Richard Brabec: Reakce na vyjádření paní poslankyně Balcarové k modelu Zdoňov

Jedna z nově vybudovaných tůní na Zdoňovsku v pozadí.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Spolek Živá voda

Mrzí mě také, že se model Zdoňov dnes stal jakýmsi nástrojem politického boje opozice a různých aktivistů proti vládě, kterým slouží jako podklad pro šíření lží s cílem očernit současné kroky vlády.

Výjimkou z výše uvedeného není ani paní poslankyně Balcarová ve svém posledním vyjádření k modelu Zdoňov pro Ekolist. Paní poslankyně, z titulu své funkce členka Rady Fondu (Státního fondu životního prostředí ČR) a zároveň členka Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), v něm mimo jiné píše, že „podobné projekty realizované z OPŽP jsou spíše výjimečné, a to zejména a kvůli velmi restriktivnímu nastavení operačního programu, který vyřazuje velké množství subjektů (např. obce) a současně vyžaduje vysokou míru kofinancování.“ Dále píše, že: „je tedy nutné akcelerovat čerpání prostředků z OPŽP“ a třeba také, že: „v současnosti masovější realizaci obdobných počinů brání - kromě celkového nastavení politik péče o krajinu - zejména kompetenční spory mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství.“

Přečtěte si také |

Dana Balcarová: Model Zdoňov? Malý zázrak, že se ho podařilo realizovat

Takže si to pojďme vzít popořádku.

Na úvod je nezbytné uvést, že Monitorovací výbor OPŽP (MV OPŽP), jehož je paní poslankyně členkou, je přímou součástí implementace programu a odpovídá mj. za nastavení programu, za kontrolu jeho provádění, schvaluje výběrová kritéria, výroční zprávy, pravidla pro žadatele a příjemce atd., viz Statut.

I přes svou funkci v Monitorovacím výboru OPŽP ale paní poslankyně vůbec netuší, jaká škála žadatelů může projekty realizovat a žádat o podporu; od fyzických osob až po podnikatelské subjekty, přes nevládní organizace a obce. Stejně tak se ztrácí u výše dotace, která je pro tůně, mokřady, revitalizace vodních toků ve výši 100 %, včetně podpory projektové přípravy a manažerského řízení realizace. Takže koho vyřazuje nastavení programu a kde je ta vyžadovaná vysoká míra kofinancování?

Pokud si tedy jako členka MV OPŽP paní Balcarová nevšimne u nastavených pravidel v tomto programu základních podmínek jeho podpory, má ještě šanci jakožto členka Rady Fondu zaznamenat vyčleněné peníze Státního fondu životního prostředí ČR na spolufinancování OPŽP, abychom mohli z OPŽP poskytovat právě 100% dotaci.

Výzva k akceleraci OPŽP je také úsměvná. Paní poslankyně v červnu a srpnu hlasovala při per rollam jednání Monitorovacího výboru OPŽP o realokaci prostředků (konkrétně 1,9 mld. Kč) v rámci OPŽP právě ve prospěch projektů řešících sucho. Do poslední takto zaměřené výzvy bylo totiž registrováno 370 žádostí s požadavkem na celkové dotace ve výši 1,9 mld. Kč. A že to není výjimečná záležitost, dokládají další fakta, seznamy schválených projektů jsou rovněž veřejně dostupné.

Jako jakési zaklínadlo pak vnímám další větu paní poslankyně, že realizaci počinů jako je model Zdoňov brání kompetenční spory Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství. To je už takový přežitek, kterým se ohánějí opoziční politici, kterým chybí reálné argumenty a do problematiky obou rezortů vůbec nevidí.

Na jednáních Monitorovacího výboru OPŽP i Rady Fondu se navíc nesčetněkrát diskutovalo, že skutečnou bariérou, která brání násobně větší realizaci projektů v krajině, je vlastnictví pozemků a nepomáhá jí ani administrativní náročnost vyplývající z požadavků Evropské komise. To samozřejmě řešíme, ať už 100% financováním výkupu pozemků, na kterých by stát mohl následně realizovat projekty sám, dále osvětou mezi vlastníky nebo naším návrhem Komisi, aby zjednodušila vykazování výdajů pro následující období 2021+.

Závěrem bych rád upozornil, že model Zdoňov, jakkoliv je dobrým odborným podkladem, není až tak žádnou novinkou. Stát v roce 2015 dokončil detailní studii krajiny v rámci projektu Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice, která do hloubky mapuje opatření potřebná na jednotlivých pozemcích, aby krajina plnila své funkce. Stejně jako u modelu Zdoňov ale vždycky bude míra realizace opatření narážet na vlastnictví pozemků (a zejména dohledatelnost vlastníků) a možnost jejich uživatelů s nimi svobodně nakládat.

Nejlepší aktuální motivací pro realizaci krajinných opatření na soukromých pozemcích je tak 100% dotační podpora, kterou soukromým i veřejnoprávním subjektům nabízíme již několik let, včetně zafinancování pořízení podkladových studií, dále cílená a efektivní publicita a hlavně v terénu odpracované tisíce hodin pracovníky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, kteří iniciují projekty přímo u konkrétních vlastníků.

I proto jsou prostředky v této konkrétní oblasti téměř vyčerpané a jak jsme uvedli na dubnové tiskové konferenci, po schválení realokace Monitorovacím výborem OPŽP jde žádost ještě na Evropskou komisi ke konečnému odsouhlasení.