https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/klaran-salzmann-jiri-malik-je-se-svym-modelem-zdonov-rychlejsi-nez-stat
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Klára Salzmann: Jiří Malík je se svým modelem Zdoňov rychlejší než stát

14.8.2020 | PRAHA
Tůň vytvořená spolkem Živá voda na Zdoňovsku v červnu 2020.
Tůň vytvořená spolkem Živá voda na Zdoňovsku v červnu 2020.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Jsem za aktivity Jirky Malíka velmi ráda. Je důkazem toho, že stav naší krajiny se týká nás všech a máme právo a také povinnost o krajinu pečovat a nespoléhat se pouze na aktivity oficiální. Péče o krajinu by měla být záležitostí všech obyvatel naší země.
 

Redakce Ekolistu.cz oslovila několik odborníků, akademiků a politiků působících v ochraně krajiny a životního prostředí s otázkou Co si myslíte o Modelu Zdoňov?

Model Zdoňov je projekt, který navrací vodu do krajiny v okolí obce Zdoňov na Broumovsku. Jeho cílem je obnotvit hydrologický režim krajiny pomocí všech dostupných opatření – obnovy vodních toků a mokřadů, obnovy či zhotovení rybníčků, tůní, zvýšení podílu stromů a keřů ve volné krajině včetně návrhu nových lesů. Jeho autorem je spolek Živá voda vedený Jiřím Malíkem. Model Zdoňov se dostal mezi šest nejlepších projektů, z nichž se vybírala takzvaná vodní Nobelova cenu – Stockholm Water Prize, která oceňuje projekty přispívající k ochraně světových vodních zdrojů. V současnosti je hotová studie proveditelnosti projektu. Protože modelových řešení vzniká více, přijala iniciativa jméno Živá krajina. Jejím výsledkem by měl být mimo jiné Krajinný plán ČR - podklad pro komplexní renovaci krajiny a adaptaci na klimatickou změnu. Na přeměně krajiny se podílejí občané, vyškolení na tzv. lokální koordinátory, kteří budou odpovědni za správné použití principů z modelových příkladů. Zajímalo nás, jak projekt vnímá česká odborná veřejnost a jaký potenciál v něm vidí.

Nicméně česká krajina potřebuje řešení komplexní. Zlepšení stavu retence vody v krajině vyžaduje několik úrovní činností různé povahy.

Všechny tyto činnosti komplexně pojednává Evropská úmluva o krajinně, kterou Česká republika ratifikovala v roce 2002.

Patří sem plánování, ochrana krajiny, správa krajiny a spolupráce s veřejností.

Česká legislativa velmi přesně určuje za jakých podmínek lze do krajiny zasahovat, přesné podmínky stanovuje Stavební zákon č. 183/2006 Sb. To znamená, že celá řada zásahů, které krajina pro zvýšení retence potřebuje, podléhá územnímu řízení a stavebnímu řízení, resp. Zákonu o vodách č. 254/2001 Sb. To znamená, že tyto změny využití funkcí území by měly být součástí územního plánu daného území.

Dále je tady otázka vlastnictví pozemků, které garantuje Ústava České republiky. To znamená, že jakékoliv zásahy v krajině lze realizovat pouze se souhlasem vlastníka, ne proti jeho vůli.

Zásahy do krajiny vyžadují komplexní politiku nebo strategii. Vyžadují také celou řadu legislativních opatření, která umožní zvýšení retence vody v krajině. Bohužel, jsme v situaci, že na tuto situaci vůbec nejsme připraveni. Zatím v České republice nemáme vypracovanou Strategii pro zvýšení retence vody v krajině, která by mohla celý požadovaný a tak důležitý proces odstartovat.

V praxi to znamená, že dnes lze tato opatření realizovat pouze na územích, kde vlastník bezvýhradně souhlasí se zásahy do vodního režimu krajiny a tyto zásahy nejsou v rozporu se současně platnou územně plánovací dokumentací. V jiných územích nelze tyto zásahy do krajiny realizovat bez rizika kolize s vlastníky a uživateli půdy a současně platnou legislativou.

To je důvod, proč dlouhodobě prosazuji nutnost zavedení krajinného plánování jako samostatného plánovacího nástroje ve vazbě na územní plánování. Měl by to být dokument, který stanoví základní infrastrukturu krajiny nutné k zachování udržitelnosti krajiny a stanoví koncepci dalších nutných opatření v krajině. Pokud bychom měli plánovací dokument tohoto druhu, tak by bylo možné postupné naplňování jednotlivých cílů právě s dobrovolníky a aktivisty v území, kteří touží v této nelehké situaci pomoct.

V první řadě musíme mít jasno, co je nutné v krajině udělat. Tyto priority se musí legislativně ošetřit a zřejmě celá řada opatření se může považovat za tzv. státní zájem. To je případ říční krajiny (je to prostor pramenišť, mokřadů a údolnních niv), ochrana, které je naprosto klíčovým momentem pro zachování udržitelnosti krajiny, zvýšení retence vody v krajině a propojení povrchových a podzemních vod.

Součástí těchto koncepcí by mělo být i posouzení rozsahu melioračních systémů. Ve smyslu nově navržených a přijatých legislativních úprav je dále nutno zapracovat zásady udržitelnosti krajiny do územních plánů měst a obcí, které představují zásadní plánovací dokumenty území a umožňují změnu funkcí. Na základě schválených územních plánů lze začít s realizací jednotlivých mezioborových opatření v krajině. Jiným způsobem nelze zajistit právní postup realizace jednotlivých opatření.

Jiří Malík se svými aktivitami je rychlejší než stát. Povinností státu je reagovat na špatný stav krajiny a její neschopnost zadržet vodu - má na to dostatek institucí, může spolupracovat s vědeckými institucemi, nejlepšími odborníky, univerzitami a neziskovými organizacemi. Stát má dostatek nástrojů na to, aby vypracoval důležité koncepce a strategie, navrhl dlouhodobá a rychlá řešení a zajistil mezirezortní komunikaci.

Velmi potřebná by byla i celonárodní otevřená diskuze. Lidé velmi citlivě vnímají dopad klimatických změn. Je důležité stanovit priority, upravit legislativní nástroje a vzdělávat občany na všech úrovních. Jen tímto způsobem lze realizovat vytyčené cíle správně definovaných státních koncepcí a zajistit úspěšnou realizaci navržených opatření formou čerpání dotací a grantů. Bohužel, tento proces v České republice neprobíhá. A to je důvod, proč přichází lidé jako je Jirka Malík, kteří vnímají naléhavost a nebezpečí současné situace a chtějí konat. Hned, okamžitě a bezodkladně.

Další názory na zdoňovský projekt

Dana Balcarová, předsedkyně sněmovního Výboru pro životní prostředí, se nám vyjádřila v článku Model Zdoňov? Malý zázrak, že se ho podařilo realizovat.

Ředitel odboru vodohospodářských staveb a a činností Státního pozemkového úřadu Milan Rybka okomentoval projekt v textu Při úpravách krajiny je třeba mít na paměti vlastnické vztahy.

Hydrobiolog Jindřich Duras popsal projekt z týmu Jiřího Malíka v článku Model Zdoňov - projekt malý rozsahem a velký významem.

Kateřina Černý Pixová z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze do debaty přispěla komentářem Zadržet vodu v krajině? Cíl, který se bude potýkat s mnoha úskalími na Zdoňovsku i jinde.

Ministr životního prostředí Richard Brabec ve svém komentáři reagoval kromě samotného projektu i na předchozí komentář Dany Balcarové: Reakce na vyjádření paní poslankyně Balcarové k modelu Zdoňov .


reklama

 
foto - Salzmann Klára
Klára Salzmann
Autorka je krajinářská architektka a pedagožka Fakulty architektury ČVUT. Dlouhodobě se zabývá plánováním krajiny a hledáním společných řešení pro přírodu, kulturní krajinu a všechny živé tvory na zemi včetně lidstva.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.8.2020 06:18
Problém vidím v tom, že význam krajiny a krajinného plánování není politiky na všech úrovních doceňován. Přitom jde o zcela zásadní věc ovlivňující náš život i na několik generací.
Navíc by pořizovatel územního plánu měl být nezávislý ,aby do dokumentu prosazoval skutečně zásady trvale udržitelného rozvoje. Což jak známo z praxe se zhusta neděje, pořizovatel územního plánu je obvykle referentem nějakého odboru, který je od toho, aby udělal to,co mu nadiktuje (obvykle) starosta a spol.
Představy těchto spolků jsou často na hony vzdáleny potřebám krajiny a obyvatel, nejčastěji se jedná o kšefty se zastavitelnými plochami.

