. Nezastávám se socialistické kolektivizace a zestátnování. Ale rybníkářství a regulace řek a potoků zde byla už dávno před Rožmberky a Krčíny ! Dnešní problém není jen sucho a nedostatek vody - ale i regulace lidstvu nepříjemného a nebezpečného hmyzu jenž se právě na vodních plochách nachází. A není to jen problém Jižní Moravy. Přenašeči různých zdravotních problémů člověka nejsou jen a pouze komáři. Takže když paní KČP řekla A měla by říci i Z ! Uvidíme jak se osvědčí američtí mutanti kanibalských komárů a zda je také nebude možné použít i v ČR. Nebo, že by těm plážovým jednodílným a dvoudílným plavkám štípance od vodních .... nevadily a naopak se s nimi chlubily ??? V mnulých staletích byly právě komáři a mouchy hlavními roznašeči vážných epidemií lidské populace - takže nejen koronavirus ale i ...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.8.2020 11:40 Reaguje na Krejcar Stanislav
Nenapsal jsem všechny meliorace, ale většina. Tím mám na mysli zejména likvidaci prameništních oblastí v podhůří, což bylo doslova zvěrstvo.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.8.2020 15:09 Reaguje na Miroslav Vinkler
Z brožury o Zdoňovu: "Existující odvodňovací trouby nebudeme odstraňovat. V místě plánovaných tůní a mokřadů je technickými opatřeními přerušíme. Voda pak vystoupá k povrchu a vznikne staronová, místní (zavěšená) zvodeň – mokřad s možností zřídit tůně."

Když bude tání nebo přívalový déšť voda z drenáží nateče do již naplněné tůně a bude vesele pokračovat dále až do řeky. To problémovou situaci se systémem drenáží nijak neřeší!

Možná by stálo za to zapojit do úvah elementární fyziku, jen ne, proboha, ve Vinklerovském podání.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

21.8.2020 17:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
K problému meliorace: meliorace nerovná se odůvodnění. Odvodnění je součástí meliorací. Melio=zlepšit. Prosim nezavádějme zde pojmy, které nejsou pravdivé. Kdyby jste se šel bavit se zemědělci, tak by vám řekli ca 10 problémů proč ta retence na poli je obtížné realizovatelná. Nelze vše svalovat na státní správu. Jen si představte, že uživatel udělá záchytný příkop a časem se změní uživatel. Prikop není v LPIS a tak se muze rozorat. Jak jej dostat do LPIS? Dále pro zemědělce ztrata produkce, pro majitele znehodnocení pozemku, údržba příkopu neco stojí, vlastnik není ani motivován daní z pozemku, ani jinak. Co dále, jak chcete řešit prikop kde je 20 vlastníků a jeden řekne NECHCI. Rád bych slyšel jak toto vše řešit a ne ze za vše může statni správa . Je to fakt moc zjednodušený pohled na věc. Díky za postup jak to jde.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.8.2020 18:02 Reaguje na Tomáš Kvítek
Pane Kvítku, opakovaně a důrazně uvádím, že mám na mysli zejména podhorské prameništní oblasti, kde se meliorace nedá obhájit ani náhodou. Lokalita, kde pracuje Ing. Malík,alespoň podle snímků, mezi ně bezesporu patří.
Zajisté, že je mi známo, že řada meliorací má i dnes svůj význam.
Otázky, které kladete jsou ryze majetkoprávní záležitosti, a je to přesně to, na co jsem upozornil. Tak dlouho se problémy hrnuly před sebou anebo se dělalo, že neexistují, že nás dnes jejich řešení staví do velice obtížné situace.

K těm zemědělcům- všimněte si laskavě jak jsou dnes nastavena dotační pravidla - řečeno obhrouble-každý trouba jim nařizuje co a jak mají dělat a navíc je zavalují složitou administrativou. (státní správa - to nediktuje Brusel)
Položím vám otázku : systém BPEJ je velmi podrobný a týká se veškeré zemědělské půdy. Co brání tomu, aby se přidala jedna číslice,která by udávala retenční schopnost půdy s ohledem na ten který typ půdy a na to byla navázána dotace ?
Pouze půda v optimálním stavu je schopna zadržet vodu v max. tabulkovém mnmožství.
Bylo by pak pouze na zemědělci jak se dobere zdravé půdy,která by ho opravňovala ke 100% dotaci. A také by to bylo jediné kritérium dotačního titulu pro zemědělce v rostlinné výrobě.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

21.8.2020 18:52 Reaguje na Miroslav Vinkler
Přidat jedno číslo do BPEJ je možné, ale administrativně šílené. A samo číslo nic neřeší. Když si proberete co je na nej provázaných zákonů vyhlasek atd. Takže narůst byrokracie. A jak píši zde v Ekolistech " Půda nemá kohoutek". Půda je určité množství schopna zadržet kapilarnimi póry, vypařovat vodu z nich a gravitačnimi a preferenčními póry rychle odvádět.
Podhorské prameništní oblasti se odvodnovaly, z důvodů nahradnich rekultivací za zábor kvalitní zemědělské půdy. Aby ji nebyl nedostatek. Dnes se zabírá též a jiná není. Co dělá pramen, co dělá prameništně? Odůvodňuje hladinu podzemni vody. V důsledku pukliny v hydrogeologické struktuře. A jen tak na okraj. Prameništně resp. nasycená půda již žádnou vodu nepojmou. Jo udělat pod prameništěm rybník či malou vodní nádrž na zadržení vodu by bylo fajn. Ale na to nebyly za 100 let nikdy penize.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.8.2020 19:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ano, v pramenišťních oblastech je zřejmě meliorace špatně. Ale Zdoňov ten problém řeší velmi pofidérně. Přesto se rozplýváte nad jeho dokonalostí. Prostě jste jen mokřadnický aktivista.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.8.2020 14:45
Myslím, že ten projekt by se měl každopádně realizovat a udělat z něj malou laboratoř. Každopádně bude velmi zajímavé sledovat, jak Zdoňov zareaguje na přívalový déšť. Mám totiž obavu, že maximum odtoku se nijak moc nesníží (nevidím pro to žádný důvod), a může být i vážné nebezpečí, že uměle vytvořenou vodně-dělnou strukturu si příroda předělá po svém.

Ale rád bych se mýlil již z důvodu úcty k panu Malíkovi.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

21.8.2020 19:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Obavu máte oprávněnou. I publikované výsledky ČHMU na poli přímého odtoku prokazují jednoznačný vliv nasycení půdy na velikost odtoku z přívalových srážek. To prokazují i modely např. CN, HEC ....MIKE-SHE..
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.8.2020 08:42 Reaguje na Jiří Svoboda
Trvale nasycená půda už té vody z přívalových srážek asi moc nepřijme. Ty je schopna přijmout půda nenasycená, ale musí být v takovém stavu, aby ji byla schopna přijímat. Pokud bude utužená, s absencí humusu a kapilár vytvořených půdním hmyzem a mikroorganismy, tak bude i ten jinak zajímavý projekt málo účinný. V době sucha, budiž, ale v normálním stavu mohou přívalové deště zachytit pouze suché, či polosuché poldry či přehrady. Přívalové deště trvalé mokřady moc neovlivní, pokud nebudou mít tu formu polozaplavených poldrů s násobně větší retencí, než je jejich trvalý objem. I tak
ji ale bude po naplnění neregulovaně odpouštět, až na konstruovaný objem a nezachytí ji maximum. To dokážou pouze velké přehrady, schopné zadržet takřka vše a regulovaně odpouštět do povodí pod
nimi celé týdny a to i v době, kdy už týdny ani nekápne.
Jsou však nákladné, změní ráz krajiny a tak mají i hodně odpůrců.
Země na střeše Evropy však musí jít cestou těch maximálních záchytů a regulace odtoků. Při změně klimatu s přibývajícími přívalovými srážkami by nevyřešila už ani ta krajina před příchodem člověka.
Upnout se pouze k těm malým úpravám toho mnoho nevyřeší a tak
jsem zvědav na opravdovou průtrž mračen v takové oblasti.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

22.8.2020 08:57 Reaguje na Břetislav Machaček
Píšete "V době sucha, budiž, ale v normálním stavu mohou přívalové deště zachytit pouze suché, či polosuché poldry či přehrady". Přečtěte si výsledky ČHMU DR. ŠERCL. I půda v současném stavu je schopna přívalové srážky zachytit. A zase záleží na její vlhkosti a drsnosti povrchu. Po zasetí a ukuleném poli kultivatorem kde je drsnost povrchu malá nastane povrchový odtok. Nic není jednoznačné.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.8.2020 09:37 Reaguje na Tomáš Kvítek
Přívalové srážky, myšleno nad 50 mm v časovém rozpětí do půl hodiny, nezachytí nic. To je klasická průtrž mračen a v tu chvíli i na velmi mírném svahu vznikne regulerní řeka, která odnese vše, co jí stojí v cestě, včetně protierozních mezí a remízků. Co se týče válení pozemků, z mého pohledu má opodstatnění pouze ve dvou případech, a to a) pokud stav půdy před setím je hrudovitý, a i v tomto momentu je lépe pozemek uválet ještě před tím setím a za b) v případě aplikace preemergentního herbicidu, zvláště citlivého na hrudovitý stav pozemku. Válení všeobecně by nemělo nahrazovat chyby v agrotechnice.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

22.8.2020 11:15 Reaguje na pavel peregrin
Nad 50 mm za 1/2 hodiny zachytí pouze záchytný příkop nebo suchá nádrž. Souhlas. Infiltračni schopnost půdy dobře obhospodařováné je 0.2 mm/ min. tj. 12 mmm/ hod. Samozřejmě nemluvím o štěrku ale o 60% půdy v krystaliniku (geomorfoogicky vrchoviny, hornatiny).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.8.2020 17:49 Reaguje na Tomáš Kvítek
Ano, to odpovídá.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.8.2020 09:50 Reaguje na Tomáš Kvítek
Díky degradaci půdy se v ČR/rok zadrží o 3,4 mld m3 vody méně . (VÚMOP Brno)

Přívalový déšť - otázkou je ,jaké hodnoty máte na mysli - nezachytí žádná půda.
Půda v optimálním stavu však může podstatně zmírnit odtok vody a navíc se dá zadržovat řadou drobných prvků.
Např. kolem mého sídla/podhůří je cca 7 km2 plošných drenáží, které jsou stále funkční, zrychlují odtok vody z krajiny a jednoznačně zhoršují vodní bilanci krajiny. Také "nikomu" nepatří a všichni se tváří, že o nich neví.
To je přece absolutně špatně a nemůžeme se tvářit, že "se to bude řešit" na sv. Dyndy.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

22.8.2020 20:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
Odvodňovaci systémy resp.jejich detail: sběrné a svodné drény patří vlastníkům pozemků.
V Čechách jsou projekty těchto staveb archivovány a projektanty využívány k regulaci odtoku vody.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

22.8.2020 12:32
Já jsem přízemní člověk, takže mne zaujalo toto ... "Z informací, které k projektu mám, není jasné, jak jsou řešeny vlastnické vztahy k pozemkům, na nichž by se opatření měla realizovat, ...".

To opravdu v tom projektu není vyřešeno?
Protože pokud ne, tak ... si to celé mohou tak akorát založit do desek.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.8.2020 07:26
Názor v podstatě rozumný. Rozhodne bych viděl smysl v odstranění administrativních překážek pro projekty tohoto typu.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist