https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/dost-bylo-hloupe-krajiny.model-zdonov-amalie-a-dalsi-chytre-krajiny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Malík: Dost bylo „hloupé“ krajiny“. Model Zdoňov, Amálie a další chytré krajiny

4.7.2019 | ZDOŇOV
Chytrá krajina Amálie.
Chytrá krajina Amálie.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Zmek / Česká zemědělská univerzita
Česká republika, přestože se zavázala plnit Evropskou úmluvu o krajině, která byla přijata Výborem ministrů Rady Evropy v roce 2000, stále nemá krajinu v hledáčku územního plánu. Přitom ochrana krajiny by měla být na prvním místě nejen jako nositelky kulturního dědictví, ale i s ohledem na ochranu přírodních zdrojů, biodiverzity a zdravého životního prostředí. Zlepšení krajinných funkcí a jejího využití je i jedinou zásadní možností adaptace na zhoršování klimatických podmínek a sucha.
 

Česká republika podepsala Evropskou úmluvu v roce 2002 a od 1. 10. 2004 se stala pro ČR závaznou.

Cílem Evropské úmluvy je podpořit ochranu, správu a plánování krajiny a organizovat celoevropskou spolupráci v této oblasti. Česká republika přijetím Evropské úmluvy o krajině mimo jiné uznala, že krajina je důležitou součástí kvality života lidí v městských oblastech i na venkově, v narušených oblastech i v oblastech vysoce kvalitních, v oblastech výjimečných, pozoruhodných i běžných.

Komplexní krajinný plán obce Kostelní Lhota – modelový příklad řešení krajiny

Z výše uvedených důvodů přichází krajinní architekti jako jak např. Klára Salzmann z ČVÚT v roce 2015 s myšlenkou krajinného plánování. Jeho cílem je vyřešení ploch a jejich využití včetně vzájemných interakcí tak, aby krajina nebyla popelkou na okraji, ale hlavním cílem ochrany jí samotné a jejích funkcí. Jedním z klíčových příkladů hodných následování je zpracování Komplexního krajinného plánu obce Kostelní Lhota na 20 km² týmem Ing. Kláry Salzmannové, Ph.D., kde jsou jednotlivé krajinné prvky přehledně vyobrazeny a řešeny ve vrstvách. Projekt dokončen v roce 2019.

Shrnutí: Dokonalá studie všech zájmů v krajině - umí „vařit kávu“. Možnost replikace neznámá.

Model Zdoňov

• renovace krajiny a obnova základní hydrologické struktury krajiny - pilotní projekt pro ČR/EU

• replikace modelu jako nástroj vzniku krajinného plánu ČR

Model Zdoňov, obnova hydrologického režimu krajiny.
Model Zdoňov, obnova hydrologického režimu krajiny.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Již rok je hotov pilotní projekt Model Zdoňov pro replikaci po celé ČR a EU. Od roku 2016 ho začal sestavovat spolek Živá voda s týmem expertů vedený Jiřím Malíkem. Jedná se o studii proveditelnosti na 20 km² spočívající v celoplošném návrhu, jak obnovit hydrologický režim krajiny pomocí všech dostupných opatření – obnově toků a mokřadů, obnově či zhotovení rybníčků, tůní, zvýšení podílu stromů a keřů ve volné krajině včetně návrhu nových lesů a podpory územního systému ekologické stability pro zlepšení migrační prostupnosti krajiny a biodiverzity. Jedním z klíčovým opatřením je znefunkčnění systematického odvodnění částí pastvin, luk i orné půdy pro zádrž vody tam, kde dochází k vodní erozi či vede hlavní odvodná trouba z „meliorací“ (HMZ). Takto navržená změna krajiny bude mít krom zádrže povrchové i zvýšení dotace podzemní vody silný protierozní i protipovodňový účinek.

Projekt nepočítá jen s fyzickou realizací opatření na místě, ale klade důraz na jeho využití jako pilotního know-how pro jeho sdílení na jakémkoli území poškozeném příliš intenzivním zemědělstvím, nevhodnými vodohospodářskými úpravami včetně možnosti využití modelu k adaptaci měst na klimatické ohrožení.