Když ministryně Dostálová představila novelu stavebního zákona, kde odbory výstavby a územního plánování měly získat statut nezávislého státního stavebního úřadu, začali nejvíc řvát poslanci- starostové pod STAN a dosáhli toho, že i nadále bude zachován status quo. (dobře věděli proč)

Trochu nadneseně , ale výstižně lze práci Ing.Malíka přirovnat k vědci,který objevil lék,účinně potírající veškeré infekční choroby.
Všichni navenek tleskají ,ve skutečnosti však nedovolí,aby preparát byl používán v nemocnicích , neboť všechny farmaceutické společnosti by utrpěly těžké ztráty. A to nelze dopustit.

Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.8.2020 10:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
"Trochu nadneseně , ale výstižně lze práci Ing.Malíka přirovnat k vědci,který objevil lék,účinně potírající veškeré infekční choroby.
Všichni navenek tleskají ,ve skutečnosti však nedovolí,aby preparát byl používán v nemocnicích , neboť všechny farmaceutické společnosti by utrpěly těžké ztráty. A to nelze dopustit."

Zase příklad velmi nekritického a nebezpečně generalizujícího Vinklerova myšlení.

Vážím si práce pana Malíka a oceňuji model Zdoňov. Koneckonců je zatím jen na papíře. Ale dělat z něho/toho zachránce světa to rozhodně ne.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

14.8.2020 17:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vaše přirovnání k léku, který vyléčí je výstižné, takový lék by byl skutečnou mnoční můrou majitelů farmaceutických společností. Léčit, ne vyléčit, sestavovat, či zadávat územní plány (ale i jiné), ne plány realizovat, to je smysl práce všech, kdo se na tom podílejí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.8.2020 07:02
Když jsem si přečetl nadpis, napadlo mě bezděky, jak jsme si jako děcka hráli na vojáky: Zastavit, stát! (raz, dva!-) Čeština je krásná, a jedno slovo může mít několik významů. V případě návratu krajiny do ekologičtější podoby setrvačné síly udržují úředního molocha v klidu, čeká se na to, až... Jak se v tom netočí obří prachy, těžko lze očekávat větší aktivitu lobbistů za ozdravení krajiny. A tak zbývají jen nadšenci, kteří ukazují, jak by to asi vypadalo...

A jak praví klasik: Zdoňov máme, a to by asi tak stačilo...
Odpovědět
va

vaber

15.8.2020 09:07
letní deště ,pokud nejsou trvalé a dlohodobé, k nasycení půdy vodou nestčí,vsakování vody do půdy omezuje silný výpar a vyžaduje čas a to platí pro jakýkoliv druh půdy a jediný způsob jak zadržet odtékající vodu je v nádržích,umělých nebo přirozených.
Bez dostatečně vlhkých zim s vysokou sněhovou pokrývkou se celková situace nezlepší, plánovat si můžeme co chceme ,papír vydrží vše.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

17.8.2020 10:07 Reaguje na vaber
Tak to ale není.. "cesta pana Malíka" je ta nejúčinnější.... naopak přehrady nejen, že neřeší sucho, ale mají i svá negativa, takže celková bilance přínosů a nevýhod jasně ukazují, že PŘEHRADY NEJSOU ŘEŠENÍ, ALE JEN NÁSTROJ PRO ZBOHATNUTÍ TĚCH, CO JE PROJEKTUJÍ, STAVÍ A PROVOZUJÍ, TO PROTO JE TLAK NA JEJICH STAVBU...

Samozřejmě nějaké přehrady potřebujeme na zásobování vodou, ale těch už máme dost a přirozená možnost zádrže přímo v krajině je těžce nevyužita, takže není o čem a náprava krajiny je téma vody, které si zaslouží maximální pozornost a hlavně snahu o realizace po celé ČR....
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.8.2020 13:37 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ale Zdoňov není koncipován pro zadržení přívalového deště (na rozdíl od přehrad). Je třeba si nalít čistého vína. Zoňov a následovníci nepřinesou všeobecnou spásu. Jistě pomohou, ale nevytvoří z naší přírody ráj.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist