Dana Balcarová: Model Zdoňov? Malý zázrak, že se ho podařilo realizovat
Model Zdoňov je projekt, který navrací vodu do krajiny v okolí obce Zdoňov na Broumovsku. Jeho cílem je obnotvit hydrologický režim krajiny pomocí všech dostupných opatření – obnovy vodních toků a mokřadů, obnovy či zhotovení rybníčků, tůní, zvýšení podílu stromů a keřů ve volné krajině včetně návrhu nových lesů. Jeho autorem je spolek Živá voda vedený Jiřím Malíkem. Model Zdoňov se dostal mezi šest nejlepších projektů, z nichž se vybírala takzvaná vodní Nobelova cenu – Stockholm Water Prize, která oceňuje projekty přispívající k ochraně světových vodních zdrojů. V současnosti je hotová studie proveditelnosti projektu. Protože modelových řešení vzniká více, přijala iniciativa jméno Živá krajina. Jejím výsledkem by měl být mimo jiné Krajinný plán ČR - podklad pro komplexní renovaci krajiny a adaptaci na klimatickou změnu.Zajímalo nás, jak projekt vnímá česká odborná veřejnost a jaký potenciál v něm vidí.
Podobné projekty realizované z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) jsou spíše výjimečné a to zejména kvůli velmi restriktivnímu nastavení operačního programu, který vyřazuje velké množství subjektů (např. obce) a současně vyžaduje vysokou míru kofinancování. To považuji u projektů řešící problematiku životního prostředí za obrovskou bariéru. Je tedy nutné akcelerovat čerpání prostředků z OPŽP, ale sebelépe nastavený dotační program nedokáže vyřešit problémy české krajiny.
Přečtěte si také |
Jiří Malík: Dost bylo „hloupé“ krajiny“. Model Zdoňov, Amálie a další chytré krajinyVelkou roli v celém procesu hrají i komplexní pozemkové úpravy, při jejichž realizaci se lze projektem Zdoňov inspirovat. V neposlední řadě je třeba nasměrovat tímto směrem i zdroje ze společné zemědělské politiky EU. Příslibem jsou připravovaná ekoschémata, ta by měla hospodářům nabídnout veřejné peníze za produkci veřejných statků. V české realitě bude nicméně nezbytné dobře ohlídat jejich nastavení, aby neskončila jako greening v minulém programovém období.
Kombinace těchto tří administrativně-dotačních přístupů by mohla projektům inspirovaným modelem Zdoňov, respektive české krajině do budoucna velmi pomoci.
Mám-li se vyjádřit k modelu Zdoňov konkrétně, pak v kontextu výše zmíněného považuji za malý zázrak, že se podařil realizovat - chtělo by se říci úřadům navzdory.
Zdoňov ukazuje, že potenciál české krajiny zadržovat vodu leží zcela jinde než v betonu, nemluvě o posílení biodiverzity, krajinného rázu a prevence eroze. Panu Malíkovi držíme palce a jsme připraveni s ním nadále spolupracovat a pomáhat jemu i jeho následovníkům v odstraňování byrokratických bariér.
Další názory na zdoňovský projekt
Ředitel odboru vodohospodářských staveb a a činností Státního pozemkového úřadu Milan Rybka okomentoval projekt v textu Při úpravách krajiny je třeba mít na paměti vlastnické vztahy.
Krajinářská architektka Klára Salzmann se pro nás vyjádřila, že Jiří Malík je se svým modelem Zdoňov rychlejší než stát.Hydrobiolog Jindřich Duras popsal projekt z týmu Jiřího Malíka v článku Model Zdoňov - projekt malý rozsahem a velký významem.
Kateřina Černý Pixová z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze do debaty přispěla komentářem Zadržet vodu v krajině? Cíl, který se bude potýkat s mnoha úskalími na Zdoňovsku i jinde.
Ministr životního prostředí Richard Brabec ve svém komentáři reagoval kromě samotného projektu i na předchozí komentář Dany Balcarové: Reakce na vyjádření paní poslankyně Balcarové k modelu Zdoňov .
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (128)
Miroslav Vinkler
7.8.2020 06:30Nejen proto, že si ji plně zaslouží, ale také proto, aby se českým byrokratům na MŽP a MZe ČR včetně jejich monistrů otevřely oči . A tak došlo k tomu, že bude uplatněn plošně po celé ČR.
Zde si dovoluji upozornit, že Ing.Malím projektové know-how nabídl zdarma ČR. Výsledek - hluboký nezájem státní správy.
To je realistický obrázek naší společnosti. Na kdejakou kravinu tečou miliony ze státní kasy ( inkluze, genderové projekty,multi-kulti obohacování apod.) , ale na veskrze prospěšné věci prostředky nevybývají.
Pavel Hanzl
7.8.2020 09:06 Reaguje na Miroslav VinklerNejvětší dotace (v řádu jednotek miliard) jdou do aktivního ničení krajiny i tím celého životního prostředí pomocí průmyslového zemědělství.
To prakticky ovládá firma Agrofert, která se ovšem chlubí miliardovými zisky.
Já si tu někdy připadám jak u blbých na dvorku.
Jiří Daneš
7.8.2020 11:23 Reaguje na Miroslav VinklerJiří Daneš
7.8.2020 11:35 Reaguje na Jiří DanešPavel Hanzl
7.8.2020 11:50 Reaguje na Jiří DanešPokd by tam přišel někdo progresivní, zvedl by mandle i dost děsivě líného ouřednického stavu.
Jenže to nehrozí, prohráváme hybridní válku a ta tohle blokuje celkem spolehlivě.
Lukáš Kašpárek
7.8.2020 07:36Vláda má jiné úmysly s tématem vody a to je zneužití tohoto tématu k páchání prasáren typu přehrady, různé kanály a podobné vlhké sny některých postkomunistických hovad jako je Zeman....
Když tedy někdo přijde s tím, že voda v krajině se dá řešit takto, tak si prostě neumějí představit jak by na tom korumpovali a dohazovali kšefty svým chráněncům, a tak to nechtějí podporovat a doufají, že to po nich lidé nebudou vyžadovat..... na vládu s řešením jako je Model Zdoňov tlačí spoustu institucí, vědců, odborníků atd., ale vládu by donutilo řešit téma vody tímto vhodným způsobem až když by to od ní vyžadovali její potenciální voliči....
Máme populistickou vládu, která nedělá nic dobře, pokud se to po ní vyloženě nevyžaduje....
Tak co voliči? Budeme vyžadovat dobré věci, nebo se spokojíme s tím, být jen loutky populistů jako je Babiš nebo Zeman a budeme sloužit dosažení jejich sobeckých a nestoudných zájmů namísto zájmů všech v ČR? Je to jen na nás.....
Pavel Karel
7.8.2020 08:59 Reaguje na Lukáš KašpárekA) sem patří zemští škůdci pouštějící rozpočtu žilou a zmenšující tak balík peněz, využitelný na rozvoj naší země (Babiš, Zeman, Sobotka, Gross
B) Klausova privatizace, Klausova amnestie privatizátorů, Topolánkova velká fotovoltaická loupež a deregulace nájemného, Nečasovo-Kalouskova superhrubá mzda, DPH a penzijní privatizace + Pospíšilův NOZ....a u všech vlád tristní poměr kvality a ceny u liniových staveb...
Lukáš Kašpárek
7.8.2020 09:34 Reaguje na Pavel KarelPak samozřejmě nikdy v polistopadové historii ČR nebyl nikdo ve vrcholné pozici v takovém střetu zájmů jako Babiš, pro kterého je ČR a jeho občané jen nástroj pro vlastní obohacení a který používá stát a jeho složky pro vlastní podnikání.... to je prostě nehoráznost!
Na tohle si nikdo před těmito hovady ani nedovolil pomyslet, ale Babiš se Zemanem v zádech se vyloženě nebojí zkoušet kam až se dá při obhajobě vlastních zájmů zajít....
Stává se z nás opravdu oligarchát s tím, že si na tyto zločince netroufne už ani nejvyšší státní zástupce, který řekne, že je někdo gauner ve střetu zájmů, ale že to nebude řešit....
Babiš už tak prorostl do státní správy a různých zájmových skupin, že už se stává neotřesitelným a vypadá to, že pro něho už zákony opravdu přestávají platit....
Tady už pomůže jen EU, která mu může zastavit kohoutek z dotací EU....
Toto tu ještě nikdy nebylo.......
Někteří lidé tvrdí, že politici jsou všichni stejní šmejdi.... to ale podle mě není pravda... jsou mezi nimi propastné rozdíly! Nikdo z nich není svatý, ale to co předvádí současná vláda je prostě výsměch všem zásadám právního státu a všem občanům!
Pavel Hanzl
7.8.2020 15:38 Reaguje na Pavel KarelV 90. letech jsme byli ale premianti z Nových zemí jen naše HDP šlo do konce století na dvojnásobek.
Klaus amnestoval lidi, kteří byli stíhání déle, než 8 let, což je neschopnost justice. Ale řešit to amnestiií bylo špatně. Kdyby to neudělal, stalo by se co? Ti lidé by byli stíále stíháni, stále s výsledkem nula.
Žádná "Topolánkova fotoloupež" se nikdy nekonala, ten klíčový zákon přijala ČSSD s podporou KSČM a US v roce 2005, celá ODS byla kompletně proti.
A tak to máte se vším, prostě jste obětí demagogů......
Jiří Daneš
7.8.2020 16:31 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.8.2020 18:15 Reaguje na Jiří DanešUžil jsem si toho dost, když to řachlo, bylo mi 35 let.
Jen nevím, za jiný konec jsme to tehdy měli vzít, všichni silně kritizují a NIKDO NIKDY nenavrhl jiný, lepší a především realizovatelný scénář.
Ale na přelomu století byla země k nepoznání, ten pokrok ve všech sférách byl skutečně obrovský.
To na nějaký "špatný konec" skutečně nevypadá.
Ovšem daň byla vysoká, to je ale vždycky.
Jenže my jsme prokoučovali pokračování a především současnost. Ale to je jiný příběh.
Tomáš Steinberger
7.8.2020 08:52 Reaguje na Tomáš SteinbergerPavel Hanzl
7.8.2020 09:19Tohle by se mělo dělat především na Jižní Moravě (méně, než 500 mm srážek) nebo v jiných daleko sušších oblastech. Jenže nelze. Osud mokřadu Tály u Uherčic se tu taky probíral.
Lukáš Kašpárek
7.8.2020 09:49 Reaguje na Pavel HanzlModel Zdoňov se dá aplikovat téměř na celou plochu ČR a všude bude mít zhruba stejný procentuální potenciál zlepšení.
Navíc tyto změny v krajině pomohou i s navýšením mm srážek v oblasti, protože pomohou nastartovat malý vodní cyklus...
Pozitiv takto opravené krajiny je opravdu mnoho se nedá se říct, že jde jen o vodu....
Pavel Hanzl
7.8.2020 10:41 Reaguje na Lukáš KašpárekTam by se musel aplikovat asi velmi podobný postup, ovšem s rozdílným výsledkem.
Lukáš Kašpárek
7.8.2020 12:03 Reaguje na Pavel HanzlJde ale i o to, že v příhraničních oblastech zůstala aspoň nějaká krajina relativně přirozená (jsou tam i lesy, je tam dost lučních porostů atd.), ale jižní Morava je stejně jako například Haná fatálně znepřírodněná (velké lány polí, šílená eroze půdy, velice málo lesů a lučních porostů, které mohou sloužit k živení malého vodního cyklu, svedení vody například v oblasti Pálavy do "vany uprostřed pouště" v podobě Nových mlýnů) a tak je tam situace horší hodně právě proto.
Kdyby byla jižní Morava více přirozená a bylo tam více možností evapotranspirace, tak by se zde živil malý vodní cyklus a bylo by tam tak více mlh, drobných častých deštíků, atd.).
Každopádně jistě jsou mezi těmito oblastmi rozdíly a je třeba takové modelové situace přizpůsobovat danému místu a jeho přirozeným podmínkám.
To by nám všem ale lépe vysvětlil pan Malík....
Gusta Pražák
7.8.2020 14:57 Reaguje na Lukáš KašpárekJiří Daneš
7.8.2020 16:38 Reaguje na Gusta PražákMáme prostě, místo právního státu, stát právnický, jak na to poukazuje exdisident, který se velmi angažoval za zrušení komunistického režimu, Jan Urban.
Pavel Hanzl
7.8.2020 17:03 Reaguje na Jiří DanešPokud by byl právnický Babiš by byl souzen v možná více než desítce procesů.
Jiří Svoboda
7.8.2020 12:10 Reaguje na Lukáš KašpárekVy asi vůbec nechápete základní limit takovýchto projektů: Spotřebují mnohem více vody než na jejich plochu naprší. Musejí tedy "parazitovat" na svém okolí. Pokud bude Zdoňovů příliš mnoho, negativně se to projeví v okolí a i samy Zdoňovy přestanou pořádně fungovat. Očekávám, že se najde dost nechápavců, kterým takové sdělení nebude vyhovovat, ale zákon zachování hmoty (vody) nelze očůrat.
Zdoňov je prostě jedna vyzobnutá třešnička, kterých není k vyzobnutí neomezený počet.
Karel Zvářal
7.8.2020 13:01 Reaguje na Jiří SvobodaMiroslav Vinkler
7.8.2020 13:31 Reaguje na Karel ZvářalVýše uvedený přispěvatel J.S. vůbec nechápe význam vody v krajině ani to, že lze kultivovaným způsobem vytvářet zdravou a odolnou krajinu vůči epizodám sucha.
vaber
7.8.2020 17:28 Reaguje na Miroslav Vinklerco je světoborného udělat rybníky tam kde hodně prší ,kdysi dávno udělali rybníky v JČ proto ,že se krajina na nic moc nehodila, byla mokrá ,když nebude voda jak v plzeňském Boleváku, budou rybníky vytvořené na suchém místě také suché a nebo naopak po deštích se protrhnou hráze a co je pod nimi?
Piráti si honí politické preference i na Ekolistu
Karel Zvářal
7.8.2020 17:58 Reaguje na vabervaber
8.8.2020 08:40 Reaguje na Karel Zvářala proti rybám nic nemám,
blábolů je v Ekolistu přehršel, takže to sem docela patří
Jiří Svoboda
8.8.2020 20:15 Reaguje na Miroslav VinklerJiří S
8.8.2020 09:34 Reaguje na Karel ZvářalJiří S
8.8.2020 09:34 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
8.8.2020 10:16 Reaguje na Jiří SJiří Svoboda
8.8.2020 20:13 Reaguje na Karel ZvářalJá pouze a říkám, že tyto vodní objekty vypaří mnohem více vody, než kolik na jejich plochu naprší, tudíž takový přístup nelze na celou plochu ČR rozšířit a pokud tu máme takové snílky, tak je třeba je lehce přizemnit.
Já nenám nic proti jihočeským rybníkům či podpálaví. To je příměřené nakládání s vodou v rámci místních příznivých podmínek - to se mi jen snažíte něco podsunout.
Karel Zvářal
9.8.2020 07:28 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
9.8.2020 19:37 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
9.8.2020 19:49 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
10.8.2020 09:52 Reaguje na Karel ZvářalJan Škrdla
8.8.2020 21:22 Reaguje na Karel ZvářalPavel Hanzl
7.8.2020 15:29 Reaguje na Jiří SvobodaVždyť ten projekt je jen o tom, že se voda, která na určité území naprší, tak se na něm zdrží, než odteče řekou pryč.
Tohle se dá udělat úplně všude. V sušších oblastech by takových mokřadů bylo proste daleko méně a v létě by spíš vysychaly.
Masivní aplikací těchto metod by se pouze snížily průtoky našich řek v mokrých obdobích, nic jiného.
Jiří Svoboda
8.8.2020 20:27 Reaguje na Pavel HanzlA v suchých obdobích by v řekách neteklo nic. Takto holt myslí nadšenci, kteří nejsou schopni dovodit důsledky.
V místech, kde málo prší, je třeba vodu hlavně zasakovat a co nejméně odpařovat. Hlavně tímto směrem by se ČR měla vydat.
Karel Zvářal
9.8.2020 19:51 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
10.8.2020 10:05 Reaguje na Karel ZvářalCopak nad jižními Čechami s rybníky je více srážek než nad jinými kraji podobně vysoko s minimem vodních ploch?
Pokud bude Zdoňovů v ČR desítky tisíc, nebude na jejich naplnění dost srážkové vody a třeba půl roku jich bude většina vyschlých. Jestli toto je cílem, nevím, spíše nikoliv.
Pavel Hanzl
9.8.2020 20:29 Reaguje na Jiří SvobodaPokud tu vodu někde zadrží (a tím zasakuje) tak při deštích jde do řeky vody méně a když neprší se uvlňuje, teče více a když je sucho stejně nikde neteče skoro nic, ale i tak to řeku trošku polepší.
Celkově ale vody za hranice odteče rozhodně méně.
Karel Zvářal
9.8.2020 20:45 Reaguje na Pavel HanzlJiří Svoboda
10.8.2020 10:22 Reaguje na Karel ZvářalMůže se totiž klidně stát, že naděláme spoustu opatření na zadržení vody v krajině typu velký výpar malý zásak, pak se klimatická změna a nárůst sucha ještě zvýší a řeky budou úplně vysychat.
Jiří Svoboda
10.8.2020 10:16 Reaguje na Pavel HanzlJde o to, jestli když tato opatření budu stále navyšovat, nakonec za hranice nepoteče vůbec nic. Potřebujeme co nejvíce zasakovat a odpar z vodních ploch je, při nedostatku srážek, víceméně nežádoucí. Mám obavu, že Zdoňovy nemají poměr zásak/výpar příliš příznivý.
Ale opakuji, nic nemám proti těmto projektům, jen varuji před tím, považovat mnohonásobnou multiplikaci takových projektů za spásné řešení.
Jindřich Duras
10.8.2020 16:50 Reaguje na Jiří SvobodaJo a vodu zasakovat bez zadržení nějakou formou (rybník, mokřad) moc nejde...tedy pokud nenaděláte svejly...
Jiří Svoboda
10.8.2020 20:21 Reaguje na Jindřich DurasTo měření je zjevně jasně vypovídající a proti tomu nelze nic namítat.
Je samozřejmě otázka, zda to povodí s lesy a rybníky a vegetací nezačne časem, až se klimatická změna prohloubí, strádat a ty lesy, kvůli vyčerpání zemních vod, značně neprořídnou a rybníčky občas nevyschnou. Samozřejmě i ta pole pak budou velmi strádat. Tam ale zemní voda nebude tak ubývat, protože ji nebudou stromy z hloubky vytahovat a odpařovat.
Ten příklad je z jaké nadmořské výšky a kolik je tam ročních srážek? Je tedy otázka, zda jde o reprezentativní příklad aplikovantelný na celou ČR. To koneckonců Zdoňov, s poměrně vysokými srážkovými úhrny v povodí, také není.
My potřebujeme i tu zemedělskou půdu a širé nepodmočené lány jsou a budou potřeba k efektivní produkci potravin.
Ty vaše případy, které srovnáváte jsou tak trochu nesrovnatelné, protože každý plní jinou společenskou úlohu. Každopádně přemýšlet, jak v zemědělství co nejlépe s vodou hospodařit, je na místě.
Jindřich Duras
10.8.2020 21:16 Reaguje na Jiří SvobodaVelmi podobný příklad mám z povodí Máchova jezera: Břehyňský p. je ten, kde teče pořád dost vody a Robečský p. je ten s málem vody. Situaci tam komplikují rybníky na obou stranách, ale přesto jsem tam zažíval při měření značné překvapení - navíc průtoky dle ČHMÚ byly odvozeny pro obě povodí stejné...
K tomu Rakovnicku - tam se jedná o krajinu s nízkými srážkami a se zvýšenou teplotou, je jedna z nejsušších u nás - takže jakýsi předobraz toho, jak by to mohlo vypadat postupně i jinde - a přesto to docela funguje, myslím.
Jiří Svoboda
11.8.2020 10:45 Reaguje na Jindřich DurasJindřich Duras
11.8.2020 11:01 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
11.8.2020 14:09 Reaguje na Jindřich DurasJindřich Duras
12.8.2020 09:33 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
12.8.2020 12:18 Reaguje na Jindřich DurasBohužel, mocné zájmové skupiny jsou velkým nebezpečím.
Jindřich Duras
10.8.2020 16:40 Reaguje na Jiří Svoboda1/ Zadržením vody a zpomalením jejího povrchového odtoku se napomůže infiltraci vody do podzemí, kde se už voda nevypařuje.
2/ Opatření typu Zdoňov znamenají především vyrovnané odtoky během roku či let, což zase znamená potenciál ke sníženému odtoku vody za silných srážkoodtokových událostí = větší zásoba vody pro období sucha
3/ Evapotranspirace znamená i ochlazení okolí = snížení dalšího výparu = zvýšení objemu horizontálních srážek. jeden Zdoňov klima v ČR neochladí, to je jasné, ale právě proto je třeba mít takových krajin víc
4/ Jednoduchá hydrologická úvaha cílená na množství vody v řece není úplně optimální. Cílem přece není řešit hlavně hydrologické sucho, tedy vodu v řece, ale sucho komplexně v celé krajině (jakož i povodně), kde potřebujeme vodu, aby ta krajina fungovala.
5/ Docela by mě zajímalo, zda považujete současnou krajinu se systematickou drenáží, půdami se sníženou schopností zadržovat vodu, s regulovanými vodními toky (včetně zahloubení), co odvádějí vodu rychle pryč, a s velkými půdními bloky...jestli tuto krajinu tedy považujete za správnou? A pokud ne, jak byste ji navrhoval vylepšit?
No to jen tak.
Jiří Svoboda
10.8.2020 21:10 Reaguje na Jindřich Duras2/ Je otázka, jak moc vody "navíc" může Zdoňov vůbec zadržet (já to nestudoval). Pokud málo, je to jako protipovodňové opatření k ničemu. Z plánku to vypadá, že výška hladin rybníků nemůže kolísat, aby zadržela přívalové srážky. Naopak, vlhká půda již nic nevcucne.
3/ Pokud je vody dost, jistě je z lokálního hlediska příjemné odparem chladit. Při vyšší vlhkosti se ale horko hůře snáší (dříve nastává vlhké pocení) a zvýšená vodní pára ve vzduchu navyšuje lokálně skleníkový jev (méně tepla se vyzáří). Nejlepší řešení je maximální vsak a život pod korunami stromů.
4/ Jen opakuji: Nejlepší řešení je maximální vsak a život pod korunami stromů.
5/ Drenáže fungují jen tehdy, když je hladina podzemních vod do 1m. Drenáže se tedy časem samy vyřadí. Půdy se sníženou schopností zadržovat vodu - tady mohu mávat kouzelným proutkem až do zblbnutí a nic nezmůžu. Mohu orat po vrstevnici pásovými traktory, zeleně hnojit, zapracovávat hnůj a neodvážet slámu... Regulované vodní toky byla chyba, ale co s tím nevím. Meandrující potok s rozlivovými opatřeními v intravilánu obce jistě není to správné, majitelé pozemků, kam se jim voda jednou za rok rozleje, také nebudou nadšeni. Je to o domluvě a kompromisu, nikoliv o nalajnovaném řešení. Velké půdní bloky umožňují zemědělskou velkovýrobu a ta je jistě důležitá. Zase je to o hledání kompromisu.
Rád jsem vám odpověděl, byť, jak jste sám poznal, v mnohém neznám optimální řešení. Proto mne iritují ti, co jsou si v takto komplikovaných problémech "jisti".
Jindřich Duras
10.8.2020 21:33 Reaguje na Jiří Svoboda1/ Podzemní vodou jsem myslel tu hlubokou, kterou je třeba mít ve studních a protékající krajinou, aby někde vyvěrala a pak i živila potoky a tak. Ale jinak souhlas, to určitě. Teda kromě vašeho náhledu na zelené střechy - napsal jsem k tomu někde níže.
2/ Tůně jsou prostě tůně, rybníky by retenční prostor mít měly (k nastoupání za povodně). Taky nevím, kolik vody Zdoňov zadrží "navíc" (asi jak kdy a tak), ale i tak je ten význam obrovský, protože všechno začíná právě v těch mikropovodích = tam je třeba napřít své úsilí a dostat z každého maximum (spíš optimum :o)!).
3/ Aj tak možno
4/ To ano, ale vše má svůj potenciál a svou kapacitu a využitelnost. Právě proto musíme ta opatření kombinovat. Jinak bude řešení vždy polovičaté a neefektivní.
5/ Bacha, drenáže fungují i při nízké hladině podzemní vody - když více zaprší => odvedou vodu, co se měla dostat hlouběji. A k drenáži se ta srážková voda dostane tzv. preferenčními drahami (snad jsem ten termín nezkomolil), tedy nikoli poctivým zasakováním, ale po prasklinách => odvádějí vodu, přestože by jakoby ani neměly. Struktura půdy je na dlouhé vyprávění, doporučuji na youtube přednášky dr. Záhory. Intravilán je o citlivosti, ale ve volné krajině je většina dráhy vodních toků => tam je příležitostí spousta.
Mrkněte na FB skupinu: ekosystems eu, tam se tyhle věci probírají a je tam řada zajímavých postů a názorů.
Jiří Svoboda
11.8.2020 09:52 Reaguje na Jindřich Duras4/ To se shodneme a proto brojím proti jednomu univerzálnímu řešení.
5/ To nemohu posoudit. Drenáže jsou 15 m od sebe a mé zkušenosti jsou takové, že se existující kanál spíše ucpe než nový vytvoří. Hádat se určitě nebudu.
Jindřich Duras
11.8.2020 11:04 Reaguje na Jiří Svoboda5/ Ty preferenční dráhy jsou od povrchu dolů. Jinak spusta lidí měla optimismus, že staré drenáže prostě přestanou fungovat a bude pokoj. Někde ano, ale častěji je to tak, že třeba ucpete trubku a voda teče obsypem těch trubek. Obecná tvrzení jsou ošemetná, situace jsou každá jiná.
Jiří Svoboda
11.8.2020 14:19 Reaguje na Jindřich DurasTady bych bral jako autoritu pana Kvítka.
Jindřich Duras
12.8.2020 09:36 Reaguje na Jiří SvobodaJojo, prof. Kvítek je autorita, zejména v navrhování technických opatřeních na zemědělských půdách...
Jiří Svoboda
12.8.2020 12:31 Reaguje na Jindřich DurasPetr Šrámek
13.8.2020 21:31 Reaguje na Jiří SvobodaLukáš Kašpárek
7.8.2020 09:55 Reaguje na Pavel HanzlHlavně se nechce vládě chystat v ČR takové podmínky (legislativa, instrukce dotčeným úřadům, atd.), které by vznik takto opravené krajiny podporovaly.....
Hlavní příslovečná žába na prameni je Babiš a jeho banda šmejdů zvaná vláda ČR.....
Jarda Vesničan
7.8.2020 14:07 Reaguje na Lukáš KašpárekMarcela Jezberová
11.8.2020 10:38 Reaguje na Jarda VesničanJindřich Duras
10.8.2020 15:40 Reaguje na Pavel HanzlTeď se bude testovat replikovatelnost do jiných lokalit, tak uvidíme.
Gusta Pražák
7.8.2020 14:56Pavel Hanzl
7.8.2020 15:22 Reaguje na Gusta PražákProblém je v tom, že pro pana Babiše nepřestvá právo platit, pro něho neplatilo nikdy.
Určitě znáte jeho portfolio podvodů, korupcí, tunelů, poškozování cizího majetku (sedlák Rada), ATD. ATD. které jsou všeobecně známé a bylo taky na něho podána celá řada trestních oznámení. Jeho tunely na EU dotace opakovaně řešil OLAF i audity přímo EK a stalo Se co?
K žádnému soudu se to nikdy nedostalo, jen úplně primitivní podvod s Čapím hnízdem se "řeší" už asi 8 let S výsledkem ABSOLUTNÍ NULA.
Šarochizace justice je už v takovém stavu, že tento člověk je zcela nad zákonem a má z nás jen čurinu, že ho pořád volíme. Blbší bandu koblih niko nikdy neviděl.
Jiří Daneš
7.8.2020 16:55 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.8.2020 18:06 Reaguje na Jiří DanešA tím, že vše probíhlo v Čechách (jinde by to nebylo asi o moc lepší), tak celý proces byl zatížen šmelinářstvím, korupcí, podvody, tunelováním atd. atd. prostě čecháčkovstvím.
Ale problém nebyl v tom procesu samotném, ten byl velmi úspěšný, ale v dezinformační válce, které jsme stále vystaveni.
Karel Zvářal
7.8.2020 18:34 Reaguje na Pavel HanzlJá tak lehce dezinformační kampani (válce) nepodléhám, pro mě stokrát opakovaná lež se nastane pravdou. Babiš byl dravec, který využil příležitosti jako nikdo jiný. Proto je tam, kde ho máme. I s jeho chybami. Ale kdo je čistý???
Pavel Hanzl
7.8.2020 18:49 Reaguje na Karel ZvářalDobrým počinem považuji působení ministra Luxe, který chtěl obnovit selský stav a dotoval pouze "údržbu krajiny", nikoliv chemicky vyhoněnou produkci. Jenže jak to dopadlo?
Karel Zvářal
7.8.2020 18:53 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.8.2020 20:03 Reaguje na Karel ZvářalStačí, když si necháme nakecat, že ten Západ je nějako "out". To nám nakecávali komunisti vždycky, jenže za nich jim nikdo nevěřil.
Jan Šimůnek
8.8.2020 06:58 Reaguje na Pavel HanzlA jedním z prostředků likvidace ekonomiky nových zemí EU je i ekologie. Německo má, vzhledem k velikosti svého území jen asi 1/5 území zdevastovaného projektem Natura 2000 oproti nám. Zdevastovaného proto, že je tam drasticky omezena jakákoli pozitivní ekonomická činnost, od zemědělství, přes průmysl až po služby. Němci placení chovatelé kůrovce likvidují v německém zájmu českou část Šumavy, protože ta jinak byla (vzhledem k lepším přírodním podmínkám a nižším cenám) nepříjemnou konkurencí turistických center v Německu.
Jindřich Duras
10.8.2020 16:52 Reaguje na Jan ŠimůnekJiří Daneš
7.8.2020 16:42 Reaguje na Gusta PražákMáme prostě, místo právního státu, stát právnický, jak na to poukazuje exdisident, který se velmi angažoval za zrušení komunistického režimu, Jan Urban.
Petr Blažek
7.8.2020 18:28To že je méně vody je způsobeno vyšší průměrnou teplotou a následně vyšším odparem vody z přírody. Takové ty řeči, že když tam bude více stromů, že se podpoří malý vodní cyklus je úplný nesmysl. Malému vodnímu cyklu by mělo být úplně jedno jestli se voda vypaří ze stromů nebo například ze řepky. Voda jako voda. Tady se vyhazují ročně miliardy na boj s přírodou. S přírodou se nedá bojovat, my se můžeme pouze přizpůsobit. Dochází ke změně klimatu k oteplování, sám nevím co budeme sít za dvacet let a jaké budou výnosy. Ale určitě vím že to nezachrání nějaké polní cesty (které ani nejsou cesty, ale jsou to cyklostezky) a pár stromů. Strom není perpetum mobile na vodu, naopak aby mohl růst musí si vodu brát i z větších hloubek, což znamená že ano parazituje na okolí. Jestliže bude oteplování pokračovat tak to bohužel většina našich současných stromů neustojí. Tak jako ubývá voda ve studních tak ubývá voda stromům. Strom sice okolo sebe dělá relativní chládek ale je to na úkor obrovské spotřeby vody a pokud bude průměr srážek stejný a odpar čím dál tím vyšší tak musí uschnout.Příroda si samozřejmě časem poradí začnou tu růst jiné stromy nebo kultury které si dokáží se zvyšující se teplotou poradit, ale určitě to nebudou stromy, které tady rostli před sto lety za úplně jiných klimatických podmínek.
Pavel Hanzl
7.8.2020 18:35 Reaguje na Petr BlažekPavel Hanzl
7.8.2020 18:39 Reaguje na Petr BlažekKarel Zvářal
7.8.2020 18:43 Reaguje na Pavel HanzlKarel Zvářal
8.8.2020 08:01 Reaguje na pavel peregrinTak jako se investuje do zelených střech, je třeba mít "věčně" zelená pole. Obnažená hlína v letních vedrech nedělá dobrotu, to svést na místní kopec může jen ... A ta stromořadí v polích ten efekt tepelných plání umenšují, bylo to tu několikrát na termokameře.
pavel peregrin
8.8.2020 09:13 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
8.8.2020 10:06 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
8.8.2020 12:33 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
8.8.2020 13:20 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
8.8.2020 19:13 Reaguje na Karel ZvářalJiří Svoboda
11.8.2020 11:55 Reaguje na pavel peregrinKarel Zvářal
8.8.2020 11:50 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
8.8.2020 12:30 Reaguje na Karel Zvářalpavel peregrin
8.8.2020 19:15 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
9.8.2020 17:05 Reaguje na pavel peregrinNepochybně, absence pokory je to, co nás jednou zničí.
pavel peregrin
9.8.2020 22:17 Reaguje na Karel ZvářalJiří Svoboda
8.8.2020 20:42 Reaguje na Karel ZvářalJindřich Duras
10.8.2020 16:55 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
11.8.2020 09:39 Reaguje na Jindřich DurasJana Drápalová v Novém Lískovci v Brně vytvořila jakési jezírko z dešťové vody ze střech paneláků. Samozřejmě byl projekt strašně drahý.
Nechápu to "hospodaření" zelených střech s vodou. Pak každá kaluž, která se odpaří, také hospodaří s vodou.
Jindřich Duras
11.8.2020 11:15 Reaguje na Jiří SvobodaJo, to Brno jsem navštívil. Víte, tyhle projekty jsou "drahé". Jenže dosavadní laciná řešení vedla do průšvihu (eufemismus) a asi si budeme muset v hlavách přemyslet, co je vlastně v důsledku drahé a co nikoli (systém když ušetřím na materiálu střechy, holt mi poteče do domu a bude to stát další peníze). To je proces, co nás nemine, ale nikomu se do něj nechce, protože zahrnovat voliče laciným zbožím je prostě v kurzu.
Jo, i kaluž hospodaří s vodou :). Ale má malý objem, tedy malou retenci a namočí si lidi boty :o).
Prostě chce to vhodný mix opatření specifický pro každou lokalitu. A někde bude asi lepší střechu zaizolovat polystyrenem a natřít stříbřenkou. Jinde bude fajn mít na střeše zahrádku či odpočinkové místo zároveň s termoizolací tím souvrstvím. A všude bude fajn, že nenechám odtéct tu vodu do kanálu, viz výše.
(Třeba z Třeboně tečou srajdy z odlehčované kanalizace už při srážkách kolem 2 mm za hodinu a při delším dešti už při 1 mm za hodinu. Mám i řadu dalších příkladů)
Jiří Svoboda
11.8.2020 16:45 Reaguje na Jindřich DurasMyslím, že mám mnohem vyhraněnější žebříček správnosti řešení, kde dominuje jednoduchost, efektivnost, blbuvzdornost, trvanlivost i cena jako důležité parametry, než Vy. Ale to nebrání si věci vyříkávat.
Jindřich Duras
12.8.2020 10:01 Reaguje na Jiří SvobodaAle jo, já ctím taky ta kritéria správnosti řešení, co jste vyjmenoval. Jen musíme ty náklady vidět všechny. Tak třeba v Plzni se začala budovat podzemní retenční nádrž na odpadní vodu, aby zpomalila odtok za deště (= opatření na již nevyužitelnou a vyhazovanou VODU) za 130 M. Další už jsou hotové a stejně za deště valí sračky do řeky tak, že ve 2018 uhynulo skoro 5 tun ryb. Tak mně těch 130 M zas nepřijde, že by vašim kritériím vyhovovalo.
Jiří Svoboda
12.8.2020 12:56 Reaguje na Jindřich DurasVámi zmiňovaných 20 mm za 2-3 hodiny zelená střecha pohltí a nic neodteče svodem do akumulační nádrže pro další využití či se nevsákne. Zelená střecha je v takových případech jednoznačně kontraproduktivní a měla by být v kombinaci s retenční nádrží a vsakovacím opatřením zakázána a nikoliv dotována.
Když je masivní přívalový liják, zelená střecha téměř nepomůže, kdežto třeba dvojnásobně dimenzovaná retenční nádrž či vsak ano.
Nevyhazujme tedy peníze za zelené střechy, dávejme je na retenci a vsak.
Váš plzeňský příklad je jakési řešení existujícího nedobrého stavu, kde stejnak zelené střechy asi nelze uplatnit. Vy v podstatě nejste schopen najít jediný příklad rozumného využití zelené střechy. To mne těší!
Jan Škrdla
8.8.2020 21:17 Reaguje na Petr BlažekDocela dost, jestli ne nejvíce bojuje s přírodou právě intenzivní zemědělství.
Strom a řepka, to srovnáváte trochu nesrovnatelné, každý se chová jinak, jednak množství transpirované vody, ale také délkou vegetace. Liniový porost stromů působí také jako větrolam, zabraňující erozi, a za jistých podmínek i vysušování.
Těžko říct, jak bude za 50 let. Co se týká druhů, těžko se bude ve volné krajině ve velkém vysazovat smrk a borovice. A ve středomoří také rostou stromy.
Jindřich Duras
10.8.2020 16:57 Reaguje na Petr BlažekJan Šimůnek
7.8.2020 20:38Neměla by být legislativa nastavena, nebo přenastavena (v souvislosti se společenskou potřebou podobných projektů) tak, aby na realizaci takového projektu nedosáhly jen naprosto výjimečné (a řekněme si to upřímně, poněkud excentrické, ale v pozitivním smyslu, osobnosti), ale aby se podobné projekty dařilo realizovat i lidem veskrze normálním a průměrným?
A aby se o podobných projektech nemluvilo jako o peříčku bílé vrány, ale jako o něčem, co je standard v péči o krajinu?
Jan Šimůnek
8.8.2020 12:08 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
8.8.2020 18:09 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
9.8.2020 16:30 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.8.2020 20:47 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
11.8.2020 09:08 Reaguje na Pavel HanzlJindřich Duras
10.8.2020 17:01 Reaguje na Jan ŠimůnekZ onoho Brusele, který vám tak leží v žaludku, například pocházejí grantové programy na ekologická témata a mimo jiné i na zlepšení vodního režimu v krajině. jenže my ty peníze nedokážeme vyčerpat dílem pro neschopnost a přetrvávající staré myšlenkové vzorce, dílem proto, že bychom musel sáhnout do sektoru zemědělství.
Ostatně, zajeďte se podívat někam do zemí EU (tedy, mimo ty nové :o)!) a budete zírat.
Chápu, že je třeba mít nějakého vnějšího nepřítele, co za všechno může, ale specielně tady jste hodně vedle, to mi věřte.
Jan Šimůnek
11.8.2020 09:23 Reaguje na Jindřich DurasTrochu podobné je to i s tou EU: Vše, co dělá, dělá ve svůj vlastní prospěch (= prospěch původní E12) a je jí absolutně šumafu, jestli to pro nás bude prospěch, nebo naopak škoda.
A pokud se týká toho "neumění čerpat dotace": Pravidla jsou nastavena tak složitě, že prakticky není možné dotace získat bez poradenských firem (většinou vlastněnými nebo spoluvlastněnými bývalými EUropolitiky), které za "konzultace" dostanou kolem 10 % ze získaných peněz. Prostě taková "malá domů".
A velice často musíte (je to podmínkou přidělení dotací) v rámci projektu používat firmy z E12 (nebo jejich české pobočky) a materiál odtamtud, přestože vše by se dalo pořídit podstatně levněji z našich zdrojů. Mnohdy je rozdíl na takové úrovni, že v podstatě pokryje ty dotace (nezapomeňte, že nejčastěji je nutné spolufinancování ve výši stejné, jako je ta dotace). Takže je to zase především "malá domů" ve prospěch E12 a navíc poškození našich firem.
Jindřich Duras
11.8.2020 11:23 Reaguje na Jan ŠimůnekVíte, buď pochopíme, že jsme na jedné lodi a je třeba táhnout za jeden provaz, nebo budeme pořád ti remcalové, co všechno vědí líp, ale když dojde na akorát, dokážou prd a zakmotrují a rozkradou, co se dá. Babiše jsem původně zmiňovat nechtěl, ale jako příklad, jak nejsme schopni si pomoci sami, je docela brilantní...
vaber
11.8.2020 13:09 Reaguje na Jindřich DurasJan Šimůnek
11.8.2020 13:18 Reaguje na Jindřich Duras2. Je spočítáno, že jsme vždy více peněz do EU různými cestami (např. dividendami zde působících dceřinných firem zahraničních společností) dávali, než kolik jsme od ní dostali.
3. Pokud si něco skutečně užitečného z EU vezmeme, je toho tak málo v porovnání s toky opačným směrem, že nás to naprosto k ničemu nezavazuje.
4. Aby to bylo úplně jasné, neztotožňuji se z EU, jako jsem se nikdy neztotožňoval s RVHP (a moji rodiče s německým "rajchem"). My máme svoje zájmy a ty jsou v řadě případů protichůdné se zájmy "vyšších" celků, ať už to byl pobělohorský rakouský stát, nacistické Německo, nebo sovětská říše. EU je jen cosi dalšího v této řadě.
Právě historická zkušenost z nuceného pobytu v předchozích soustátích nás učí, abychom si od podobných organizací udržovali odstup a spíš využili první příležitost k odchodu z nich.
5. To, že nejsme schopni si vládnout sami, je mantra nacistické ideologie (v podstatě se k této lži nesnížili ani sověti). To, že tuto goebbelsovskou mantru recitují obhájci EU, je vcelku příznačné a podstatu EU nemilosrdně obnažující.
Nejlépe jsme se měli za První republiky, a to jsme členy nějaké veleříše nebyli. A stejně tak jsme se v poslední době měli nejlépe v období mezi pádem komunistického režimu a počátkem "harmonizačního procesu" před připojením k EU.
Milan G
11.8.2020 11:54 Reaguje na Jindřich DurasJindřich Duras
12.8.2020 10:06 Reaguje na Milan GBřetislav Machaček
8.8.2020 11:47situaci.Podobné projekty nelze použít všude bez zkušeností z minula
a nebo z přibližně stejné lokality.Prostě někde to,jinde ono ale jít
pouze jediným vytýčeným směrem nemusí být všude ideální.Jsou místa,kde
podobná realizace není vhodná a je třeba použit jiný druh úprav.Tam,
kde ty srážky jsou,tak budiž,ale kde jich rapidně dlouhodobě ubylo
asi nepomůžou podobné stavby.Z mého dětství pamatuji konkrétně jeden
bezejmenný potok s trvalou obsádkou ryb,raků a žab.Byly na něm 2 selské
rybníky pro chov ryb sedláků,pro vodu k plavení koní a k zavlažování.
Dnes funguje pouze jeden a to díky tomu,že je prvý v pořadí od pramene.
Druhý pod ním se zaplní pouze cyklicky po deštích a potok s "kačáky"
(malé nádrže pro husy a kachny chalupníků)se vodou zaplní pouze po
větších deštích.Žáden jiný odvod vody z krajiny už tam není a tak jde
pouze o deficit srážek.Letos se po deštích obnovil průtok v celé délce
a připomnělo mi to dobu mého dětství,kdy jsme tam lovili raky a ryby.
Takže zde by podobná soustava nádrží a mokřadů zůstala,ale chybí ji
zdroj,který by ji doplňoval mimo ty přívalové deště.Typické mokřadní
rostlinstvo se v nich neudrží a ani živočichové mokřadů.Možná,že to
má souvislost s několik kilometrů vzdálenými hlubinnými doly(OKD),kam
ty spodní vody mizí,ale to by bylo na zkoumání pro hydrology.Takže
fandím tomu tam,kde to má smysl,ale nemá cenu něco prosazovat bez
náležitého dlouhodobého sledování.Bez deště bohužel vysychají i horské
prameny a zadržet vodu je potřebné pro nás,ale co tomu řeknou časem
sousedé(u nás Polsko),když ji zadržíme všechnu u nás a jim pošleme
pouze koncentrované čistírenské vody?Oni čerpají pitnou vodu ze studní
v okolí řeky Odry filtrovanou pouze štěrkovým podložím.Za koncentrované
splašky prosakující šterkem do studní nám asi nepoděkují.Podobné uzurpování
vody se děje i jinde ve světě a vyvolává mnohde i konflikty.Takže bych
byl opatrný v hodnocení jednotlivých projektů a zastávám oprávněnost
velkých přehrad,které zadrží přívalové srážky,následně s nimi dotují
průtok v řekách pod nimi a nadlepšují kvalitu předčištěných vod z těch
"čistíren"odpadních vod.Píši předčištěných záměrně,neboť jsou čisté
na pohled a částečně i kvalitu,ale bez ředění opravdu čistou vodou
nebudou nikdy vodou k plnohodnotnému životu vodních organizmů a i lidí.
V dobách sucha to mnozí pozorní lidé vidí na první pohled a co pak asi
ryby,obojživelníci,raci atd.?Kvalita vody v řekách s možností nadlepšovat
průtoky vodou z přehrad je neskonale lepší,než z řek,které tuto možnost
nemají a nezachrání to ani už v té době vyschlý mokřad,či malý rybníček.
Je to vše věcí názoru a taky možností v dané oblasti,ale jít pouze
jedním směrem považuji za poněkud krátkozraké.
Pavel Hanzl
9.8.2020 14:41 Reaguje na Břetislav MachačekTudy asi cesta nevede. Samozřejmě pár menších předrad se postavit může, to je po rozumu, ale krajinu to nespasí. Tu by spasilo jen to, co se tu stále omílá dokola: absorpční schopnost půdy, mokřady, lesy remízky, prostě zachytit kapku ihned, jak dopadne na zem.
Břetislav Machaček
9.8.2020 19:30 Reaguje na Pavel Hanzlpřívalové srážky.Celý komplex opatření se tak může vhodně
doplňovat a příkladem je Vltavská kaskáda.Bez ní by byla
v Praze Vltava v době sucha říčkou a pod Prahou stokou,byť má fungující čistírnu vod.Pak se koukněte na řeky bez přehrad a nadlepšování průtoku a budete mluvit jinak.Bez
přehrad na pitnou vodu se pak neobejdeme vůbec a to ani
při sebelepší retenci půdy,lesů a mokřadů.V minulých létech vysychaly i ty mokřady a prameny v horách.Bez deště a sněhu budou všechny snahy i tak marné.
Pavel Hanzl
9.8.2020 20:42 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Hanzl
9.8.2020 20:45 Reaguje na Břetislav Machačekpavel peregrin
9.8.2020 22:12 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
10.8.2020 08:11 Reaguje na pavel peregrinTak, že budou pole dělená mezemi a remízky, ve spádnicích jako hrázky, kde je remízek nebo se přes ni i orá atd. atd. prostě maximum malých bezotokových kousků půdy. V lesích třeba na Vysočině je přímo síť kanálků a čúrků, které odvádí vodi z lesa nejkratší cestou ven, ty by stačilo zasypat nebo přehradit. Ve vyústění kanalizace , tj. v potoční nivě nechat mokřady. Jak je to ve Zdoňově.
Tohle dokáže zachytit i velmi vydatný přívalák, ovšem problém by nastal, pokud by bylo pár roků výrazně deštivo. To by se z krajiny stala napůl bažina.
Ale to asi nehrotí vůbec.