Klára Salzmann: Voda teče z kopce dolů
18.8.2022
Řeka Berounka.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Kubín / Město Černošice
Takže rekapitulace: co se stane s vodou, když zaprší? Něco málo zavlaží krajinu a přebytky odtečou. Odtečou do moře, naše vzácná sladká voda odteče do slané.
Kolik bouřek a povodňových situací bylo jenom v letošním létě? O kolik vody jsme přišli jen letos?
My jsme totiž za poslední roky nic neudělali pro to, aby se odtok vody snížil. Lesy: odvodněné (33 % území ČR). Zemědělská krajina: odvodněná (54 % území ČR). Sídla: odvodněná a zpevněná, zastavěná (10 % území ČR). A pokud vím, tak vesele betonujeme a odvodňujeme dál, zastavujeme a ničíme půdu, která je jediným skutečným rezervoárem vody.
Jakékoliv snahy o zavedení komplexní péče o krajinu (plánování, správa a péče o krajinu) jsou zatím nepodpořeny.
Pokud chceme nějakou změnu v zadržení vody v krajině, musí nastat podpora a spolupráce 3 disciplín.
1. Plánování krajiny jako součást územního plánování,
2. podpora v legislativě - nastavení správy a péče o krajinu jako celek,
3. nastavení dotací - nepečuješ o krajinu, která je veřejným zájmem? Dotace nedostaneš.
Potom může začít postupná rekonstrukce vody v krajině. Nejlépe začít od pramenů směrem dolů.
A tou naprostou samozřejmostí musí být podpora přírodě blízkých řešení. Technická řešení nám můžou pomoct, ale primárně musíme podpořit přirozeně přírodní procesy, které na zemi fungují dlouhodobě a my lidé jsme je svoji vytrvalou činnosti významně poškodili. A primárně se jedná právě o hydrologický systém - jsme střechou Evropy a stav odvodnění pramenišť vodních toků je tristní.
Naše zkušenosti s plánovaním krajiny pro obce ukazují, že to jde. Ale bez státní podpory a politických rozhodnutí na státní a obecní úrovni nelze toho moc změnit. Nemluvě o tom, že voda teče napříč katastry a musí se pracovat s povodími.
Stále totiž platí to, co obvykle, voda teče z kopce dolů. A buď ji odvedeme do podzemí, do půdy, do nádrží, ke stromům, anebo ji necháme odtéct z území republiky.
Ale co platí hned a okamžitě, každý z nás může začít hned teď a dnes u sebe, zadržet vodu, šetřit vodou, do bazénu na zahradě dostat dešťovou vodu a ne z vodovodu, prostě na vodu myslet.
reklama
Klára Salzmann
Autorka je krajinářská architektka a pedagožka Fakulty architektury ČVUT. Dlouhodobě se zabývá plánováním krajiny a hledáním společných řešení pro přírodu, kulturní krajinu a všechny živé tvory na zemi včetně lidstva.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Skončila tříletá oprava vodní nádrže Letovice
Lesy ČR obnovily Písařův rybník u Tří Seker na Chebsku
Skončila oprava bezpečnostního přelivu na Nechranické přehradě u Chomutova
Další články autora |
Klára Salzmann: Výrobna masa, mléka a vajec - novodobý koncentrační tábor
Klára Salzmann: Jiří Malík je se svým modelem Zdoňov rychlejší než stát
Klára Salzmann: Jak adaptovat zemědělskou krajinu na klimatické změny?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (168)
JŘ
Jaroslav Řezáč
18.8.2022 06:42už jsme dostali suchou navštívenku v minulých letech a nic, Titanik jede dál...jenže blbý je, že zatím co alarmisti s CO2 otravují pořád, nějak jim nedochází, že bez vody a následně potravin chcípneme dříve než na to CO2...každý dostane co si vykoleduje.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
18.8.2022 13:49 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMluvte prosím za sebe. Já stavím na vhodném pozemku dva malé rybníky a dvě tůně. Vysázel jsem ovocný sad, ve kterém ukládám kolem stromků mulč. Nechávám v lese ležet větve a tenké dříví nevhodné na palivo nebo řezivo. Louku kosíme postupně s ponechanými ostrovy vyšší vegetace. V dalších letech plánuji zakopat pod jeden ze střešních svodů vanu pro vlhkolinou vegetaci a pod druhý kubíkovou nádrž na dešťovku. Rozumní sousedé v okolí postupují podobně. Nic se nezmění hned a nic se nezmění bez peněz a úsilí jaksi samo.
Odpovědět
Anyr
19.8.2022 10:57 Reaguje na Dalibor MotlJasně, super. Dělám něco podobného, stejně jako moje sousedka a místní zemědělec. A "vedle" se staví dálnice z Hradce do Polska a skladovací haly.
Všechno, co dělám, potažmo děláš i ty, je jako nic.
Ta změna, ta činnost, musí být systémová; politická, kulturní, zákonná, duchovní, církevní, filozofická, hospodářská, ekonomická, obchodní, a nevím jaká ještě - jednoduše celistvá, aby to mělo SKUTEČNĚ efekt.
Odpovědět
Všechno, co dělám, potažmo děláš i ty, je jako nic.
Ta změna, ta činnost, musí být systémová; politická, kulturní, zákonná, duchovní, církevní, filozofická, hospodářská, ekonomická, obchodní, a nevím jaká ještě - jednoduše celistvá, aby to mělo SKUTEČNĚ efekt.
DM
Dalibor Motl
20.8.2022 14:02 Reaguje na AnyrNejbližší pomocná ruka je vždycky na konci ramene. Zbytek je blouznění.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
18.8.2022 06:44na druhou stranu je potřeba říci, že nejvíce vody spotřebovává z průmyslu energetika a papírenství, takže ono i to jádro má namále...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.8.2022 09:55 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJá když před 55 lety studoval energetiku, tak nám bylo upozorněno do učiva, že omezující ve výrobě EE v česku není uhlí, tom vydrží i 200 let, ale voda na chlazení. Ale ono to v dnešních cenách jde nahradit suchým chlazením.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.8.2022 06:57Srážek je v průměru pořád stejně, pouze jsou nerovnoměrně rozložené. Oproti minulým letům jich větší část přichází ve formě přívalových dešťů. V této formě je samozřejmě země nemůže ani omylem absorbovat v množství, které by bylo žádoucí a to je celý kumšt. To by mělo autorce docházet, ale zjevně nedochází.
Je zajímavé, že se zmenšováním polí nedochází nějak k tomu zvětšování srážek a přibývání půdní vláhy. Jak je to možné, když nás neustále aktivisté přesvědčují, že toto je jedině ta správná cesta?
Jinak samozřejmě lze souhlasit s tím, že cenná zemědělská půda se dál a dál zastavuje bezcennými plechovými braky, po kterých za pár let ani pes neštěkne, ale ornici již nikdo nenavrátí.
Otázku přehrad pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou autorka raději vynechala vůbec.
Odpovědět
Je zajímavé, že se zmenšováním polí nedochází nějak k tomu zvětšování srážek a přibývání půdní vláhy. Jak je to možné, když nás neustále aktivisté přesvědčují, že toto je jedině ta správná cesta?
Jinak samozřejmě lze souhlasit s tím, že cenná zemědělská půda se dál a dál zastavuje bezcennými plechovými braky, po kterých za pár let ani pes neštěkne, ale ornici již nikdo nenavrátí.
Otázku přehrad pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou autorka raději vynechala vůbec.
JH
Jana Horová
18.8.2022 13:46 Reaguje na pavel peregrinJe to zásadní správná cesta. Dle už dost staré kalkulace VÚMOP chybí jen v zemědělské půdě vlivem její degradace retenční kapacita 3,36 mld. m3 + se zásadně zhoršila schopnost zásaku právě při přívalových srážkách (díky zhoršení struktury a absenci půdní bioty chybí gravitační póry, kterými voda do půdy prostě steče). To je množství, které žádná přehrada nevyřeší krom toho, že voda v přehradě je krajině a přírodě celkem k ničemu. Začít se musí opravdu tam, kam voda dopadne. Lesy na tom nebudou o mnoho líp. Pitnou vodu potřebujeme a samozřejmě si ji musíme na vhodných tocích nadržet (podzemní nestačí), ale to je technicistní záležitost.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
18.8.2022 19:12 Reaguje na Jana HorováNezlobte se, ale zrovna závěry VÚMOP bych se neoháněl. Za prvé tento ústav historicky plánoval a řešil meliorace na které dnes žehráme. A v nedávné minulosti první jejich doporučení bylo omezit orbu. To znamená hlubokou kultivaci půdy s doporučením, že stačí mělká kultivace a zbytky slámy na povrchu nám zadrží vodu v krajině.
Celá tato diskuze je nafouklá, neboť postrádá jednu zásadní informaci kolik vody od nás opravdu odtéká. Ačkoliv průměrné roční srážky jsou v dlouhodobé statistice stejné, tak průtok na Labi v Děčíně trvale klesá ( rejdaři by mohli vyprávět) a to i přes to, že se v minulém století vybudovalo mnoho přehrad. Což svědčí o tom , že se u nás více vody odpaří a rozhodně ne o tom, že by ji více odteklo.
Odpovědět
Celá tato diskuze je nafouklá, neboť postrádá jednu zásadní informaci kolik vody od nás opravdu odtéká. Ačkoliv průměrné roční srážky jsou v dlouhodobé statistice stejné, tak průtok na Labi v Děčíně trvale klesá ( rejdaři by mohli vyprávět) a to i přes to, že se v minulém století vybudovalo mnoho přehrad. Což svědčí o tom , že se u nás více vody odpaří a rozhodně ne o tom, že by ji více odteklo.
Karel Zvářal
18.8.2022 19:36 Reaguje na Petr BlažekTo jste trefil hřebíček! Kolik se za poslední dekády postavilo paneláků naležato (satelitů), velkoskladů, jak se rozlezla venkovská zástavba (tepelné ostrovy)... a kolik každoročně ubylo orné půdy? To už kritizoval V. Havel, a dodnes ten trend nejenže trvá, ještě více se stupňuje.
Zcela se změnila skladba pěstovaných plodin, změnily se agrotechnické termíny (podmítka, orba), takže na hlínu praží od dubna do června (kuku), na podmítku od poloviny července. Zmizely tisíce a tisíce kilometrů, větrolamů, sadů... Krajina je mnohem více prohřátá, půda zhutnělá, bez humusu ze živky. Když si posčítáte všechny vlivy, tak my cíleně vodu odpařujeme, zbytek odvádíme kanály do řek. Vyschlá krajina se rychleji prohřívá, a je to stále dokola. Zničený MVC (pomalý odpar), místo toho rychlý odtok (potoky, hlubší studně). Česko se při pohledu z kosmu nijak za 30 let nezměnilo - ve svých hranicích. Ale v těch mega/"detailech" zcela zásadně! Takže se dá říct, že prší úplně zbytečně.
Odpovědět
Zcela se změnila skladba pěstovaných plodin, změnily se agrotechnické termíny (podmítka, orba), takže na hlínu praží od dubna do června (kuku), na podmítku od poloviny července. Zmizely tisíce a tisíce kilometrů, větrolamů, sadů... Krajina je mnohem více prohřátá, půda zhutnělá, bez humusu ze živky. Když si posčítáte všechny vlivy, tak my cíleně vodu odpařujeme, zbytek odvádíme kanály do řek. Vyschlá krajina se rychleji prohřívá, a je to stále dokola. Zničený MVC (pomalý odpar), místo toho rychlý odtok (potoky, hlubší studně). Česko se při pohledu z kosmu nijak za 30 let nezměnilo - ve svých hranicích. Ale v těch mega/"detailech" zcela zásadně! Takže se dá říct, že prší úplně zbytečně.
Karel Zvářal
18.8.2022 19:51 Reaguje na Karel ZvářalDalší věcí, co se změnilo, tak je (pravděpodobně) vzdušné proudění (Jet stream) a tvorba (zastiňujích) mraků. To je, dle mého soudu, důsledek deforestace deštných lesů, které atmosféru saturovaly vlhkostí. To sucho je "celoevropské", klimatické extrémy celosvětové. Česko je moc malé na to, aby tyto anomálie způsobovalo. Ale máme mnoho společných trendů se světem, které ten antropocén vyvolávají, resp. vytváří.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.8.2022 20:06 Reaguje na Karel ZvářalPánové z panelu říkají, že tyto změny (deforestace) "jsou moc malé" (plošně), a plocha oceánů je stejná...
Jestli za 30 let zmizelých 7 mil.kv. lesa je "málo", tak nevím, jestli se mám smát, nebo bečat (jak se u nás praví). Takže když se Fantozzi šklebil "Jak může člověk ovlivnit klímu", tak dnes může vidět hmatatelné výsledky. Pokud má všechno rozhodnout trh, a ne lidské racio, tak se můžeme divit, kam nám ty zdroje dešťů mizí, že...
Odpovědět
Jestli za 30 let zmizelých 7 mil.kv. lesa je "málo", tak nevím, jestli se mám smát, nebo bečat (jak se u nás praví). Takže když se Fantozzi šklebil "Jak může člověk ovlivnit klímu", tak dnes může vidět hmatatelné výsledky. Pokud má všechno rozhodnout trh, a ne lidské racio, tak se můžeme divit, kam nám ty zdroje dešťů mizí, že...
PB
Petr Blažek
18.8.2022 20:15 Reaguje na Karel ZvářalSamozřejmě že nejsem zastáncem nesmyslného plenění lesů a pralesů. Ale energie uložená v oceánech je natolik obrovská, že nějaký ten strom to opravdu jen tak neovlivní.
A my si musíme uvědomit i tu naši zodpovědnost. TO znamená nepřesouvat alibisticky výrobu, ale i zemědělství do třetího světa.
Odpovědět
A my si musíme uvědomit i tu naši zodpovědnost. TO znamená nepřesouvat alibisticky výrobu, ale i zemědělství do třetího světa.
Karel Zvářal
18.8.2022 20:25 Reaguje na Petr BlažekV tom se shodnem, jsem proti solárům na orné, proti kukumánii, hnoje a slámy do bioplynek... Úlohu vyspělého světa, hlavně OSN, vidím ve změně k otázkám, které byly dosud tabuizovány, resp. jen nesměle naznačovány. Planeta uživí jen omezené množství člověčenstva, není možné ji drancovat současným tempem.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
18.8.2022 19:25 Reaguje na pavel peregrinProtože čisté zmenšování polí je blbost, která nemá na zachycování vody v krajině téměř žádný vliv. Je to pouze zelené aktivistické šidítko, které pouze prodražuje produkci potravin, protože dělá zbytečnými velké a automatické stroje, které vykazují v produkci potravin největší produktivitu.
Vodu v krajině zadržíme, když v první fázi ukousneme z těch rozloh polí tím, že do krajiny navrátíme, podle historických map, vodní krajinné prvky, které tam byly před 50 - 30 lety a které byly tehdy přeměněny na pole nebo možná i les. To znamená místo rovných betonových koryt meandrující toky uvnitř břehových a lužních lesíků, místo schovaného potrubí otevřené toky, místo zasypaného rybníčku jeho vybagrování a obnova, místo odvodněné bažiny přeměněné v pole zase vybagrovaná sníženina atd a v ní ta bažina oblklopená příslušným porostem, místo potrubí odvádějícího pod zemí vodu z pramene do kanálu či meliorace vykopání potrubí a vytvoření povrchového vodního toku napájeného tím pramenem, s náležitostmi zase jako meandry, bažiny, rybníčky obklopené břehovými porosty....
V druhé fázi, jakmile se ta krajina navrácená do původního stavu, zavede a usadí, tak za 10 - 20 let a pokud to nebude stačit, bude potom třeba přidávat navíc i uměle vytvořené další vodní krajinné prvky. Jako všelijaké místní poldry coby akumulační nádrže a usazovací nádrže pro povodňovou vodu z místních řek a větších potoků , akumulační nádrže na přechodně akumulovanou vodu třeba z tajícícho sněhu od jara do začátku léta pro rozmnožování třeba žab a podobně.
Odpovědět
Vodu v krajině zadržíme, když v první fázi ukousneme z těch rozloh polí tím, že do krajiny navrátíme, podle historických map, vodní krajinné prvky, které tam byly před 50 - 30 lety a které byly tehdy přeměněny na pole nebo možná i les. To znamená místo rovných betonových koryt meandrující toky uvnitř břehových a lužních lesíků, místo schovaného potrubí otevřené toky, místo zasypaného rybníčku jeho vybagrování a obnova, místo odvodněné bažiny přeměněné v pole zase vybagrovaná sníženina atd a v ní ta bažina oblklopená příslušným porostem, místo potrubí odvádějícího pod zemí vodu z pramene do kanálu či meliorace vykopání potrubí a vytvoření povrchového vodního toku napájeného tím pramenem, s náležitostmi zase jako meandry, bažiny, rybníčky obklopené břehovými porosty....
V druhé fázi, jakmile se ta krajina navrácená do původního stavu, zavede a usadí, tak za 10 - 20 let a pokud to nebude stačit, bude potom třeba přidávat navíc i uměle vytvořené další vodní krajinné prvky. Jako všelijaké místní poldry coby akumulační nádrže a usazovací nádrže pro povodňovou vodu z místních řek a větších potoků , akumulační nádrže na přechodně akumulovanou vodu třeba z tajícícho sněhu od jara do začátku léta pro rozmnožování třeba žab a podobně.
RP
Radim Polášek
18.8.2022 19:27 Reaguje na Radim PolášekJo a zapomněl jsem, v druhé fázi už bude možné snadno odůvodnit stavbu třeba úplně nových rybníků a přehrad.
Odpovědět
MV
Martin Vlk
18.8.2022 07:12Prosím Vás, nikdo z nás vodu nespotřebovává. Voda našimi příbytky pouze proteče a je to jen o tom, jak moc ji znečistíme. To, že si někdo napustí bazén vodou z vodovodu, nemá, až na vyjímky lokálního nedostatku, žádný vliv. Voda v bazénech je jen uskladněna - ona po použití nezmizí. Napustit si bazén dešťovkou znamená, ji tak notně dodávkovat chemií - je mnohdy daleko ekonomičtější i zdravější si ji napustit z vodovodu.
Co ja naproti tomu obrovským problémem je odpařování vody. A to se děje ve velkém na obrovských polích, do kterých praží slunko a kde se při zemi honí vítr, který veškeré plochy dokonale vysuší. My nutně potřebujeme velká pole rozdělit a to ne jen cestami nebo kytičkami pro hmyz, ale vysokými stromy, které proudění vzduchu u země omezí. Potřebujeme tedy vytvořit na polích menší mikroklimata. Bez toho to tu bude za pár let, jako na Sahaře a pak už nám nevyrostou ani ty stromy.
Obrovská potíž ale je, že na poli stromy sázet nelze. Je třeba dané území vyjmout z půdního fondu a to stojí velké peníze. Daň státu za nic. Soukromník tedy tohle udělat reálně nemůže i kdyby chtěl. Nedoplatil by se.
Pro začátek by tedy stačilo, aby stát aspoň nepřekážel.
Odpovědět
Co ja naproti tomu obrovským problémem je odpařování vody. A to se děje ve velkém na obrovských polích, do kterých praží slunko a kde se při zemi honí vítr, který veškeré plochy dokonale vysuší. My nutně potřebujeme velká pole rozdělit a to ne jen cestami nebo kytičkami pro hmyz, ale vysokými stromy, které proudění vzduchu u země omezí. Potřebujeme tedy vytvořit na polích menší mikroklimata. Bez toho to tu bude za pár let, jako na Sahaře a pak už nám nevyrostou ani ty stromy.
Obrovská potíž ale je, že na poli stromy sázet nelze. Je třeba dané území vyjmout z půdního fondu a to stojí velké peníze. Daň státu za nic. Soukromník tedy tohle udělat reálně nemůže i kdyby chtěl. Nedoplatil by se.
Pro začátek by tedy stačilo, aby stát aspoň nepřekážel.
DF
Daniel Fiala
18.8.2022 11:48 Reaguje na Martin VlkVážený pane Vlku,
vezměte prosím rozum do hrsti a nad prvním odstavcem se moc a moc hluboce zamyslete.
Smazat už to nejde, ale včasná omluva by něco zachránit mohla.
D. Fiala
Odpovědět
vezměte prosím rozum do hrsti a nad prvním odstavcem se moc a moc hluboce zamyslete.
Smazat už to nejde, ale včasná omluva by něco zachránit mohla.
D. Fiala
PE
Petr Eko
18.8.2022 14:27 Reaguje na Daniel FialaHmm, a co se vám nezdá, pám má zcela pravdu..
Vy snad třeba vodu z WC zadržuje v domě?? I z Žumpy se vyváží na ČOV a tam zpět do toku (po vyčištění.)
dtto z pračky atd.
Nebo vy pitnou vodu zadržujete i v sobě a nechodíte na WC..
A omluva vám?? Špatný signál..
Odpovědět
Vy snad třeba vodu z WC zadržuje v domě?? I z Žumpy se vyváží na ČOV a tam zpět do toku (po vyčištění.)
dtto z pračky atd.
Nebo vy pitnou vodu zadržujete i v sobě a nechodíte na WC..
A omluva vám?? Špatný signál..
DF
VŠ
Viktor Šedivý
20.8.2022 22:47 Reaguje na Daniel FialaA máte dojem, že vodu z bazénů plavci nějak "vyčerpají"?
Odpovědět
JH
Jana Horová
18.8.2022 13:52 Reaguje na Martin VlkOna ani ta vypařená voda nikam nemizí, ochladí výparem krajinu, stává se součástí malého vodního oběhu a spadne o kus dál. Právě malý vodní oběh má v současné době problémy - chybí "zahradnické deště" mezi frontálními přívalovými srážkami.
Jinak souhlasím, že výsadba zeleně na zemědělské půdě může být problém, řešit by to mohlo částečně nově zaváděné a dokonce dotované agrolesnictví pro zemědělce nebo je řešení vydávat výsadbu za větrolam, tj. technické protierozní opatření tj. se nemusí vyjímat ze ZPF. Jinak vynětí ze ZPF za účelem výsadby zeleně se neplatí, dtto mokřady a tůně, je to spíš administrativní pakárna a nemusí být schváleno.
Odpovědět
Jinak souhlasím, že výsadba zeleně na zemědělské půdě může být problém, řešit by to mohlo částečně nově zaváděné a dokonce dotované agrolesnictví pro zemědělce nebo je řešení vydávat výsadbu za větrolam, tj. technické protierozní opatření tj. se nemusí vyjímat ze ZPF. Jinak vynětí ze ZPF za účelem výsadby zeleně se neplatí, dtto mokřady a tůně, je to spíš administrativní pakárna a nemusí být schváleno.
PB
Petr Blažek
18.8.2022 19:29 Reaguje na Jana HorováMalý vodní oběh tento blud se zde v diskuzi již dlouho neobjevil. To jestli bude pršet ve střední Evropě neovlivní pole žádné velikosti. Na zeměkouli jsou z 80% oceány a nad jejich hladinami se vytváří proudění, které následně ovlivňuje počasí nad kontinenty. A to se projevuje i u nás kde převládá západní proudění. Jinak samozřejmě vašemu teoretickému malému okruhu by mělo být absolutně jedno jestli se voda vypařuje z lesa nebo z lánu řepky.
A bohužel další blud agrolesnictví v našich podmínkách kde průměrné roční srážky nedosahují ani 600mm. Něco takového mohou provozovat ve francouzské Bretani, kde mají přes 1000mm. Navíc se vzrůstající teplotou si budeme opravdu muset vybrat na co tu vodu, která zde spadne použijeme. Jestli na rekreační funkci rybníků, odkud se voda víceméně bez užitku odpařuje nebo si ji schováme v nádržích, kde nám může sloužit například i k závlahám s přesahem více než jedné sezóny.
Odpovědět
A bohužel další blud agrolesnictví v našich podmínkách kde průměrné roční srážky nedosahují ani 600mm. Něco takového mohou provozovat ve francouzské Bretani, kde mají přes 1000mm. Navíc se vzrůstající teplotou si budeme opravdu muset vybrat na co tu vodu, která zde spadne použijeme. Jestli na rekreační funkci rybníků, odkud se voda víceméně bez užitku odpařuje nebo si ji schováme v nádržích, kde nám může sloužit například i k závlahám s přesahem více než jedné sezóny.
pp
Miroslav Vinkler
18.8.2022 08:04Porovnám-li stav české krajiny od r.89 do současnosti , musím konstatovat jediné. Vysycháme !
Je to doslova frustrující poznání,od r. 1961 do současnosti se průměrná teplota zvýšila o 2.1C.
Pokud si někdo myslí, že o nic nejde, potom žije v hlubokém omylu. Řítíme se do obrovského průšvihu , protože jsme neudělali doslova nic , abychom předešli stavu, který zcela jasně autorka článku popsala- otočíte kohoutkem a nic nepoteče.
Politici mají pouze čtyřleté volební období, kdy mají v rukách veřejnou moc, jsou-li zvoleni.
Vše co přesahuje oněch 48 měsíců, je pro ně nezajímavé a podle toho to taky vypadá.
Česká republika je výlučně odkázána na srážky deště a sněhu, nemá žádné jiné zdroje a jako suchozemský středoevropský stát je extrémně zranitelná a ohrožená nedostatkem vody.
Místo toho, aby se vládnoucí elita starala o bezpečnost státu z pohledu dostatku energií a zajištění základních životních potřeb pro své občany, utápí se v bruselském experimentu Green Dealu , který nás spolehlivě dotáhne do žebroty.
Odpovědět
Je to doslova frustrující poznání,od r. 1961 do současnosti se průměrná teplota zvýšila o 2.1C.
Pokud si někdo myslí, že o nic nejde, potom žije v hlubokém omylu. Řítíme se do obrovského průšvihu , protože jsme neudělali doslova nic , abychom předešli stavu, který zcela jasně autorka článku popsala- otočíte kohoutkem a nic nepoteče.
Politici mají pouze čtyřleté volební období, kdy mají v rukách veřejnou moc, jsou-li zvoleni.
Vše co přesahuje oněch 48 měsíců, je pro ně nezajímavé a podle toho to taky vypadá.
Česká republika je výlučně odkázána na srážky deště a sněhu, nemá žádné jiné zdroje a jako suchozemský středoevropský stát je extrémně zranitelná a ohrožená nedostatkem vody.
Místo toho, aby se vládnoucí elita starala o bezpečnost státu z pohledu dostatku energií a zajištění základních životních potřeb pro své občany, utápí se v bruselském experimentu Green Dealu , který nás spolehlivě dotáhne do žebroty.
Karel Zvářal
18.8.2022 08:29Jestliže se lidstvo programově věnuje masivní deforestaci, kanalizování řek a potoků, odvodňování luk (polí), hloubení čím dál hlubších studní, betonování a asfaltování... - nedělá nic jiného, než že vyrábí sucho. Takže klima SE nemění, klima JSME ZM2NILI. Dokud toto nepochopíme a budeme to lepit vrtuleni a soláry, tak tím se množství srážek nezvětší. Jak to krásně popisuje A. Nobre: hledíme do dalekého vesmíru, ale o fungování Země víme kulový.
Odpovědět
RP
Karel Zvářal
18.8.2022 21:47 Reaguje na Radim PolášekDěkuji! Čekal jsem, že podobně zareaguje můj pečovatel z ústavu, ale ten se pravdy bojí, jak čert kříže.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.8.2022 10:00 Reaguje na Karel ZvářalNa druhé straně se v řekách odhalují hladové kameny s nápisy 1220, 1616 atd. A to znamená, že takové sucho tady bylo i před sodovkáčem.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.8.2022 11:25 Reaguje na Slavomil VinklerJde o to, že ta změna klimatu je patrná celosvětově. Jestli jste koukal na přednášku A. Nobreho, má tam názorná videa i vysvětlení fce DEŠTNÝCH lesů. A že v historii byla období sucha, jednou tam, podruhé na jiném kontinentu, to ještě přece nevylučuje, že zažíváme něco zcela nového, a to je právě přetřásaný antropocén.
A jak správně níže píše V. Mertan, silně pochybuji zda vědci dali do rovnic úplně všechny proměnné. Domnívám se, že fotosyntéza je lehounce v plusu s bilancí kyslíku, že to není rovná nula. A pokud praží slunce na zástavbu, na holá (hliněná pole), nebo naopak na vegetací (lesy) pokrytou kyprou půdy, tak i ta energetická bilance se bude, když ne výrazně, tak určitě mírně lišit v neprospěch antropocénu.
Proto se lidé zakrývají slunečníkem, aby se toho vedra ušetřili. My jsme ten přirozený pokryv z 80% zničili. Planeta se v běhu časů dokázala tak či onak přizpůsobovat, jenže teď to tempo je tak rychlé, že to prostě nedává. A k tomu ten podělaný sodovčák...
Odpovědět
A jak správně níže píše V. Mertan, silně pochybuji zda vědci dali do rovnic úplně všechny proměnné. Domnívám se, že fotosyntéza je lehounce v plusu s bilancí kyslíku, že to není rovná nula. A pokud praží slunce na zástavbu, na holá (hliněná pole), nebo naopak na vegetací (lesy) pokrytou kyprou půdy, tak i ta energetická bilance se bude, když ne výrazně, tak určitě mírně lišit v neprospěch antropocénu.
Proto se lidé zakrývají slunečníkem, aby se toho vedra ušetřili. My jsme ten přirozený pokryv z 80% zničili. Planeta se v běhu časů dokázala tak či onak přizpůsobovat, jenže teď to tempo je tak rychlé, že to prostě nedává. A k tomu ten podělaný sodovčák...
JH
Jaqen Hghar
18.8.2022 08:47žádná vzácná sladká voda od nás neodtíká, ale špinavé, zasolené svinstvo plné plastu
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.8.2022 09:21 Reaguje na Jaqen HgharPřesně tak a je otázkou, jak dlouho to budou tolerovat i sousedé.
Poláci mají například mnoho vodovodů napojených na studny ve zvodni Odry, která není nic jiného, než to, co popisujete. Labe a Morava
je totéž, ale pouze v "bledě modrém". Odtéká od nás to, co sami
necháváme odtéci a pouze tolik, aby od nás taky něco odtékalo.
Nelze přece zadržet vše a nechat odtéci pouze odpady. To by nás
asi sousedé hnali svinským krokem(Poláci 10x větší armádou a
Němci by nás nechali ekonomicky padnout).Co chtějí mudrlanti
zadržovat mimo přívalových dešťů v přehradách? Ty občasné deště
a pár centimetrů sněhu v zimě? Bez přehrad nebude ani ta voda na
průplachy a ředění těch odpadů a tu se s jejich výstavbou čeká
na co? Na nový socík, aby je začali zase stavět bolševici?
Odpovědět
Poláci mají například mnoho vodovodů napojených na studny ve zvodni Odry, která není nic jiného, než to, co popisujete. Labe a Morava
je totéž, ale pouze v "bledě modrém". Odtéká od nás to, co sami
necháváme odtéci a pouze tolik, aby od nás taky něco odtékalo.
Nelze přece zadržet vše a nechat odtéci pouze odpady. To by nás
asi sousedé hnali svinským krokem(Poláci 10x větší armádou a
Němci by nás nechali ekonomicky padnout).Co chtějí mudrlanti
zadržovat mimo přívalových dešťů v přehradách? Ty občasné deště
a pár centimetrů sněhu v zimě? Bez přehrad nebude ani ta voda na
průplachy a ředění těch odpadů a tu se s jejich výstavbou čeká
na co? Na nový socík, aby je začali zase stavět bolševici?
RP
Radim Polášek
18.8.2022 19:37 Reaguje na Břetislav MachačekPokud máte vodovodní zdroje , které čerpají vodu z řek přes zvodněné vrstvy, tak voda je těmi propustnými štěrky a písky filtrována a někdei chemickou reakcí s horninou těch štěrků čištěna. Takže až na některé chemikálie je takhle čerpaná voda stoprocentně čistá od mechanických nečistot a z podstatné části čistá od chemikálií. U nás jsou rozsáhlé vodovodní zdroje takové vody třeba v povodí Moravy na střední a jižní Moravě, všude, kde řeka v minulosti, Morava z masívu Jeseníků a Bečva z masívu Beskyd sebrala štěrkový a pískový materiál a uložila ho pod horami do mocných a dobře propustnýcz vrstev. Vedle Moravy máme hodně takových zdrojů kolem Labe i jinde. A Poláci to mají mimo jiné kolem třeba Odry.
Odpovědět
RH
Robin Hudeček
18.8.2022 09:35Jak autorka přišla na informaci, že lesy jsou odvodněné v celku, tedy 33 % rozlohy ČR? To je přímo fabulace, nijak jinak se to nazvat nedá.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
18.8.2022 11:32 Reaguje na Robin HudečekVážený pane Hrubane,
ze srdce bych si přál, abyste byl správce či majitel rozlehlého majetku bez jediné cesty a příkopu. Obávám se, že žádný takový ráj neskrýváte. Ale přesto zkusím otázku: můžete, prosím, ukázat JEDEN KILOMETR ČTVEREČNÝ LESA v ČR, kde není žádná patrná známka po odvodnění? Žádná cesta v zářezu, žádný kanál, žádná napřímená strouha?
To je, podle mého soudu, podstata oné věty, která Vám vadí.
Stejně tak zemědělská půda. Specialisté na výstavbu drenáží mají spočteno, že v ČR je systematickou drenáží odvodněno 1/4 z.p. což je přesným číslem 1.064.999 ha (údaj k 1.1.1995). Ano, mohl by mít ev. oponent vašeho naturelu samozřejmě pravdu, že to není 100,0 %, ale podstata je jinde.
Obce ... dtto, silnice a cesty ... némlich to samý.
Drtivou měrou, kam se podívám, převažuje hospodaření a výstavba ve směru odvodnění, nikoli ve směru žádoucím, tj. zadržení.
Mj. četl jste zdejší článek o asfaltování polních cest?
S úctou D. Fiala
Odpovědět
ze srdce bych si přál, abyste byl správce či majitel rozlehlého majetku bez jediné cesty a příkopu. Obávám se, že žádný takový ráj neskrýváte. Ale přesto zkusím otázku: můžete, prosím, ukázat JEDEN KILOMETR ČTVEREČNÝ LESA v ČR, kde není žádná patrná známka po odvodnění? Žádná cesta v zářezu, žádný kanál, žádná napřímená strouha?
To je, podle mého soudu, podstata oné věty, která Vám vadí.
Stejně tak zemědělská půda. Specialisté na výstavbu drenáží mají spočteno, že v ČR je systematickou drenáží odvodněno 1/4 z.p. což je přesným číslem 1.064.999 ha (údaj k 1.1.1995). Ano, mohl by mít ev. oponent vašeho naturelu samozřejmě pravdu, že to není 100,0 %, ale podstata je jinde.
Obce ... dtto, silnice a cesty ... némlich to samý.
Drtivou měrou, kam se podívám, převažuje hospodaření a výstavba ve směru odvodnění, nikoli ve směru žádoucím, tj. zadržení.
Mj. četl jste zdejší článek o asfaltování polních cest?
S úctou D. Fiala
pp
pavel peregrin
18.8.2022 12:47 Reaguje na Daniel FialaPane Fialo, máte pojem, jak funguje zemědělská meliorace?
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
18.8.2022 14:51 Reaguje na pavel peregrinPane Peregrine,
při studiu odnosu fosforu ze z.p. jsem pro 20 malých povodí z archivů ZVHS po celé ČR, ještě než byly svezeny v rámci rušení do centrálního archivu na Orlíku, přenášel všechny plány staveb do GIS. A tak mi v metrech svazků prošly rukama plány z roků 1905, 1935 a samozřejmě socialistická velkoprodukce od 60. do 80. let. Tolik více než odpověď na vaši otázku.
Ale k zamyšlení vizte text p. Vašků.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2011/cislo-7/zlo-zvane-meliorace.html
Takže ne o věci, ale o míře.
S úctou D. Fiala
P.S. A jsem rád, že na ekolistu stále "držíte". Pevné zdraví!
Odpovědět
při studiu odnosu fosforu ze z.p. jsem pro 20 malých povodí z archivů ZVHS po celé ČR, ještě než byly svezeny v rámci rušení do centrálního archivu na Orlíku, přenášel všechny plány staveb do GIS. A tak mi v metrech svazků prošly rukama plány z roků 1905, 1935 a samozřejmě socialistická velkoprodukce od 60. do 80. let. Tolik více než odpověď na vaši otázku.
Ale k zamyšlení vizte text p. Vašků.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2011/cislo-7/zlo-zvane-meliorace.html
Takže ne o věci, ale o míře.
S úctou D. Fiala
P.S. A jsem rád, že na ekolistu stále "držíte". Pevné zdraví!
pp
pavel peregrin
19.8.2022 06:41 Reaguje na Daniel FialaPokud jsou meliorační stavby zlem, vysvětlete mi prosím, proč je budovali naši předkové již zhruba od poloviny 19. století?
Odpovědět
DF
pp
RH
Robin Hudeček
18.8.2022 13:06 Reaguje na Daniel FialaDobrý den,
odvodnění lesní cesty (jakékoliv) slouží k tomu, aby nedošlo k destrukci tělesa cesty. Mnoho, dokonce bych řekl většina z příkop kolem lesních cest je zaústěna do porostů, kde dochází ke vsakování... Samozřejmě uznávám, že v lese je velké množství cest, dokonce i množství hydromeliorací, ale ve skutečnosti to z celého lesního fondu nečiní ani 5 %) Proto se domnívám, že tvrzení paní autorky je účelové (nebo se dopustila zkratky).
Odpovědět
odvodnění lesní cesty (jakékoliv) slouží k tomu, aby nedošlo k destrukci tělesa cesty. Mnoho, dokonce bych řekl většina z příkop kolem lesních cest je zaústěna do porostů, kde dochází ke vsakování... Samozřejmě uznávám, že v lese je velké množství cest, dokonce i množství hydromeliorací, ale ve skutečnosti to z celého lesního fondu nečiní ani 5 %) Proto se domnívám, že tvrzení paní autorky je účelové (nebo se dopustila zkratky).
JH
Jana Horová
18.8.2022 14:01 Reaguje na Robin HudečekOny vadí i samotné ty cesty a svážnice. Nedá se sem bohužel vložit, ale mám nafoceno několik takových liniových útvarů (Beskydy, Křivoklátsko... vše v CHKO), které jdou brutálně kolmo dolů z prudkých svahů. Ale přirozený hydrologický režim rozbíjejí i ty ostatní - nenašla jsem rychle žádný odkaz na rozhovor se Štefanem Valo, tak snad alespoň tohle - https://lesycr.cz/v-beskydech-se-zacalo-s-originalnim-projektem-z-programu-vracime-vodu-lesu/.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
18.8.2022 20:07 Reaguje na Jana HorováAno, udělat v těch starých lesních cestách jezírka a kaluže je nejlepší způsob, jak ty staré lesní cesty zničit tím, že se voda pustí do jejich podloží. Potom, až se ten les bude těžit, bude stačit několik průjezdů těžkých nákladáků naložených dřevem, aby se podloží cesty nasáklé vodou proměnilo tím tlakem a vibracemi v bažinu a ta těžká technika začala v té cestě dělat mnoho desítek centimetrů hluboké bahnité koleje. A pokud ta cesta bude vodorovněji ve svahu, může tím rozmáčením dojít i k utržení té cesty.
Stovky let se lesníci starali o lesní cesty tím, že jejich odvodňováním do lesa odváděli veškerou srážkovou vodu z cesty a nedopustili, aby na cestě zůstávaly stát kaluže, aby se za ty roky stalo podloží cesty suché a udusané a tím pevné a únosné. A nyní přijdou zelení aktivisti a během pár let tu staletou práci na cestě zničí. Ty cesty potom opravit, ty bahnité koleje zasypat nějakým kamnivem, ujezdit to do rovné plochy, to budou deseti - statisícové náklady na každý metr takové cesty.
Odpovědět
Stovky let se lesníci starali o lesní cesty tím, že jejich odvodňováním do lesa odváděli veškerou srážkovou vodu z cesty a nedopustili, aby na cestě zůstávaly stát kaluže, aby se za ty roky stalo podloží cesty suché a udusané a tím pevné a únosné. A nyní přijdou zelení aktivisti a během pár let tu staletou práci na cestě zničí. Ty cesty potom opravit, ty bahnité koleje zasypat nějakým kamnivem, ujezdit to do rovné plochy, to budou deseti - statisícové náklady na každý metr takové cesty.
DM
Dalibor Motl
18.8.2022 13:36 Reaguje na Daniel FialaVlastním něco přes ha lesa a mám poměrně slušný přehled o stavu lesů v okolí. Lesní cesty v mém lese mají podél asi 30-50cm hluboký příkop, dva propustky a jeden "brod". Veškerá voda, která se (zejména v době tání sněhu nebo po vydatných deštích dostane do těchto příkopů proudí nejprve lesem podél cesty (mírným spádem) a následně po příčném překonání cesty je vpuštěna do lesa níže, kde se vsakuje do půdy. Stejně pracují svodnice. Voda zachycená na vozovce je svedená mimo cestu, kde se vsakuje do půdy. Strouha v lese nebo příkop hluboký 50cm a dlouhý řekněme 30-50m není žádné zlo jak se nám zde někdo snaží vsugerovat. Samozřejmě pokud je projektant takové lesní cesty soudný nevytváří dlouhé sběrné příkopy (= dělá v rozumných rozestupech propustky) a příčně převáděné množství vody se potom normálně vsakuje i při poměrně vydatných srážkách. Vliv takového příkopu na hladinu spodní vody je největší v bezprostředním okolí a rychle klesá se vzdáleností v závislosti na propustnosti konkrétní zeminy. Pokud by jste chtěl plošně snížit hladinu podzemní vody musely by rozestupy příkopů být dle propustnosti zeminy 5-20m. Takto "meliorovaných" je v ČR minimum lesů a staré příkopy nejsou většinou (kvůli dlouhodobé "neúdržbě") dávno funkční. Konkrétně v našem lese jsou pokladem extrémně propustné žulové balvany, mezi kterými zmizí téměř jakákoliv srážka aby se následně objevila níže na svahu jako pramen. Lesní cesty vedené po vrstevnici vytvářejí svým hutněným tělesem "nepropustnou" překážku, která vodu zadržuje, vede v mírném sklonu podél cesty a teprve příčné propustky umožňují stékající vodě "projít" a pokračovat mezi balvany níže po svahu tak aby dosáhla níže položených pramenů na spodním "konci" porostlého "kamenného moře". Odvodňuje takové cesta les? Někdy je dobré se zamyslet než memorovat "poučky".
Odpovědět
Karel Zvářal
18.8.2022 14:13 Reaguje na Dalibor MotlCestu do lesa autem si plánuji vždy do zámrzu, právě kvůli těm hlubokým příkopům, místy téměř s parametry zákopu pro stojícího střelce. Sjet po zledovatělé cestě do této pasti, je tak trochu na Darwinovu cenu. Nějakou podobnou by si zasloužili i budovatelé (projektanti?) těchto děl, neb mi přijde, že jsou dimenzovány na desetitisíciletou vodu. Nevím sice, koho by v tom pustém lese ohrožovala, nicméně vím, že bagrista dostal dobře zaplaceno. Tímto bych se chtěl přimluvit u LČR, aby více používali hlavu, než bůhví odkud spadlé normy. Podobně to vidím i u běžných komunikací. Raději mělké (méně nebezpečné), ale častěji obnovované.
Jinak souhlas, v lese napršená voda skončí v lese, jen o kousek dál.
Odpovědět
Jinak souhlas, v lese napršená voda skončí v lese, jen o kousek dál.
DF
Daniel Fiala
18.8.2022 15:19 Reaguje na Dalibor MotlPane Motle,
ta strouha (asi vprostřed textu) není ani žádné zlo, ani žádné dobro. Prostě je to způsob, jak se dostat s mechanizací do lesa a tím zvýšit efektivitu. Tedy rozumný způsob jak hospodařit.
Na otázku na konci (Odvodňuje taková cesta les?) bych s dovolením odpověděl řečnickou otázkou: O tom doufám, žádný soudný hospodář nepochybuje?!
Ať Vám les přináší užitek dalších 500 let!
Hezký den
Odpovědět
ta strouha (asi vprostřed textu) není ani žádné zlo, ani žádné dobro. Prostě je to způsob, jak se dostat s mechanizací do lesa a tím zvýšit efektivitu. Tedy rozumný způsob jak hospodařit.
Na otázku na konci (Odvodňuje taková cesta les?) bych s dovolením odpověděl řečnickou otázkou: O tom doufám, žádný soudný hospodář nepochybuje?!
Ať Vám les přináší užitek dalších 500 let!
Hezký den
DM
Dalibor Motl
18.8.2022 16:00 Reaguje na Daniel FialaPromiňte ale "nepropustné" (hutněné) těleso lesní cesty vedené téměř po vrstevnici v okolním propustném podloží (lesní půda s extrémním podílem hrubého skeletu a balvanů) v našem případě vodu zadržuje (resp. zpomaluje její odtok). Mám trochu pochybnosti jestli rozumíte psanému textu ale zkusil jsem to ještě znovu... Vliv příkopu na snížení hladiny spodní vody v lesní půdě záleží na propustnosti okolní horniny, sklonu terénu a hloubce příkopu. Normálně nesahá dále než jednotky metrů v méně propustných půdách a do 15m ve velmi propustných půdách a rychle se zmenšuje se vzdáleností od příkopu. Odkaz zde http://departments.fsv.cvut.cz/k135/data/wp-upload/2018/12/prednaska_no7_2018_ggo_web.pdf Hledejte heslo "depresní kužel". Nadměrně hluboké příkopy jsou důsledkem "krytoprdelních" stavebních norem a předpisů. Rozumná funkční hloubka je u lesní cesty okolo 30 - 60cm. opet v závislosti na konstrukci cesty a geologických/terénních podmínkách.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
19.8.2022 10:51 Reaguje na Dalibor Motlvšichni lesníci mi vysvětlovali, že cesty dělali proto, aby bylo možno mechanizací do lesa (fuk zdali koňmo nebo traktorem), tedy odvodnit, jinak by technika zapadla do bahna a půdu zničila.
U Vás byla tedy cesta vystavěna za účelem zadržování vody v krajině? Já myslím že ne. Že taky potřebovali odvodnit. A udělali to způsobem, který popisujete.
Odpovědět
U Vás byla tedy cesta vystavěna za účelem zadržování vody v krajině? Já myslím že ne. Že taky potřebovali odvodnit. A udělali to způsobem, který popisujete.
DM
Dalibor Motl
20.8.2022 14:06 Reaguje na Daniel FialaPromiňte ale je jasné, že tomu textu výše nerozumíte. Další diskuse tedy postrádá smysl.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
23.8.2022 11:20 Reaguje na Dalibor MotlPravdu Vám ukáže voda, sledujte ji.
Ne ňákej blbec na internetu.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/222562248430009/?fbclid=IwAR1birvHfX1ZF8zBhAjxA4fbfdTr9p3Br_hK_CchZfUaEGqa4Dn1B1x0NAE
Odpovědět
Ne ňákej blbec na internetu.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/222562248430009/?fbclid=IwAR1birvHfX1ZF8zBhAjxA4fbfdTr9p3Br_hK_CchZfUaEGqa4Dn1B1x0NAE
RP
Radim Polášek
18.8.2022 19:56 Reaguje na Daniel FialaTak když nechali za socíku zarůst pole, které v roce 1905 meliorovali, tak potom v tom lese meliorace budou.
Jinak se ale nikdy a nikde žádný běžný les nemelioroval, pokud nešlo o skutečnou masívní bažinu typu rašeliniště nebo možná zanedbaného bahnitého rybníku, který se nechal zalesnit.
Rozhodně se les nemelioroval stejným stylem jako pole, všechny nebo většina polí co 10 - 15 metrů po svážnici vybagrovaná rýha a v ní uložené trubky.
A kromě toho meliorace mají určitou omezenou životnost. Trubky se zanášejí a ucpávají, starší trubky z pálené hlíny se navzájem posouvají, novější plastové hadice se mačkají.
Že někde v suchu a teple v kanceláři máte na pozemku zaznačenou melioraci z roku 1905 nebo 1925 vůbec neznamená, že tam ta meliorace dneska je a funguje. Navíc se v té době meliorace dělaly nejčastěji melioračními družstvy vlastními sdruženými náklady a pracovními silami vlastních zemědělců, kteří kvůli ceně využívali místní materiály. nebyly tam tehdy žádné dotace. Takové meliorace pak byly stavěny ne z trubek, ale z kamenů získaných v okolí. Neboli v zemi ty pásy těch kamenů nejspíš stále budou, ale jejich meliorační schopnosti, až snad na malé výjimky trvalých pramenů, kde proudící voda měla v melioraci nějakým způsobem samočisticí efekt, budou velmi nízké.
Do roku cca 1980 se pak na meliorování používaly pálené trubky a ty budou dnes pohyby půda většinou vzájemně posunuté a tudíž málo průtočné. Pouze nejnovější meliorace, od cca roku 1985, kde se používaly plastové perforované hadice, mohou být ještě dost funkční.
Odpovědět
Jinak se ale nikdy a nikde žádný běžný les nemelioroval, pokud nešlo o skutečnou masívní bažinu typu rašeliniště nebo možná zanedbaného bahnitého rybníku, který se nechal zalesnit.
Rozhodně se les nemelioroval stejným stylem jako pole, všechny nebo většina polí co 10 - 15 metrů po svážnici vybagrovaná rýha a v ní uložené trubky.
A kromě toho meliorace mají určitou omezenou životnost. Trubky se zanášejí a ucpávají, starší trubky z pálené hlíny se navzájem posouvají, novější plastové hadice se mačkají.
Že někde v suchu a teple v kanceláři máte na pozemku zaznačenou melioraci z roku 1905 nebo 1925 vůbec neznamená, že tam ta meliorace dneska je a funguje. Navíc se v té době meliorace dělaly nejčastěji melioračními družstvy vlastními sdruženými náklady a pracovními silami vlastních zemědělců, kteří kvůli ceně využívali místní materiály. nebyly tam tehdy žádné dotace. Takové meliorace pak byly stavěny ne z trubek, ale z kamenů získaných v okolí. Neboli v zemi ty pásy těch kamenů nejspíš stále budou, ale jejich meliorační schopnosti, až snad na malé výjimky trvalých pramenů, kde proudící voda měla v melioraci nějakým způsobem samočisticí efekt, budou velmi nízké.
Do roku cca 1980 se pak na meliorování používaly pálené trubky a ty budou dnes pohyby půda většinou vzájemně posunuté a tudíž málo průtočné. Pouze nejnovější meliorace, od cca roku 1985, kde se používaly plastové perforované hadice, mohou být ještě dost funkční.
DF
Daniel Fiala
19.8.2022 10:54 Reaguje na Radim Polášekčili souhlasíte s tím, co jsem poslal v rozšíření odpovědi panu Peregrinovi ve 14:51.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.8.2022 06:58 Reaguje na Radim PolášekTak ony jsou průtočné pořád, ten posun má na to malý vliv. Problém je, když na hlavníku vyroste vrba a svými kořeny ho ucpe. Ale na péra to vliv moc nemá.
Odpovědět
PD
Petr Difko
18.8.2022 13:53V
elkou chybou je to že na horách stále dále a ve velkém povolují ( stavějí) Ski areály.Když proto musí padnou část lesa který byl takovým zadržovatelem vody ( pozvolna tál tam sníh) a teď voda pouze steče po uválcované louce .Až tohle někdo pochopí a zastaví tak lze vodu vrátit do půdy.Ale peníze
bohužel vládnou světu a příroda jen trpí.
Odpovědět
elkou chybou je to že na horách stále dále a ve velkém povolují ( stavějí) Ski areály.Když proto musí padnou část lesa který byl takovým zadržovatelem vody ( pozvolna tál tam sníh) a teď voda pouze steče po uválcované louce .Až tohle někdo pochopí a zastaví tak lze vodu vrátit do půdy.Ale peníze
bohužel vládnou světu a příroda jen trpí.
va
vaber
18.8.2022 15:12bilance je asi taková ,hodinu prší a dvacet dní praží slunce,
co chcete při takovém stavu řešit, nic nepomůže,
žádnou vodu nezadržíme všechna se vypaří a vegetace uschne,
v USA ,jak se píše jinde ,federální úřad řeší kolik vody může který stát z řeky odebrat,
přijde čas na řešení přerozdělování vody v řekách mezi státy v Evropě,
třeba takový Dunaj,
nás se to moc netýká, voda teče z kopce a od nás všechna odtéká, ale kdyby jsme všechnu spotřebovali, co řeknou okolní státy
Odpovědět
co chcete při takovém stavu řešit, nic nepomůže,
žádnou vodu nezadržíme všechna se vypaří a vegetace uschne,
v USA ,jak se píše jinde ,federální úřad řeší kolik vody může který stát z řeky odebrat,
přijde čas na řešení přerozdělování vody v řekách mezi státy v Evropě,
třeba takový Dunaj,
nás se to moc netýká, voda teče z kopce a od nás všechna odtéká, ale kdyby jsme všechnu spotřebovali, co řeknou okolní státy
va
vaber
18.8.2022 15:18 Reaguje na vaberu nás je malá říčka,někdy v květnu když pršelo byl průtok tak 10x násobek současného průtoku po dobu 10dní,kdyby se podařilo tuto vodu zadržet v přehradě ,mohla by napájet řeku po 100dní ,celé léto
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.8.2022 15:31 Reaguje na vaberPřesně tak, ale to by proti tomu nesměli bojovat ekologisté,
kteří by nejraději pouze těmto jevům přihlíželi a "zkoumali"
je. Ono to je pohodlnější, než pracovat a něco stavět. Ještě
že tu nebyli v době vzniku dosavadních přehrad a rybníků!
Odpovědět
kteří by nejraději pouze těmto jevům přihlíželi a "zkoumali"
je. Ono to je pohodlnější, než pracovat a něco stavět. Ještě
že tu nebyli v době vzniku dosavadních přehrad a rybníků!
DF
Daniel Fiala
23.8.2022 11:27 Reaguje na Břetislav Machačekpane,
víte jak dopadne řešení podle "vašich" not?
Vizte řeku Darling na přelomu roku 2018/19 okolo města Menindee. Ráj na Zemi, neníliž pravda ...
Odpovědět
víte jak dopadne řešení podle "vašich" not?
Vizte řeku Darling na přelomu roku 2018/19 okolo města Menindee. Ráj na Zemi, neníliž pravda ...
DF
Daniel Fiala
18.8.2022 15:49 Reaguje na vaberno potěš péro, to byste tomu dal na prdel. Víte jak je to s těma rybama a kafem?
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
18.8.2022 15:41 Reaguje na vaberPane Vabere,
berete to až moc zhurta :-) Ne, od nás neodtéká všechna voda, od nás odtéká "jen" 10-40% vody. A co říkají DNES okolní státy a NÁŠ stát na těch 90-60%?
Ignorují, jak se na kované ateisty sluší a patří, stejně jako my (my jsme nejkovanější), protože příroda je klausovsky zadarmo, PŘECE ... no, dokud se to nepotento, pak (nás) to stojí jeden HDP a víc.
Mějte se.
Odpovědět
berete to až moc zhurta :-) Ne, od nás neodtéká všechna voda, od nás odtéká "jen" 10-40% vody. A co říkají DNES okolní státy a NÁŠ stát na těch 90-60%?
Ignorují, jak se na kované ateisty sluší a patří, stejně jako my (my jsme nejkovanější), protože příroda je klausovsky zadarmo, PŘECE ... no, dokud se to nepotento, pak (nás) to stojí jeden HDP a víc.
Mějte se.
JS
Jiří Svoboda
18.8.2022 15:50Paní Salzmannová, myslím, že by bylo vhodné vyjasnit si elementérní vodní bilanci.
Co naprší, to se z části vsákne, odpaří nebo nebo steče po povrchu (jak píšete z kopce dolů). To, co se zasákne, z části vycucnou a odpaří stromy a zbytek vyteče na povrch ve formě pramenů. Prameny jsou zdrojem relativně stabilní vody v tocích, i v nich tu vodu potřebujeme. Ideální by tedy bylo, co nejvíce vody zasáknout, přiměřenou část jí nechat stromy odpařit a zbytkem stabilně plnit naše toky. Znamená to tedy mít přiměřeně zalesněnou krajinu, ale jen natolik, aby nám stromy nevycucly příliš vody z pramenišť a v obdobích sucha nespáchaly sebevraždu tím, že si veškerou zemní vodu vycucnou a odpaří a pak uschnou.
Závěr: všeho s mírou a rozmyslem.
Odpovědět
Co naprší, to se z části vsákne, odpaří nebo nebo steče po povrchu (jak píšete z kopce dolů). To, co se zasákne, z části vycucnou a odpaří stromy a zbytek vyteče na povrch ve formě pramenů. Prameny jsou zdrojem relativně stabilní vody v tocích, i v nich tu vodu potřebujeme. Ideální by tedy bylo, co nejvíce vody zasáknout, přiměřenou část jí nechat stromy odpařit a zbytkem stabilně plnit naše toky. Znamená to tedy mít přiměřeně zalesněnou krajinu, ale jen natolik, aby nám stromy nevycucly příliš vody z pramenišť a v obdobích sucha nespáchaly sebevraždu tím, že si veškerou zemní vodu vycucnou a odpaří a pak uschnou.
Závěr: všeho s mírou a rozmyslem.
JS
Jiří Svoboda
18.8.2022 15:51 Reaguje na Jiří SvobodaPromiňte za chybu ve vašem jménu, paní Salzmann
Odpovědět
Pe
Petr
18.8.2022 16:19 Reaguje na Jiří SvobodaPředstava, že stromy vycucnou příliš mnoho vody a je tedy potřeba počet stromů omezovat, aby bylo vody víc, je komická. Zhruba stejně jako teorie, že je Země placatá.
A pevně doufám, že vám na to nikdo neskočí.
Odpovědět
A pevně doufám, že vám na to nikdo neskočí.
JS
Jiří Svoboda
18.8.2022 20:19 Reaguje na PetrZkuste začít myslet místo papouškovat bludy a zelená přání. Co je na mých úvahách špatně? Podle vás je země válcovitá?
Odpovědět
Pe
Petr
18.8.2022 20:54 Reaguje na Jiří SvobodaProč tedy po vykácení lesa paseka vyschne a vyschne třeba i studánka, která tam v lese byla? Neměla by tam podle vás naopak voda přibývat, protože ji stromy nevycucávají?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
18.8.2022 21:05 Reaguje na PetrTo je asi nějaká zkušenost se studánkou, kterou jste si zapanatoval, protože to potvrzuje vaše přesvědčení. Opačné případy jste podvědomě ignoroval. To je lidské.
Ano, paseka na povrchu vyschne, ale zemní vody přibývá - investice do budoucna.
Odpovědět
Ano, paseka na povrchu vyschne, ale zemní vody přibývá - investice do budoucna.
Pe
Pe
Petr
18.8.2022 21:22 Reaguje na Jiří SvobodaAle snad je tu někdo jiný, kdo zažil a poté podvědomě neignoroval, že se na vykácené pasece objevil pramen plný vody, který tam předtím nebyl.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.8.2022 08:23 Reaguje na PetrTak ho hledejte!
Já jsem dospěl k závěru velmi jednoduchými úvahami, tak v nich najděte chybu.
Odpovědět
Já jsem dospěl k závěru velmi jednoduchými úvahami, tak v nich najděte chybu.
SV
Slavomil Vinkler
19.8.2022 12:06 Reaguje na PetrNepoužívejte argumentaci subjektivní. Ano, na pasece je horko a ve stínu je chladněji. To však bez měření výparu nic objektivního neznamená.
Zato je změřeno, že smrky vypaří v optimu průměrně 750 mm, zato duby asi 500mm za rok. Rozdíl ve výparu je cca 200mm= 200litrů/m2 rok. To znamená že náhrada smrku dubem může dát asi 20-200 litrů v odtoku za hodinu v průměru ročně z každého km2 lesa.
No a když to nenaprší tak smrk schne dříve. Hodí se tedy do poloh se srážkami v průměru nad 700 mm. To bylo v 50-90 letech i na vysočině.
Odpovědět
Zato je změřeno, že smrky vypaří v optimu průměrně 750 mm, zato duby asi 500mm za rok. Rozdíl ve výparu je cca 200mm= 200litrů/m2 rok. To znamená že náhrada smrku dubem může dát asi 20-200 litrů v odtoku za hodinu v průměru ročně z každého km2 lesa.
No a když to nenaprší tak smrk schne dříve. Hodí se tedy do poloh se srážkami v průměru nad 700 mm. To bylo v 50-90 letech i na vysočině.
VM
Vladimir Mertan
18.8.2022 21:38 Reaguje na Jiří SvobodaP. Svoboda Vaša predstava o stromoch ako iba o odparovačoch vody je absolútnym omylom. (je to niečo podobné ako to že môže nastať brutálne oteplenie vplyvom 0.01% niečoho v ovzduší, nech už by to bolo čokoľvek) Stromy totiž vodu nielen vyparujú, ale predovšetkým ju veľmi účinne dokážu dostať do hlbších vrstiev pôdy. Aj pri slabšom daždi sa vlaha zachytí na listoch a konároch a po kmeni steká k zemi. Korene vytárajú v zemi cesty na stekanie a prenikanie vody do hlbších vrstiev pôdy. O tom že lesy nevysušujú pôdu, ale naopak vlahu zadržujú svedčí jednoduchý fakt. Do lesa na drevo sa zásadne chodí na jar, pretože aj keď na jar naprší, pôda veľmi rýchlo vyschne vplyvom slnečného žiarenia a vetra. Akonáhle sa máji lesy zalistia, a prídu dažde máme v lese blato až do jesene (ak nepríde naozaj extrémny rok ako je teraz) Listy stromov totiž nielen vytárajú mikroklímu, ale aj zabraňujú slnečnému žiareniu aby zahrialo pôdu a hlavne bránia vetru pôdu vysušiť.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.8.2022 08:25 Reaguje na Vladimir MertanProč mi sprostě podsouváte tvrzení, že stromy považuji iba za odpařovače?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
19.8.2022 10:40 Reaguje na Jiří SvobodaPretože tieto ďaľšie funkcie stromov - lesa sú Vám buď neznáme, alebo ich vo svojich výpočtoch vôbec nepoužívate. Pre Vás sú to hlavne odpařovače a poteciálne tiež sklady prebytočného uhlíka pokiaľ sa použijú na stavbu budov, nábytku či výrobkov z dreva. Skúste si do svojich rovníc dosadiť zatienenie pôdy, udržanie mikroklímy a zabránenie vysušovania pôdy vetrom a slnečným žiarením a hlavne natečenie prebytočnej vody popri koreňoch do podzemia a zistíte alebo mali by ste zistiť výrazne kladnú bilanciu lesa pri zadržaní vody v krajine.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.8.2022 11:44 Reaguje na Vladimir MertanTo jsou všeobecně známé/akceptované věci, co říkáte, a i já je uznávám. Já upozorňuji na aspekty stromů, které jsou velmi důležité a nejsou mnoha nevrdlíny přijímány.
Ta bilance zadržování vody v krajině díky stromům může a nemusí být kladná. Protože ten problém je složitější, než vydávat jen nějaké "ekovýkřiky"
Odpovědět
Ta bilance zadržování vody v krajině díky stromům může a nemusí být kladná. Protože ten problém je složitější, než vydávat jen nějaké "ekovýkřiky"
VM
Vladimir Mertan
19.8.2022 14:43 Reaguje na Jiří SvobodaNapriek tomu vo svojom príspevku či príspevkoch kalkulujete zo stromami ako čistými spotrebičmi vody, alebo minimálne počítate vždy zo zápornou vodnou bilanciou lesa. POznatky z praxe jednoznačne ukazujú, že les dokáže veľmi účinne vodu zadržiavať. Samozrejme vodu dokáže dobre zadržať aj kvalitná lúka, alebo aj pestrá krajina kde sa striedajú lúky s lesíkmi a krovitými porastmi. Samozrejme, že veľa vody zadrží aj veľká priehrada, ale to už je na úkor zatopenej a zničenej krajiny, navyše z časti aj vysušenej umelým zásahom v krajine.
Samozrejme ekovýkriky typu nasadiť všade milióny stromov, alebo prestať rúbať lesy sú nezmyslom. Les je schopný sa veľmi rýchlo obnoviť a rozumné lesnícke zásahy obnovu dokážu urýchliť.
Odpovědět
Samozrejme ekovýkriky typu nasadiť všade milióny stromov, alebo prestať rúbať lesy sú nezmyslom. Les je schopný sa veľmi rýchlo obnoviť a rozumné lesnícke zásahy obnovu dokážu urýchliť.
JS
Jiří Svoboda
20.8.2022 18:40 Reaguje na Vladimir MertanAle strom JE čistý spotřebič vody! Vodu odpařuje, část jí při fotosyntéze chemicky naváže a žádnou nevyrábí. Dívat se na strom jinak považuji za zcetné. I přes tuto vlastnost mají stromy a lesy spoustu benefitů.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
20.8.2022 22:47 Reaguje na Jiří SvobodaTo je odpoveď hodná Sheldona Coopera z filmovej série Teória veľkého tresku. Stromy síce sú čistým spotrebičom vody, ale rovnakým a ešte väčším spotrebičom vody sú všetky povrchy na zemi. Nežijeme v H2O neutrálnom prostredí a vodu rovnako ako stromy nevyrábajú ani trávniky ani polia ani zalesnené ani odlesnené plochy ani asfaltové chodníky. Voda prichádza na naše územie výhradne vo forme zrážok alebo vzdušnej vlhkosti. Túto prichádzajúcu vodu vedia stromy lepšie zachytiť, odviesť do podzemia a hlavne chrániť pred odparením vytvorením tieňa a mikroklímy v lese. Okrem toho je vegetácia vo všeobecnosti schopnejšia zachytávať vlhosť priamo zo vzduchu vo forme rosy. Asfaltový chodník alebo holá zem to dokáže v podstatne menšej miere ako rastliny, pretože listy majú chladnejší povrch ako okolie.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.8.2022 17:45 Reaguje na Vladimir MertanVšechno správně, co píšete. I mně je to známo. Však jste také dostal pochvalu od pana Zvářala! Gratuluji!
Akorát jste zapomněl na jednu důležitou vlastnost stromů. Vytahují ve velkém množství vodu z VELKÝCH HLOUBEK, tu odpařují a na její existenci jsou v době dlouhodobého sucha kriticky závislé. Pokud tento fakt ignorujeme, nemůžeme dojít ke správné vodní bilanci a podílíme se na tvorbě bludů.
Odpovědět
Akorát jste zapomněl na jednu důležitou vlastnost stromů. Vytahují ve velkém množství vodu z VELKÝCH HLOUBEK, tu odpařují a na její existenci jsou v době dlouhodobého sucha kriticky závislé. Pokud tento fakt ignorujeme, nemůžeme dojít ke správné vodní bilanci a podílíme se na tvorbě bludů.
VM
Vladimir Mertan
21.8.2022 20:07 Reaguje na Jiří SvobodaStromy síce vyťahujú vodu z velkých hloubek, ale práve tam sa voda dostala popri koreňovom systéme stromov. Ak by tam les nerástol, voda pri silnom daždi by odtiekla rýchlo bez úžitku preč, pričom by vytvorila v krajine povodeň. Tá voda čo stromy vyčerpajú z hĺbky by bola aj tak pre zvyšnú vegetáciu nedostupná, takže stromy ju iba dostávajú do obehu. Zvýšená vlhkosť v lese pomáha udržať mikroklímu. V dobe dlhodobého sucha môže byť dôležitá práve aj vzdušná vlhkosť v lese. Slovo bludy nie je namieste, pretože spotrebu vody stromami som vo svojom vysvetlení spomenul a teda som tento fakt neignoroval. Oproti tomu ste to Vy kto má falošnú predstavu o negatívnej vodnej bilancii lesa a tento svoj názor presadzujete absolútne ignorujúc fakty od Vašich oponentov. Na záver Vám posielam materiál o koreňových systémoch stromov, všimnite si že pri rôznych druhoch stromov sú rôzneho tvaru a nekorenia až tak hlboko ako by sme si mohli myslieť. Na spodnej vode sú závislé najmä borovica a breza - preto tiež pri súčasných suchách a poklesoch spodnej vody odchádzajú paradoxne ako prvé. http://ursuscentrum.cz/prilohy/Texty/181/pl_9_koreny_stromu.pdf
Odpovědět
Pe
Petr
18.8.2022 16:22 Reaguje na Jiří SvobodaKdyž mluvíte o prameništích, proč například myslíte, že většina vodních toků pramení v lese a ne ve volné krajině, kde by podle vaší teorie mělo být té vody víc, když ji tam nevycucávají stromy?
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
18.8.2022 17:26 Reaguje na PetrProtože prameniště byla až poslední možností, kterou by někdo chtěl obdělávat? Protože prameny jsou logicky spíše ve vyšších (=zemědělsky hůře využitelných) polohách nebo na dně roklí? Já souhlasím s pozitivním vlivem lesů na klima ale některé argumenty jsou mimo.
Odpovědět
Pe
Petr
18.8.2022 16:40 Reaguje na Jiří SvobodaV období sucha bude les tím posledním místem, kde ještě najdete nějakou zemní vodu.
Odpovědět
Pe
Petr
18.8.2022 17:00 Reaguje na Jiří SvobodaA nebo to zkusíme obráceně. Malý kvíz:
Kde v období sucha je šance najít ještě nějaké vlhké místo?
1. Na poli a louce
2. V řídkém, nepříliš rozsáhlém lese bez velkých stromů
3. V hustém a hlubokém "pralese", plném statných stromů, menších stromů a keřů?
Odpovědět
Kde v období sucha je šance najít ještě nějaké vlhké místo?
1. Na poli a louce
2. V řídkém, nepříliš rozsáhlém lese bez velkých stromů
3. V hustém a hlubokém "pralese", plném statných stromů, menších stromů a keřů?
PB
Petr Blažek
18.8.2022 18:58 Reaguje na PetrA právě to co zde uvádíte je obrovský omyl. Voda není tam kde jsou lesy. Stromy rostou tam kde je voda. A to je právě (Snadno statisticky doložitelné) nejčastěji ve vyšších nadmořských výškách, nebo v údolích a říčních nivách.
Tady se pořád vypouští bludy, že když zasadíme miliony stromů tak se vrátí voda. Stromy nejsou zdrojem vody jsou velkým spotřebitelem . Například v italských Alpách řeší problém, že když se nechají zarůst louky ve vyšších nadmořských výškách stromy, tak se obávají, že jim nezbyde voda do zavlažovacích kanálů v nížinách.
Odpovědět
Tady se pořád vypouští bludy, že když zasadíme miliony stromů tak se vrátí voda. Stromy nejsou zdrojem vody jsou velkým spotřebitelem . Například v italských Alpách řeší problém, že když se nechají zarůst louky ve vyšších nadmořských výškách stromy, tak se obávají, že jim nezbyde voda do zavlažovacích kanálů v nížinách.
Pe
Petr
18.8.2022 19:35 Reaguje na Petr BlažekV naší krajině voda zmizela, když zmizely lesy. Jestli chceme vodu v krajině a půdě zase mít, musíme do krajiny vrátit lesy.
Takže ano, když u nás zasadíme milion stromů tam, kde teď nejsou, tak se tam vrátí voda. Všimněte si toho spovního spojení, sám jste ho použil - "vrátí voda". To znamená, že tam byla, ale z nějakého důvodu tam teď není. A ten důvod je zřejmý - lidská činnost.
No a to je náš cíl. Vrátit vodu - a k tomu stačí vrátit tam to, co tam bylo v době, kdy tam voda byla.
Nerozumím tomu, proč bychom si za příklad a vzor měli brát vysokohorské louky v italských Alpách.
Odpovědět
Takže ano, když u nás zasadíme milion stromů tam, kde teď nejsou, tak se tam vrátí voda. Všimněte si toho spovního spojení, sám jste ho použil - "vrátí voda". To znamená, že tam byla, ale z nějakého důvodu tam teď není. A ten důvod je zřejmý - lidská činnost.
No a to je náš cíl. Vrátit vodu - a k tomu stačí vrátit tam to, co tam bylo v době, kdy tam voda byla.
Nerozumím tomu, proč bychom si za příklad a vzor měli brát vysokohorské louky v italských Alpách.
PB
Petr Blažek
18.8.2022 20:09 Reaguje na PetrV roce 2015 před kůrovcovou kalamitou jsme v naší zemi měli nejvíce lesů a stromů nejméně za posledních 300 let. Po neustálém zvyšování průměrné teploty došlo k situaci, kdy tyto velké stromy odpařily více vody než u nás běžně naprší. A pak tyto suchem oslabené stromy padly za oběť kůrovci. To však byla jenom rána z milosti. takto velké stromy za takovéhoto počasí neměly šanci přežít.
Odpovědět
Pe
Petr
18.8.2022 20:58 Reaguje na Petr BlažekTakže kdyby u nás ty lesy nerostly, měli bychom vody dost, nebo aspoň víc?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
18.8.2022 21:07 Reaguje na PetrMusíte rozlišovat jaké vody. V půdě, zemní, ve vodotečích, odpařené...
Odpovědět
Pe
JS
Jiří Svoboda
19.8.2022 11:46 Reaguje na PetrAle já to vše na začátku zhruba popsal a vy jste obratem protestoval. Nevím, co vlastně chcete.
Odpovědět
SV
RP
Radim Polášek
18.8.2022 20:37 Reaguje na Petrnení pravda. Když takzvaně zmizely lesy, tak původně zmizely a vznikla pole tam, kde nebyly prameny. Kde byly prameny, tam původě byla příliš vlhká půda a les tam špatně hořel, takže se špatně klučil. A udělat tam pole bylo po dlouhou dobu obrovsky pracné a v mokré půde se moc neurodilo.
Takže původně na místech souvislých lesů na rovinách a v mírných svazích vznikla pole, ale tam, kde byly prameny nebo kde z podloží pronikala spodní voda nebo tam byly při povodních záplavy a podobně, zůstávaly lesy. Kolik lesů zůstalo, záviselo na intenzitě kolonizace toho regionu. Kde byla intenzita nízká, na nejlepších místech vznikly pole a na třeba 50 % zůstával les. S přibývající intenzitou kolonizace postupně ubýval les a přibývalo polí. Až v běžné kolonizované krajině zůstávalo 10 - 20 % lesů a jinak byly pole. A tam už to dál šlo obtížně, protože pozemky těch zbylých lesíků byly, obvykle kvůli vodě, už velmi nevhodné na obdělávání. A zůrodnit je odvodněním bylo obvykle velmi pracné a drahé a drahá a pracná byla i následná údržba těch defakto melioračních opatření. Tehdy to ještě nevěděli, ale těch 10 - 20 % hlavně mokrého lesa jim tehdy dělalo kostru krajiny, která udržovala stabilitu krajiny, třeba zrovna dostatek vláhy.
Zvrat potom nastal u nás za komunistů, řekněme v letech 1950 až 1980, protože se objevily stroje vhodné na snadné terénní úpravy, bagry, buldozery, terénní náklaďáky atd. Takže komunisté ve snaze rozšířit plochu polí potoky zatrubnili, rybníčky zasypali, bažiny a plochy pravidelně zaplavované povodněmi odvodnili a zmeliorovali a povedlo se jim v krajině snížit plochy nevyužívané zemědělsky jen na pár procent rozlohy. Další procento pak ještě ukrojili soukromníci, kteří v tom po Sametu ještě nějakou dobu pokračovali. A výsledek je dnešní intenzívně zemědělsky využívaní krajina, kde zmizely téměř všechny ty drobné mokré krajinné útvary. takže voda, která spadne do krajiny, jde téměř všechna do potrubí pod zem a potom do vybetovaných potočních koryt potoků a zregulovaných řek co nejrychleji pryč.
Takže v první řadě potřebujeme v krajině hlavně vrátit ty drobné mokré krajinné prvky, na úkor rozlohy polí - vrátit stav krajiny tak na rok 1950.
Odpovědět
Takže původně na místech souvislých lesů na rovinách a v mírných svazích vznikla pole, ale tam, kde byly prameny nebo kde z podloží pronikala spodní voda nebo tam byly při povodních záplavy a podobně, zůstávaly lesy. Kolik lesů zůstalo, záviselo na intenzitě kolonizace toho regionu. Kde byla intenzita nízká, na nejlepších místech vznikly pole a na třeba 50 % zůstával les. S přibývající intenzitou kolonizace postupně ubýval les a přibývalo polí. Až v běžné kolonizované krajině zůstávalo 10 - 20 % lesů a jinak byly pole. A tam už to dál šlo obtížně, protože pozemky těch zbylých lesíků byly, obvykle kvůli vodě, už velmi nevhodné na obdělávání. A zůrodnit je odvodněním bylo obvykle velmi pracné a drahé a drahá a pracná byla i následná údržba těch defakto melioračních opatření. Tehdy to ještě nevěděli, ale těch 10 - 20 % hlavně mokrého lesa jim tehdy dělalo kostru krajiny, která udržovala stabilitu krajiny, třeba zrovna dostatek vláhy.
Zvrat potom nastal u nás za komunistů, řekněme v letech 1950 až 1980, protože se objevily stroje vhodné na snadné terénní úpravy, bagry, buldozery, terénní náklaďáky atd. Takže komunisté ve snaze rozšířit plochu polí potoky zatrubnili, rybníčky zasypali, bažiny a plochy pravidelně zaplavované povodněmi odvodnili a zmeliorovali a povedlo se jim v krajině snížit plochy nevyužívané zemědělsky jen na pár procent rozlohy. Další procento pak ještě ukrojili soukromníci, kteří v tom po Sametu ještě nějakou dobu pokračovali. A výsledek je dnešní intenzívně zemědělsky využívaní krajina, kde zmizely téměř všechny ty drobné mokré krajinné útvary. takže voda, která spadne do krajiny, jde téměř všechna do potrubí pod zem a potom do vybetovaných potočních koryt potoků a zregulovaných řek co nejrychleji pryč.
Takže v první řadě potřebujeme v krajině hlavně vrátit ty drobné mokré krajinné prvky, na úkor rozlohy polí - vrátit stav krajiny tak na rok 1950.
PE
Petr Eliáš
19.8.2022 07:59 Reaguje na PetrZalesnění ČR je nějakých 37-40%. V dobách Marie Terezie bylo lesů daleko méně a problém s vodou zdá se neměli. Jak to vysvětlíte?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.8.2022 12:08 Reaguje na PetrPověra. Lesy vodu netvoří, ani nezachycují jen vypařují.
Odpovědět
Pe
Petr
18.8.2022 19:46 Reaguje na Petr BlažekNaše krajina byla půdvodně zalesněná celá, z toho tedy i vaší teorií vyplývá, že voda byla v celé krajině. Takže i vaše teorie potvrzuje, že když tu zasadíme miliony stromů, vrátí se voda.
Stromy nejsou zdrojem vody, to máte pravdu (a nikdo to ani netvrdí), jsou jejím zadržovacím zařízením. Jediným fukčním, které máme k dispozici. Ničím jiným to nahradit nejde, nic jiného není schopno něco ovlivnit v tak obrovském rozsahu.
Odpovědět
Stromy nejsou zdrojem vody, to máte pravdu (a nikdo to ani netvrdí), jsou jejím zadržovacím zařízením. Jediným fukčním, které máme k dispozici. Ničím jiným to nahradit nejde, nic jiného není schopno něco ovlivnit v tak obrovském rozsahu.
PB
Petr Blažek
18.8.2022 20:03 Reaguje na PetrZase velký blud. Za prvé se musíme rozhodnout ke kterému historickému období se vracíme 500 let 1000, 2000, 5000 let...
V průběhu času se měnilo klima i krajina. A tak i u nás byly stepy kde se pásly zubři.
Jenom za posledních 1000 let tu došlo k výraznému oteplení ( 10-13století) , ale i k výraznému ochlazení (17 století).
Lesy, potažmo stromy rozhodně nejsou v krajině žádná konstanta. Dokonce i na Sahaře jsou oblasti kde v průběhu několika tisíciletí lidé několikrát žily a pěstovali si potraviny a při změně klimatu to museli opustit. Žádné stromy je tam nezachránily.
Odpovědět
V průběhu času se měnilo klima i krajina. A tak i u nás byly stepy kde se pásly zubři.
Jenom za posledních 1000 let tu došlo k výraznému oteplení ( 10-13století) , ale i k výraznému ochlazení (17 století).
Lesy, potažmo stromy rozhodně nejsou v krajině žádná konstanta. Dokonce i na Sahaře jsou oblasti kde v průběhu několika tisíciletí lidé několikrát žily a pěstovali si potraviny a při změně klimatu to museli opustit. Žádné stromy je tam nezachránily.
Karel Zvářal
18.8.2022 20:14 Reaguje na Petr BlažekS těmi bludy to moc nepřehánějte, ona ta pravda je někdy těžko dokazatelná. Ano, byly teplejší i chladnější období, planeta má své cykly, ale odvolávat se jen na to, je krátkozraké. Člověk opravu dokáže mnohé, nejen létat do kosmu. Změní klima ve skleníku, ale také na planetě. A nějak se mu nedaří vrátit to k normálu, viz. posledních 20 let s výraznými srážkovými deficity.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
18.8.2022 20:23 Reaguje na Karel ZvářalTo vám nijak neberu. Já pouze tvrdím, že na stanovišti musí být nejdříve voda a pak tam teprve něco poroste. Obráceně to nefunguje. I když se vám bude zdát jak se krásně chytlo, tak jednoho dne to vyroste znovu do velikosti , kdy to vyčerpá více než spadlo. A pak to znovu uschne a když to nezapálí člověk tak to časem zapálí příroda.
Řešením je adaptace. Samozřejmě, že příroda se bude adaptovat. My ji však můžeme pomoci dovozem vhodných dřevin do suchých a teplých oblastí. Sázet stromy z minulého století nemá moc velkou cenu.
Odpovědět
Řešením je adaptace. Samozřejmě, že příroda se bude adaptovat. My ji však můžeme pomoci dovozem vhodných dřevin do suchých a teplých oblastí. Sázet stromy z minulého století nemá moc velkou cenu.
Karel Zvářal
18.8.2022 20:31 Reaguje na Petr BlažekDával jsem sem mnohokrát GPS odkazy s rozptýlenou (nově založenou) zelení. Chytlo se to veskze dobře, nemám rád topoly, jakožto minulorežimní větrolmy, raději vidím v polích duby, lípy, břízy, ovocnáče, hloh, šípky. A nijak to úrodu nesnižuje, naopak to krajině prospívá. Mírní vítr, tj. menší vysušování půdy, větší tvorba rosy atd.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
18.8.2022 20:42 Reaguje na Karel ZvářalKdyž si někde takto pomůžu, musím někde jinde uškodit.
Půda je sice méně vysušená, ale zemní voda je rychleji odsávána.
Mně se opravdu nelíbí lidé, kteří nechtějí vidět celou pravdu a používají k argumentaci jen její části, které se jim hodí do krámu.
Odpovědět
Půda je sice méně vysušená, ale zemní voda je rychleji odsávána.
Mně se opravdu nelíbí lidé, kteří nechtějí vidět celou pravdu a používají k argumentaci jen její části, které se jim hodí do krámu.
Karel Zvářal
18.8.2022 21:01 Reaguje na Jiří SvobodaPane Svobodo, to, o čem jsem psal, je rozhodně menší blud, než soláry na černozemi, zelené či bílé střechy. Ta zeleň musí být tam, kde je její místo. Tj. především přestat drancovat deštné lesy, a tam, kde to jde, tak na vhodná místa tu zeleň vysazovat. A žel, jste to vy, kdo se pravdě zarputile brání. Rozumíte si s asfaltem, ale jak slyšíte (pijácká) "zeleň", tak vám pění krev.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
18.8.2022 21:17 Reaguje na Karel ZvářalCo mi to zase, a musím říci, hodně uboze, podsouváte?
Já s vámi plně souhlasím, že zeleň má být tam a právě tam, kde je její místo! Kdy jsem tvrdil něco jiného?
Uvedu příklad. Když už něco musím vyasfaltovat nebo udělat střechu na domě, veškerou vodu z těchto ploch musím zasáknout, aby z ní prosperovaly stromy v okolí. Tvrdil jsem někdy něco jiného?
Odpovědět
Já s vámi plně souhlasím, že zeleň má být tam a právě tam, kde je její místo! Kdy jsem tvrdil něco jiného?
Uvedu příklad. Když už něco musím vyasfaltovat nebo udělat střechu na domě, veškerou vodu z těchto ploch musím zasáknout, aby z ní prosperovaly stromy v okolí. Tvrdil jsem někdy něco jiného?
Karel Zvářal
18.8.2022 21:25 Reaguje na Jiří SvobodaTo jste si podsunul sám, nikde jsem vás nejmenoval. Toto téma se prolíná v jiných diskusích.
Pokud vám něco "podsunu", tak lesy jako nezřízené pijáky, které "kradou vodu" lidem a napřímeným vodním tokům.
Odpovědět
Pokud vám něco "podsunu", tak lesy jako nezřízené pijáky, které "kradou vodu" lidem a napřímeným vodním tokům.
RP
Radim Polášek
18.8.2022 21:10 Reaguje na Karel ZvářalVe větrolamech mezi poli by optimálně měly být listnáče, které větrem uvolňují listy takovým způsobem, že ty listy končí na polích a přinášejí tak polím zdarma hnojící biomasu místo aby byly spadané pod stromy.
Topoly podle mého pozorování bývají právě jeden z druhů, který toto z určité části dělá. Další jsou třeba buky nebo třešně ptačí nebo z určité části lípy. Obecně stromy, které uvolňují listí víc vlivem mechanického působení podzimních větrů než vlivem nízké teploty za prvních mrazíků.
Případně snad ještě habry a duby, protože ty uvolňují listí zimními a předjarními větry.
Ne třeba javory nebo jasany, těm sundává listy čistě jen první, druhý mrazík.
Odpovědět
Topoly podle mého pozorování bývají právě jeden z druhů, který toto z určité části dělá. Další jsou třeba buky nebo třešně ptačí nebo z určité části lípy. Obecně stromy, které uvolňují listí víc vlivem mechanického působení podzimních větrů než vlivem nízké teploty za prvních mrazíků.
Případně snad ještě habry a duby, protože ty uvolňují listí zimními a předjarními větry.
Ne třeba javory nebo jasany, těm sundává listy čistě jen první, druhý mrazík.
RP
Radim Polášek
18.8.2022 20:58 Reaguje na Petr BlažekŘekl bych že ne. Pokud bude v krajině dostatek lesů, které budou odparem vody udržovat nízkou teplotu krajiny a vyšší vzdušnou vlhkost, bude taková krajina přitahovat déšť a tak tam bude často pršet a bude tam dostatek vody. Ale nemusí být ani dostatek lesů, stačí, aby byla krajina předchozími srážkami tak mokrá, že se tam odparem udržuje nízká teplota.
Pokud naopak krajina vyschne, nebude schopná udržovat nízkou teplotu krajiny ani vyšší vzdušnou vlhkost, srážky tam tedy vznikat nebudou a ta vlhkost, která se vypaří, bude z krajiny vzdušným proděním odnesena pryč a spadne někde daleko úplně jinde. Krajina tak bude dál vysychat. Lesy potom budou mít takový vliv, že poněkud zpomalí vysýchání, protože lesy budou odpařováním udržovat nízkou teplotu a vyšší vzdušnou vlhkost, a následně srážky, i když bude krajina už poněkud vysychat. Ale jakmile krajina vyschne nad určitou mez, lesy nebudou mít co odpařovat a jejich vliv na přitahování srážekl tak zmizí.
Stejně to bude i naopak. Kdyby se třeba stalo, že například opakované výbuchy sopek co pár let ochladí klima a na řekněme 10 - 20 let přinesou hodně srážek do nějaké suché polopouštní oblasti a ta se díky přírodě nebo díky lidem zazelená lesem, tak pokud ty lesy budou dostatečně velké, mohou v té krajině udržovat dostatek vláhy i když sopky přestanou a počasí se navrátí do toho původního horkého a suchého. Té vláhy by mohlo být tolik , že (bez kácení člověkem) by se tam ten les mohl stabilně udržet napořád, teřba tisíce let. Nebo o něco méně a potom by ten les mohl velmi pomalu zase ustupovat, až třeba za 100 - 200 - 500 let by tam zase byla ta polopoušť.
Odpovědět
Pokud naopak krajina vyschne, nebude schopná udržovat nízkou teplotu krajiny ani vyšší vzdušnou vlhkost, srážky tam tedy vznikat nebudou a ta vlhkost, která se vypaří, bude z krajiny vzdušným proděním odnesena pryč a spadne někde daleko úplně jinde. Krajina tak bude dál vysychat. Lesy potom budou mít takový vliv, že poněkud zpomalí vysýchání, protože lesy budou odpařováním udržovat nízkou teplotu a vyšší vzdušnou vlhkost, a následně srážky, i když bude krajina už poněkud vysychat. Ale jakmile krajina vyschne nad určitou mez, lesy nebudou mít co odpařovat a jejich vliv na přitahování srážekl tak zmizí.
Stejně to bude i naopak. Kdyby se třeba stalo, že například opakované výbuchy sopek co pár let ochladí klima a na řekněme 10 - 20 let přinesou hodně srážek do nějaké suché polopouštní oblasti a ta se díky přírodě nebo díky lidem zazelená lesem, tak pokud ty lesy budou dostatečně velké, mohou v té krajině udržovat dostatek vláhy i když sopky přestanou a počasí se navrátí do toho původního horkého a suchého. Té vláhy by mohlo být tolik , že (bez kácení člověkem) by se tam ten les mohl stabilně udržet napořád, teřba tisíce let. Nebo o něco méně a potom by ten les mohl velmi pomalu zase ustupovat, až třeba za 100 - 200 - 500 let by tam zase byla ta polopoušť.
PE
Petr Eliáš
19.8.2022 08:11 Reaguje na Radim PolášekVždyť tu teorii můžete otestovat. Kupte sazenice, vodu a nějaký plac kde neprší (já nevím, třeba někde v Mauretánii). Vysaďte les, pravidelně dostatečně zalévejte a po určité době se zaléváním přestaňte. Uvidíme, jak to dopadne. ;) To byla nadsázka, ale jak už psali výše. Les je tam, kde je voda. Třeba ČR je z nějakých 80% závislá na srážkách z Atlantiku. Když zmizí, tak vám ani sebevětší les nepomůže. :-)
Odpovědět
RP
Radim Polášek
19.8.2022 11:38 Reaguje na Petr EliášJestli jste to nepochopil, jedná se o velké plochy. Pokud osázíte plochu například o rozměru tak 50 x 50 kilometrů v dostatečně velké hustotě lesem, tak ochlazování toho lesa a zvyšování vzdušné vlhkosti tím lesem, pokud tam bude dost vlhkosti, vyvolá zvýšení vodních srážek, které nejspíš podstaně zvýší vlhkost té oblasti a její vodnatost neboli objem zdrojů vody, které tam jsou.
Zatímco když osadíte lesem třeba jednu parcelu, tak se nestane nic. Maximálně v místě toho lesa skutečně můžete vidět, že ten les z té plochy odsává vodu a odpařuj ji.
Odpovědět
Zatímco když osadíte lesem třeba jednu parcelu, tak se nestane nic. Maximálně v místě toho lesa skutečně můžete vidět, že ten les z té plochy odsává vodu a odpařuj ji.
PE
Petr Eliáš
19.8.2022 11:53 Reaguje na Radim PolášekVlhkost třeba zvýšíte, ale to ještě neznamená, že zvýšíte množství srážek v dané lokalitě. To že ve vámi dané oblasti dlouhodobě převládalo horké a suché počasí, tak to asi bude mít nějaké důvody... ;)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
18.8.2022 20:29 Reaguje na Karel ZvářalPromiňte, ale když někdo vypustí blud, je třeba adekvátně zareagovat.
Od toho máme fyziku, aby se dala pravda rozumně vyargumentovat.
Odpovědět
Od toho máme fyziku, aby se dala pravda rozumně vyargumentovat.
JS
Jiří Svoboda
18.8.2022 20:44 Reaguje na Karel ZvářalDěkuji za uznání. Doufám, že jste si to vzal k srdci. Já věděl, že jste, na rozdíl od Kalendy a Vinklera poučitelný.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.8.2022 20:48 Reaguje na Jiří SvobodaNějak jsem si nevšiml, že bych v něčem otočil.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
18.8.2022 20:57 Reaguje na Karel ZvářalCo není, může ještě nastat! Krok za krokem.
Třeba již víte, že na slunci se ze suchého rozpáleného povrchu odpařuje méně vody, než z vlhkého chladnějšího. To mi dalo hodně práce!
Odpovědět
Třeba již víte, že na slunci se ze suchého rozpáleného povrchu odpařuje méně vody, než z vlhkého chladnějšího. To mi dalo hodně práce!
Karel Zvářal
18.8.2022 21:07 Reaguje na Jiří SvobodaNikoliv, to jste špatně pochopil! Tepelné ostrovy způsobují větší odpar, a jak víte voda je větší skleníkáč, než sodovčák. Proto zdůrazňuji vliv zeleně a význam (deštných) lesů pro tvorbu mikro/klimatu.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.8.2022 21:11 Reaguje na Karel ZvářalVodní pára, abyste zase nechytal za slovíčko (zkratku).
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
18.8.2022 21:21 Reaguje na Karel ZvářalA když není co odpařovat (je to suché na prant), jak se to může odpařovat? Ten zkrat v myšlení u vás, bohužel, přetrvává!
Odpovědět
Karel Zvářal
18.8.2022 21:29 Reaguje na Jiří SvobodaTepelný ostrov s něčím sousedí, že. Ta okolní krajina jakousi vláhu má, aby neumřela, že. No a to sálavé teplo to své okolí vysušuje. Tak jako kamna vytápí byt, město ohřívá i příměstskou oblast. Všichni to chápou, jen fyzik z ústavu ne.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.8.2022 08:32 Reaguje na Karel ZvářalNeuhýbejte!!!!!!!!!
Já položil jasnou jednoduchou otázku, které má prověřit vývoj vašeho chápání.
Odpovědět
Já položil jasnou jednoduchou otázku, které má prověřit vývoj vašeho chápání.
Karel Zvářal
19.8.2022 09:14 Reaguje na Jiří SvobodaPodívejte, pokud nenecházíte odpovědi v článku o masivní deforestaci - což považuji za snad největší zločin lidstva vůči přírodě, a nepomáhá ani stručný popis z 18.8. v 8,29 výše, tak se nemáme o čem. Jeďte si dál svou, mně stačí, že to většina pochopipla.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.8.2022 11:55 Reaguje na Karel ZvářalPřece tady jde o záležitost, jestli jste již pochopil, že suchý předmět nemůže odpařovat vodu. Pokud stále nikoliv, bylo mé úsilí opět zytečné a názory takových lidí jako vy jsou tím předem odsouzeny k diskvalifikaci.
Tak si konečně vyberte! Vinkler a Kalenda trvale naráží na neschopnost pochopit vedení tepla, vy se konečně můžete vymanit z nechápání odparu vody.
Odpovědět
Tak si konečně vyberte! Vinkler a Kalenda trvale naráží na neschopnost pochopit vedení tepla, vy se konečně můžete vymanit z nechápání odparu vody.
Karel Zvářal
20.8.2022 19:00 Reaguje na Jiří SvobodaJste totálně mimo! Jestli jste někdy viděl kováře, jak chladí kuté železo, tak to jen v kýbli zasyčí a objeví se obláček páry. Tu nepustilo to (bezvodé) železo, ale náplň toho kýble. Podobně, i když v daleko méně efektivním měřítku, to funguje ve vztahu nahřáté betonové město - okolní lesy. Podobně odtává sníh, ve které stojí strom - kolem něho se vytvoří důlek. Klimatická změna přináší odtávání sněhu např. v Grónsku, čímž se ten proces urychluje. Odkrytá zem vysálá více tepla, než zasněžená.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.8.2022 17:31 Reaguje na Karel ZvářalTak jste si vybral!
Prostě nejste schopen připustit prostý fakt, že suchý předmět nemůže vypařovat vodu, jak jste ještě donedávna tvrdil a mával odkazem z Wikipedie.
Pořád do úvah mastíte nějaké okolí, což vůbec není předmětem sporu.
Odpovědět
Prostě nejste schopen připustit prostý fakt, že suchý předmět nemůže vypařovat vodu, jak jste ještě donedávna tvrdil a mával odkazem z Wikipedie.
Pořád do úvah mastíte nějaké okolí, což vůbec není předmětem sporu.
Karel Zvářal
21.8.2022 17:50 Reaguje na Jiří SvobodaPředpokládám, že své tvrzení jste schopen doložit citací/odkazem (téma, datum, čas). Já s vašimi manipulativními otázkami končím.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.8.2022 20:35 Reaguje na Jiří SvobodaVybavuji si tu při, týkala se vysychání půdy. Vrch je vyschlý, ale níže vlhkost je. A postupem času, jak se ta svrchní vrstva prohřívá (rozpaluje), snižuje vlhkost i v nižších vrstvách. Prostě ten půdní profil vysychá postupně, začíná nahoře a postupuje to stále níž.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
19.8.2022 12:17 Reaguje na Jiří Svobodapane Svobodo, pletu se do diskuse na špatné odrážce, ale decentně bych vám navrhnul, zda byste se s tou fyzikou nešel mazlit na Mars (obrazně a decentně). Tady jsme na Zemi a tady vládne Život. To není popření fyziky, což je pro mnohé poučené diskutující kolegy neuchopitelný rozpor. Tady si se SAMOTNOU fyzikou nevystačíte. A jestli to začnete tlačit silou jenom do rovnic, tak je to svého druhu lež, protože popíráte nedílnou součást pravdy.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.8.2022 18:48 Reaguje na Daniel FialaPane Fialo, pokud někdo hlásá pitomosti v rozporu s fyzikou, podle vás je to třeba nechat být?
Já nic do rovnic necpu, jen věcně oponuji bludům.
Jedna věc je popis nějakých skutečností, druhá věc je jejich smysluplné vysvětlení v souladu s fyzikou. Když o to druhé nestojíte...
Odpovědět
Já nic do rovnic necpu, jen věcně oponuji bludům.
Jedna věc je popis nějakých skutečností, druhá věc je jejich smysluplné vysvětlení v souladu s fyzikou. Když o to druhé nestojíte...
Miroslav Vinkler
18.8.2022 20:28 Reaguje na Petr BlažekPane Blažku, chtěl bych vás upozornit, že srovnávat de facto není s čím.
Lidé v posledních 50ti letech natolik pozměnili strukturu krajiny a vytvořili něco, co zde ještě nebylo.
Např. v době bitvy u Slavkova mělo Brno 27tis. obyvatel, apod. tvář zemědělské krajiny byla naprosto jiná a deficit vody v půdě určitě nebyl dnešních 4 mld. m3.
Role lesů je doslova bagatelizována , dnešní "vědci" dávají přednost technokratickým řešením . Protože toto téma je mi velmi blízké a určité povědomí mám , jsem jednoznačně přesvědčen o významné roli lesů na klima.
Tragédií lesů je to, že jejich životní cyklus je o řád výše z pohledu času a člověk je tvor nedočkavý. Všechno hned, teď, a pokud HDP nestoupne za rok aspoň o 3% je to u ekonomů téměř "národní tragédie".
Mezi námi děvčaty, dnešní klimatické modely IPCC jsou pouze pravděpodobnostní statistické modely založené na vlastnostech základní Navier-Stokesovy rovnice, o které se ani neví, zda má obecné řešení. Dokonce je na to vypsána cena 1mil. $ .
Odpovědět
Lidé v posledních 50ti letech natolik pozměnili strukturu krajiny a vytvořili něco, co zde ještě nebylo.
Např. v době bitvy u Slavkova mělo Brno 27tis. obyvatel, apod. tvář zemědělské krajiny byla naprosto jiná a deficit vody v půdě určitě nebyl dnešních 4 mld. m3.
Role lesů je doslova bagatelizována , dnešní "vědci" dávají přednost technokratickým řešením . Protože toto téma je mi velmi blízké a určité povědomí mám , jsem jednoznačně přesvědčen o významné roli lesů na klima.
Tragédií lesů je to, že jejich životní cyklus je o řád výše z pohledu času a člověk je tvor nedočkavý. Všechno hned, teď, a pokud HDP nestoupne za rok aspoň o 3% je to u ekonomů téměř "národní tragédie".
Mezi námi děvčaty, dnešní klimatické modely IPCC jsou pouze pravděpodobnostní statistické modely založené na vlastnostech základní Navier-Stokesovy rovnice, o které se ani neví, zda má obecné řešení. Dokonce je na to vypsána cena 1mil. $ .
JS
Jiří Svoboda
18.8.2022 20:33 Reaguje na Miroslav VinklerOpět projevujete znalosti 15-letého děvčete.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.8.2022 20:38 Reaguje na Jiří SvobodaOvšem to děvče by vás hravě strčilo do kapsy!
Odpovědět
Miroslav Vinkler
18.8.2022 20:40 Reaguje na Jiří SvobodaUmíte něco jiného než osobní
invektivy ?
Frustrace z dětství nebo nepovedeného života v dospělosti ?
Odpovědět
invektivy ?
Frustrace z dětství nebo nepovedeného života v dospělosti ?
JS
Jiří Svoboda
18.8.2022 20:52 Reaguje na Miroslav VinklerJá se za děvče nepovažuji!
Co vás opravňuje hodnotit kvalitu modelů IPCC? Vždyť ani nevíte, jak se řeší rovnice pro vedení tepla!
Když u vás s věcnými argumenty neuspěji, co mi zbývá...
Odpovědět
Co vás opravňuje hodnotit kvalitu modelů IPCC? Vždyť ani nevíte, jak se řeší rovnice pro vedení tepla!
Když u vás s věcnými argumenty neuspěji, co mi zbývá...
PE
Petr Eliáš
19.8.2022 07:23 Reaguje na Jiří SvobodaNevím, proč se s Vinklerem pořád rozčilujete. :-) Ty jeho bludy mu tu už vysvětlovalo x lidí a on je pořád a pořád opakuje. Nechte ho při tom - je to jen zbytečná ztráta energie, on a jeho místní fans si z toho stejně nic nevezmou. :-)
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
19.8.2022 12:06 Reaguje na Petr Blažeka to mi uniklo, že o tom píšete PŘÍMO ... nechce se mi říci bludy, jak s nimi šermujete Vy.
Takže AHP a samostudium.
Odpovědět
Takže AHP a samostudium.
DM
Dalibor Motl
20.8.2022 14:18 Reaguje na PetrKdyž v naší krajině zasázíte milion stromů (předpokládám mimo les) tak zalesníte 200ha. To je asi 2km2. Rozloha státu je 78 870km2. Tj. milion stromů toho mnoho neovlivní. "Dospělosti" se jich dožije asi 60tisíc. Tedy pokud se o ně budete dalších 80let starat. Jinak jen nakrmíte zvěř. V lesích se každoročně vysází mnoho milionů stromů a mimo lesy také. Poměrně velký význam ve snižování výparu a eroze mají větrolamy. Snižují rychlost proudění na významně velkých plochách (a tím omezují výpar). To jen k tomu šermování s miliony stromů...
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
18.8.2022 21:50 Reaguje na Petr BlažekTo sa teda čudujem, pretože si myslím že lesy by boli u nás normálne skoro všade. Aby sa tak nestalo pôdu orieme a lúky kosíme. Tým že lúku kosíme vytvárame suchšie prostredie, kde sa tak ľahko stromy neuchytia. Milión stromov sadiť nemusíme, pretože oni ľahko narastú aj samé ak im v tom nebudeme brániť. Netvrdím ale že lúky nemáme kosiť, sám sa snažím o udržanie a zachovanie Bielokarpatských lúk na Slovensku. Sám vidím aká je to ťažká práca a ako sa stále stromy tlačia do lúky jednak z okrajov a ešte viac na ploche čo bola predtým nepravidelne kosená. Stromy zákrsky majú síce úplne malé výhonky každoročne kosené a v zemi korene ako repa. Stačí rok nepokosiť a hneď sa v poraste ukážu a presadia. To ešte nehovorím o popínavkách ako sú ostružiny či plamienok. Keď sa raz chytia nepomáha ani kosenie 2x za sezónu.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.8.2022 22:08 Reaguje na Vladimir MertanMyslel jsem, že napíšete, jací byli naši předkové hlupáci, že ty pijácké lesy nevykáceli na hlavu. Vody v údolích by tak bylo více, na Slovensku se mohla pěstovat rýže. Přidávají Vám práci při kosení, rostou všude, prostě "bordel".
Takže další mýtus, že les je lepší než bezlesí:-)
Odpovědět
Takže další mýtus, že les je lepší než bezlesí:-)
VM
Vladimir Mertan
18.8.2022 22:36 Reaguje na Karel ZvářalPozrite sa naši predkovia nemali ešte zemný plyn a ropu a preto potrebovali veľa sena pre kone a aj ďalšie zvieratá. Lúky boli pre nich cennejšie ako lesy ale aj lesy potrebovali tiež na drevo. Proste museli prírodu využiť naplno.
Nejde o to či nám stromy pridávajú prácu pri kosení, skôr že napriek enormnému úsiliu nám tie malé lúčky zanikajú, príroda je schopná vytvoriť veľký tlak, málokto z mesta si to uvedomuje. Stačí sa pozerať okolo seba a vidím. Existuje taká pesnička "Na Trenčianskom moste fialočka roste" text ďalej pokračuje : "nikto ju nesadil sama si tam roste" Zdá sa to úplný nezmysel, ale na Trenčiaskom moste ktorý je postavený z betónu a je pokrytý asfaltom naozaj rastie v popraskanom betóne tráva a zopár skromných kvetiniek :-) V meste popri betónových plotoch priamo z asfaltu vyrastajú v štrbinách rôzne dreviny, ktoré ani súčasné sucho nevie zničiť a väčšinou na ich likvidáciu potrebujeme účinný herbicíd. Silu prírody vidíme v Černobyle a iných opustených mestách ktoré si príroda postupne berie späť.
Odpovědět
Nejde o to či nám stromy pridávajú prácu pri kosení, skôr že napriek enormnému úsiliu nám tie malé lúčky zanikajú, príroda je schopná vytvoriť veľký tlak, málokto z mesta si to uvedomuje. Stačí sa pozerať okolo seba a vidím. Existuje taká pesnička "Na Trenčianskom moste fialočka roste" text ďalej pokračuje : "nikto ju nesadil sama si tam roste" Zdá sa to úplný nezmysel, ale na Trenčiaskom moste ktorý je postavený z betónu a je pokrytý asfaltom naozaj rastie v popraskanom betóne tráva a zopár skromných kvetiniek :-) V meste popri betónových plotoch priamo z asfaltu vyrastajú v štrbinách rôzne dreviny, ktoré ani súčasné sucho nevie zničiť a väčšinou na ich likvidáciu potrebujeme účinný herbicíd. Silu prírody vidíme v Černobyle a iných opustených mestách ktoré si príroda postupne berie späť.
VM
Vladimir Mertan
19.8.2022 08:09 Reaguje na Karel ZvářalSamozrejme že netvrdím že bezlesí je lepší než les ani naopak. Iba píšem, že ak chcem mať lúku (z akéhokoľvek dôvodu), tak sa dosť narobím aby som zabránil lesu obsadiť lúčny biotop.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.8.2022 08:15 Reaguje na Vladimir MertanMyslím, že si rozumíme, co je tranda a co je myšleno vážně. Díky horám máte lesa dostatek a vím, že to tak zůstane. Loučka, na které jsou nějaké endemity, zaslouží ochr. péči. Pokud ne, a tráva se jen mulčuje, nechal bych ji sukcesi.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
19.8.2022 17:11 Reaguje na Vladimir MertanJak už jsem psal výše v průběhu času se měnilo klima i krajina. To, že někde nebyl les neznamená hned, že tam byla poušť. V minulosti i na našem území žily velcí savci, kteří svojí působností decimovali slabé lesy a tam vznikly stepy a prérie. Tento model ostatně známe z Ameriky nebo Afriky. Na takovém území není sice tolik srážek aby se tam udržel les, ale stačí to na to aby tam rostly traviny, kterými se živí již zmiňovaní býložravci. Je to podobný model jaký využívají zemědělci. Zasejí na podzim nebo brzo na jaře aby využily zásoby zimní vláhy. V průběhu června kdy nastupují vysoké teploty začíná většina plodin zrát a už nepotřebují takové množství vody. To není žádný lidský vynález to byla pouze adaptace na přirozený cyklus přírody.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
19.8.2022 19:48 Reaguje na Petr BlažekV podstate máte síce pravdu čo sa týka minulosti. POdmienky v dobe ľadovej boli podstatne suchšie ako je dnes a u nás bola tzv. "Mamutia step" Ale čo bolo to bolo a terazky sú u nás podmienky také ako píšem. To znamená, že tam kde človek nezasahuje kosením pastvou alebo obrábaním pôdy rastie prirodzene les, až na veľmi riedke výnimky extrémnych suchých, alebo podložím veľmi chudobných stanovíšť. KOsením a obrábaním pôdy potom naozaj vytvárame stepné podmienky vhodné napríklad na pestovanie obilia a ďalších vpodstate suchomilných plodín. Takže krajinu človek svojou činnosťou vysušuje a upravuje pre svoje potreby.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
21.8.2022 17:03 Reaguje na Vladimir MertanBohužel musím s vámi nesouhlasit. Příroda sice opravdu má tu sílu, že prorazí i asfalt, ale to neznamená, že tam vyroste les. Jak už jsem psal výše les vyroste a vydrží ( zvláště jehličnatý) pouze tam kde naprší nebo steče více spodní vody, než se odpaří. Opět opakuji neříkám, že tam bude rovnou poušť, ale porostou tam nějaké menší druhy stromů méně náročné na vodu a křoví. A jestliže to necháme na přírodě tak se v takovémto porostu opět vyskytnou velcí býložravci, kteří si upraví k obrazu svému.
Prostě je nesmysl si myslet, že když lidé opustí zemi tak ona najednou celá zaroste stromy.
Jinak já jako sedlák ročně zorám okolo 500 ha půdy. Takže mám představu o tom jak vlhká půda je v po jednotlivých plodinách v průběhu času. A vězte, že nejvíce vysušená půda koncem léta je po trvalých travinách a víceletých pícninách typu vojtěšky. Naopak pole sklizená o žních a ošetřená včasnou podmítkou si vodu udrží až do podzima. Naši předci nebyli žádní blbci a systém agrotechnických zásahů na půdě se učili už naši dědové.
Odpovědět
Prostě je nesmysl si myslet, že když lidé opustí zemi tak ona najednou celá zaroste stromy.
Jinak já jako sedlák ročně zorám okolo 500 ha půdy. Takže mám představu o tom jak vlhká půda je v po jednotlivých plodinách v průběhu času. A vězte, že nejvíce vysušená půda koncem léta je po trvalých travinách a víceletých pícninách typu vojtěšky. Naopak pole sklizená o žních a ošetřená včasnou podmítkou si vodu udrží až do podzima. Naši předci nebyli žádní blbci a systém agrotechnických zásahů na půdě se učili už naši dědové.
VM
Vladimir Mertan
22.8.2022 11:50 Reaguje na Petr BlažekJa sa samozrejme skláňam pred Vašimi praktickými vedomosťami a obdivujem Vás, že ste sa dali na hospodárenie. Určité praktické znalosti a skúsenosti s údržbou lúk mám aj ja. Moje skúsenosti sú také, že v našich polohách má zatiaľ les tendenciu obsadiť všetky stanovištia, dokonca aj suché extrémne teplomilné lúky. POstup zarastania - sukcesie je závislý od toho aké dreviny už lúčny porast obsahuje a samozrejme aj od vlhkosti a expozície lúky a od podložia. V zásade ako píšete obsadia lúku na začiatku menšie pionierske stromy ako breza, osika, jelša, vŕba a agát. Častejšie sa ale stane, že lúku na začiatku zarastú kríky hlohu trnky a liesky, cez ktoré sa potom vysoké dreviny presadzujú veľmi ťažko. Prechodné krovité štádium zarastania preto môže trvať aj veľmi dlho, rádovo sú to desiatky rokov. Taktiež štádium pionierskeho lesa trvá pomerne dlho . Niekedy sú tieto pionierske štádia preskočené a bežné lesné dreviny obsadzujú lúku aj priamo. Najmä vďaka sojkám sa veľmi dobre šíri dub, od okraja lesa zase veľmi úspešne postupuje hrab a v menšej miere buk. Čo sa týka ihličnatých drevín, tak naozaj extrémne stanovištia obsadzuje borovica čierna, ktorá bola umelo vysadená a prirodzene sa šíri. Podobne a ešte horšie invázny jaseň mannový- nie je ihličnatý, len rastie tam kde aj borovica č. Veľmi veľa vydrží aj naša borovica lesná, najmä ak nie je umelo vysadená a taktiež sa sama šíri po extrémnych stanovištiach. Smreky sa v našich lesoch okolo Trenčína vyskytujú pomerne zriedka a na to aby obsadili lúky chýba zdroj semien. Samozrejme je smrek veľmi náročný na vodu a pomerne zle znáša horúčavy, takže prirodzene na lúkach síce väčšinou nerastie, ale nájdu sa aj výnimky a nie je to až tak zriedkavý jav.
To čo píšete o vysušenej pôde na pokosených lúkach ma neprekvapuje. Skosená lúka nemá ako zadržiavať vodu a má veľmi veľký výpar. Práve tým sa umelo vytvára stepné prostredie nevhodné na šírenie a rast drevín. Jasné, že pokosením odstránime dreviny aj priamo, ale suché prostredie aspon čiastočne zabezpečí konkurenčnú výhodu trávam a bylinám oproti drevinám. Naopak dreviny bojujú proti tráve aj proti sebe zatienením. Les - to je brutálna bitka o svetlo, ktorú nakoniec v našich podmienkach väčšinou vyhrá buk.
Odpovědět
To čo píšete o vysušenej pôde na pokosených lúkach ma neprekvapuje. Skosená lúka nemá ako zadržiavať vodu a má veľmi veľký výpar. Práve tým sa umelo vytvára stepné prostredie nevhodné na šírenie a rast drevín. Jasné, že pokosením odstránime dreviny aj priamo, ale suché prostredie aspon čiastočne zabezpečí konkurenčnú výhodu trávam a bylinám oproti drevinám. Naopak dreviny bojujú proti tráve aj proti sebe zatienením. Les - to je brutálna bitka o svetlo, ktorú nakoniec v našich podmienkach väčšinou vyhrá buk.
DF
Daniel Fiala
19.8.2022 11:59 Reaguje na Petr Blažekto je ale už obdivuhodná ignorance, už mi to připomíná pána, který mi v únoru 2020 tvrdil, že SARS není virus ....
Tak mi pane Blažku, prosím, najděte příklad epochy, kde se na zeměkouli stromy, v tak velkém počtu, abychom tomu mohli říkat les, kde se samy od sebe usušily.
Vy jste popřel Darwina a obrátil evoluci naruby!
Jenže je to PŘIROZENĚ naopak: jeden z největších porostů (nejen stromů, ale i keřů a travin) byl před 5-8 tis. roky v Sev. Africe. A všechny modely, které závisely POUZE na globálních fyzikálních a statistických výpočtech "makroměřítka" nedokázaly vysvětlit TAK RYCHLÝ propad odtoku, vyschnutí a nakonec i úpadku kultur. Museli přijít archeologové a ukázat fyzikusům, že příčinu a následek nelze libovolně obracet podle korelace. Ta je k času netečná! Takže závěr: jak se rozšiřovala pastva a tím člověk měnil klima až vyměnil.
Toto není popření precese, naopak přístup fyziků je popřením a ignorováním živé přírody vč. člověka.
Odpovědět
Tak mi pane Blažku, prosím, najděte příklad epochy, kde se na zeměkouli stromy, v tak velkém počtu, abychom tomu mohli říkat les, kde se samy od sebe usušily.
Vy jste popřel Darwina a obrátil evoluci naruby!
Jenže je to PŘIROZENĚ naopak: jeden z největších porostů (nejen stromů, ale i keřů a travin) byl před 5-8 tis. roky v Sev. Africe. A všechny modely, které závisely POUZE na globálních fyzikálních a statistických výpočtech "makroměřítka" nedokázaly vysvětlit TAK RYCHLÝ propad odtoku, vyschnutí a nakonec i úpadku kultur. Museli přijít archeologové a ukázat fyzikusům, že příčinu a následek nelze libovolně obracet podle korelace. Ta je k času netečná! Takže závěr: jak se rozšiřovala pastva a tím člověk měnil klima až vyměnil.
Toto není popření precese, naopak přístup fyziků je popřením a ignorováním živé přírody vč. člověka.
PB
Petr Blažek
21.8.2022 17:30 Reaguje na Daniel FialaBýt vámi tak jdu a spáchám sebevraždu a tím zachránil planetu. Vy se mi pravděpodobně snažíte vysvětlit, že už před 5000 lety těch pár lidí co tu žilo ( řádově několik set tisíc na celé planetě), už změnilo klima natolik že vyschla Sahara.
Nějak vám asi uniklo že klima na Zemi prochází mnoha různými cykly, s různou délkou amplitudy. A tyto cykly se v průběhu času buď navzájem posilují, nebo naopak negují. A do toho aby toho nebylo málo čas od času bouchne nějaká sopka, nebo sem spadne meteorit. A vy se mi snažíte vysvětlit, že na zeměkouli ještě žádný les sám od sebe neuschnul.
Odpovědět
Nějak vám asi uniklo že klima na Zemi prochází mnoha různými cykly, s různou délkou amplitudy. A tyto cykly se v průběhu času buď navzájem posilují, nebo naopak negují. A do toho aby toho nebylo málo čas od času bouchne nějaká sopka, nebo sem spadne meteorit. A vy se mi snažíte vysvětlit, že na zeměkouli ještě žádný les sám od sebe neuschnul.
JŠ
Jan Škrdla
18.8.2022 22:31Jen taková poznámka k bodu č. 1, v územním plánování se krajina řeší alespoň v rámci ÚSES. Ať už je to zurka, územní plán, popř. plán spol. zařízení v rámci KPÚ, který by měl řešit i protierozní opatření. Kamenem úrazu je nedostatek obecních a státních pozemků, na kterých by se daná opatření dala realizovat.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
18.8.2022 23:17Vodu se musíme naučit zachytávat od rozvodí, tedy pokud je to jen trochu možné, tak hned na svazích pohoří, aby zůstávala v lesních porostech.
Postupně oteče dolu pod pastviny, louky, pole a skončí ve vodotečích.
Vidíme to v mnoha zemích, kde sice na terasových políčkách, hospodaří s vodou od dostupných míst na svazích.
Faktem ale je, že zemědělská krajina je zničená, u nás třeba za třicet let, kdy se orná plocha změnila na pastviny, prakticky struktura půdy se nezměnila, pořád je to "beton" s minimem humusu. A to i přesto, že třicet let se tam pase skot.
Ale co můžeme udělat skoro hned, tak schraňovat vodu v zastavěných částech obcí.
Jenže to musí být i na patřičné úrovni komunální politici.
Pokud se vám vysmějí za návrh jednoduché zelené střechy na nové budově školy (nádrž na vodu jsme prosadili až pod tvrdým nátlakem na tehdejší politickou špičku obce) Nebo když veřejně takoví politici prohlašují za hloupost a zbytečnost využití srážkové vody v kulturní památce pro hygienické zázemí objektu, nebo obnovení suchého poldru, meandrů na potoce prakticky v centru obce apod., tak potom je to nesmírně těžké se někam posunout.
Na druhou stranu - financí je málo, tak alespoň se může něco udělat tam, kde politici v obcích si uvědomují, že teď pracují především pro příští pokolení a ne tam, kde jen chtějí betonovat, asfaltovat. Což žádají i jejich v myšlení jednodušší voliči.
Odpovědět
Postupně oteče dolu pod pastviny, louky, pole a skončí ve vodotečích.
Vidíme to v mnoha zemích, kde sice na terasových políčkách, hospodaří s vodou od dostupných míst na svazích.
Faktem ale je, že zemědělská krajina je zničená, u nás třeba za třicet let, kdy se orná plocha změnila na pastviny, prakticky struktura půdy se nezměnila, pořád je to "beton" s minimem humusu. A to i přesto, že třicet let se tam pase skot.
Ale co můžeme udělat skoro hned, tak schraňovat vodu v zastavěných částech obcí.
Jenže to musí být i na patřičné úrovni komunální politici.
Pokud se vám vysmějí za návrh jednoduché zelené střechy na nové budově školy (nádrž na vodu jsme prosadili až pod tvrdým nátlakem na tehdejší politickou špičku obce) Nebo když veřejně takoví politici prohlašují za hloupost a zbytečnost využití srážkové vody v kulturní památce pro hygienické zázemí objektu, nebo obnovení suchého poldru, meandrů na potoce prakticky v centru obce apod., tak potom je to nesmírně těžké se někam posunout.
Na druhou stranu - financí je málo, tak alespoň se může něco udělat tam, kde politici v obcích si uvědomují, že teď pracují především pro příští pokolení a ne tam, kde jen chtějí betonovat, asfaltovat. Což žádají i jejich v myšlení jednodušší voliči.
Miroslav Vinkler
19.8.2022 06:23 Reaguje na Pavel JeřábekPodíl starostů na komunální úrovni , kteří mají povědomí o nějakém příznivém životním prostředí se limitně blíží nule. A podle toho se taky chovají.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.8.2022 10:18 Reaguje na Miroslav VinklerPotřebovali by vás, abyste jim vysvětlil, že nejhorší je grýndýl a OZE.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.8.2022 12:15 Reaguje na Pavel HanzlNepíšete k věci, nicméně si to ještě užijeme. Ona nám to ta příroda vysvětlil jak s tím grendylem bude. Vyčkej času...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.8.2022 06:49Nedá mi to. Prosím vás všechny, kdo zde tak brojíte proti melioracím- z většiny příspěvků bohužel plyne základní nepochopení funkce podzemní meliorace. To si fakt jako myslíte, že meliorace jen jen číhá na déšť,aby tu vodu z něj mohla hned odvést? Běžte se podívat na nějaké meliorované pole nyní, v době sucha, vezměte si rýč a uvidíte sami. Víc už k tomu opravdu není co říct.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
19.8.2022 07:11 Reaguje na pavel peregrinPane Peregrine, jde o nepochopení z vaší strany. Meliorace je veskrze užitečná věc v určitých situacích. Tady však jde o to, že meliorace byly provedeny plošně i tam , kde se vůbec neměly objevit a spolehlivě zničily prameniště a mokřadiště zejména v podhorských oblastech společně s likvidací remízků, mezí a sítí polních cest.
A jestli ten rýč máte, tak přijeďte sem, je to doslova hrůza jak tady půda vypadá.
Odpovědět
A jestli ten rýč máte, tak přijeďte sem, je to doslova hrůza jak tady půda vypadá.
pp
pavel peregrin
19.8.2022 10:50 Reaguje na Miroslav VinklerAle já nikdy netvrdil a z mých příspěvků lze lehce dohledat, že souhlasím se všemi. Samozřejmě ty, o kterých se zmiňujete, neměly být provedeny nikdy.
Mě jde především o to, že 98% lidí, kteří vystupují proti těmto zařízením, vůbec netuší, jak a na jakém principu meliorace fungují a odsuzují je šmahem. Bez melioračních úprav by třetina polí u nás byla v podstatě neobdělavatelná.
Odpovědět
Mě jde především o to, že 98% lidí, kteří vystupují proti těmto zařízením, vůbec netuší, jak a na jakém principu meliorace fungují a odsuzují je šmahem. Bez melioračních úprav by třetina polí u nás byla v podstatě neobdělavatelná.
DF
pp
Anyr
19.8.2022 11:05Stručně, jasně, výstižně. :)
A vsadím se, že nic z toho. :) Důchodci z diskuze jednoduše řeknou, že "vše stojí za ho*no" a potom se pohádají, sem tam někdo jiný vykřikně nějakou velkolepou, skutečnou pravdu, a ve výsledku se pojede dál, protože (téměř) nikdo nechce ve skutečnosti nic měnit, hlavně ne své pohodlíčko, svou komfortní zónu. :*
Ať žije zalévání golfových hřišť, krkovička za 99,90 a teplíčko v zimě!
Odpovědět
A vsadím se, že nic z toho. :) Důchodci z diskuze jednoduše řeknou, že "vše stojí za ho*no" a potom se pohádají, sem tam někdo jiný vykřikně nějakou velkolepou, skutečnou pravdu, a ve výsledku se pojede dál, protože (téměř) nikdo nechce ve skutečnosti nic měnit, hlavně ne své pohodlíčko, svou komfortní zónu. :*
Ať žije zalévání golfových hřišť, krkovička za 99,90 a teplíčko v zimě!
SV
DF
Daniel Fiala
19.8.2022 12:27 Reaguje na AnyrPane Anyre,
nejsem nikdo. Ostatně to o sobě tvrdil nejdřív jeden frajer u těch jednovokejch kiklópů. a po několika tisíci letech to napsal ňákej týpek z Noly.
Já mám jméno a příjmení. A snažím se o zachování tváře.
S úctou a hezký den.
Odpovědět
nejsem nikdo. Ostatně to o sobě tvrdil nejdřív jeden frajer u těch jednovokejch kiklópů. a po několika tisíci letech to napsal ňákej týpek z Noly.
Já mám jméno a příjmení. A snažím se o zachování tváře.
S úctou a hezký den.
JV
Jaroslav Vozáb
19.8.2022 12:05Každá rostlina má co nahoře to dole... Les nejsou jen stromy a přemožená zvěř, ale složitý komplex rostlin a živočichů o jednobuněčných po to prase... na které číhá člověk. Všechno potřebuje vodu.
Je třeba vzít úvahu také produkci lesních pylů, které jsou produkovány v ohromném množství. Tyto pyly se uplatňuji v atmosféře jako kondenzační jádra. To samé se děje na jehličí a listech... Produkce je obří jsou to tuny na ha. Ano správní ropaci doloží , že až budeme pálit v zimě v kamnech "i starý cvičky" se to vyrovná, prachy a pyly je úplně něco jiného, ve struktuře, velikosti i v časovém rozložení.
Odpovědět
Je třeba vzít úvahu také produkci lesních pylů, které jsou produkovány v ohromném množství. Tyto pyly se uplatňuji v atmosféře jako kondenzační jádra. To samé se děje na jehličí a listech... Produkce je obří jsou to tuny na ha. Ano správní ropaci doloží , že až budeme pálit v zimě v kamnech "i starý cvičky" se to vyrovná, prachy a pyly je úplně něco jiného, ve struktuře, velikosti i v časovém rozložení.
Miroslav Vinkler
19.8.2022 20:57 Reaguje na Jaroslav VozábJako vždy můžeme skončit u slavného výroku "Vím, že nic nevím."
Představa technokratů, že ryze technická řešení je jediná správná cesta je pochopitelně naivní.
Je to stejný omyl jako hodit na podlahu všechny prvky a sloučeniny z nichž se skládá člověk , a tvrdit že v podstatě se o člověka jedná.
To je drobná vada modelů IPCC , neustále "dolaďovaných" , aby se dosáhlo požadovaných výsledků. Biosféra je pro ně marginální prvek.
Odpovědět
Představa technokratů, že ryze technická řešení je jediná správná cesta je pochopitelně naivní.
Je to stejný omyl jako hodit na podlahu všechny prvky a sloučeniny z nichž se skládá člověk , a tvrdit že v podstatě se o člověka jedná.
To je drobná vada modelů IPCC , neustále "dolaďovaných" , aby se dosáhlo požadovaných výsledků. Biosféra je pro ně marginální prvek.
KP
Karel Ploranský
20.8.2022 16:25Cituji: "... jsme střechou Evropy a stav odvodnění pramenišť vodních toků je tristní."
Je-li tristní stav pramenišť, tak to asi znamená, že voda chybí už tam nahoře, odkud teče dolů. Prostě - že neprší...
Tím víc je potřebné usilovat, aby jí z našeho území odtékalo co nejméně k sousedům, čili primárně z krajiny do řek. Tomu bych rozuměl - ale vodohospodáři nedovolí, aby byla koryta řek suchá!..
Ty dva požadavky jaksi nejdou dohromady.
Odpovědět
Je-li tristní stav pramenišť, tak to asi znamená, že voda chybí už tam nahoře, odkud teče dolů. Prostě - že neprší...
Tím víc je potřebné usilovat, aby jí z našeho území odtékalo co nejméně k sousedům, čili primárně z krajiny do řek. Tomu bych rozuměl - ale vodohospodáři nedovolí, aby byla koryta řek suchá!..
Ty dva požadavky jaksi nejdou dohromady.
KP
Karel Ploranský
20.8.2022 17:02Napíšu teď něco velmi neodborného. Klidně se smějte.
Mám domek se zahradou. Mám studnu, která ale dává vody málo. Stačí akorát na splachování záchodů.
Na vše ostatní kromě zalévání zahrady používám vodu z řadu. Snažím se s ní nejen šetřit - snažím se i o to, abych z té kterou použiji co nejméně pouštěl do odpadu. Takže ve dřezu mám plastový kýbl a vše co jde dělám nad ním. Když je plný, vynáším ho na zahradu - a denně tam takto naliji minimálně 30 litrů vody, která by jinak odtekla kanalizací. Ale většinou mnohem víc.
Co nejméně používám myčku nádobí. Je sice pravda, že na umytí nádobí spotřebuje méně vody než já při ručním mytí - ale z ní ta voda jde VŠECHNA do kanálu, zatímco z té kterou spotřebuji já, skončí velká většina v zahradě!
Odhaduji, že z vody, kterou odebírám z řadu, pouštím do kanálu tak pětinu, nanejvýš někdy 30 %.
Zahradu zalévám dešťovkou, kterou chytám ze všech střech kromě jediné plochy, ze které to fakt nejde.
Proč to píšu?
Ne abych se chlubil - ale abych vyjádřil, v čem vidím jedinou cestu:
ŽE KAŽDÝ MUSÍ ZAČÍT U SEBE A DĚLAT CO LZE V JEHO PODMÍNKÁCH. Z VLASTNÍ INICIATIVY. SÁM A BEZ ČEKÁNÍ NA NĚJAKÉ PŘEDPISY.
Ještě se zmíním o televizním spotu, který apeluje na to, aby se nádobí nepředmývalo. Že se tak ušetří voda v objemu Černého jezera.
Když na to koukám, tak si říkám, že by se měly začít pořádat nějaké kurzy správného mytí nádobí. Protože pokud je běžné, že lidé pouští při předmývání vodu tak jako ta paní v televizi (plným proudem, zatímco bohatě stačí malý čůrek), tak ty kurzy by pomohly ušetřit fakt HODNĚ vody...
Odpovědět
Mám domek se zahradou. Mám studnu, která ale dává vody málo. Stačí akorát na splachování záchodů.
Na vše ostatní kromě zalévání zahrady používám vodu z řadu. Snažím se s ní nejen šetřit - snažím se i o to, abych z té kterou použiji co nejméně pouštěl do odpadu. Takže ve dřezu mám plastový kýbl a vše co jde dělám nad ním. Když je plný, vynáším ho na zahradu - a denně tam takto naliji minimálně 30 litrů vody, která by jinak odtekla kanalizací. Ale většinou mnohem víc.
Co nejméně používám myčku nádobí. Je sice pravda, že na umytí nádobí spotřebuje méně vody než já při ručním mytí - ale z ní ta voda jde VŠECHNA do kanálu, zatímco z té kterou spotřebuji já, skončí velká většina v zahradě!
Odhaduji, že z vody, kterou odebírám z řadu, pouštím do kanálu tak pětinu, nanejvýš někdy 30 %.
Zahradu zalévám dešťovkou, kterou chytám ze všech střech kromě jediné plochy, ze které to fakt nejde.
Proč to píšu?
Ne abych se chlubil - ale abych vyjádřil, v čem vidím jedinou cestu:
ŽE KAŽDÝ MUSÍ ZAČÍT U SEBE A DĚLAT CO LZE V JEHO PODMÍNKÁCH. Z VLASTNÍ INICIATIVY. SÁM A BEZ ČEKÁNÍ NA NĚJAKÉ PŘEDPISY.
Ještě se zmíním o televizním spotu, který apeluje na to, aby se nádobí nepředmývalo. Že se tak ušetří voda v objemu Černého jezera.
Když na to koukám, tak si říkám, že by se měly začít pořádat nějaké kurzy správného mytí nádobí. Protože pokud je běžné, že lidé pouští při předmývání vodu tak jako ta paní v televizi (plným proudem, zatímco bohatě stačí malý čůrek), tak ty kurzy by pomohly ušetřit fakt HODNĚ vody...
PB
Petr Blažek
21.8.2022 17:17 Reaguje na Karel PloranskýJe chválihodné, že když máte málo vody, že s ní šetříte. Ale uvádět tento televizní spot jako příklad je bohužel dost hrozné.
Celé pojetí oné reklamy vyzní tak, že když tu vodu použije tak jí nějakým záhadným způsobem zprovodíte ze světa. Samozřejmě, že ona voda se dnes už přes čističky dostane do vodotečí, kde dál plní svoji důležitou funkci. A jak už jsem psal výše naši zemi rok od roku opouští méně a méně vody. Takže co je lepší udržet nějaký rozumný průtok vody který díky svému množství je pořád ještě životaschopný. Nebo šetřit vodou tolik, že v Děčíně poteče pouze chemická břečka.
Takováto mediální masáž bohužel ve finále může více uškodit než přinést. Obecně Česká Republika patří v Evropském průměru k těm, kteří spotřebovávají méně vody.
Odpovědět
Celé pojetí oné reklamy vyzní tak, že když tu vodu použije tak jí nějakým záhadným způsobem zprovodíte ze světa. Samozřejmě, že ona voda se dnes už přes čističky dostane do vodotečí, kde dál plní svoji důležitou funkci. A jak už jsem psal výše naši zemi rok od roku opouští méně a méně vody. Takže co je lepší udržet nějaký rozumný průtok vody který díky svému množství je pořád ještě životaschopný. Nebo šetřit vodou tolik, že v Děčíně poteče pouze chemická břečka.
Takováto mediální masáž bohužel ve finále může více uškodit než přinést. Obecně Česká Republika patří v Evropském průměru k těm, kteří spotřebovávají méně vody.
DF
Daniel Fiala
23.8.2022 11:32 Reaguje na Petr Blažeks mediální masáží souhlasím, vod toho taky sou to masmédia, přeci, né?! :-O
Ale pane, vždyť Vy si odporujete hned v jedné větě? Nevadí Vám to? Pardon, ve dvou větách: "Takže co je lepší ... až po břečka."
Dan F.
Odpovědět
Ale pane, vždyť Vy si odporujete hned v jedné větě? Nevadí Vám to? Pardon, ve dvou větách: "Takže co je lepší ... až po břečka."
Dan F.
pp
pavel peregrin
23.8.2022 13:40 Reaguje na Karel PloranskýPředmývat nádobí pod tekoucí vodou je naprostý nesmysl a už mě tedy vůbec nepřekvapuje, že se tvrdí, jak myčka šetří vodu. Pod tekoucí vodou myje a předmývá jen truhlík.
Odpovědět