Proces sdílení modelu na jiném území byl nazván replikací. Inovativnost replikace mj. spočívá v tom, že k mapování krajiny a návrhů její nápravy bude využita i zaškolená veřejnost.

Tak bude moc probíhat mapování ČR dosud nevídanou rychlostí pomocí lokálních koordinátorů z řad dobrovolníků po celé zemi. Cílem je vytvoření Krajinného plán ČR – s jednotným mapovým klíčem, jednotnou metodikou, pod dělením na krajinné typy.

Součástí know-how je návrh legislativních změn včetně ocenění mimoprodukčních funkcí lesní a zemědělské půdy směrem k retenci vody a vylepšení grantových schémat – zejména jejich urychlení.

Jen tak lze systémově a spravedlivě, s účastí veřejnosti, určit, jak napravit krajinu ČR s cílem obnovy retence krajiny a kolik to bude stát, sledovat průběh mapování a realizace online atd.

Idea renovace krajiny spolkem Živá voda klade důraz i na nutnost odstoupení od průmyslového zemědělství, kdy náprava zemědělské půdy v ČR umožní zadržet objem vody rovný 10 Orlíkům.

Pilotní projekt zádrže vody v krajině Centra pro vodu, půdu a krajinu České zemědělské univerzity, chytrá krajina Amálie.
Pilotní projekt zádrže vody v krajině Centra pro vodu, půdu a krajinu České zemědělské univerzity, chytrá krajina Amálie.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Zmek / Česká zemědělská univerzita

Z výpočtů opřených o dvouletou práci v terénu i kanceláři plyne, že Model Zdoňov, aplikován na celé území ČR, zadrží minimálně dalších 10 Orlíků. Součet těchto dvou kroků má potenciál zadržet až dvakrát větší objem vody než všech 165 přehrad ČR.

Náklady na realizaci v celé ČR lze na základě dat z modelu Zdoňov odhadnout v průběhu desítek let minimálně na cca 350 miliard korun, spíše se ale bude jednat o 800 miliard korun a více.

Jeho fyzickou realizaci jako pilotního území vítá řada expertů i ministři životního prostředí a zemědělství. Jeho relativně snadná replikace ale zatím naráží na poměrně rezervovaný postoj.

Přesto se k replikaci hlásí v ČR již desítky zájemců z řad zastupitelů, nevládních organizací i jednotlivých občanů. Aktuálně se jedná o území s celkovou rozlohou kolem 2500 km².

Shrnutí: „vařit kávu“ to pro obnovu základní retence a renovace krajiny umí. Replikace je zcela unikátní, odpovídající nutnosti najít rychlé řešení zádrže vody a krajiny ČR/EU.

Amálie, chytrá krajina

Nedávno byl představen Centrem pro vodu, půdu a krajinu České zemědělské univerzitě další pilotní projekt zádrže vody v krajině na 700 ha, jehož řešitelem je tým rektora ČZÚ, Ing. Petra Skleničky. Další dvě menší pilotní území budou následovat.

Model řeší obnovu retence krajiny a zemědělské půdy s ambicí „trefit“ se do klimatické nepohody roku 2030 a dále. V případě nutnosti bude krajina Amálie umět například odvodňovat pozemky příliš zavodněné.

Obora Obelisk
Obora Obelisk
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Shrnutí: Z hlediska péče o zemědělské pozemky vynikající - bude to umět „vařit i kávu“, ale zatím jde pouze o malá území. Možnost replikace neznámá.

Obelisk

Dvacet let uskutečňované obnovení zádrže vody na 700 ha v Podyjí v nivě řeky Dyje. Autorem projektu je krajinný architekt doc. Ing. Přemysl Krejčiřík, Ph.D. Jde o unikátní, ale specifickou obnovu zádrže vody v krajině pomocí obnovení zaplavované nivy a starých ramen Dyje. Pozoruhodný soukromý projekt, který by se mohl více napojit na ochranu přírody a její management.

Shrnutí: „Vařit kávu“, to vzhledem k atypičnosti území umí. Jde relativně o malé území. Možnost replikace neznámá.

Polder Žichlínek, zadavatel Povodí Moravy

Na 166 ha došlo k výjimečné nápravě vodního režimu a protipovodňové úpravě nad obcí Žichlínek využitím železničního náspu. Ve vzniklém prostoru byl vytvořen nový vodní ekosystém (toky, rybníky, mokřad) v souladu se zásadami revitalizace. Největší stavba svého druhu v ČR a patrně i ve střední Evropě projektovaná firmou Šindlar s.r.o., vedla k velkému nárůstu zádrže vody, biodiverzity, vzniklo unikátní nové místo odpočinku pro tažné ptáky včetně zlepšení mikroklimatu. Shrnutí: Pro daný účel to „kávu vaří“. Možnost replikace neznámá.

Ptačí park Josefovské louky

Na 72 ha vznikl unikátní mokřadní a ptačí biotop navrácením umělého zaplavování luk u Jaroměře iniciativou ČSOP Jaroměř. Velký nárůst biodiverzity. Jedná se zčásti o soukromé pozemky. Možnost replikace – dle modelu Zdoňov. Kávu to pro své účely vaří výborně.

Jsme v bodě zlomu. Adaptace na sucho a klimatické ohrožení je národní zájem číslo jedna. Tím je zároveň i zádrž vody – zejména v celé ploše státu. To zajistí jedině systematická a dlouhodobá práce na základě vědeckých poznatků. Jde o složitý multidisciplinární problém. Proto se zdá se, že takto složité téma nejsou politici (ani rezortně rozštěpená státní správa) schopni uchopit a proto ani řešit.

Proměna polderu Žichlínek.
Proměna polderu Žichlínek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | sindlar.cz

Proto v ČR začínají snahy řešit krajinu zdola. A opět: pokud je zde vícero řešení renovace krajiny, role politiků, státu, ministrů a vlády má spočívat hlavně v tom, aby sladili navrhovaná řešení a působili jako koordinátoři a manažeři, aby aktivovali inovace a ty podporovali.

Renovace krajiny a obnova zádrže vody v krajině je největší projekt v historii ČR. Je proto neuvěřitelné, že má tak malou pozornost, popřípadě se jen scvrkává na zkratkovitá hesla podbízející se lidu: přehrady, sucho, dešťovka, propojení vodovodů, hlubší vrty. To není řešení sucha, ale jeho následků. Tak sucho ani klima nevyřešíme.

Vizí k řešení krajiny je táhnout za jeden provaz, navzájem se podpořit a nesoutěžit, komu bude projekt lépe vařit kávu.

Každopádně by měl vzniknout jednotný systém evidence krajiny a s vymezením funkcionality všech ploch, které ovlivňují nebo mohou zlepšit ochranu vody, její kvantitu, biodiverzitu a možnou lepší adaptaci na klimatické ohrožení a to společně s obcemi, vlastníky, občany, politiky a experty k jednomu cíli.

Zatím účinné nápravě krajiny brání společenský nezájem o toto téma a nepochopení vlastníků, kteří nechtějí pozemky „vracet“ vodě.


reklama

foto - Malík Jiří
Jiří Malík
Autor je ekolog, spoluautor Modelu Zdoňov.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

4.7.2019 07:07
Je dobré tuto myšlenku nenechat usnout a pravidelně masírovat zlenivělé mozky našich vůdců. Jen nevím, zda rádoby vtipné hodnocení "umí vařit kávu" bude pochopeno správně. Mně třeba evokuje "umí vařit z vody"...

Dnes ráno pustili do éteru, že od příštího roku se bude po novu (také asi chytře) hospodařit na 600 tis. ha. Což není málo, ale ani ne mnoho, nicméně pro začátek dostatečné. Doufám, že nějaká písemná zmínka s oblastmi vyznačenými v mapě se také ulíhne. Asi nejen mě to bude zajímat.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

