https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-malik-kaskada-ve-zdonove-odolala-i-privalovym-destum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Malík: Kaskáda ve Zdoňově odolala i přívalovým dešťům

15.6.2024
Tůně zvládly nedávné přívalové deště.
Tůně zvládly nedávné přívalové deště.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Nově upravená údolnice v pilotním území Zdoňovska plní svou funkci dokonale. Zadržuje přívaly dešťové vody i vodu z melioračního systému, kterou podle očekávání vyvádí na povrch.
 
Zádrž cca 17 000 m³ vody během 55 hodin bezprostředně po realizaci plus úplné zastavení eroze ornice z pole, to byl první dobrý výsledek. Později soustava tůní přechodně vyschla vzhledem k silnému suchu, a koncem minulého týdne lokalitu čekal další test: jak si poradí s přívalovou srážkou.

Během tří dnů tu napadlo přes 30 mm srážek, z toho v jednom dni až 25 mm. Zpočátku se nic nedělo, veškerou vláhu vpíjela půda a vegetace v povodí. Po nasycení začala voda stékat po povrchu a pronikla i do melioračního systému, který ji začal odvádět.

Stav před. Původně orná půda. V údolnici vznikl mokřad s tůněmi, díky kterým se snížila eroze půdy na nulu. Slouží tak mimo jiné jiné jako ochrana před zanášením rybníka ve Zdoňově.
Stav před. Původně orná půda. V údolnici vznikl mokřad s tůněmi, díky kterým se snížila eroze půdy na nulu. Slouží tak mimo jiné jiné jako ochrana před zanášením rybníka ve Zdoňově.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Na místě kaskády tak díky vlastníkům i místní farmě vznikl mokřad, v němž se začíná rodit nový, pestřejší život. Objevily se zde zvonky, několik druhů jetele, přilétly včely a vážky, přilétla káňata, luňák červený, konipas bílý, objevila se kolonie skřivanů, krkavci, v bahně stopy srnčí, jelení i černé zvěře, a jednou se tu prošel i vlk. Něco, co jste v této části bývalého 100 ha lánu orné půdy nemohli vidět dlouhých 70 let.

Na ploše, kde je v ose údolnice nad kaskádou přerušená část meliorací, se voda krásně tlačí na povrch artézským přetlakem, a stéká se z několika pramínků do potůčku. Během jedné noci a půlky dne naplnil potůček celou kaskádu až po okraj zemních hrází. Eroze jak v kaskádě, tak i v novém potoce, je i po přívalu zanedbatelná, Zdoňovský rybník se už nebude zanášet.

Stav po. Pro napájení mokřadu a staronového potoka, který tu ještě před 70 lety byl, je využita voda z přerušené meliorace.
Stav po. Pro napájení mokřadu a staronového potoka, který tu ještě před 70 lety byl, je využita voda z přerušené meliorace.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Na místě přerušení meliorací již probíhá výzkum hladiny vody v půdě a dalších parametrů, ale na relevantní výstupy je ještě brzy.

Rádi bychom zde zavedli monitoring odtoku vody ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem, který by umožnil ověřit, jak se stav lokality postupně hydrologicky zlepšuje. Tato data pak můžeme využít i u vás doma v rámci projektu Živá krajina. Pokud byste chtěli podpořit naši činnost, budeme moc rádi.


reklama

 
foto - Malík Jiří
Jiří Malík
Autor je předseda Spolku Živá voda, vedoucí národní kampaně Koalice STOP HF a člen Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády pro udržitelný rozvoj.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (73)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.6.2024 06:43
Jen více takových kaskád, že by voda chyběla v řekách se není třeba bát! Palec nahoru, na horu zelenú:-)
Odpovědět
JM

Jiří Malík

15.6.2024 21:34 Reaguje na Karel Zvářal
Díky, to je de facto rekonstruovaná pramenná oblast.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.6.2024 13:11
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.6.2024 13:14 Reaguje na smějící se bestie
Kaskády mohou být téměř na každém potoce, který má větší spád a na regulovaných potocích je nahradí hrázky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.6.2024 16:50 Reaguje na smějící se bestie
Jako rybáři jsme kdysi brigádnicky chovné pstruží potoky
upravovali hrázkami z klád a kamenů. Co hrázka to potom
pstroužek, který tam měl více okysličené vody a úkryt.
Pak přišlo od ochranářů nařízení hrázky zrušit, protože
narušují přírodní toky. Když dva dělají totéž, tak to
totéž být nemusí. My zdarma brigádnicky a tam dotovaná stavba. Nic proti, ale pokud zastavíme a necháme vodu
zasakovat i za sucha, tak vyschne potok pod kaskádou.
U nás tak dopadla kaskáda tří rybníků, kdy při dvou
potok ještě pokračoval krajinou, ale po postavení třetího
mezi nimi spodní vyschnul a potok taky. Voda se zadržuje,
zasakuje, ale potok teče už pouze při lijáku a jinak je
vyschlý. Je to typický příklad hrubého narušení vodního
režimu potoka ve kterém kdysi žily drobné rybky a raci.
Dnes tam žít nic nežije, protože v něm voda teče pouze
několikrát za rok. Pár tůní nezachrání krajinu před
vysycháním, pokud nebude pole hnojeno organickými hnojivy
se spoustou organické hmoty vázající na sebe vodu. Pak
jsou lepší velké nádrže, které zachytí veškeré přívalové
srážky a regulovaně s nimi dotují toky za sucha. Takové
malé tůně jsou pouze tím, co popisuji výše. Jsou hrou na
zadržování vody v úzkém pásu kolem toku a zadržování vody
ve zbytku krajiny vůbec neřeší.
Odpovědět
Tiziana M

Tiziana M

15.6.2024 17:56 Reaguje na Břetislav Machaček
A zaznamenal jste v textu, že tam původně tok nebyl? Jen erozí sužované,odvodněné pole? Nově je tam občasný potůček využívající vodu z meliorací vyvedených zpět na povrch plus to, co naprší? Jinými slovy dlouhý, ale dost mimo komentář.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.6.2024 13:15 Reaguje na Tiziana M
"dlouhý, ale dost mimo komentář"

Ano, to je pro komenty Machačka typické. Ekolist je bohužel podobnými Machačkovými projevy zaplevelován pravidelně, často a dlouhodobě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.6.2024 13:36 Reaguje na Majka Kletečková
Omezenec se nezmůže mimo přitákání na nic
a tak jen přitáká. Je to marné, je to marné!
Už znáte odpověď na těch mých pět otázek k
vlkům starých dva roky? Pořád nic?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.6.2024 13:54 Reaguje na Tiziana M
Milá slečno, vysýchavý potok a vysýchavé tůně jsou
pro přírodu naopak pohroma a nikoliv přínos. Třeba
žáby se tam odhodlají množit a pulci zůstanou na
suchu a skončí jako potrava predátorům v loužích.
Totéž vodní hmyz, který se tam pokusí množit. Tak
leda komárům to nevadí, protože jejich vajíčka ve
vyschlé tůni počkají na déšť a pak bez ohrožení
predací tam nežijících predátorů zdárně dokončí vývoj v dospělce. Opěvovat takové nesmysly může
pouze tvůrce a takoví jako vy, kterým ucházejí
všechny souvislosti. Být tam skutečně přívalový
déšť, tak jsou ty tůně v mžiku zaneseny půdou z
polí a z potůčku je vymleté hluboké koryto. Mi
tak někdo narušit pole, tak ho ženu holí, že by
se zastavil až v Praze, odkud pochází nejvíce
takových "tvůrců" krajiny. Vysýchavé tůně a nebo potoky tu jsou i bez nákladných úprav po každém
větším dešti a efekt zásaku za bezdeští je nulový. Pokud nenapravíme stav půdy, tak to nemá smysl i kdyby tu byl podobný oslavný článek každý den.
Stav půdy je základ a vše ostatní je nástavba.
Je to jako stavět dům od střechy a vychvalovat,
jak ta střecha visí ve vzduchoprázdnu. Chápete
vůbec co je nejdůležitější a co projekt neřeší?
Odpovědět
Tiziana M

Tiziana M

16.6.2024 16:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Co se týče Vašeho dalšího dlouhého komentáře, který je opět dost mimo (nepolevujte, jednou to trefíte!) Pan Malík je dlouholetým apologetem nutnosti reformy zemědělství a zlepšení kvality zemědelských půd, jako zásadní podmínky k celoplošné zádrži vody. Toto je pilotní projekt, kde se po dohodě s hospodařícím zemědělcem začínají věci měnit k lepšímu. :) K občasným tůním: Dočasné tůně jsou ve skutečnosti velmi prospěšné pro přírodu a hrají klíčovou roli v ekologii mnoha oblastí.

1. Biodiverzita: Dočasné tůně poskytují unikátní prostředí pro růst a rozmnožování specifických druhů rostlin a živočichů, které nenajdeme v jiných biotopech. Například různé druhy obojživelníků a bezobratlých jsou na tyto tůně přímo závislé.

2. Ekologické funkce: Tyto tůně slouží jako klíčová zastávka pro migrující druhy a poskytují kritické stanoviště pro druhy, které potřebují specifické podmínky pro rozmnožování, například některé druhy žab a hmyzu.

3. Úprava vodního režimu: Dočasné tůně pomáhají zadržovat vodu v krajině, což je velmi důležité pro snižování rizika povodní a pro zlepšení místního mikroklimatu. Působí jako přírodní retenční nádrže.

4. Snížení eroze: Vegetace kolem tůní stabilizuje půdu a snižuje erozi, což je klíčové pro udržení kvalitní půdy a prevence degradace krajiny.

5. Vzdělávací a rekreační hodnota: Tyto tůně mají velkou hodnotu pro ekologické vzdělávání a rekreaci. Poskytují možnost pozorovat a studovat specifické ekosystémy a jejich dynamiku, což je cenné pro vědu i pro veřejnost.
Přeji krásný den!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.6.2024 10:25 Reaguje na Tiziana M
Nezlobte se, pro vás platí totéž co pro
paní Kletečkovou. Bez rozmyslu opíšete
něco z příručky, kterou považujete za
bibli ochrany přírody a vlastní mozek
nezapojíte do uvažování, ke kterému se
snažím lidi navádět. Znovu si přečtěte
co píšu a zkuste mi to vyvrátit vlastními
slovy. Jinak za svůj život jsem potkal
spoustu chybujících mudrlantů a ještě víc "papoušků" opakujících jejich "moudra".
Je to jako s vírou, kde stačí věřit a ne
se ptát na detaily z věrouky na které neznáte odpověď. Vystačí si s modlitbou
a vírou, jako duchovní vůdce, který
ani sám nevěří, ale má povolání věřit.
Je mi vás obou líto.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

17.6.2024 20:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Vážený pane. Kolegyně Vám, aniž musela, poskytla naprosto stručný výklad, kterému zatím všichni rozuměli. Měl byste si vážit času druhých, když se Vám snaží vysvětlit, co Vám uniká. Ale to v těchto kverulujících kruzích není zvykem. Je to velká škoda. Protože krajinu, z ni vodu i potraviny a lepší přírodu potřebujeme všichni. I Vy. A my, bez ohledu na to, zda si to daný jedinec zaslouží, se o to snažíme a navíc musíme vysvětlovat různým nedoukům základy, aby nestrhali projekt, který je nad slunce pozitivní ve všech ohledech, je uznáván i mezinárodně a patří včetně týmu ke špičkám v oboru. Myslím, že byste se měl omluvit za svá unáhlená slova a pejorativní hodnocení, které je i na hraně legislativy. Vím, že to není zvykem v zemi, kde může kdekdo hlásat bez trestu jakékoli bludy, ale někde bych začal, tak proc ne u vás. Přeji hezký den. Malík.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.6.2024 20:44 Reaguje na Jiří Malík
1*
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.6.2024 13:51 Reaguje na Jiří Malík
Jste si jistý, že tomu opravdu všichni zatím rozuměli? Já tomu nerozumím a tak doufám, že mi vaše kolegyně svojí odpovědí na mé otázky rozšíří ekoobzory. Promiňte ale můžete citovat nějakou pasáž která by byla u pana Macháčka, jak tvrdíte, na " hraně legislativy"? Chcete aby se vám někdo omlouval? Za co? Vy si dovolíte balamutit veřejnost nepravdivými údaji ( bludy)a oponent se vám za to, že reagoval, má ještě omluvit? Povídáte tu pohádky o jediné akceptovatelné pravdě, doplněné samozřejmě o odkaz na číslo účtu a ostatní mají právo pouze souhlasit nebo mlčet? Vaše logika opravdu nemá chybu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.6.2024 17:49 Reaguje na Jiří Malík
Za mě už vám odpověděl pan Schindler a nemám co dodat.
Doporučuji se přijet podívat
do Bohumína, kde vznikl nový
park Na Panském. Tam bylo
podmočené pole přetvořeno
na park s několika stabilními
tůněmi a z vytěžené půdy byla
z roviny vymodelována zvlněná
krajina s lučními porosty a
taky skupinami stromů a keřů.
Tyto tůně pastmi nejsou a mají i vodu bez hnojiv a postřiků z polí. To prostě beru, ale ne
to, co vysychá a "pramení" v
poli na kterém se hospodaří.
Tam nezávadnou vodu pro zvěř
a jiné živočichy nečekám .
Nežádejte po mně omluvu za
kritiku opsání aktivistických
hesel, které jsou pouhým snem
a nikoliv realitou. Autor si
vysnil, co to vše přinese, ale
teprve roky fungování přesvědčí
i mne. A díky za přání hezkého dne (horkého), který doufám nezakončí bouřka se skutečným přívalovým deštěm s 50 mm za hodinu, kdy se ze suchých rygolů stávají dravé řeky a ne těch mizerných 30 mm za 3 dny.
Odpovědět
Tiziana M

Tiziana M

18.6.2024 17:39 Reaguje na Břetislav Machaček
:))))) vyhodnotila jsem Vás tak, že Vám bude bohatě stačit odpověď inteligence umělé. Svým neúnavným kverulováním děláte algoritmům článku skvělou službu a publicitu, a to si zaslouží ocenit!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.6.2024 18:30 Reaguje na Tiziana M
Děkuji za vaše hodnocení a jsem
opravdu šťasten, že mne hodnotí
někdo jako vy. Ty vaše moudra
co tu pravidelně vydáváte za
odborné jsou opravdu perly, ale ne ty pravé !
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.6.2024 13:17 Reaguje na Tiziana M
Vaše tvrzení by mě také zajímala. Můžete to trochu rozvést?
1-Jakým specifických druhů rostlin a živočichů, které nenajdeme v jiných biotopech poskytují ty vysychavé tůně, tedy pokud vyschnou "předčasně" to unikátní prostředí? Můžete vyjmenovat alespoň pár druhů?
2- Jaké "specifické podmínky pro rozmnožování, například některé druhy žab a hmyzu" poskytne ta vyschlá tůň pokud vyschne před ukončením jejich vývoje?
3- Jak upraví něco co mi rychle vyschne vodní režim? Nejsou náhodou pro zlepšení místního mikroklimatu poctatně vhodnější trvalé vodní plochy?
4- Nesnižuje náhodou možnost eroze vegetace kolem celé údolnice?
5- O rekreační hodnotě je asi zbytečné se bavit. Většina normálních lidí se bude spíš rekreovat u trvalé náležitě velké vodní plochy než u vysychající " bažiny".
5- Ano , pozorovat jak rychle přijde příroda o jednu generaci žab a obojživelníků je taky potřebné. Zvlášť když nám za posledních dvacet let klesla jejich početnost o pomalu polovinu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.6.2024 18:05 Reaguje na Jarek Schindler
Díky. Napsal jste to za mně. Já panu
Malíkovi a slečně Tiziáně nadšení neberu , ale já fandím zcela jiným
nápravám podobných míst. Jsem třeba
pro orbu po vrstevnicích a pro
případné průlehy po vrstevnicích,
byť i intenzivně obhospodařované.
Pokud se tam do zasáknutí zdrží
voda den, tak plodiny moc neohrozí
a zbrzdí odtok vody taky. Navíc
nebudou pastmi, jako ty vysychavé
tůně, protože do jednodenní kaluže
žáby vejce nenakladou a zvěř z nich
nebude vodu s chemií pít. Jako zdroj
vody pro pití zvířat raději než ty
drenáže vidím lesní potůček a nebo
alespoň pramen někde na skutečně
zdravé louce. Jsem zvědav, zda by
se pan Malík s chutí napil vody z
polních drenáží, ale já nikoliv!
Ano, ty vysýchavé HURÁ budované
tůně se mnohde negativně podepsaly
na zbytcích žab, protože několik
let v nich pulci nedokončili vývoj
a nebo byli v plytkých tůních zcela
zlikvidováni predátory.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.6.2024 12:44 Reaguje na Tiziana M
A zaznamenala jste v textu, že ten občasný potůček dotují vodou právě ty meliorace z toho " erozí sužovaného a odvodněného pole? Tedy, že celý ten systém Zdoňov je založen právě na té přerušené melioraci. Co by asi , pokud by tam ty meliorace nebyly, ten potůček asi dotovalo a jaká by byla potom eroze bez těch meliorací? To, že voda teče po spádnici ( tedy od hřbetnice směrem do údolnice a to i v těch melioracích) je obdivuhodný poznatek hodný Nobelovy ceny.
Odpovědět
Tiziana M

Tiziana M

19.6.2024 17:21 Reaguje na Jarek Schindler
Souhrnně:
Rozumím vašim pochybnostem a pokusím se odpovědět na vaše otázky co nejpřesněji a nejjasněji.

### 1. Specifické druhy rostlin a živočichů v dočasných tůních
Dočasné tůně jsou unikátní biotopy, které podporují specifické druhy, jež nejsou běžné v trvalých vodních plochách. Pár příkladů:

- **Rostliny**:
- **Bazanovec obecný (Cicuta virosa)** - tato rostlina je schopna růst v dočasných tůních.
- **Rdest alpský (Potamogeton alpinus)** - druh, který se často vyskytuje v sezónně zaplavovaných oblastech.

- **Živočichové**:
- **Skokan ostronosý (Rana arvalis)** - jeho larvy se vyvíjejí rychle, aby dokončily svůj cyklus před vyschnutím tůně.
- **Čolek velký (Triturus cristatus)** - využívá dočasné tůně pro rozmnožování a kladení vajíček, přičemž larvy se vyvíjejí rychle.

### 2. Specifické podmínky pro rozmnožování
Dočasné tůně poskytují specifické podmínky tím, že eliminují predátory, kteří jsou přítomni ve stálých vodách, jako jsou ryby. I když tůň vyschne předčasně, adaptované druhy živočichů jsou často schopny svůj vývoj zrychlit nebo najít jiné vhodné stanoviště. Přirozený cyklus vysychání a zaplavování také reguluje populace některých druhů, což zajišťuje ekologickou rovnováhu.

### 3. Vodní režim a mikroklima
Dočasné tůně pomáhají zadržovat vodu po období dešťů a tím zlepšují retenci vody v krajině. I když vysychají, zanechávají vlhkost v půdě, která může přispět k místnímu mikroklimatu. Trvalé vodní plochy jsou také důležité, ale dočasné tůně mají své specifické ekologické role, které trvalé vody nemohou nahradit.

### 4. Snížení eroze
Vegetace kolem dočasných tůní skutečně pomáhá stabilizovat půdu a snižovat erozi. Tyto oblasti často fungují jako přirozené retenční nádrže během dešťů, což pomáhá rozložit a zpomalit odtok vody.

### 5. Rekreační hodnota
Ačkoliv dočasné tůně nemusí být preferovaným místem pro rekreaci široké veřejnosti, mají velkou hodnotu pro přírodovědce, studenty a nadšence ekologie, kteří mohou studovat dynamické přírodní procesy a biodiverzitu těchto unikátních biotopů.

### 6. Pokles početnosti obojživelníků
Je pravda, že pokles početnosti obojživelníků je závažný problém. Nicméně dočasné tůně jsou často klíčovými stanovišti pro tyto druhy, protože poskytují prostředí bez predátorů, což zvyšuje šanci na úspěšný vývoj jejich larválních stádií. Ztráta těchto biotopů by mohla ještě více ohrozit populace obojživelníků.

Doufám, že tyto odpovědi poskytují jasnější obraz o přínosech dočasných tůní a jejich roli v přírodním ekosystému.

Je to tedy úplně jednoduché a nic Vám nebrání aspirovat na Nobelovu cenu sám, nejlépe hned v příštím ročníku. Držím pěsti :)))
Není zač!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.6.2024 22:03 Reaguje na Tiziana M
Ale no tak, já snad své poznatky vydávám za pomalu světové unikum které nám zachrání vodu a tedy život v krajině, Ne, já spíš upozorňuji na to, že bychom se měli vrátit k vědomostem a zkušenostem předchozích generací a přestat vymýšlet ekonesmysly. Právě ty ekonesmysly jsou tím " zakopaným psem". Problém ( abych se vyjádřil slušně) je když se to stane navíc zdrojem příjmů.
No a k vašim odpovědím. Pobavila jste. Odkud opisujete? Ptám se abych věděl kde to mají špatně nebo zda jde jen o vaše přehlédnutí.
Když už musíte používat latinské názvy tak si to alespoň po sobě překontrolujte. Bazanovec obecný není tedy v žádném případě Cicuta virosa. Pod názvem Cicuta virosa se skrývá rozpuk jízlivý. No a ten bazánovec asi nebyl obecný ale kytkokvětý no a hlavně, píši nebyl protože již řadu let se pro něj používá název vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora). No a ten rdest roste i v rychle tekoucích vodách a bez vody nepřežije. To jen tak na okraj....
K tomu dalšímu, zapomněla jste napsat, že ty "adaptované druhy živočichů" co jsou často schopny svůj vývoj zrychlit ho sice zrychlí ale většinou nejsou plně vyvinuti a tak naděje na jejich přežití je mizivá. Jak dokáže pulec najít jiné vhodné stanoviště pravděpodobně také nedokážete vysvětlit. No a to jak přežije pulec protože predátor ve vyschlé louži zahyne? Škoda slov.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.6.2024 20:41
Ví vůbec autor, co je to přívalový déšť? Protože pokud napíše, že za tři dny spadlo přes 30 mm srážek, z toho za jeden den 25mm, tak je to k smíchu! Tohle není vůbec nic, to je normální déšť a stavět na tomhle směšném tvrzení nějakou funkci něčeho, to ať mi promine, ale to je nesmysl. Pěkný přívalový déšť je takových 50-80 mm, ale ne za tři dny , ani za den, ale během čtvrt hodiny. Takový jsem za život zažil u nás dvakrát a autora mohu ubezpečit, že pokud by toto přišlo, tak by zažil na tom poli a kaskádě takový fičák, že by se nestačil divit. U nás tehdy lítaly ve vsi poklopy kanalizace tlakem vody do výšky a i mírný svah nad vesnicí se změnil v bahnotok. Při takovém dešti neobstojí nic, ani víceletá plodina a vše jede dolů. Takže asi tak vypadá přívalový déšť.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

15.6.2024 21:44 Reaguje na pavel peregrin
Ano vím. Přívalový déšť a jeho účinky nejsou jen mocnost srážky v čase, ale i stav utužení (a sucha v půdě). Dneska 30 mm srážka za den může proto mít i účinky 50 mm za den, například, protože u nás pár měsíců skoro nepršelo. Zde obdobné srážky, které uvádím, udělaly tu erozní rýhu, jenž je vidět na fotce. Teď tam eroze poklesla na nulu. Takže je to přesně tak, jak píšu. Jinak žádný fičák ani při větších srážkách nebude. Údolnice už je zatravněna a tůně jsou chráněny terénními vlnami které odkloní ještě větší přívaly beze škod po trávě do stran. Každopádně toto je jen začátek. Pokud to bude pokračovat, je zde vymyšlen systém, který zadrží 5 až 10 letou vodu zcela beze škod a ty větší zbrzdí tak, že k erozi nedojde. Mohu Vás ubezpečit, že vše u Vás jede dolů, protože nemáte správně konturovanou krajinu a navrženy brzdící struktury. Shledávám tedy Vaši kritiku jako nezasvěcenou, nicméně doporučuji nasadit náš Model Živá krajina i u Vás (a ano, opravdu to není o 5 tůních) a budete mít pokoj.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.6.2024 09:31 Reaguje na Jiří Malík
Nezlobte se na mě, ale je vidět, že jste opravdový přívalový déšť nezažil. Protože 30 mm za den přívalový déšť není a ani 50 mm za den. Přívalový déšť je charakterizován právě rychlostí a množstvím srážek za krátký čas, nikoliv rozloženě za den.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.6.2024 11:19 Reaguje na pavel peregrin
Pan Malík evidentně neví co je to přívalový déšť. Srážky 30 ani 50 mm za 24 hodin se přívalovým deštěm nazvat opravdu nedají. Mě ale osobně ještě více baví ten výčet druhů který se tam díky úpravě té údolnice najednou objevil. To opravdu může vymyslet jen potrhlý ochranář.
No a odvolávat se na fotky když na jedné je pole pravděpodobně po podmítce a tedy bez jakékoliv krytiny, focené někdy v předjaří a tedy po tání a srovnávat to s polem kde půdu zpevňuje již viditelná krytina? Prostě a jasně pouze další "ekomanipulace".
Osobně jinak s podobnými projekty absolutně problém nemám a považuji je za prospěšnou věc. Problém mám pouze s těmi ekomanipulacemi.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.6.2024 11:43 Reaguje na Jarek Schindler
Já samozřejmě také nemám nic proti těmto projektům a sami jsme si zatravnili, ještě před nařízeními, problematické části polí, protože jen blázen by na tom hospodařil. Ale podle toho, co autor píše a jakou jsem dostal odpověď, skutečně nikdy nebyl svědkem opravdového ničivého přívalového deště. Já bohužel ano a proto to popisuji z vlastní zkušenosti, nikoliv jako vyčteninku z knížek.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.6.2024 13:43 Reaguje na pavel peregrin
Také vím jak to vypadá když pomalu z každých deseti čtverečních metrů bučiny vyvěrá pramen a po sto metrech se ty prameny stávají dravou řekou. To se ale nestane při nějakých 50- 80 mm srážek za 24 hodin.
Ještě dotaz. Také jste alespoň 5 let nepotkali na poli před tím zatravnění kání či vám tam nepřešlo srnčí?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.6.2024 15:56 Reaguje na Jarek Schindler
Samozřejmě potkali.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.6.2024 14:16 Reaguje na Jarek Schindler
Nad tím výčtem druhů po úpravě jsem se pouze zasmál
naivním spoluvěrcům těchto "zázraků", že je to pro
ně důkaz napravení předchozího stavu. On tam prošel vlk! Kolem naší vesnice prošel kdysi los a proč?
No protože musí někudy projít a v bahně najdu jeho stopu lépe než v suché půdě v okolí. Mi vadí ta
vysýchavost tůní a potůčku jako pasti pro mnoho
živočichů v době rozmnožování a jako něčeho, co
skutečné erozi při přívalovém dešti nezabrání.
Jedna průtrž mračen, tůně jsou zaneseny a potůček
bude vymletým hlubokým korytem . Bez zpevněných
břehů byť jen keři jsou břehy pouze orientační
a přívalová voda si je upraví po svém. Pokud tam
byl takový potok v minulosti i s tůněmi, tak
budiž obnovit, ale hrát si na stvořitele je hra
a nikoliv něco smysluplného. To, co pan Malík
považuje za přívalový déšť u nás spadlo od tří
ráno do desíti dopoledne a taky se žádná eroze nekonala bez podobných umělých úprav krajiny.
Pod smrky je dokonce sucho, protože voda skapala
pouze po obvodu koruny mimo kmen. A to je ten přívalový déšť? Možná tak pro někoho z města,
který si zapomněl deštník a promokl!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.6.2024 14:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Machačku, za ta leta, co se tu potkáváme, si dovolím tvrdit, že do ekologa máte hoodně daleko. Ano, dejme tomu, kdyby p. Malík napsal "silnější déšť", debata by se ani nerozvinula.

A že vodu v krajině potřebujeme, tak jako více zeleně, se tu píše opakovaně. Co na tom, že tůně mohou i vyschnout? To má být jako "pádný argument" pro jejich nebudování? V minulosti vysychaly řeky až po hladové balvany - a to bez přehrad, tůní a napřímených řek! Jak to tedy, že ta voda nepřitekla, když bylo všechno "OK"? Kromě delšího období bez srážek, že. Prostě jeden rok povodeň, druhý sucho. To nejsou slova z novověku, ale stará jak lidstvo samo. Ale než s něčím souhlasit, raději si kopnout.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.6.2024 10:53 Reaguje na Karel Zvářal
Ekologie není bezbřehý fanatismus, co
tu mnozí předvádějí. Ekologie je o reálných možnostech a nikoliv o snech.
Já s vámi taky v mnohém nesouhlasím a taky se to nebojím napsat, což jste
už mnohokrát zjistil. Mám rád vždy ty
konkrétní příklady a uvedu opět jeden
z nich. Žáby mnoho let putovaly do tůně,
která nevysychala a kde pulci zdárně
dokončili svůj vývoj. Pak jim člověk
blíže nabídl tůň, ale bohužel vysýchavou,
kde se vývoj nedařilo dokončit. Ty žáby
to ale nevěděly, protože po nakladení
vajec tůň opustily a totéž udělaly rok
co rok asi pět let, kdy vyhynuly stářím
a už nikdo tam další vejce nenakladl.
Úbytek žab v okolí byl tak rapidní, že
se hledaly různé příčiny, ale tou hlavní
byla past, kterou byla vysýchavá tůň.
Takže nesdílím nadšení z vysýchavých
tůní a potoků, pokud nejsem ale krmič
predátorů bezbranných tvoru živořících
doslova v loužích a bahně. Ano kopu do
nesmyslů, protože si to ty nesmysly
podle mne zaslouží a to, že je vysychání v přírodě normální je sice pravda, ale
je pravdou taky to, že je poslední roky
hlavní příčinou úbytku žab. Nedokončí
vývoj a nebo jsou jako potrava predátorů.
Ona se i chemizace trochu snižuje, ale
bez dokončení vývoje pulce v žabku tu
žádné žáby brzo nebudou a než je lákat
do takových pastí, tak je raději nechat
doputovat tam, kde vývoj zdárně dokončí.
Samozřejmě bez srážek vysychají i řeky,
ale od toho by měli právě ekologové
bojovat za velké přehrady schopné zadržet
přívalové srážky a za sucha toky dotovat.
Bez nich budou vysychat ty řeky stále
častěji, protože o nápravě půdy organikou
díky ekologistické likvidaci slámy a hnoje už dnes nevěřím. Oni půdu zničí docela drancováním biomasy jak z lesů, tak i z polí a nějaké vysychavé tůně
jsou tudíž úplně na prd, dokud nebude
napravena absorbční schopnost půdy!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.6.2024 11:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Řekl bych, že tato opatření jsou v tamní krajině nejlepší řešení pro obojživelníky. Osobně bych raději udělal 1-2 větší s hustší vegetací, než 5-6 malých, ale to už je věc tvůrců. Žáby pan Malík nezmínil, nicméně věřím, že v dalších letech si tam cestu najdou, všechno chce svůj čas. A jelikož je tam svedena voda z drenáží, nemám o vyschnutí strach, narozdíl od kaluží na cestách, které žábám začasto slouží jako jediná a nejhorší možnost, přístupná všem predátorům, včetně traktoru.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

17.6.2024 19:42 Reaguje na Karel Zvářal
Přesně tak. Žáby dojdou, až se zcela zakolmatuje dno, v pohodě přežije i snůška. Stromy a keře, zčásti jedlé, budou. Je to otázka dalšího jednání s vlastníky.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

17.6.2024 19:39 Reaguje na Břetislav Machaček
Výčet druhů je během týdne. Nikdy předtím nebylo tolik druhů v tomto místě zaznamenáno. Já se nepřu, že vlk nemohl jít jinudy. Jen konstatuju, že tu šel. Mj. proto, že obilím vlci moc nechodí, raději jdou krajem lesa, lesem, po cestě, loukou. Patrně tu byl pít, stejně jako kohorta všeho možného, které nemuselo běžet třeba o kilometr dál k rybníku. A ano, byl tu bouřkový příval. Hezký den.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.6.2024 18:41 Reaguje na Jiří Malík
Proboha já vám neberu, že se tam přišla
ta zvířata podívat a napít. Mi jde o to,
čeho se z drenáží po dešti napila. A vy
máte odvahu se té vody napít sám? Zkuste ji dát na rozbor a možná zjistíte, že při vysychání z ní bude koncentrací jedů
jedovatý koktejl, kterým ta zvířata sám
likvidujete. Nabízejte zvířatům z nouze něco, co je špatné a raději jim nabízejte
něco nezávadného. Já třeba ptákům, ježkům
a veverkám nabízím na zahradě čistou vodu
v jezírku a v pítku, aby nepili vodu ze
znečištěného potoka a nebo z kaluží u cest a na polích.
Odpovědět

Jan Škrdla

16.6.2024 22:17 Reaguje na pavel peregrin
Dám příklad 1.5 srážka 15 mm půl hodiny (půda byla plně nasycena po předchozím dešti), údolnice v poli se na pár minut změnila v řeku, další den 10mm mírný déšť a pak 15 mm prudce a vše se opakovalo. Pro úplnost, jednalo se o pole s kukuřicí, kterou zemědělci zaseli hustěji tak jak to měli nařízeno. Přesto to moc nepomohlo. Takových případů bylo desítky, stačí si otevřít stránky Vumopu:

https://me.vumop.cz/app/?zoom=2&center=-589038.2590218392,-1163969.5583887622

Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.6.2024 07:46 Reaguje na Jan Škrdla
Kukuřice , i když hustěji nasetá, by na svahy vůbec přijít neměla. To je teorie, v praxi je to jiné. Pokud je půda nasycena vodou, pak srážky, které uvádíte, stačí. V článku byl ale zmíněn přívalový déšť.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.6.2024 10:30
To, že se pan Malík raduje z každého malého úspěchu, je docela pochopitelné.

Rozhodně by ho ale nemusel veřejně zveličovat a před řádným prověřením svého řešení ostatním vnucovat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.6.2024 10:44 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, bývá spíše vaším zvykem zveličovat dopady těchto opatření na nedostatek vody v řekách apod. Prostě kritikům se nelíbí ani velké nádrže (přehrady), ani tato pidi, která však mají pro faunu i flóru v místě význam nesmírný. Zkuste žít v suché krajině bez přístupu k vodě a napište o tom.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.6.2024 11:09 Reaguje na Karel Zvářal
Mám navíc pochybnost nad nezávadností vody z drenáží v těch
tůních už pouze proto, že se ta pole zcela bez chemie dnes
už ani neobejdou. Nic jiného, než voda z drenáží v nich
není a živí tvorové mnohdy netuší jaké jedy pijí a co to s nimi udělá. Mi kdysi nabízel kamarád myslivec po honu kachny a já je s díky odmítl s tím, že kachnu vyrostlou doslova na
splaškotoku nepovažuji za zdravou potravu. Totéž u ryb z
řek, kterým viditelně nic není, ale v laboratoři stávají laborantům na hlavě hrůzou vlasy z množství jedů v rybách.
Ono zvíře se může jedovatého koktejlu z pole napít bez
úhony jednou, dvakrát , stokrát , ale taky to může být
napití poslední. I to je rizikem u vysýchavých tůní, neboť
s klesající hladinou stoupá ve vodě koncentrace jedů a nic
netušící zvířata ji konzumují. Raději jeden zdravý a nebo žádný zdroj vody, než kaskáda jedovatých tůní se splachy z
pole.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.6.2024 11:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Zajisté jste již zaregistroval, že všem doporučuji budovat tůně v lese. Ale jelikož se jedná o prameniště, nemám obavy o kvalitu vody. Převažují pícniny, ty se hnojit nemusí. Předpokládám, že zemědělec ovečky zavřel a bude je krmit celoročně senem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.6.2024 19:30 Reaguje na Karel Zvářal
Odkud prosím víte, že na snímcích jsou pícniny?
Na snímku vidím čerstvě oseté pole ve kterém někdo vybagroval tůně a potok a později už vzešlé "něco" u čeho si nejsem jist říci, o co se jedná, ale mi
spíše připadá jako obilniny a nikoliv pícniny. Nevěřím totiž, že takovou plochu dnes někdo obětuje na pícniny a nepřihnojí je průmyslovými hnojivy.
Není to pouze vaše přání, že jde o ty pícniny a nikoliv o obilniny? Možná nám to vyjasní p. Malík.
Jinak souhlas s tůněmi na toku pramenícím v lese, ale nikoliv v houštině bez slunce a s kyselou vodou od zahnívajícího listí. U nás jsou tůně po pěti letech od revitalizace opět kyselé a zase bez žab.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.6.2024 19:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Vy z toho děláte kovbojku!-) A co ryby níže po toku, přežijí tu "hrůzu" z polí? Prostřední hon s těmi žlutými stébly je vojtěška nebo louka, nahoře obilnina, dole asi řepka či hořčice. Není tam kuku, což je plodina dosti náročná na hnojení a postřiky, navíc způsobuje silnou erozi. Za mne dobrý osevní postup, kéž by to tak bylo všude!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.6.2024 20:04 Reaguje na Karel Zvářal
Jo a v nivě, kde jsou dvě tůně, je louka.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.6.2024 18:47 Reaguje na Karel Zvářal
A bude to tak už na věky věků? Už tam ta
kukuřice nikdy nebude a obilniny taky
budou už pouze bez průmyslových hnojiv a postřiků? Tomu opravdu věříte? Já ne!
Při vysychání se koncentrace jedů zvyšuje
a výsledkem může být otrava po napití i
u ptáků a zvířat natož u obojživelníků.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.6.2024 19:54 Reaguje na Břetislav Machaček
Rodové a druhové jméno: Machaček úporný ssp. zaujatý.

To si fakt myslíte, že se hádáte s blbem, který se podepíše pod něco, čemu nevěří? V té vodě určitě nebudou antibiotika, nadnormativní koncentrace dusičnanů či pesticidů. (Klidně se jí napiju!-) To, co se na tomto webu řeší každou chvíli.

Předvčírem šel na kanálech pořad o kormoránech, kterak jsou loveni a zkoumáni (na DUNAJI!-) Spousta velkých měst, milionkrát větší splachy z polí - a oni se vesele množí, jako by se nepráškovalo. Samozřejmě, že devastují (jinak početnou a pestrou) rybí populaci, a to tak, že velmi. Bo jsou jich v zimě desítky tisíc.

Onehdá jste sepsul můj článek o využití vláhy v lese, že je o ničem. Včera šel v tv šot, kde vážený pan profesor ukazoval, jak kombinace SM-BK je nadějí a správným směrem našeho lesnictví (to, co jsem uváděl). Když jsem vás žádal o nějaký literární údaj/citaci, kde o tom, co popisuji, se pojednává, tak jste zbaběle zalezl. V tomto duchu (Kritizovat dobré a chrlit tuny balastu) pokračujete i nadále, tak se nezlobte za upřímnost. Trpělivost (a shovívavost) přetekla.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.6.2024 12:43 Reaguje na Karel Zvářal
Prostě padla kosa na kámen a tak jako vy nemíníte ustoupit od nějakých nesmyslů, tak já taky nemíním ustoupit od kritiky těch nesmyslů. Ono
oslavovat čerstvý pokus nápravy vodního režimu před jeho prvou
SKUTEČNOU zkouškou je poněkud předčasné. Za prvé to nebyl
přívalový déšť, za druhé ta
voda nemusí být nezávadná a
za třetí při srážkách jsou
vodou zahlcené drenáže BRZDOU
odtoku vody z pole na rozdíl
od otevřené strouhy, která může
průtok variabilně měnit. Pod
zemí se z trubek nemá voda kam rozlévat a o to déle v nich je. Zkuste si malý pokus s láhvemi
s různě velkými hrdly a ze které voda odteče dříve. Ty
piditůně jsou k smíchu, když se
přežene taková bouře jako včera v Ostravě a mém okolí. U nás
v Bohumíně to bylo celkem OK,
ale jinde nestačily kanály brát vodu a z polí tekly potoky i bez drenáží. Pokud ten projekt přežije takovou bouři, tak
smeknu, vám i panu Malíkovi se omluvím a nebudu ani zkoumat, jak zvířatům ta voda prospívá.
Je totiž věcí místních, jakou
vodu nabízejí zvířatům kolem
nich. Já totiž zažil úhyny zvířat a ryb z přemíry hnojiv ve vodě a vím jak krutá je to smrt. Křeče jako po Karbofuranu a u ryb vypoulené oči a spálená žábra.
K těm SM a BK pouze tolik, že
stačí srovnat růstový potenciál obou druhů a zjistíte, že mohou spolu žít pouze na začátku,
ale pak si budou konkurovat a
hádejte kdo koho předroste a
zastíní dříve. Já to vím a vy
si to vyzkoušejte v praxi. Mě
totiž víc přesvědčí praxe před
odbornými články teoretiků.
Jedle a buk rostou stejně pomalu, ale smrk roste proti
buku jako raketa. Proto je
předci i sama příroda pouze
spolu strpěli, ale nikdy je
nepreferovali. Navíc smrk netrpí okusem tak jako buk, kdežto buk a jedle téměř stejně. V tom se pak v přírodě mimo oplocenky růst liší. Prostě buk je okusován a smrk ho mezi tím neokousán předroste a zastíní. Na okrajích toho smrkového lesa buk budiž, ale
ve směsce je to nesmysl.
Odpovědět

Jan Škrdla

20.6.2024 15:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Macháček, je vidět, že pěstování lesa, vlastnostem a ekologickým nárokům dřevin moc nerozumíte. Tak být vámi, tu první větu o kose na kameni trochu přeformuluji.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.6.2024 19:15 Reaguje na Jan Škrdla
Prosím o vyvrácení mých
tvrzení v praxi !
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.6.2024 21:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Z praxe vám mohu říci, že tam kde se zmlazuje buk je problém dostat jinou dřevinu. No a pokud tam ( osobně nevím mnohdy proč) jiné dřeviny chcete tak pouze za předpokladu, že je budete před tím bukem výrazně preferovat.
Odpovědět

Jan Škrdla

20.6.2024 22:01 Reaguje na Břetislav Machaček
To že SM roste rychleji než BK platí pro výsadbu na holině, JD pak ještě pomaleji, podmínky na holinách ji nesvědčí.
V případě přirozené obnovy pod porostem na okraji paseky (jak psal pan Schindler výše), tak má buk výrazně navrch.
To že buk trpí okusem více než smrk, platí tam, kde buk chybí. Kde se ve větší míře vyskytují obě dřeviny, je na tom buk docela dobře.
Vraťme se k vysazenému porostu SM a BK. Pokud jej budete vychovávat, nebude mít buk problém. Je to dřevina snášející stín (alespoň v mládí).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.6.2024 21:38 Reaguje na Jan Škrdla
Děkuji za podporu!, i v článku https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-v-lese-prsi-dvakrat.nebo-taky-vubec

kde je i foto smíšeného lesa. Nedouk amatér Machaček ho může najít i zde
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9f/Bayerischer_wald_intakt.jpg/240px-Bayerischer_wald_intakt.jpg

Když sedne na kolo, tak má smíšený les i zahumny.

49.9077950N, 18.2736761E

Jinak SM, jakožto základní dřevina, vítá přítomnost melioračního BK. Ověřeno v praxi:-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.6.2024 21:13 Reaguje na Karel Zvářal
Pro některé ( vás) se dá použít i přídomek "nejapný" když už jste na to přivedl řeč. No a pokud se tedy jste schopen podepsat pod tento článek tak se tedy podepisujete i pod tvrzení o tom jak se tam díky panem Malíkem vytvořenému mokřadu najednou vyskytla i " kolonie skřivanů". No jestli se i pod toto ornitolog vašeho formátu je schopen podepsat? Já to považuji za nesmysl. Stejný nesmysljako tvrzení, že díky těmto úpravám se již " Zdoňovský rybník už nebude zanášet". Já bych řekl, že se bude zanášet stejně jako v minulosti protože to co rybníky zanáší je mimo jiné hlavně biologický materiál. No a ten se do rybníka dostává buď splavením nebo spadem v místě. Nezdá se vám, že na tak krátký článek je těch nesrovnalostí či omylů nějak příliš moc?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.6.2024 12:23 Reaguje na Karel Zvářal
V příspěvku jsem reagoval na něco jiného, ale budiž.

Mne potěšilo, že toto vše při suchu vyschlo a pak se to při dešti naplnilo vodou. Takže to tak trochu funguje jako suché průlehy. Bohužel asi ne moc intenzivně a tak to asi bude při pořádných slejvácích stejně pro kočku. Zda i taková opatření mají pro faunu i flóru v místě význam nesmírný (když to pravidelně vysychá), to nedokážu posoudit a k tomu jsem se ani nikdy nevyjadřoval.

Když se o tomto kriticky vyjadřuji, pan Malík se buď uráží nebo neodpovídá.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

17.6.2024 20:05 Reaguje na Jiří Svoboda
Pan Malík má mnoho jiné práce. Při pořádných bouřkách to bude fungovat stejně dobře, jako při menších, ale bude nutné přidat ještě vrstevnicové meze a větrolamy se svejly. Všechno, co není orná, má obrovský význam pro biodiverzitu. To je logický axiom. A tráva či mokřad jsou bankou edafonu dotující případnou ornou půdu, které stejně vlivem změny klimatu zvoní hrana nebo by rychle měla. Soustava tůní je doplněna systémem terénních vln na ochranu ještě před většími přívaly. Jsme profíci. Autor je mj. hydrolog, zkušenosti z oboru cca 30 let.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.6.2024 21:13 Reaguje na Jiří Malík
Nic ve zlém, pane Malíku, ale pokud jednou zažijete opravdu pořádný přívalový déšť, tak změníte názor a uvidíte, jak se celá kaskáda promění v bahnotok. Jen pro vaši zajímavost- to, co jsem popisoval v prvním příspěvku, se u nás stalo koncem osmdesátých let a dle odhadů místní meteostanice tehdy spadlo za dvacet minut 100 mm srážek na plochu zhruba o 16 hektarech.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.6.2024 21:21 Reaguje na pavel peregrin
Neviděl bych to tak pesimisticky. Když tam vysadí rákos - už jen jako prevenci před predujícími volavkami, ale hlavně pro zpevnění břehů i hráze, tak voda půjde přepadem. Navíc ten reliéf krajiny naznačuje, že voda půjde i hodně po povrchu, ale ten mají aspoň pro letošek dobře zpevněný hustým porostem plodin. Za sebe tam nevidím žádné (zásadní) chyby.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.6.2024 06:43 Reaguje na Karel Zvářal
Určitě je to udělané dobře, o tom bych se s p. Malíkem nikdy nepřel. Jde pouze o to, že přívalový déšť intenzity, jakou popisuji a jakou jsem zažil, zničí vše okolo.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.6.2024 12:08 Reaguje na Jiří Malík
"ale bude nutné přidat ještě vrstevnicové meze a větrolamy se svejly."

To mne těší, že to již víte. A kdy to přidáte? Pokud to neuděláte, může být dílo zničeno. Co pak napíšete do Ekolistu?

"Jsme profíci. Autor je mj. hydrolog, zkušenosti z oboru cca 30 let."

Pak by měl být schopen jakoukoli kritiku věcně vyvrátit či přijmout a ne se tomu vyhýbat. Ne jen argumentovat, že je profík s 30 lety praxe.
Odpovědět
VN

Vladimír Němec

18.6.2024 13:51
Ke cti panu Malíkovi slouží, že dělá krajinu atraktivnější a v každém případě podporuje v daném území rozvoj biodiverzity, protože voda je základ života. Na druhou stranu pravdu má pan Macháček v tom, že důležitý je stav okolní orné půdy. Míněno především její kvalita a její schopnost vsakovát srážky. Uvedu příklad - vyjadřoval jsem se kdysi ke stavbě poldru v podobně obhospodařované krajině a prosadil jsem tam nevypustitelný prostor, tj. poměrně velkou tůň. Pak přišla období sucha, potůček přes poldr s tůní přestal protékat a z tůně se stala vyhnívací nádrž - živiny, které přitekly melioračními systémy z okolních polí po občasných srážkách způsobily, že primární biologická expanze a naše nadšení se změnily v sekundární biologické vyhnívání a zděšení. Od té doby se to zase trochu stabilizovalo, ale ten přítok živin spolu se suchem jako Damoklův meč nad tou tůní visí pořád. Může to být vyjimka, ale v uvedených podmínkách se obávám, že to bude spíše pravidlo. Co tím chci sdělit? Jen to, že Zdravou krajinu čeká ještě dlouhá cesta k nějaké obecně přijatelné rovnováze. Nic není totiž černobílé a osobně neznám nic horšího, než bagatelizaci zjevných souvislostí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.6.2024 14:03 Reaguje na Vladimír Němec
Nikdo nic nebagatelizuje, určitě ne z kolektivu (skutečných) ekologů. Ano, potok může vyschnout, může vyschnout i tůň - to se přece v přírodě stává. Příští rok bude situace úplně jiná, lepší. Prostě nemám rád účelové vyrypování, "machrování" a napadání dobrého projektu za to, že není dokonalý. To dílo krajině pomůže, stav půdy se nezhorší. Mohou se hnidopiši snažit jak chtějí, normálně uvažující a zkušené přírodozpytce to nemůže rozhodit. Sami nic lepšího nestvoří, ale řečí (resp. hloupých keců) mají jak holič v sobotu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

18.6.2024 19:40 Reaguje na Karel Zvářal
1*
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.6.2024 09:19 Reaguje na Karel Zvářal
"Prostě nemám rád účelové vyrypování, "machrování" a napadání dobrého projektu za to, že není dokonalý."

Jenže pan Malík v článku machruje, že projekt JE dokonalý.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.6.2024 09:48 Reaguje na Jiří Svoboda
Nevšiml jsem si, že by to slovo použil, to jsem si dovolil odvodit já z odmítavých reakcí. Ten projekt zcela jistě přinese mnoho pozitivního, o negativech budou hnidopiši spekulovat stejně, tomu zabránit nejde.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.6.2024 12:31 Reaguje na Karel Zvářal
Ale mně rozhodně nejde o hnidopištví. Mně jde o to, aby když už se něco takto velmi náročného dělá, ať to plní pořádně i protipovodňové funkce a není to desetiletou vodou zničeno. Zpočátku vše vypadá pěkně... A smysl takového projektu je hlavně poučení z chyb. Jestliže někdo o sobě tvrdí, že je superprofík s 30 lety praxe, asi si myslí, že vše dělá správně.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.6.2024 17:44 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, řeknu vám to krátce z pohledu praktika - přívalový déšť ve smyslu, jak ho chápu já a jak jsem ho dvakrát zažil, smete vše a neobstojí nic. Na to nemá vliv ani profík s třiceti lety praxe. Já mám jen 39 let praxe v prvovýrobě , ale nikdy bych si toto o sobě prohlásit netroufl. Protože kdo skutečně pracuje s přírodou, sám po čase pozná, že nikdy nic není stejné a pro zemědělství to platí dvojnásobně.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.6.2024 12:24 Reaguje na pavel peregrin
Zkusme se tedy na to podívat bez onoho machrování.

Co tedy s utuženou půdou a stále častějšími/silnějšími suchy a přívalovými dešti?

Z má strany jde o to nárůst těchto jevů zmírnit efektivní ochranou klimatu, která dnes prakticky neprobíhá. Z hlediska vody si myslím, že je třeba maximum vody zasakovat a odpar dělat hlavně přes fotosyntetizující rostliny, ať už na polích nebo v lesích. Z vodních ploch se voda vypařuje tak trochu zbytečně. Velká pitomost jsou "zelené" střechy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.6.2024 15:46 Reaguje na Jiří Svoboda
Se suchy a přívalovými dešti neuděláme nic a kdo si myslí že ano, tak je blázen. S utuženou půdou lze hodně a to nejpodstatněji udělat zařazováním víceletých pícnin. Je to daleko lepší jak podrývání. S technikou neuděláte nic, je to dáno silně omezenou pracovní silou v zemědělství a tím pádem požadavky na velký výkon. Můžeme se leda přizpůsobovat a s tím souhlasím.
Odpovědět

Jan Škrdla

21.6.2024 22:41 Reaguje na Jiří Svoboda
Efektivní je svahy rozdělit zasakovacími průlehy (mělká terénní prohlubeň a hrázky). Ideální je na každé straně průlehu pěstovat jinou plodinu.
Nejohroženější údolnice je dobré zatravnit a opatřit hrázkami.
Nevysévat širokořádkové plodiny na svažité pozemky.
Zařadit jetelovinu do osevního postupu taky dobré.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.6.2024 14:01 Reaguje na Jan Škrdla
Díky oběma.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.6.2024 19:54 Reaguje na Vladimír Němec
Ta volba místa pro tvorbu tůní byla zvolena velmi dobře. Z kosmu jsou krásně vidět pobytové stopy prasat, tj. silně rozbuchtované (podmáčené) pole po hledání dešťovek. Díky přerušeným drenážím bude vody v průběhu roku v tůních dostatek, proto úvahy o nějakém vyhnívání mi zde přijdou jako malování na zeď. Vysadil bych tam z okolí pulce, ale žáby si i tak tam cestu časem najdou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.6.2024 18:23 Reaguje na Vladimír Němec
Nic než souhlas. Neustále tvrdím, že stav půdy je alfou a omegou
zadržení vody v krajině a zmírnění eroze půdy. Půda plná života
je plná chodbiček žížal, krtků a voda vesele zasakuje do hloubky.
Půda bez nich je slehlá a hutná jako mlat do kterého voda nechce
zasakovat. Pak je nutné alespoň orat po vrstevnicích a vytvářet
vrstevnicové průlehy a údolní suché poldry. Ano suché ze stejného
důvodu o kterém píšete. Po přívalech je voda plná živin a ty se
v nevypustitelném prostoru koncentrují při jeho vysychání. Ten
prostor lze ale využít pro těžbu erozí splavené půdy i s těmi
živinami, které jinak skončí někde v řece, či nádrži, kde je
to na škodu. Pro skutečný přívalový déšť bude z tak velké plochy
vybudovaný potůček vodítkem pro dravý potok a tůňky zanese za
pár minut mrtvou půdou z polí.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist