Jiří Malík: Dost bylo „hloupé“ krajiny“. Model Zdoňov, Amálie a další chytré krajiny

Česká republika, přestože se zavázala plnit Evropskou úmluvu o krajině, která byla přijata Výborem ministrů Rady Evropy v roce 2000, stále nemá krajinu v hledáčku územního plánu. Přitom ochrana krajiny by měla být na prvním místě nejen jako nositelky kulturního dědictví, ale i s ohledem na ochranu přírodních zdrojů, biodiverzity a zdravého životního prostředí. Zlepšení krajinných funkcí a jejího využití je i jedinou zásadní možností adaptace na zhoršování klimatických podmínek a sucha.

Česká republika podepsala Evropskou úmluvu v roce 2002 a od 1. 10. 2004 se stala pro ČR závaznou.

Cílem Evropské úmluvy je podpořit ochranu, správu a plánování krajiny a organizovat celoevropskou spolupráci v této oblasti. Česká republika přijetím Evropské úmluvy o krajině mimo jiné uznala, že krajina je důležitou součástí kvality života lidí v městských oblastech i na venkově, v narušených oblastech i v oblastech vysoce kvalitních, v oblastech výjimečných, pozoruhodných i běžných.

Komplexní krajinný plán obce Kostelní Lhota – modelový příklad řešení krajiny

Z výše uvedených důvodů přichází krajinní architekti jako jak např. Klára Salzmann z ČVÚT v roce 2015 s myšlenkou krajinného plánování. Jeho cílem je vyřešení ploch a jejich využití včetně vzájemných interakcí tak, aby krajina nebyla popelkou na okraji, ale hlavním cílem ochrany jí samotné a jejích funkcí. Jedním z klíčových příkladů hodných následování je zpracování Komplexního krajinného plánu obce Kostelní Lhota na 20 km² týmem Ing. Kláry Salzmannové, Ph.D., kde jsou jednotlivé krajinné prvky přehledně vyobrazeny a řešeny ve vrstvách. Projekt dokončen v roce 2019.

Shrnutí: Dokonalá studie všech zájmů v krajině - umí „vařit kávu“. Možnost replikace neznámá.

Model Zdoňov

• renovace krajiny a obnova základní hydrologické struktury krajiny - pilotní projekt pro ČR/EU

• replikace modelu jako nástroj vzniku krajinného plánu ČR

Již rok je hotov pilotní projekt Model Zdoňov pro replikaci po celé ČR a EU. Od roku 2016 ho začal sestavovat spolek Živá voda s týmem expertů vedený Jiřím Malíkem. Jedná se o studii proveditelnosti na 20 km² spočívající v celoplošném návrhu, jak obnovit hydrologický režim krajiny pomocí všech dostupných opatření – obnově toků a mokřadů, obnově či zhotovení rybníčků, tůní, zvýšení podílu stromů a keřů ve volné krajině včetně návrhu nových lesů a podpory územního systému ekologické stability pro zlepšení migrační prostupnosti krajiny a biodiverzity. Jedním z klíčovým opatřením je znefunkčnění systematického odvodnění částí pastvin, luk i orné půdy pro zádrž vody tam, kde dochází k vodní erozi či vede hlavní odvodná trouba z „meliorací“ (HMZ). Takto navržená změna krajiny bude mít krom zádrže povrchové i zvýšení dotace podzemní vody silný protierozní i protipovodňový účinek.

Projekt nepočítá jen s fyzickou realizací opatření na místě, ale klade důraz na jeho využití jako pilotního know-how pro jeho sdílení na jakémkoli území poškozeném příliš intenzivním zemědělstvím, nevhodnými vodohospodářskými úpravami včetně možnosti využití modelu k adaptaci měst na klimatické ohrožení.

Proces sdílení modelu na jiném území byl nazván replikací. Inovativnost replikace mj. spočívá v tom, že k mapování krajiny a návrhů její nápravy bude využita i zaškolená veřejnost.

Tak bude moc probíhat mapování ČR dosud nevídanou rychlostí pomocí lokálních koordinátorů z řad dobrovolníků po celé zemi. Cílem je vytvoření Krajinného plán ČR – s jednotným mapovým klíčem, jednotnou metodikou, pod dělením na krajinné typy.

Součástí know-how je návrh legislativních změn včetně ocenění mimoprodukčních funkcí lesní a zemědělské půdy směrem k retenci vody a vylepšení grantových schémat – zejména jejich urychlení.

Jen tak lze systémově a spravedlivě, s účastí veřejnosti, určit, jak napravit krajinu ČR s cílem obnovy retence krajiny a kolik to bude stát, sledovat průběh mapování a realizace online atd.

Idea renovace krajiny spolkem Živá voda klade důraz i na nutnost odstoupení od průmyslového zemědělství, kdy náprava zemědělské půdy v ČR umožní zadržet objem vody rovný 10 Orlíkům.

Z výpočtů opřených o dvouletou práci v terénu i kanceláři plyne, že Model Zdoňov, aplikován na celé území ČR, zadrží minimálně dalších 10 Orlíků. Součet těchto dvou kroků má potenciál zadržet až dvakrát větší objem vody než všech 165 přehrad ČR.

Náklady na realizaci v celé ČR lze na základě dat z modelu Zdoňov odhadnout v průběhu desítek let minimálně na cca 350 miliard korun, spíše se ale bude jednat o 800 miliard korun a více.

Jeho fyzickou realizaci jako pilotního území vítá řada expertů i ministři životního prostředí a zemědělství. Jeho relativně snadná replikace ale zatím naráží na poměrně rezervovaný postoj.

Přesto se k replikaci hlásí v ČR již desítky zájemců z řad zastupitelů, nevládních organizací i jednotlivých občanů. Aktuálně se jedná o území s celkovou rozlohou kolem 2500 km².

Shrnutí: „vařit kávu“ to pro obnovu základní retence a renovace krajiny umí. Replikace je zcela unikátní, odpovídající nutnosti najít rychlé řešení zádrže vody a krajiny ČR/EU.

Amálie, chytrá krajina

Nedávno byl představen Centrem pro vodu, půdu a krajinu České zemědělské univerzitě další pilotní projekt zádrže vody v krajině na 700 ha, jehož řešitelem je tým rektora ČZÚ, Ing. Petra Skleničky. Další dvě menší pilotní území budou následovat.

Model řeší obnovu retence krajiny a zemědělské půdy s ambicí „trefit“ se do klimatické nepohody roku 2030 a dále. V případě nutnosti bude krajina Amálie umět například odvodňovat pozemky příliš zavodněné.

Shrnutí: Z hlediska péče o zemědělské pozemky vynikající - bude to umět „vařit i kávu“, ale zatím jde pouze o malá území. Možnost replikace neznámá.

Obelisk

Dvacet let uskutečňované obnovení zádrže vody na 700 ha v Podyjí v nivě řeky Dyje. Autorem projektu je krajinný architekt doc. Ing. Přemysl Krejčiřík, Ph.D. Jde o unikátní, ale specifickou obnovu zádrže vody v krajině pomocí obnovení zaplavované nivy a starých ramen Dyje. Pozoruhodný soukromý projekt, který by se mohl více napojit na ochranu přírody a její management.

Shrnutí: „Vařit kávu“, to vzhledem k atypičnosti území umí. Jde relativně o malé území. Možnost replikace neznámá.

Polder Žichlínek, zadavatel Povodí Moravy

Na 166 ha došlo k výjimečné nápravě vodního režimu a protipovodňové úpravě nad obcí Žichlínek využitím železničního náspu. Ve vzniklém prostoru byl vytvořen nový vodní ekosystém (toky, rybníky, mokřad) v souladu se zásadami revitalizace. Největší stavba svého druhu v ČR a patrně i ve střední Evropě projektovaná firmou Šindlar s.r.o., vedla k velkému nárůstu zádrže vody, biodiverzity, vzniklo unikátní nové místo odpočinku pro tažné ptáky včetně zlepšení mikroklimatu. Shrnutí: Pro daný účel to „kávu vaří“. Možnost replikace neznámá.

Ptačí park Josefovské louky

Na 72 ha vznikl unikátní mokřadní a ptačí biotop navrácením umělého zaplavování luk u Jaroměře iniciativou ČSOP Jaroměř. Velký nárůst biodiverzity. Jedná se zčásti o soukromé pozemky. Možnost replikace – dle modelu Zdoňov. Kávu to pro své účely vaří výborně.

Jsme v bodě zlomu. Adaptace na sucho a klimatické ohrožení je národní zájem číslo jedna. Tím je zároveň i zádrž vody – zejména v celé ploše státu. To zajistí jedině systematická a dlouhodobá práce na základě vědeckých poznatků. Jde o složitý multidisciplinární problém. Proto se zdá se, že takto složité téma nejsou politici (ani rezortně rozštěpená státní správa) schopni uchopit a proto ani řešit.

Proto v ČR začínají snahy řešit krajinu zdola. A opět: pokud je zde vícero řešení renovace krajiny, role politiků, státu, ministrů a vlády má spočívat hlavně v tom, aby sladili navrhovaná řešení a působili jako koordinátoři a manažeři, aby aktivovali inovace a ty podporovali.

Renovace krajiny a obnova zádrže vody v krajině je největší projekt v historii ČR. Je proto neuvěřitelné, že má tak malou pozornost, popřípadě se jen scvrkává na zkratkovitá hesla podbízející se lidu: přehrady, sucho, dešťovka, propojení vodovodů, hlubší vrty. To není řešení sucha, ale jeho následků. Tak sucho ani klima nevyřešíme.

Vizí k řešení krajiny je táhnout za jeden provaz, navzájem se podpořit a nesoutěžit, komu bude projekt lépe vařit kávu.

Každopádně by měl vzniknout jednotný systém evidence krajiny a s vymezením funkcionality všech ploch, které ovlivňují nebo mohou zlepšit ochranu vody, její kvantitu, biodiverzitu a možnou lepší adaptaci na klimatické ohrožení a to společně s obcemi, vlastníky, občany, politiky a experty k jednomu cíli.

Zatím účinné nápravě krajiny brání společenský nezájem o toto téma a nepochopení vlastníků, kteří nechtějí pozemky „vracet“ vodě.

---

reklama

---