Jiří Malík: Kaskáda ve Zdoňově odolala i přívalovým dešťům
Během tří dnů tu napadlo přes 30 mm srážek, z toho v jednom dni až 25 mm. Zpočátku se nic nedělo, veškerou vláhu vpíjela půda a vegetace v povodí. Po nasycení začala voda stékat po povrchu a pronikla i do melioračního systému, který ji začal odvádět.
Na místě kaskády tak díky vlastníkům i místní farmě vznikl mokřad, v němž se začíná rodit nový, pestřejší život. Objevily se zde zvonky, několik druhů jetele, přilétly včely a vážky, přilétla káňata, luňák červený, konipas bílý, objevila se kolonie skřivanů, krkavci, v bahně stopy srnčí, jelení i černé zvěře, a jednou se tu prošel i vlk. Něco, co jste v této části bývalého 100 ha lánu orné půdy nemohli vidět dlouhých 70 let.
Na ploše, kde je v ose údolnice nad kaskádou přerušená část meliorací, se voda krásně tlačí na povrch artézským přetlakem, a stéká se z několika pramínků do potůčku. Během jedné noci a půlky dne naplnil potůček celou kaskádu až po okraj zemních hrází. Eroze jak v kaskádě, tak i v novém potoce, je i po přívalu zanedbatelná, Zdoňovský rybník se už nebude zanášet.
Na místě přerušení meliorací již probíhá výzkum hladiny vody v půdě a dalších parametrů, ale na relevantní výstupy je ještě brzy.
Rádi bychom zde zavedli monitoring odtoku vody ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem, který by umožnil ověřit, jak se stav lokality postupně hydrologicky zlepšuje. Tato data pak můžeme využít i u vás doma v rámci projektu Živá krajina. Pokud byste chtěli podpořit naši činnost, budeme moc rádi.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (75)
Karel Zvářal
15.6.2024 06:43Jiří Malík
15.6.2024 21:34 Reaguje na Karel Zvářalsmějící se bestie
15.6.2024 13:14 Reaguje na smějící se bestieBřetislav Machaček
15.6.2024 16:50 Reaguje na smějící se bestieupravovali hrázkami z klád a kamenů. Co hrázka to potom
pstroužek, který tam měl více okysličené vody a úkryt.
Pak přišlo od ochranářů nařízení hrázky zrušit, protože
narušují přírodní toky. Když dva dělají totéž, tak to
totéž být nemusí. My zdarma brigádnicky a tam dotovaná stavba. Nic proti, ale pokud zastavíme a necháme vodu
zasakovat i za sucha, tak vyschne potok pod kaskádou.
U nás tak dopadla kaskáda tří rybníků, kdy při dvou
potok ještě pokračoval krajinou, ale po postavení třetího
mezi nimi spodní vyschnul a potok taky. Voda se zadržuje,
zasakuje, ale potok teče už pouze při lijáku a jinak je
vyschlý. Je to typický příklad hrubého narušení vodního
režimu potoka ve kterém kdysi žily drobné rybky a raci.
Dnes tam žít nic nežije, protože v něm voda teče pouze
několikrát za rok. Pár tůní nezachrání krajinu před
vysycháním, pokud nebude pole hnojeno organickými hnojivy
se spoustou organické hmoty vázající na sebe vodu. Pak
jsou lepší velké nádrže, které zachytí veškeré přívalové
srážky a regulovaně s nimi dotují toky za sucha. Takové
malé tůně jsou pouze tím, co popisuji výše. Jsou hrou na
zadržování vody v úzkém pásu kolem toku a zadržování vody
ve zbytku krajiny vůbec neřeší.
Tiziana M
15.6.2024 17:56 Reaguje na Břetislav MachačekMajka Kletečková
16.6.2024 13:15 Reaguje na Tiziana MAno, to je pro komenty Machačka typické. Ekolist je bohužel podobnými Machačkovými projevy zaplevelován pravidelně, často a dlouhodobě.
Břetislav Machaček
16.6.2024 13:36 Reaguje na Majka Kletečkováa tak jen přitáká. Je to marné, je to marné!
Už znáte odpověď na těch mých pět otázek k
vlkům starých dva roky? Pořád nic?
Břetislav Machaček
16.6.2024 13:54 Reaguje na Tiziana Mpro přírodu naopak pohroma a nikoliv přínos. Třeba
žáby se tam odhodlají množit a pulci zůstanou na
suchu a skončí jako potrava predátorům v loužích.
Totéž vodní hmyz, který se tam pokusí množit. Tak
leda komárům to nevadí, protože jejich vajíčka ve
vyschlé tůni počkají na déšť a pak bez ohrožení
predací tam nežijících predátorů zdárně dokončí vývoj v dospělce. Opěvovat takové nesmysly může
pouze tvůrce a takoví jako vy, kterým ucházejí
všechny souvislosti. Být tam skutečně přívalový
déšť, tak jsou ty tůně v mžiku zaneseny půdou z
polí a z potůčku je vymleté hluboké koryto. Mi
tak někdo narušit pole, tak ho ženu holí, že by
se zastavil až v Praze, odkud pochází nejvíce
takových "tvůrců" krajiny. Vysýchavé tůně a nebo potoky tu jsou i bez nákladných úprav po každém
větším dešti a efekt zásaku za bezdeští je nulový. Pokud nenapravíme stav půdy, tak to nemá smysl i kdyby tu byl podobný oslavný článek každý den.
Stav půdy je základ a vše ostatní je nástavba.
Je to jako stavět dům od střechy a vychvalovat,
jak ta střecha visí ve vzduchoprázdnu. Chápete
vůbec co je nejdůležitější a co projekt neřeší?
Tiziana M
16.6.2024 16:17 Reaguje na Břetislav Machaček1. Biodiverzita: Dočasné tůně poskytují unikátní prostředí pro růst a rozmnožování specifických druhů rostlin a živočichů, které nenajdeme v jiných biotopech. Například různé druhy obojživelníků a bezobratlých jsou na tyto tůně přímo závislé.
2. Ekologické funkce: Tyto tůně slouží jako klíčová zastávka pro migrující druhy a poskytují kritické stanoviště pro druhy, které potřebují specifické podmínky pro rozmnožování, například některé druhy žab a hmyzu.
3. Úprava vodního režimu: Dočasné tůně pomáhají zadržovat vodu v krajině, což je velmi důležité pro snižování rizika povodní a pro zlepšení místního mikroklimatu. Působí jako přírodní retenční nádrže.
4. Snížení eroze: Vegetace kolem tůní stabilizuje půdu a snižuje erozi, což je klíčové pro udržení kvalitní půdy a prevence degradace krajiny.
5. Vzdělávací a rekreační hodnota: Tyto tůně mají velkou hodnotu pro ekologické vzdělávání a rekreaci. Poskytují možnost pozorovat a studovat specifické ekosystémy a jejich dynamiku, což je cenné pro vědu i pro veřejnost.
Přeji krásný den!
Břetislav Machaček
17.6.2024 10:25 Reaguje na Tiziana Mpaní Kletečkovou. Bez rozmyslu opíšete
něco z příručky, kterou považujete za
bibli ochrany přírody a vlastní mozek
nezapojíte do uvažování, ke kterému se
snažím lidi navádět. Znovu si přečtěte
co píšu a zkuste mi to vyvrátit vlastními
slovy. Jinak za svůj život jsem potkal
spoustu chybujících mudrlantů a ještě víc "papoušků" opakujících jejich "moudra".
Je to jako s vírou, kde stačí věřit a ne
se ptát na detaily z věrouky na které neznáte odpověď. Vystačí si s modlitbou
a vírou, jako duchovní vůdce, který
ani sám nevěří, ale má povolání věřit.
Je mi vás obou líto.
Jiří Malík
17.6.2024 20:30 Reaguje na Břetislav MachačekJarek Schindler
19.6.2024 13:51 Reaguje na Jiří MalíkBřetislav Machaček
19.6.2024 17:49 Reaguje na Jiří MalíkDoporučuji se přijet podívat
do Bohumína, kde vznikl nový
park Na Panském. Tam bylo
podmočené pole přetvořeno
na park s několika stabilními
tůněmi a z vytěžené půdy byla
z roviny vymodelována zvlněná
krajina s lučními porosty a
taky skupinami stromů a keřů.
Tyto tůně pastmi nejsou a mají i vodu bez hnojiv a postřiků z polí. To prostě beru, ale ne
to, co vysychá a "pramení" v
poli na kterém se hospodaří.
Tam nezávadnou vodu pro zvěř
a jiné živočichy nečekám .
Nežádejte po mně omluvu za
kritiku opsání aktivistických
hesel, které jsou pouhým snem
a nikoliv realitou. Autor si
vysnil, co to vše přinese, ale
teprve roky fungování přesvědčí
i mne. A díky za přání hezkého dne (horkého), který doufám nezakončí bouřka se skutečným přívalovým deštěm s 50 mm za hodinu, kdy se ze suchých rygolů stávají dravé řeky a ne těch mizerných 30 mm za 3 dny.
Tiziana M
18.6.2024 17:39 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
19.6.2024 18:30 Reaguje na Tiziana Mopravdu šťasten, že mne hodnotí
někdo jako vy. Ty vaše moudra
co tu pravidelně vydáváte za
odborné jsou opravdu perly, ale ne ty pravé !
Petr Šrámek
13.10.2024 12:15 Reaguje na Tiziana MJarek Schindler
19.6.2024 13:17 Reaguje na Tiziana M1-Jakým specifických druhů rostlin a živočichů, které nenajdeme v jiných biotopech poskytují ty vysychavé tůně, tedy pokud vyschnou "předčasně" to unikátní prostředí? Můžete vyjmenovat alespoň pár druhů?
2- Jaké "specifické podmínky pro rozmnožování, například některé druhy žab a hmyzu" poskytne ta vyschlá tůň pokud vyschne před ukončením jejich vývoje?
3- Jak upraví něco co mi rychle vyschne vodní režim? Nejsou náhodou pro zlepšení místního mikroklimatu poctatně vhodnější trvalé vodní plochy?
4- Nesnižuje náhodou možnost eroze vegetace kolem celé údolnice?
5- O rekreační hodnotě je asi zbytečné se bavit. Většina normálních lidí se bude spíš rekreovat u trvalé náležitě velké vodní plochy než u vysychající " bažiny".
5- Ano , pozorovat jak rychle přijde příroda o jednu generaci žab a obojživelníků je taky potřebné. Zvlášť když nám za posledních dvacet let klesla jejich početnost o pomalu polovinu.
Břetislav Machaček
19.6.2024 18:05 Reaguje na Jarek SchindlerMalíkovi a slečně Tiziáně nadšení neberu , ale já fandím zcela jiným
nápravám podobných míst. Jsem třeba
pro orbu po vrstevnicích a pro
případné průlehy po vrstevnicích,
byť i intenzivně obhospodařované.
Pokud se tam do zasáknutí zdrží
voda den, tak plodiny moc neohrozí
a zbrzdí odtok vody taky. Navíc
nebudou pastmi, jako ty vysychavé
tůně, protože do jednodenní kaluže
žáby vejce nenakladou a zvěř z nich
nebude vodu s chemií pít. Jako zdroj
vody pro pití zvířat raději než ty
drenáže vidím lesní potůček a nebo
alespoň pramen někde na skutečně
zdravé louce. Jsem zvědav, zda by
se pan Malík s chutí napil vody z
polních drenáží, ale já nikoliv!
Ano, ty vysýchavé HURÁ budované
tůně se mnohde negativně podepsaly
na zbytcích žab, protože několik
let v nich pulci nedokončili vývoj
a nebo byli v plytkých tůních zcela
zlikvidováni predátory.
Jarek Schindler
19.6.2024 12:44 Reaguje na Tiziana MTiziana M
19.6.2024 17:21 Reaguje na Jarek SchindlerRozumím vašim pochybnostem a pokusím se odpovědět na vaše otázky co nejpřesněji a nejjasněji.
### 1. Specifické druhy rostlin a živočichů v dočasných tůních
Dočasné tůně jsou unikátní biotopy, které podporují specifické druhy, jež nejsou běžné v trvalých vodních plochách. Pár příkladů:
- **Rostliny**:
- **Bazanovec obecný (Cicuta virosa)** - tato rostlina je schopna růst v dočasných tůních.
- **Rdest alpský (Potamogeton alpinus)** - druh, který se často vyskytuje v sezónně zaplavovaných oblastech.
- **Živočichové**:
- **Skokan ostronosý (Rana arvalis)** - jeho larvy se vyvíjejí rychle, aby dokončily svůj cyklus před vyschnutím tůně.
- **Čolek velký (Triturus cristatus)** - využívá dočasné tůně pro rozmnožování a kladení vajíček, přičemž larvy se vyvíjejí rychle.
### 2. Specifické podmínky pro rozmnožování
Dočasné tůně poskytují specifické podmínky tím, že eliminují predátory, kteří jsou přítomni ve stálých vodách, jako jsou ryby. I když tůň vyschne předčasně, adaptované druhy živočichů jsou často schopny svůj vývoj zrychlit nebo najít jiné vhodné stanoviště. Přirozený cyklus vysychání a zaplavování také reguluje populace některých druhů, což zajišťuje ekologickou rovnováhu.
### 3. Vodní režim a mikroklima
Dočasné tůně pomáhají zadržovat vodu po období dešťů a tím zlepšují retenci vody v krajině. I když vysychají, zanechávají vlhkost v půdě, která může přispět k místnímu mikroklimatu. Trvalé vodní plochy jsou také důležité, ale dočasné tůně mají své specifické ekologické role, které trvalé vody nemohou nahradit.
### 4. Snížení eroze
Vegetace kolem dočasných tůní skutečně pomáhá stabilizovat půdu a snižovat erozi. Tyto oblasti často fungují jako přirozené retenční nádrže během dešťů, což pomáhá rozložit a zpomalit odtok vody.
### 5. Rekreační hodnota
Ačkoliv dočasné tůně nemusí být preferovaným místem pro rekreaci široké veřejnosti, mají velkou hodnotu pro přírodovědce, studenty a nadšence ekologie, kteří mohou studovat dynamické přírodní procesy a biodiverzitu těchto unikátních biotopů.
### 6. Pokles početnosti obojživelníků
Je pravda, že pokles početnosti obojživelníků je závažný problém. Nicméně dočasné tůně jsou často klíčovými stanovišti pro tyto druhy, protože poskytují prostředí bez predátorů, což zvyšuje šanci na úspěšný vývoj jejich larválních stádií. Ztráta těchto biotopů by mohla ještě více ohrozit populace obojživelníků.
Doufám, že tyto odpovědi poskytují jasnější obraz o přínosech dočasných tůní a jejich roli v přírodním ekosystému.
Je to tedy úplně jednoduché a nic Vám nebrání aspirovat na Nobelovu cenu sám, nejlépe hned v příštím ročníku. Držím pěsti :)))
Není zač!
Jarek Schindler
19.6.2024 22:03 Reaguje na Tiziana MNo a k vašim odpovědím. Pobavila jste. Odkud opisujete? Ptám se abych věděl kde to mají špatně nebo zda jde jen o vaše přehlédnutí.
Když už musíte používat latinské názvy tak si to alespoň po sobě překontrolujte. Bazanovec obecný není tedy v žádném případě Cicuta virosa. Pod názvem Cicuta virosa se skrývá rozpuk jízlivý. No a ten bazánovec asi nebyl obecný ale kytkokvětý no a hlavně, píši nebyl protože již řadu let se pro něj používá název vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora). No a ten rdest roste i v rychle tekoucích vodách a bez vody nepřežije. To jen tak na okraj....
K tomu dalšímu, zapomněla jste napsat, že ty "adaptované druhy živočichů" co jsou často schopny svůj vývoj zrychlit ho sice zrychlí ale většinou nejsou plně vyvinuti a tak naděje na jejich přežití je mizivá. Jak dokáže pulec najít jiné vhodné stanoviště pravděpodobně také nedokážete vysvětlit. No a to jak přežije pulec protože predátor ve vyschlé louži zahyne? Škoda slov.
Petr Šrámek
13.10.2024 12:21 Reaguje na Jarek Schindlerpavel peregrin
15.6.2024 20:41Jiří Malík
15.6.2024 21:44 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
16.6.2024 09:31 Reaguje na Jiří MalíkJarek Schindler
16.6.2024 11:19 Reaguje na pavel peregrinNo a odvolávat se na fotky když na jedné je pole pravděpodobně po podmítce a tedy bez jakékoliv krytiny, focené někdy v předjaří a tedy po tání a srovnávat to s polem kde půdu zpevňuje již viditelná krytina? Prostě a jasně pouze další "ekomanipulace".
Osobně jinak s podobnými projekty absolutně problém nemám a považuji je za prospěšnou věc. Problém mám pouze s těmi ekomanipulacemi.
pavel peregrin
16.6.2024 11:43 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
16.6.2024 13:43 Reaguje na pavel peregrinJeště dotaz. Také jste alespoň 5 let nepotkali na poli před tím zatravnění kání či vám tam nepřešlo srnčí?
Břetislav Machaček
16.6.2024 14:16 Reaguje na Jarek Schindlernaivním spoluvěrcům těchto "zázraků", že je to pro
ně důkaz napravení předchozího stavu. On tam prošel vlk! Kolem naší vesnice prošel kdysi los a proč?
No protože musí někudy projít a v bahně najdu jeho stopu lépe než v suché půdě v okolí. Mi vadí ta
vysýchavost tůní a potůčku jako pasti pro mnoho
živočichů v době rozmnožování a jako něčeho, co
skutečné erozi při přívalovém dešti nezabrání.
Jedna průtrž mračen, tůně jsou zaneseny a potůček
bude vymletým hlubokým korytem . Bez zpevněných
břehů byť jen keři jsou břehy pouze orientační
a přívalová voda si je upraví po svém. Pokud tam
byl takový potok v minulosti i s tůněmi, tak
budiž obnovit, ale hrát si na stvořitele je hra
a nikoliv něco smysluplného. To, co pan Malík
považuje za přívalový déšť u nás spadlo od tří
ráno do desíti dopoledne a taky se žádná eroze nekonala bez podobných umělých úprav krajiny.
Pod smrky je dokonce sucho, protože voda skapala
pouze po obvodu koruny mimo kmen. A to je ten přívalový déšť? Možná tak pro někoho z města,
který si zapomněl deštník a promokl!
Karel Zvářal
16.6.2024 14:47 Reaguje na Břetislav MachačekA že vodu v krajině potřebujeme, tak jako více zeleně, se tu píše opakovaně. Co na tom, že tůně mohou i vyschnout? To má být jako "pádný argument" pro jejich nebudování? V minulosti vysychaly řeky až po hladové balvany - a to bez přehrad, tůní a napřímených řek! Jak to tedy, že ta voda nepřitekla, když bylo všechno "OK"? Kromě delšího období bez srážek, že. Prostě jeden rok povodeň, druhý sucho. To nejsou slova z novověku, ale stará jak lidstvo samo. Ale než s něčím souhlasit, raději si kopnout.
Břetislav Machaček
17.6.2024 10:53 Reaguje na Karel Zvářaltu mnozí předvádějí. Ekologie je o reálných možnostech a nikoliv o snech.
Já s vámi taky v mnohém nesouhlasím a taky se to nebojím napsat, což jste
už mnohokrát zjistil. Mám rád vždy ty
konkrétní příklady a uvedu opět jeden
z nich. Žáby mnoho let putovaly do tůně,
která nevysychala a kde pulci zdárně
dokončili svůj vývoj. Pak jim člověk
blíže nabídl tůň, ale bohužel vysýchavou,
kde se vývoj nedařilo dokončit. Ty žáby
to ale nevěděly, protože po nakladení
vajec tůň opustily a totéž udělaly rok
co rok asi pět let, kdy vyhynuly stářím
a už nikdo tam další vejce nenakladl.
Úbytek žab v okolí byl tak rapidní, že
se hledaly různé příčiny, ale tou hlavní
byla past, kterou byla vysýchavá tůň.
Takže nesdílím nadšení z vysýchavých
tůní a potoků, pokud nejsem ale krmič
predátorů bezbranných tvoru živořících
doslova v loužích a bahně. Ano kopu do
nesmyslů, protože si to ty nesmysly
podle mne zaslouží a to, že je vysychání v přírodě normální je sice pravda, ale
je pravdou taky to, že je poslední roky
hlavní příčinou úbytku žab. Nedokončí
vývoj a nebo jsou jako potrava predátorů.
Ona se i chemizace trochu snižuje, ale
bez dokončení vývoje pulce v žabku tu
žádné žáby brzo nebudou a než je lákat
do takových pastí, tak je raději nechat
doputovat tam, kde vývoj zdárně dokončí.
Samozřejmě bez srážek vysychají i řeky,
ale od toho by měli právě ekologové
bojovat za velké přehrady schopné zadržet
přívalové srážky a za sucha toky dotovat.
Bez nich budou vysychat ty řeky stále
častěji, protože o nápravě půdy organikou
díky ekologistické likvidaci slámy a hnoje už dnes nevěřím. Oni půdu zničí docela drancováním biomasy jak z lesů, tak i z polí a nějaké vysychavé tůně
jsou tudíž úplně na prd, dokud nebude
napravena absorbční schopnost půdy!
Karel Zvářal
17.6.2024 11:01 Reaguje na Břetislav MachačekJiří Malík
17.6.2024 19:42 Reaguje na Karel ZvářalJiří Malík
17.6.2024 19:39 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
19.6.2024 18:41 Reaguje na Jiří Malíkta zvířata podívat a napít. Mi jde o to,
čeho se z drenáží po dešti napila. A vy
máte odvahu se té vody napít sám? Zkuste ji dát na rozbor a možná zjistíte, že při vysychání z ní bude koncentrací jedů
jedovatý koktejl, kterým ta zvířata sám
likvidujete. Nabízejte zvířatům z nouze něco, co je špatné a raději jim nabízejte
něco nezávadného. Já třeba ptákům, ježkům
a veverkám nabízím na zahradě čistou vodu
v jezírku a v pítku, aby nepili vodu ze
znečištěného potoka a nebo z kaluží u cest a na polích.
Jan Škrdla
16.6.2024 22:17 Reaguje na pavel peregrinhttps://me.vumop.cz/app/?zoom=2¢er=-589038.2590218392,-1163969.5583887622
pavel peregrin
17.6.2024 07:46 Reaguje na Jan ŠkrdlaJiří Svoboda
17.6.2024 10:30Rozhodně by ho ale nemusel veřejně zveličovat a před řádným prověřením svého řešení ostatním vnucovat.
Karel Zvářal
17.6.2024 10:44 Reaguje na Jiří SvobodaBřetislav Machaček
17.6.2024 11:09 Reaguje na Karel Zvářaltůních už pouze proto, že se ta pole zcela bez chemie dnes
už ani neobejdou. Nic jiného, než voda z drenáží v nich
není a živí tvorové mnohdy netuší jaké jedy pijí a co to s nimi udělá. Mi kdysi nabízel kamarád myslivec po honu kachny a já je s díky odmítl s tím, že kachnu vyrostlou doslova na
splaškotoku nepovažuji za zdravou potravu. Totéž u ryb z
řek, kterým viditelně nic není, ale v laboratoři stávají laborantům na hlavě hrůzou vlasy z množství jedů v rybách.
Ono zvíře se může jedovatého koktejlu z pole napít bez
úhony jednou, dvakrát , stokrát , ale taky to může být
napití poslední. I to je rizikem u vysýchavých tůní, neboť
s klesající hladinou stoupá ve vodě koncentrace jedů a nic
netušící zvířata ji konzumují. Raději jeden zdravý a nebo žádný zdroj vody, než kaskáda jedovatých tůní se splachy z
pole.
Karel Zvářal
17.6.2024 11:16 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
17.6.2024 19:30 Reaguje na Karel ZvářalNa snímku vidím čerstvě oseté pole ve kterém někdo vybagroval tůně a potok a později už vzešlé "něco" u čeho si nejsem jist říci, o co se jedná, ale mi
spíše připadá jako obilniny a nikoliv pícniny. Nevěřím totiž, že takovou plochu dnes někdo obětuje na pícniny a nepřihnojí je průmyslovými hnojivy.
Není to pouze vaše přání, že jde o ty pícniny a nikoliv o obilniny? Možná nám to vyjasní p. Malík.
Jinak souhlas s tůněmi na toku pramenícím v lese, ale nikoliv v houštině bez slunce a s kyselou vodou od zahnívajícího listí. U nás jsou tůně po pěti letech od revitalizace opět kyselé a zase bez žab.
Karel Zvářal
17.6.2024 19:53 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
17.6.2024 20:04 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
19.6.2024 18:47 Reaguje na Karel Zvářalkukuřice nikdy nebude a obilniny taky
budou už pouze bez průmyslových hnojiv a postřiků? Tomu opravdu věříte? Já ne!
Při vysychání se koncentrace jedů zvyšuje
a výsledkem může být otrava po napití i
u ptáků a zvířat natož u obojživelníků.
Karel Zvářal
19.6.2024 19:54 Reaguje na Břetislav MachačekTo si fakt myslíte, že se hádáte s blbem, který se podepíše pod něco, čemu nevěří? V té vodě určitě nebudou antibiotika, nadnormativní koncentrace dusičnanů či pesticidů. (Klidně se jí napiju!-) To, co se na tomto webu řeší každou chvíli.
Předvčírem šel na kanálech pořad o kormoránech, kterak jsou loveni a zkoumáni (na DUNAJI!-) Spousta velkých měst, milionkrát větší splachy z polí - a oni se vesele množí, jako by se nepráškovalo. Samozřejmě, že devastují (jinak početnou a pestrou) rybí populaci, a to tak, že velmi. Bo jsou jich v zimě desítky tisíc.
Onehdá jste sepsul můj článek o využití vláhy v lese, že je o ničem. Včera šel v tv šot, kde vážený pan profesor ukazoval, jak kombinace SM-BK je nadějí a správným směrem našeho lesnictví (to, co jsem uváděl). Když jsem vás žádal o nějaký literární údaj/citaci, kde o tom, co popisuji, se pojednává, tak jste zbaběle zalezl. V tomto duchu (Kritizovat dobré a chrlit tuny balastu) pokračujete i nadále, tak se nezlobte za upřímnost. Trpělivost (a shovívavost) přetekla.
Břetislav Machaček
20.6.2024 12:43 Reaguje na Karel Zvářaloslavovat čerstvý pokus nápravy vodního režimu před jeho prvou
SKUTEČNOU zkouškou je poněkud předčasné. Za prvé to nebyl
přívalový déšť, za druhé ta
voda nemusí být nezávadná a
za třetí při srážkách jsou
vodou zahlcené drenáže BRZDOU
odtoku vody z pole na rozdíl
od otevřené strouhy, která může
průtok variabilně měnit. Pod
zemí se z trubek nemá voda kam rozlévat a o to déle v nich je. Zkuste si malý pokus s láhvemi
s různě velkými hrdly a ze které voda odteče dříve. Ty
piditůně jsou k smíchu, když se
přežene taková bouře jako včera v Ostravě a mém okolí. U nás
v Bohumíně to bylo celkem OK,
ale jinde nestačily kanály brát vodu a z polí tekly potoky i bez drenáží. Pokud ten projekt přežije takovou bouři, tak
smeknu, vám i panu Malíkovi se omluvím a nebudu ani zkoumat, jak zvířatům ta voda prospívá.
Je totiž věcí místních, jakou
vodu nabízejí zvířatům kolem
nich. Já totiž zažil úhyny zvířat a ryb z přemíry hnojiv ve vodě a vím jak krutá je to smrt. Křeče jako po Karbofuranu a u ryb vypoulené oči a spálená žábra.
K těm SM a BK pouze tolik, že
stačí srovnat růstový potenciál obou druhů a zjistíte, že mohou spolu žít pouze na začátku,
ale pak si budou konkurovat a
hádejte kdo koho předroste a
zastíní dříve. Já to vím a vy
si to vyzkoušejte v praxi. Mě
totiž víc přesvědčí praxe před
odbornými články teoretiků.
Jedle a buk rostou stejně pomalu, ale smrk roste proti
buku jako raketa. Proto je
předci i sama příroda pouze
spolu strpěli, ale nikdy je
nepreferovali. Navíc smrk netrpí okusem tak jako buk, kdežto buk a jedle téměř stejně. V tom se pak v přírodě mimo oplocenky růst liší. Prostě buk je okusován a smrk ho mezi tím neokousán předroste a zastíní. Na okrajích toho smrkového lesa buk budiž, ale
ve směsce je to nesmysl.
Jan Škrdla
20.6.2024 15:42 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
20.6.2024 19:15 Reaguje na Jan Škrdlatvrzení v praxi !
Jarek Schindler
20.6.2024 21:19 Reaguje na Břetislav MachačekJan Škrdla
20.6.2024 22:01 Reaguje na Břetislav MachačekV případě přirozené obnovy pod porostem na okraji paseky (jak psal pan Schindler výše), tak má buk výrazně navrch.
To že buk trpí okusem více než smrk, platí tam, kde buk chybí. Kde se ve větší míře vyskytují obě dřeviny, je na tom buk docela dobře.
Vraťme se k vysazenému porostu SM a BK. Pokud jej budete vychovávat, nebude mít buk problém. Je to dřevina snášející stín (alespoň v mládí).
Karel Zvářal
20.6.2024 21:38 Reaguje na Jan Škrdlakde je i foto smíšeného lesa. Nedouk amatér Machaček ho může najít i zde
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9f/Bayerischer_wald_intakt.jpg/240px-Bayerischer_wald_intakt.jpg
Když sedne na kolo, tak má smíšený les i zahumny.
49.9077950N, 18.2736761E
Jinak SM, jakožto základní dřevina, vítá přítomnost melioračního BK. Ověřeno v praxi:-)
Jarek Schindler
20.6.2024 21:13 Reaguje na Karel ZvářalJiří Svoboda
17.6.2024 12:23 Reaguje na Karel ZvářalMne potěšilo, že toto vše při suchu vyschlo a pak se to při dešti naplnilo vodou. Takže to tak trochu funguje jako suché průlehy. Bohužel asi ne moc intenzivně a tak to asi bude při pořádných slejvácích stejně pro kočku. Zda i taková opatření mají pro faunu i flóru v místě význam nesmírný (když to pravidelně vysychá), to nedokážu posoudit a k tomu jsem se ani nikdy nevyjadřoval.
Když se o tomto kriticky vyjadřuji, pan Malík se buď uráží nebo neodpovídá.
Jiří Malík
17.6.2024 20:05 Reaguje na Jiří Svobodapavel peregrin
17.6.2024 21:13 Reaguje na Jiří MalíkKarel Zvářal
17.6.2024 21:21 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
18.6.2024 06:43 Reaguje na Karel ZvářalJiří Svoboda
18.6.2024 12:08 Reaguje na Jiří MalíkTo mne těší, že to již víte. A kdy to přidáte? Pokud to neuděláte, může být dílo zničeno. Co pak napíšete do Ekolistu?
"Jsme profíci. Autor je mj. hydrolog, zkušenosti z oboru cca 30 let."
Pak by měl být schopen jakoukoli kritiku věcně vyvrátit či přijmout a ne se tomu vyhýbat. Ne jen argumentovat, že je profík s 30 lety praxe.
Vladimír Němec
18.6.2024 13:51Karel Zvářal
18.6.2024 14:03 Reaguje na Vladimír NěmecJiří Svoboda
19.6.2024 09:19 Reaguje na Karel ZvářalJenže pan Malík v článku machruje, že projekt JE dokonalý.
Karel Zvářal
19.6.2024 09:48 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
19.6.2024 12:31 Reaguje na Karel Zvářalpavel peregrin
19.6.2024 17:44 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
20.6.2024 12:24 Reaguje na pavel peregrinCo tedy s utuženou půdou a stále častějšími/silnějšími suchy a přívalovými dešti?
Z má strany jde o to nárůst těchto jevů zmírnit efektivní ochranou klimatu, která dnes prakticky neprobíhá. Z hlediska vody si myslím, že je třeba maximum vody zasakovat a odpar dělat hlavně přes fotosyntetizující rostliny, ať už na polích nebo v lesích. Z vodních ploch se voda vypařuje tak trochu zbytečně. Velká pitomost jsou "zelené" střechy.
pavel peregrin
21.6.2024 15:46 Reaguje na Jiří SvobodaJan Škrdla
21.6.2024 22:41 Reaguje na Jiří SvobodaNejohroženější údolnice je dobré zatravnit a opatřit hrázkami.
Nevysévat širokořádkové plodiny na svažité pozemky.
Zařadit jetelovinu do osevního postupu taky dobré.
Karel Zvářal
18.6.2024 19:54 Reaguje na Vladimír NěmecBřetislav Machaček
19.6.2024 18:23 Reaguje na Vladimír Němeczadržení vody v krajině a zmírnění eroze půdy. Půda plná života
je plná chodbiček žížal, krtků a voda vesele zasakuje do hloubky.
Půda bez nich je slehlá a hutná jako mlat do kterého voda nechce
zasakovat. Pak je nutné alespoň orat po vrstevnicích a vytvářet
vrstevnicové průlehy a údolní suché poldry. Ano suché ze stejného
důvodu o kterém píšete. Po přívalech je voda plná živin a ty se
v nevypustitelném prostoru koncentrují při jeho vysychání. Ten
prostor lze ale využít pro těžbu erozí splavené půdy i s těmi
živinami, které jinak skončí někde v řece, či nádrži, kde je
to na škodu. Pro skutečný přívalový déšť bude z tak velké plochy
vybudovaný potůček vodítkem pro dravý potok a tůňky zanese za
pár minut mrtvou půdou z polí.