4.7.2019 16:33
Řekl bych, že lokalit, kde se dají vybudovat takováto díla je v ČR poměrně málo, a odhaduji to tak na několik % (v článku se uvádí 3 %) plochy ČR. Je otázkou, do jaké míry toto hospodaření s vodou na 3 % plochy v ČR pomůže a jestli to nakonec kvůli dosti zásadnímu zvýšení odparu nenadělá v globálu (s ohledem na snižování množství srážek v budoucnu) více škody než užitku. Na tento aspekt jsem již autora uporňoval, nijak ho však neanalyzoval a dále pěje chvalozpěvy na svou práci. Možná oprávněně, ale příliš sebejistoty nemusí být ku prospěchu.
Odpovědět
TS

Tomáš Steinberger

9.7.2019 23:53 Reaguje na Jiří Svoboda
V článku jsem 3% nenašel, ale i kdyby to byla 3% z celé plochy ČR tak to málo není, kort kdyby se jednalo o správně vytipovaná místa. Samozřejmě myšleno 3% na meandry toků, tůně, mokřady, větrolamy atd
Nicméně obnova krajiny bude vyžadovat i plošné změny režimu krajiny, tj. např. pole s menší výměrou, používání meziplodin a u lesů ukončení mýcení a dělat probírku (ikdyž to vzhledem ke kůrovcové kalamitě bude problém) celkově používání lehčí mechanizace no a ve městech zvýšení vsakování, podílu vhodné zeleně, omezení betonování, úpravy reflexních ploch atd..
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.7.2019 10:52 Reaguje na Tomáš Steinberger
"Přesto se k replikaci hlásí v ČR již desítky zájemců z řad zastupitelů, nevládních organizací i jednotlivých občanů. Aktuálně se jedná o území s celkovou rozlohou kolem 2500 km²." To jsou zhruba ty 3 %.

Vase nazory z druheho odstavce povazuji za absolutne spravne. Ja treba navrhuji, aby strechy byly bile (to vubec nic u novych strech z trapezoveho plechu nestoji). Zkuste to ale prosadit na stavebnim urade. Tezka mechanizace muze mit pasy nebo hodne velkych kol.... Mnohdy se najdou dobra kompromisni reseni.
Odpovědět
TS

Tomáš Steinberger

18.7.2019 11:45 Reaguje na Jiří Svoboda
Aha, ale těch 2500km2 je myšleno aktuálně, tj. je to výměra ploch, kde se aktivně MZ snaží uvést v praxi;) výhledově je nutné aplikovat do prostoru celé ČR..
Je otázka zda těžké super stroje mají vůbec smysl, kromě jediného tj. ekonomického.
Všichni by si měli uvědomit, že tím, že tlačíme krajinu do výnosů tak aby vše bylo maximálně pouze ekonomické, pseudo levné, tak se vytváří obrovský dluh, který bude jednou muset někdo krajině splatit..
Odpovědět
MM

Milan Milan

4.7.2019 22:28
Zajímavé. Takže vidím docela zajímavý krajinný projekt, vidím investice a dotace, vidím budoucí náklady na provoz a údržbu modelového umělého systému, vidím touhu něco tvořit..... a teď bych rád viděl a slyšel o kolik se reálně a dlouhodobě zvednou zásoby povrchové vody v modelové krajině, o kolik se zvedne hladina spodní vody v regionu, jak přečkají mokřady suché období, nebo v čem jsou pozitiva pro vlastníky pozemků pokud tyto pozemky nebude možno obdělávat běžným způsobem jako doposud apod.apod.
Odpovědět
F

Fero Metam

5.7.2019 17:46
pekné rečičky, ale zas zapojeni placený architekti, to se nedá delat za peníze, to je treba chtít, prát si, aby krajina byla zelená, modrá, plná ptactva živočichú, proste života - jen si otevrte oči, a projedte se autem podálnici Brno - Praha, Pohorelice - Brno, tam asi uvidíme, jak umí architektové plánovat...nebo developeri penízky vydelat?Parkoviska, betonové plochy, výruby zelene - to videt denno-denne. Praha má vysadit miliony stromú, do betonu, když postaví hřište za miliony!!!!!!!!!!!a vykáci pri tom stromy.....jen prázdne reči, pravá ruka neví, co delá levá
Odpovědět

Jan Škrdla

5.7.2019 23:16
Cokoliv je lepší než intenzivně využívaná zemědělská krajina (se vším, co s tím souvisí) s minimálním podílem zeleně. Snad kromě dobývacích prostorů a zabetonovaných nebo zaasfaltovaných ploch.

Proto podobné snahy vítám. Jako zásadní brzdu vidím to, co je uvedeno v posledním odstavci - ta půda někomu patří. Ve veřejném zájmu by měly být co nejrychleji provedeny pozemkové úpravy a v rámci nich odkoupeny pozemky potřebné pro realizaci opatření (samozřejmě za tržní ceny).

Obávám, se že někteří politici téma krajinného plánování nejen nejsou schopní řešit, ale oni jej ani nechtějí řešit. Nebo jen slibují a po volbách skutek utek. Proto bude potřeba to řešení z dola.

Pro to, co v tom vidí peníze a dotace - základ je zajistit pozemky. Vše ostatní se může realizovat postupně a část v režii obce. Jinak ve srovnání ze stavebnictvím nebo průmyslem je péče o krajinu "popelkou".

Pro Jiřího Svobodu - co myslíte, že je horší:
1) nechat vodu z přívalového deště zasáknout v mokřadu, kde se jí část zasákne, část se pozvolna uvolní zpět do vodního toku a část vypaří (rozhodně ne všechna voda).
2) nechat většinu vody odtéct i s části úrodné ornice.
Odpovědět
MM

Milan Milan

6.7.2019 08:39
Stát má půdy dost, samé jalové řečičky coby kdyby, ale nechce nebo neumí se postarat ani o současnou svěřenou krajinu. Jako veřejný zájem se vyhlašují a staví tranzitní!!!!! dopravní stavby, nejlepší pozemky se podbízejí chtivým developerům, nebo pod investiční pobídky, vymýšlejí se různé chráněné zóny, přemnožená zvěř.....,dlouhodobě odvodňovaná krajina, a tady by se opět chtělo vlastníků něco krást a jak to vidím použít především na investice a pro investory?? Nechte krajinu a půdu žít. Stát má pozemků dost, tak to zkuste na státním a neotravujte vlastníky. Už takhle to někdy není soukromé vlastnictví, ale spíše státní kuratela zákazů, dohledů, vyhlášek a pokut. Devastace lesů, tak vypadá rozhodování a hospodaření státu v našich lesích snad nejhorší za sto let.
Odpovědět

Jan Škrdla

6.7.2019 17:06 Reaguje na Milan Milan
Stát má sice půdy dost (asi polovina lesů), ale ne zemědělské.

Například u nás obec vlastní 5-10 % zemědělské půdy a stát úplné minimum. Zbytek má družstvo a soukromí vlastníci (ti mají většinu).
Jsou katastry kde jsou stát i obec téměř na nule (v minulosti ty pozemky neuváženě prodali). A pokud se navrhuje plán společných zařízení v rámci pozemkových úprav, tak to skončí tím, že se postaví asfaltka v poli.

Troch mě štve, že když se má betonovat, stát s může přetrhnout (najdou se tací, kteří chtějí prohlásit zřízení průmyslové zóny za veřejný zájem), když se má napravovat, tak je potřeba začít z dola.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

6.7.2019 12:16
Pro kulturní odvodněnou step=polopoušť platí násobně více, co pronesl O Fous o městské zeleni: nepustíme k ní odborníky. Tady jde o biznis mnohem více, než pár grošů pro bezejmenné (zpřízněné) party na hoblování trávníků. A že se v tomto projektu narazí na "soukromé zájmy", to je zcela evidentní: Klima si zachraňujte, ale Mě z toho laskavě vynechte! Jj, známá selská palice...
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.7.2019 11:23
Mě spíš vadí, že pokud chceme dělat něco pozitivního a smysluplného, tak to musíme obalit EUro buzzwordy typu "chytrá krajina", a že jsme odkázáni na přerozdělování (i našich) peněz v rámci EU.
Nebýt EU a její nesmyslné zemědělské politiky a šílených restrikcí na dovoz potravin, a také nesmyslů typu biopaliva, tak bychom nic takového řešit vůbec nemuseli.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

8.7.2019 13:39
Tak autor článku musí jít s dobou, když dnes je všechno chytré: telefony, auta, města... Kdyby napsal "ekologická", dráždilo by to asi ještě víc:-)) Bohužel, bylo to nastaveno božským guru tak, že o všem rozhodne Trh. Zatímco dříve byla prioritou státu soběstačnost, dnes je pro podnikatele cílem maximalizace zisku. Přestože mají v posledních letech rekordní zisky, neustále naplákají, jací jsou chudáci... Dal bych dotace na produkci a údržbu krajiny (meze, remízky), včetně živočišné (skotu), a ne na hektar, kde pojezdit s Johnem celý katastr a navalit všude kuku nebo řepku je nejjednodušší a nejziskovjší. Jenže za ztráty vody, ornice, diverzity se nikdo nezodpovídá, resp. nikoho to nezajímá... S těmito "externalitami" nikdo nekalkuloval, všichni viděli jen letošní výnos. Takže náklady na nápravu tohoto buranského rádoby hospodaření budou vysoké, a obávám se, že málokde se potřeba návratu k menším honům, mezím, chovu skootu atp. setká s pochopením. Stát to bude muset tvrdě vyžadovat, jinak cisterny s vodou budou jezdit za pár let po většině Česka.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.7.2019 13:48 Reaguje na Karel Zvářal
Souhlasím s dotacemi na údržbu krajiny a zároveň požaduji zrušit dotace na ha a pořádně ohodnotit výkup komodit- ne že pšenice se vykupuje za 3800,- ale pšenice bude stát 7000,ječmen 6000, řepka 12000 atd. Pak bude vše srovnáno, lidé nebudou zemědělcům závidět dotace, ceny potravin dosti stoupnou, tisíce zbytečných úředníků přijdou o práci a bude to tak, jak už mělo dávno být.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.7.2019 17:02 Reaguje na pavel peregrin
Ony by ty ceny potravin zase až tak moc stoupnout nemusely, protože cena vstupních surovin je jen relativně malou částí ceny hotového výrobku. Když si koupíte rohlík, tak platíte hlavně náklady na jeho výrobu a distribuci, a na energii, která do toho byla vložena (pečením). Cena pšenice z pole je až to poslední.

Nicméně se dá očekávat, že by se změnily, a to dost výrazně, poměry cen potravin a relativně nejlevnějšími by se staly některé potraviny "nezdravé".
Odpovědět
Sl

Slovan

9.7.2019 17:30
Máme před sebou mnoho a mnoho práce. Tohle je jen část skládačky - je třeba úplně překopat zemědělství (menší pole, remízky, začít pěstovat i něco jiného než řepku, kukuřici nebo obilí, zakázat co nejvíce pesticidů, provádět hlubokou orbu, ...), navrátit lesům vodu budováním různých močálů, změnit strukturu lesa na přirozenou (změna lesního zákona, aby mohlo být již nyní zalesňováno břízou a jinými pomocnými stromy a zabránit tím erozi a vysušení půdy po kácení smrkových monokultur). Budovat rybníky, ale ne přehrady, navrátit řeky co nejblíže k přirozenému stavu (což je ostatně nejúčinnější protipovodňové opatření) atd.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.7.2019 09:33 Reaguje na Slovan
Co jiného k pěstování byste konkrétně navrhoval? Hlavně s ohledem na zpeněžení na trhu?
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.7.2019 13:26 Reaguje na Slovan
Už jsem vám odpověděl pod jiným článkem, že řepku a kukuřici pěstujeme na biopaliva, a že to vyřvali ekologové a prosadili přes naše hlavy prostřednictvím befélu z EU.
To znamená, že bez vykopání ekologů (a patrně i EU) z našeho území nic z toho, co uvádíte, není možné. Nebo alespoň ne v takovém rozsahu, aby to bylo celkově zajímavé.
Odpovědět
TS

Tomáš Steinberger

18.7.2019 11:50 Reaguje na Jan Šimůnek
No nevím, a nebylo to nakonec hlavně politické rozhodnutí, když se zjistilo, že se dá na tom HLAVNĚ vydělat? Co?
To, že objevil Darwin přirozený výběr druhů, tak mu dávat za vinu potřebu některých národů provádět systematickou genocidu je dost ošidné..
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist