Klára Salzmann: Voda teče z kopce dolů
Takže rekapitulace: co se stane s vodou, když zaprší? Něco málo zavlaží krajinu a přebytky odtečou. Odtečou do moře, naše vzácná sladká voda odteče do slané.
Kolik bouřek a povodňových situací bylo jenom v letošním létě? O kolik vody jsme přišli jen letos?
My jsme totiž za poslední roky nic neudělali pro to, aby se odtok vody snížil. Lesy: odvodněné (33 % území ČR). Zemědělská krajina: odvodněná (54 % území ČR). Sídla: odvodněná a zpevněná, zastavěná (10 % území ČR). A pokud vím, tak vesele betonujeme a odvodňujeme dál, zastavujeme a ničíme půdu, která je jediným skutečným rezervoárem vody.
Jakékoliv snahy o zavedení komplexní péče o krajinu (plánování, správa a péče o krajinu) jsou zatím nepodpořeny.
Pokud chceme nějakou změnu v zadržení vody v krajině, musí nastat podpora a spolupráce 3 disciplín.
1. Plánování krajiny jako součást územního plánování,
2. podpora v legislativě - nastavení správy a péče o krajinu jako celek,
3. nastavení dotací - nepečuješ o krajinu, která je veřejným zájmem? Dotace nedostaneš.
Potom může začít postupná rekonstrukce vody v krajině. Nejlépe začít od pramenů směrem dolů.
A tou naprostou samozřejmostí musí být podpora přírodě blízkých řešení. Technická řešení nám můžou pomoct, ale primárně musíme podpořit přirozeně přírodní procesy, které na zemi fungují dlouhodobě a my lidé jsme je svoji vytrvalou činnosti významně poškodili. A primárně se jedná právě o hydrologický systém - jsme střechou Evropy a stav odvodnění pramenišť vodních toků je tristní.
Naše zkušenosti s plánovaním krajiny pro obce ukazují, že to jde. Ale bez státní podpory a politických rozhodnutí na státní a obecní úrovni nelze toho moc změnit. Nemluvě o tom, že voda teče napříč katastry a musí se pracovat s povodími.
Stále totiž platí to, co obvykle, voda teče z kopce dolů. A buď ji odvedeme do podzemí, do půdy, do nádrží, ke stromům, anebo ji necháme odtéct z území republiky.
Ale co platí hned a okamžitě, každý z nás může začít hned teď a dnes u sebe, zadržet vodu, šetřit vodou, do bazénu na zahradě dostat dešťovou vodu a ne z vodovodu, prostě na vodu myslet.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (168)
Jaroslav Řezáč
18.8.2022 06:42Dalibor Motl
18.8.2022 13:49 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAnyr
19.8.2022 10:57 Reaguje na Dalibor MotlVšechno, co dělám, potažmo děláš i ty, je jako nic.
Ta změna, ta činnost, musí být systémová; politická, kulturní, zákonná, duchovní, církevní, filozofická, hospodářská, ekonomická, obchodní, a nevím jaká ještě - jednoduše celistvá, aby to mělo SKUTEČNĚ efekt.
Dalibor Motl
20.8.2022 14:02 Reaguje na AnyrJaroslav Řezáč
18.8.2022 06:44Slavomil Vinkler
19.8.2022 09:55 Reaguje na Jaroslav Řezáčpavel peregrin
18.8.2022 06:57Je zajímavé, že se zmenšováním polí nedochází nějak k tomu zvětšování srážek a přibývání půdní vláhy. Jak je to možné, když nás neustále aktivisté přesvědčují, že toto je jedině ta správná cesta?
Jinak samozřejmě lze souhlasit s tím, že cenná zemědělská půda se dál a dál zastavuje bezcennými plechovými braky, po kterých za pár let ani pes neštěkne, ale ornici již nikdo nenavrátí.
Otázku přehrad pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou autorka raději vynechala vůbec.
Jana Horová
18.8.2022 13:46 Reaguje na pavel peregrinPetr Blažek
18.8.2022 19:12 Reaguje na Jana HorováCelá tato diskuze je nafouklá, neboť postrádá jednu zásadní informaci kolik vody od nás opravdu odtéká. Ačkoliv průměrné roční srážky jsou v dlouhodobé statistice stejné, tak průtok na Labi v Děčíně trvale klesá ( rejdaři by mohli vyprávět) a to i přes to, že se v minulém století vybudovalo mnoho přehrad. Což svědčí o tom , že se u nás více vody odpaří a rozhodně ne o tom, že by ji více odteklo.
Karel Zvářal
18.8.2022 19:36 Reaguje na Petr BlažekZcela se změnila skladba pěstovaných plodin, změnily se agrotechnické termíny (podmítka, orba), takže na hlínu praží od dubna do června (kuku), na podmítku od poloviny července. Zmizely tisíce a tisíce kilometrů, větrolamů, sadů... Krajina je mnohem více prohřátá, půda zhutnělá, bez humusu ze živky. Když si posčítáte všechny vlivy, tak my cíleně vodu odpařujeme, zbytek odvádíme kanály do řek. Vyschlá krajina se rychleji prohřívá, a je to stále dokola. Zničený MVC (pomalý odpar), místo toho rychlý odtok (potoky, hlubší studně). Česko se při pohledu z kosmu nijak za 30 let nezměnilo - ve svých hranicích. Ale v těch mega/"detailech" zcela zásadně! Takže se dá říct, že prší úplně zbytečně.
Karel Zvářal
18.8.2022 19:51 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
18.8.2022 20:06 Reaguje na Karel ZvářalJestli za 30 let zmizelých 7 mil.kv. lesa je "málo", tak nevím, jestli se mám smát, nebo bečat (jak se u nás praví). Takže když se Fantozzi šklebil "Jak může člověk ovlivnit klímu", tak dnes může vidět hmatatelné výsledky. Pokud má všechno rozhodnout trh, a ne lidské racio, tak se můžeme divit, kam nám ty zdroje dešťů mizí, že...
Petr Blažek
18.8.2022 20:15 Reaguje na Karel ZvářalA my si musíme uvědomit i tu naši zodpovědnost. TO znamená nepřesouvat alibisticky výrobu, ale i zemědělství do třetího světa.
Karel Zvářal
18.8.2022 20:25 Reaguje na Petr BlažekRadim Polášek
18.8.2022 19:25 Reaguje na pavel peregrinVodu v krajině zadržíme, když v první fázi ukousneme z těch rozloh polí tím, že do krajiny navrátíme, podle historických map, vodní krajinné prvky, které tam byly před 50 - 30 lety a které byly tehdy přeměněny na pole nebo možná i les. To znamená místo rovných betonových koryt meandrující toky uvnitř břehových a lužních lesíků, místo schovaného potrubí otevřené toky, místo zasypaného rybníčku jeho vybagrování a obnova, místo odvodněné bažiny přeměněné v pole zase vybagrovaná sníženina atd a v ní ta bažina oblklopená příslušným porostem, místo potrubí odvádějícího pod zemí vodu z pramene do kanálu či meliorace vykopání potrubí a vytvoření povrchového vodního toku napájeného tím pramenem, s náležitostmi zase jako meandry, bažiny, rybníčky obklopené břehovými porosty....
V druhé fázi, jakmile se ta krajina navrácená do původního stavu, zavede a usadí, tak za 10 - 20 let a pokud to nebude stačit, bude potom třeba přidávat navíc i uměle vytvořené další vodní krajinné prvky. Jako všelijaké místní poldry coby akumulační nádrže a usazovací nádrže pro povodňovou vodu z místních řek a větších potoků , akumulační nádrže na přechodně akumulovanou vodu třeba z tajícícho sněhu od jara do začátku léta pro rozmnožování třeba žab a podobně.
Radim Polášek
18.8.2022 19:27 Reaguje na Radim PolášekMartin Vlk
18.8.2022 07:12Co ja naproti tomu obrovským problémem je odpařování vody. A to se děje ve velkém na obrovských polích, do kterých praží slunko a kde se při zemi honí vítr, který veškeré plochy dokonale vysuší. My nutně potřebujeme velká pole rozdělit a to ne jen cestami nebo kytičkami pro hmyz, ale vysokými stromy, které proudění vzduchu u země omezí. Potřebujeme tedy vytvořit na polích menší mikroklimata. Bez toho to tu bude za pár let, jako na Sahaře a pak už nám nevyrostou ani ty stromy.
Obrovská potíž ale je, že na poli stromy sázet nelze. Je třeba dané území vyjmout z půdního fondu a to stojí velké peníze. Daň státu za nic. Soukromník tedy tohle udělat reálně nemůže i kdyby chtěl. Nedoplatil by se.
Pro začátek by tedy stačilo, aby stát aspoň nepřekážel.
Daniel Fiala
18.8.2022 11:48 Reaguje na Martin Vlkvezměte prosím rozum do hrsti a nad prvním odstavcem se moc a moc hluboce zamyslete.
Smazat už to nejde, ale včasná omluva by něco zachránit mohla.
D. Fiala
Petr Eko
18.8.2022 14:27 Reaguje na Daniel FialaVy snad třeba vodu z WC zadržuje v domě?? I z Žumpy se vyváží na ČOV a tam zpět do toku (po vyčištění.)
dtto z pračky atd.
Nebo vy pitnou vodu zadržujete i v sobě a nechodíte na WC..
A omluva vám?? Špatný signál..
Viktor Šedivý
20.8.2022 22:47 Reaguje na Daniel FialaJana Horová
18.8.2022 13:52 Reaguje na Martin VlkJinak souhlasím, že výsadba zeleně na zemědělské půdě může být problém, řešit by to mohlo částečně nově zaváděné a dokonce dotované agrolesnictví pro zemědělce nebo je řešení vydávat výsadbu za větrolam, tj. technické protierozní opatření tj. se nemusí vyjímat ze ZPF. Jinak vynětí ze ZPF za účelem výsadby zeleně se neplatí, dtto mokřady a tůně, je to spíš administrativní pakárna a nemusí být schváleno.
Petr Blažek
18.8.2022 19:29 Reaguje na Jana HorováA bohužel další blud agrolesnictví v našich podmínkách kde průměrné roční srážky nedosahují ani 600mm. Něco takového mohou provozovat ve francouzské Bretani, kde mají přes 1000mm. Navíc se vzrůstající teplotou si budeme opravdu muset vybrat na co tu vodu, která zde spadne použijeme. Jestli na rekreační funkci rybníků, odkud se voda víceméně bez užitku odpařuje nebo si ji schováme v nádržích, kde nám může sloužit například i k závlahám s přesahem více než jedné sezóny.
Miroslav Vinkler
18.8.2022 08:04Je to doslova frustrující poznání,od r. 1961 do současnosti se průměrná teplota zvýšila o 2.1C.
Pokud si někdo myslí, že o nic nejde, potom žije v hlubokém omylu. Řítíme se do obrovského průšvihu , protože jsme neudělali doslova nic , abychom předešli stavu, který zcela jasně autorka článku popsala- otočíte kohoutkem a nic nepoteče.
Politici mají pouze čtyřleté volební období, kdy mají v rukách veřejnou moc, jsou-li zvoleni.
Vše co přesahuje oněch 48 měsíců, je pro ně nezajímavé a podle toho to taky vypadá.
Česká republika je výlučně odkázána na srážky deště a sněhu, nemá žádné jiné zdroje a jako suchozemský středoevropský stát je extrémně zranitelná a ohrožená nedostatkem vody.
Místo toho, aby se vládnoucí elita starala o bezpečnost státu z pohledu dostatku energií a zajištění základních životních potřeb pro své občany, utápí se v bruselském experimentu Green Dealu , který nás spolehlivě dotáhne do žebroty.
Karel Zvářal
18.8.2022 08:29Karel Zvářal
18.8.2022 21:47 Reaguje na Radim PolášekSlavomil Vinkler
19.8.2022 10:00 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
19.8.2022 11:25 Reaguje na Slavomil VinklerA jak správně níže píše V. Mertan, silně pochybuji zda vědci dali do rovnic úplně všechny proměnné. Domnívám se, že fotosyntéza je lehounce v plusu s bilancí kyslíku, že to není rovná nula. A pokud praží slunce na zástavbu, na holá (hliněná pole), nebo naopak na vegetací (lesy) pokrytou kyprou půdy, tak i ta energetická bilance se bude, když ne výrazně, tak určitě mírně lišit v neprospěch antropocénu.
Proto se lidé zakrývají slunečníkem, aby se toho vedra ušetřili. My jsme ten přirozený pokryv z 80% zničili. Planeta se v běhu časů dokázala tak či onak přizpůsobovat, jenže teď to tempo je tak rychlé, že to prostě nedává. A k tomu ten podělaný sodovčák...
Jaqen Hghar
18.8.2022 08:47Břetislav Machaček
18.8.2022 09:21 Reaguje na Jaqen HgharPoláci mají například mnoho vodovodů napojených na studny ve zvodni Odry, která není nic jiného, než to, co popisujete. Labe a Morava
je totéž, ale pouze v "bledě modrém". Odtéká od nás to, co sami
necháváme odtéci a pouze tolik, aby od nás taky něco odtékalo.
Nelze přece zadržet vše a nechat odtéci pouze odpady. To by nás
asi sousedé hnali svinským krokem(Poláci 10x větší armádou a
Němci by nás nechali ekonomicky padnout).Co chtějí mudrlanti
zadržovat mimo přívalových dešťů v přehradách? Ty občasné deště
a pár centimetrů sněhu v zimě? Bez přehrad nebude ani ta voda na
průplachy a ředění těch odpadů a tu se s jejich výstavbou čeká
na co? Na nový socík, aby je začali zase stavět bolševici?
Radim Polášek
18.8.2022 19:37 Reaguje na Břetislav MachačekRobin Hudeček
18.8.2022 09:35Daniel Fiala
18.8.2022 11:32 Reaguje na Robin Hudečekze srdce bych si přál, abyste byl správce či majitel rozlehlého majetku bez jediné cesty a příkopu. Obávám se, že žádný takový ráj neskrýváte. Ale přesto zkusím otázku: můžete, prosím, ukázat JEDEN KILOMETR ČTVEREČNÝ LESA v ČR, kde není žádná patrná známka po odvodnění? Žádná cesta v zářezu, žádný kanál, žádná napřímená strouha?
To je, podle mého soudu, podstata oné věty, která Vám vadí.
Stejně tak zemědělská půda. Specialisté na výstavbu drenáží mají spočteno, že v ČR je systematickou drenáží odvodněno 1/4 z.p. což je přesným číslem 1.064.999 ha (údaj k 1.1.1995). Ano, mohl by mít ev. oponent vašeho naturelu samozřejmě pravdu, že to není 100,0 %, ale podstata je jinde.
Obce ... dtto, silnice a cesty ... némlich to samý.
Drtivou měrou, kam se podívám, převažuje hospodaření a výstavba ve směru odvodnění, nikoli ve směru žádoucím, tj. zadržení.
Mj. četl jste zdejší článek o asfaltování polních cest?
S úctou D. Fiala
pavel peregrin
18.8.2022 12:47 Reaguje na Daniel FialaDaniel Fiala
18.8.2022 14:51 Reaguje na pavel peregrinpři studiu odnosu fosforu ze z.p. jsem pro 20 malých povodí z archivů ZVHS po celé ČR, ještě než byly svezeny v rámci rušení do centrálního archivu na Orlíku, přenášel všechny plány staveb do GIS. A tak mi v metrech svazků prošly rukama plány z roků 1905, 1935 a samozřejmě socialistická velkoprodukce od 60. do 80. let. Tolik více než odpověď na vaši otázku.
Ale k zamyšlení vizte text p. Vašků.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2011/cislo-7/zlo-zvane-meliorace.html
Takže ne o věci, ale o míře.
S úctou D. Fiala
P.S. A jsem rád, že na ekolistu stále "držíte". Pevné zdraví!
pavel peregrin
19.8.2022 06:41 Reaguje na Daniel FialaRobin Hudeček
18.8.2022 13:06 Reaguje na Daniel Fialaodvodnění lesní cesty (jakékoliv) slouží k tomu, aby nedošlo k destrukci tělesa cesty. Mnoho, dokonce bych řekl většina z příkop kolem lesních cest je zaústěna do porostů, kde dochází ke vsakování... Samozřejmě uznávám, že v lese je velké množství cest, dokonce i množství hydromeliorací, ale ve skutečnosti to z celého lesního fondu nečiní ani 5 %) Proto se domnívám, že tvrzení paní autorky je účelové (nebo se dopustila zkratky).
Jana Horová
18.8.2022 14:01 Reaguje na Robin HudečekRadim Polášek
18.8.2022 20:07 Reaguje na Jana HorováStovky let se lesníci starali o lesní cesty tím, že jejich odvodňováním do lesa odváděli veškerou srážkovou vodu z cesty a nedopustili, aby na cestě zůstávaly stát kaluže, aby se za ty roky stalo podloží cesty suché a udusané a tím pevné a únosné. A nyní přijdou zelení aktivisti a během pár let tu staletou práci na cestě zničí. Ty cesty potom opravit, ty bahnité koleje zasypat nějakým kamnivem, ujezdit to do rovné plochy, to budou deseti - statisícové náklady na každý metr takové cesty.
Dalibor Motl
18.8.2022 13:36 Reaguje na Daniel FialaKarel Zvářal
18.8.2022 14:13 Reaguje na Dalibor MotlJinak souhlas, v lese napršená voda skončí v lese, jen o kousek dál.
Daniel Fiala
18.8.2022 15:19 Reaguje na Dalibor Motlta strouha (asi vprostřed textu) není ani žádné zlo, ani žádné dobro. Prostě je to způsob, jak se dostat s mechanizací do lesa a tím zvýšit efektivitu. Tedy rozumný způsob jak hospodařit.
Na otázku na konci (Odvodňuje taková cesta les?) bych s dovolením odpověděl řečnickou otázkou: O tom doufám, žádný soudný hospodář nepochybuje?!
Ať Vám les přináší užitek dalších 500 let!
Hezký den
Dalibor Motl
18.8.2022 16:00 Reaguje na Daniel FialaDaniel Fiala
19.8.2022 10:51 Reaguje na Dalibor MotlU Vás byla tedy cesta vystavěna za účelem zadržování vody v krajině? Já myslím že ne. Že taky potřebovali odvodnit. A udělali to způsobem, který popisujete.
Dalibor Motl
20.8.2022 14:06 Reaguje na Daniel FialaDaniel Fiala
23.8.2022 11:20 Reaguje na Dalibor MotlNe ňákej blbec na internetu.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/222562248430009/?fbclid=IwAR1birvHfX1ZF8zBhAjxA4fbfdTr9p3Br_hK_CchZfUaEGqa4Dn1B1x0NAE
Radim Polášek
18.8.2022 19:56 Reaguje na Daniel FialaJinak se ale nikdy a nikde žádný běžný les nemelioroval, pokud nešlo o skutečnou masívní bažinu typu rašeliniště nebo možná zanedbaného bahnitého rybníku, který se nechal zalesnit.
Rozhodně se les nemelioroval stejným stylem jako pole, všechny nebo většina polí co 10 - 15 metrů po svážnici vybagrovaná rýha a v ní uložené trubky.
A kromě toho meliorace mají určitou omezenou životnost. Trubky se zanášejí a ucpávají, starší trubky z pálené hlíny se navzájem posouvají, novější plastové hadice se mačkají.
Že někde v suchu a teple v kanceláři máte na pozemku zaznačenou melioraci z roku 1905 nebo 1925 vůbec neznamená, že tam ta meliorace dneska je a funguje. Navíc se v té době meliorace dělaly nejčastěji melioračními družstvy vlastními sdruženými náklady a pracovními silami vlastních zemědělců, kteří kvůli ceně využívali místní materiály. nebyly tam tehdy žádné dotace. Takové meliorace pak byly stavěny ne z trubek, ale z kamenů získaných v okolí. Neboli v zemi ty pásy těch kamenů nejspíš stále budou, ale jejich meliorační schopnosti, až snad na malé výjimky trvalých pramenů, kde proudící voda měla v melioraci nějakým způsobem samočisticí efekt, budou velmi nízké.
Do roku cca 1980 se pak na meliorování používaly pálené trubky a ty budou dnes pohyby půda většinou vzájemně posunuté a tudíž málo průtočné. Pouze nejnovější meliorace, od cca roku 1985, kde se používaly plastové perforované hadice, mohou být ještě dost funkční.
Daniel Fiala
19.8.2022 10:54 Reaguje na Radim Polášekpavel peregrin
23.8.2022 06:58 Reaguje na Radim PolášekPetr Difko
18.8.2022 13:53elkou chybou je to že na horách stále dále a ve velkém povolují ( stavějí) Ski areály.Když proto musí padnou část lesa který byl takovým zadržovatelem vody ( pozvolna tál tam sníh) a teď voda pouze steče po uválcované louce .Až tohle někdo pochopí a zastaví tak lze vodu vrátit do půdy.Ale peníze
bohužel vládnou světu a příroda jen trpí.
vaber
18.8.2022 15:12co chcete při takovém stavu řešit, nic nepomůže,
žádnou vodu nezadržíme všechna se vypaří a vegetace uschne,
v USA ,jak se píše jinde ,federální úřad řeší kolik vody může který stát z řeky odebrat,
přijde čas na řešení přerozdělování vody v řekách mezi státy v Evropě,
třeba takový Dunaj,
nás se to moc netýká, voda teče z kopce a od nás všechna odtéká, ale kdyby jsme všechnu spotřebovali, co řeknou okolní státy
vaber
18.8.2022 15:18 Reaguje na vaberBřetislav Machaček
18.8.2022 15:31 Reaguje na vaberkteří by nejraději pouze těmto jevům přihlíželi a "zkoumali"
je. Ono to je pohodlnější, než pracovat a něco stavět. Ještě
že tu nebyli v době vzniku dosavadních přehrad a rybníků!
Daniel Fiala
23.8.2022 11:27 Reaguje na Břetislav Machačekvíte jak dopadne řešení podle "vašich" not?
Vizte řeku Darling na přelomu roku 2018/19 okolo města Menindee. Ráj na Zemi, neníliž pravda ...
Daniel Fiala
18.8.2022 15:49 Reaguje na vaberDaniel Fiala
18.8.2022 15:41 Reaguje na vaberberete to až moc zhurta :-) Ne, od nás neodtéká všechna voda, od nás odtéká "jen" 10-40% vody. A co říkají DNES okolní státy a NÁŠ stát na těch 90-60%?
Ignorují, jak se na kované ateisty sluší a patří, stejně jako my (my jsme nejkovanější), protože příroda je klausovsky zadarmo, PŘECE ... no, dokud se to nepotento, pak (nás) to stojí jeden HDP a víc.
Mějte se.
Jiří Svoboda
18.8.2022 15:50Co naprší, to se z části vsákne, odpaří nebo nebo steče po povrchu (jak píšete z kopce dolů). To, co se zasákne, z části vycucnou a odpaří stromy a zbytek vyteče na povrch ve formě pramenů. Prameny jsou zdrojem relativně stabilní vody v tocích, i v nich tu vodu potřebujeme. Ideální by tedy bylo, co nejvíce vody zasáknout, přiměřenou část jí nechat stromy odpařit a zbytkem stabilně plnit naše toky. Znamená to tedy mít přiměřeně zalesněnou krajinu, ale jen natolik, aby nám stromy nevycucly příliš vody z pramenišť a v obdobích sucha nespáchaly sebevraždu tím, že si veškerou zemní vodu vycucnou a odpaří a pak uschnou.
Závěr: všeho s mírou a rozmyslem.
Jiří Svoboda
18.8.2022 15:51 Reaguje na Jiří SvobodaPetr
18.8.2022 16:19 Reaguje na Jiří SvobodaA pevně doufám, že vám na to nikdo neskočí.
Jiří Svoboda
18.8.2022 20:19 Reaguje na PetrPetr
18.8.2022 20:54 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
18.8.2022 21:05 Reaguje na PetrAno, paseka na povrchu vyschne, ale zemní vody přibývá - investice do budoucna.
Petr
18.8.2022 21:22 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
19.8.2022 08:23 Reaguje na PetrJá jsem dospěl k závěru velmi jednoduchými úvahami, tak v nich najděte chybu.
Slavomil Vinkler
19.8.2022 12:06 Reaguje na PetrZato je změřeno, že smrky vypaří v optimu průměrně 750 mm, zato duby asi 500mm za rok. Rozdíl ve výparu je cca 200mm= 200litrů/m2 rok. To znamená že náhrada smrku dubem může dát asi 20-200 litrů v odtoku za hodinu v průměru ročně z každého km2 lesa.
No a když to nenaprší tak smrk schne dříve. Hodí se tedy do poloh se srážkami v průměru nad 700 mm. To bylo v 50-90 letech i na vysočině.
Vladimir Mertan
18.8.2022 21:38 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
19.8.2022 08:25 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
19.8.2022 10:40 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
19.8.2022 11:44 Reaguje na Vladimir MertanTa bilance zadržování vody v krajině díky stromům může a nemusí být kladná. Protože ten problém je složitější, než vydávat jen nějaké "ekovýkřiky"
Vladimir Mertan
19.8.2022 14:43 Reaguje na Jiří SvobodaSamozrejme ekovýkriky typu nasadiť všade milióny stromov, alebo prestať rúbať lesy sú nezmyslom. Les je schopný sa veľmi rýchlo obnoviť a rozumné lesnícke zásahy obnovu dokážu urýchliť.
Jiří Svoboda
20.8.2022 18:40 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
20.8.2022 22:47 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
21.8.2022 17:45 Reaguje na Vladimir MertanAkorát jste zapomněl na jednu důležitou vlastnost stromů. Vytahují ve velkém množství vodu z VELKÝCH HLOUBEK, tu odpařují a na její existenci jsou v době dlouhodobého sucha kriticky závislé. Pokud tento fakt ignorujeme, nemůžeme dojít ke správné vodní bilanci a podílíme se na tvorbě bludů.
Vladimir Mertan
21.8.2022 20:07 Reaguje na Jiří SvobodaPetr
18.8.2022 16:22 Reaguje na Jiří SvobodaDalibor Motl
18.8.2022 17:26 Reaguje na PetrPetr
18.8.2022 16:40 Reaguje na Jiří SvobodaPetr
18.8.2022 17:00 Reaguje na Jiří SvobodaKde v období sucha je šance najít ještě nějaké vlhké místo?
1. Na poli a louce
2. V řídkém, nepříliš rozsáhlém lese bez velkých stromů
3. V hustém a hlubokém "pralese", plném statných stromů, menších stromů a keřů?
Petr Blažek
18.8.2022 18:58 Reaguje na PetrTady se pořád vypouští bludy, že když zasadíme miliony stromů tak se vrátí voda. Stromy nejsou zdrojem vody jsou velkým spotřebitelem . Například v italských Alpách řeší problém, že když se nechají zarůst louky ve vyšších nadmořských výškách stromy, tak se obávají, že jim nezbyde voda do zavlažovacích kanálů v nížinách.
Petr
18.8.2022 19:35 Reaguje na Petr BlažekTakže ano, když u nás zasadíme milion stromů tam, kde teď nejsou, tak se tam vrátí voda. Všimněte si toho spovního spojení, sám jste ho použil - "vrátí voda". To znamená, že tam byla, ale z nějakého důvodu tam teď není. A ten důvod je zřejmý - lidská činnost.
No a to je náš cíl. Vrátit vodu - a k tomu stačí vrátit tam to, co tam bylo v době, kdy tam voda byla.
Nerozumím tomu, proč bychom si za příklad a vzor měli brát vysokohorské louky v italských Alpách.
Petr Blažek
18.8.2022 20:09 Reaguje na PetrPetr
18.8.2022 20:58 Reaguje na Petr BlažekJiří Svoboda
18.8.2022 21:07 Reaguje na PetrJiří Svoboda
19.8.2022 11:46 Reaguje na PetrRadim Polášek
18.8.2022 20:37 Reaguje na PetrTakže původně na místech souvislých lesů na rovinách a v mírných svazích vznikla pole, ale tam, kde byly prameny nebo kde z podloží pronikala spodní voda nebo tam byly při povodních záplavy a podobně, zůstávaly lesy. Kolik lesů zůstalo, záviselo na intenzitě kolonizace toho regionu. Kde byla intenzita nízká, na nejlepších místech vznikly pole a na třeba 50 % zůstával les. S přibývající intenzitou kolonizace postupně ubýval les a přibývalo polí. Až v běžné kolonizované krajině zůstávalo 10 - 20 % lesů a jinak byly pole. A tam už to dál šlo obtížně, protože pozemky těch zbylých lesíků byly, obvykle kvůli vodě, už velmi nevhodné na obdělávání. A zůrodnit je odvodněním bylo obvykle velmi pracné a drahé a drahá a pracná byla i následná údržba těch defakto melioračních opatření. Tehdy to ještě nevěděli, ale těch 10 - 20 % hlavně mokrého lesa jim tehdy dělalo kostru krajiny, která udržovala stabilitu krajiny, třeba zrovna dostatek vláhy.
Zvrat potom nastal u nás za komunistů, řekněme v letech 1950 až 1980, protože se objevily stroje vhodné na snadné terénní úpravy, bagry, buldozery, terénní náklaďáky atd. Takže komunisté ve snaze rozšířit plochu polí potoky zatrubnili, rybníčky zasypali, bažiny a plochy pravidelně zaplavované povodněmi odvodnili a zmeliorovali a povedlo se jim v krajině snížit plochy nevyužívané zemědělsky jen na pár procent rozlohy. Další procento pak ještě ukrojili soukromníci, kteří v tom po Sametu ještě nějakou dobu pokračovali. A výsledek je dnešní intenzívně zemědělsky využívaní krajina, kde zmizely téměř všechny ty drobné mokré krajinné útvary. takže voda, která spadne do krajiny, jde téměř všechna do potrubí pod zem a potom do vybetovaných potočních koryt potoků a zregulovaných řek co nejrychleji pryč.
Takže v první řadě potřebujeme v krajině hlavně vrátit ty drobné mokré krajinné prvky, na úkor rozlohy polí - vrátit stav krajiny tak na rok 1950.
Petr Eliáš
19.8.2022 07:59 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
19.8.2022 12:08 Reaguje na PetrPetr
18.8.2022 19:46 Reaguje na Petr BlažekStromy nejsou zdrojem vody, to máte pravdu (a nikdo to ani netvrdí), jsou jejím zadržovacím zařízením. Jediným fukčním, které máme k dispozici. Ničím jiným to nahradit nejde, nic jiného není schopno něco ovlivnit v tak obrovském rozsahu.
Petr Blažek
18.8.2022 20:03 Reaguje na PetrV průběhu času se měnilo klima i krajina. A tak i u nás byly stepy kde se pásly zubři.
Jenom za posledních 1000 let tu došlo k výraznému oteplení ( 10-13století) , ale i k výraznému ochlazení (17 století).
Lesy, potažmo stromy rozhodně nejsou v krajině žádná konstanta. Dokonce i na Sahaře jsou oblasti kde v průběhu několika tisíciletí lidé několikrát žily a pěstovali si potraviny a při změně klimatu to museli opustit. Žádné stromy je tam nezachránily.
Karel Zvářal
18.8.2022 20:14 Reaguje na Petr BlažekPetr Blažek
18.8.2022 20:23 Reaguje na Karel ZvářalŘešením je adaptace. Samozřejmě, že příroda se bude adaptovat. My ji však můžeme pomoci dovozem vhodných dřevin do suchých a teplých oblastí. Sázet stromy z minulého století nemá moc velkou cenu.
Karel Zvářal
18.8.2022 20:31 Reaguje na Petr BlažekJiří Svoboda
18.8.2022 20:42 Reaguje na Karel ZvářalPůda je sice méně vysušená, ale zemní voda je rychleji odsávána.
Mně se opravdu nelíbí lidé, kteří nechtějí vidět celou pravdu a používají k argumentaci jen její části, které se jim hodí do krámu.
Karel Zvářal
18.8.2022 21:01 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
18.8.2022 21:17 Reaguje na Karel ZvářalJá s vámi plně souhlasím, že zeleň má být tam a právě tam, kde je její místo! Kdy jsem tvrdil něco jiného?
Uvedu příklad. Když už něco musím vyasfaltovat nebo udělat střechu na domě, veškerou vodu z těchto ploch musím zasáknout, aby z ní prosperovaly stromy v okolí. Tvrdil jsem někdy něco jiného?
Karel Zvářal
18.8.2022 21:25 Reaguje na Jiří SvobodaPokud vám něco "podsunu", tak lesy jako nezřízené pijáky, které "kradou vodu" lidem a napřímeným vodním tokům.
Radim Polášek
18.8.2022 21:10 Reaguje na Karel ZvářalTopoly podle mého pozorování bývají právě jeden z druhů, který toto z určité části dělá. Další jsou třeba buky nebo třešně ptačí nebo z určité části lípy. Obecně stromy, které uvolňují listí víc vlivem mechanického působení podzimních větrů než vlivem nízké teploty za prvních mrazíků.
Případně snad ještě habry a duby, protože ty uvolňují listí zimními a předjarními větry.
Ne třeba javory nebo jasany, těm sundává listy čistě jen první, druhý mrazík.
Radim Polášek
18.8.2022 20:58 Reaguje na Petr BlažekPokud naopak krajina vyschne, nebude schopná udržovat nízkou teplotu krajiny ani vyšší vzdušnou vlhkost, srážky tam tedy vznikat nebudou a ta vlhkost, která se vypaří, bude z krajiny vzdušným proděním odnesena pryč a spadne někde daleko úplně jinde. Krajina tak bude dál vysychat. Lesy potom budou mít takový vliv, že poněkud zpomalí vysýchání, protože lesy budou odpařováním udržovat nízkou teplotu a vyšší vzdušnou vlhkost, a následně srážky, i když bude krajina už poněkud vysychat. Ale jakmile krajina vyschne nad určitou mez, lesy nebudou mít co odpařovat a jejich vliv na přitahování srážekl tak zmizí.
Stejně to bude i naopak. Kdyby se třeba stalo, že například opakované výbuchy sopek co pár let ochladí klima a na řekněme 10 - 20 let přinesou hodně srážek do nějaké suché polopouštní oblasti a ta se díky přírodě nebo díky lidem zazelená lesem, tak pokud ty lesy budou dostatečně velké, mohou v té krajině udržovat dostatek vláhy i když sopky přestanou a počasí se navrátí do toho původního horkého a suchého. Té vláhy by mohlo být tolik , že (bez kácení člověkem) by se tam ten les mohl stabilně udržet napořád, teřba tisíce let. Nebo o něco méně a potom by ten les mohl velmi pomalu zase ustupovat, až třeba za 100 - 200 - 500 let by tam zase byla ta polopoušť.
Petr Eliáš
19.8.2022 08:11 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
19.8.2022 11:38 Reaguje na Petr EliášZatímco když osadíte lesem třeba jednu parcelu, tak se nestane nic. Maximálně v místě toho lesa skutečně můžete vidět, že ten les z té plochy odsává vodu a odpařuj ji.
Petr Eliáš
19.8.2022 11:53 Reaguje na Radim PolášekJiří Svoboda
18.8.2022 20:29 Reaguje na Karel ZvářalOd toho máme fyziku, aby se dala pravda rozumně vyargumentovat.
Jiří Svoboda
18.8.2022 20:44 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
18.8.2022 20:48 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
18.8.2022 20:57 Reaguje na Karel ZvářalTřeba již víte, že na slunci se ze suchého rozpáleného povrchu odpařuje méně vody, než z vlhkého chladnějšího. To mi dalo hodně práce!
Karel Zvářal
18.8.2022 21:07 Reaguje na Jiří SvobodaKarel Zvářal
18.8.2022 21:11 Reaguje na Karel ZvářalJiří Svoboda
18.8.2022 21:21 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
18.8.2022 21:29 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
19.8.2022 08:32 Reaguje na Karel ZvářalJá položil jasnou jednoduchou otázku, které má prověřit vývoj vašeho chápání.
Karel Zvářal
19.8.2022 09:14 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
19.8.2022 11:55 Reaguje na Karel ZvářalTak si konečně vyberte! Vinkler a Kalenda trvale naráží na neschopnost pochopit vedení tepla, vy se konečně můžete vymanit z nechápání odparu vody.
Karel Zvářal
20.8.2022 19:00 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
21.8.2022 17:31 Reaguje na Karel ZvářalProstě nejste schopen připustit prostý fakt, že suchý předmět nemůže vypařovat vodu, jak jste ještě donedávna tvrdil a mával odkazem z Wikipedie.
Pořád do úvah mastíte nějaké okolí, což vůbec není předmětem sporu.
Karel Zvářal
21.8.2022 17:50 Reaguje na Jiří SvobodaKarel Zvářal
21.8.2022 20:35 Reaguje na Jiří SvobodaDaniel Fiala
19.8.2022 12:17 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
20.8.2022 18:48 Reaguje na Daniel FialaJá nic do rovnic necpu, jen věcně oponuji bludům.
Jedna věc je popis nějakých skutečností, druhá věc je jejich smysluplné vysvětlení v souladu s fyzikou. Když o to druhé nestojíte...
Miroslav Vinkler
18.8.2022 20:28 Reaguje na Petr BlažekLidé v posledních 50ti letech natolik pozměnili strukturu krajiny a vytvořili něco, co zde ještě nebylo.
Např. v době bitvy u Slavkova mělo Brno 27tis. obyvatel, apod. tvář zemědělské krajiny byla naprosto jiná a deficit vody v půdě určitě nebyl dnešních 4 mld. m3.
Role lesů je doslova bagatelizována , dnešní "vědci" dávají přednost technokratickým řešením . Protože toto téma je mi velmi blízké a určité povědomí mám , jsem jednoznačně přesvědčen o významné roli lesů na klima.
Tragédií lesů je to, že jejich životní cyklus je o řád výše z pohledu času a člověk je tvor nedočkavý. Všechno hned, teď, a pokud HDP nestoupne za rok aspoň o 3% je to u ekonomů téměř "národní tragédie".
Mezi námi děvčaty, dnešní klimatické modely IPCC jsou pouze pravděpodobnostní statistické modely založené na vlastnostech základní Navier-Stokesovy rovnice, o které se ani neví, zda má obecné řešení. Dokonce je na to vypsána cena 1mil. $ .
Jiří Svoboda
18.8.2022 20:33 Reaguje na Miroslav VinklerKarel Zvářal
18.8.2022 20:38 Reaguje na Jiří SvobodaMiroslav Vinkler
18.8.2022 20:40 Reaguje na Jiří Svobodainvektivy ?
Frustrace z dětství nebo nepovedeného života v dospělosti ?
Jiří Svoboda
18.8.2022 20:52 Reaguje na Miroslav VinklerCo vás opravňuje hodnotit kvalitu modelů IPCC? Vždyť ani nevíte, jak se řeší rovnice pro vedení tepla!
Když u vás s věcnými argumenty neuspěji, co mi zbývá...
Petr Eliáš
19.8.2022 07:23 Reaguje na Jiří SvobodaDaniel Fiala
19.8.2022 12:06 Reaguje na Petr BlažekTakže AHP a samostudium.
Dalibor Motl
20.8.2022 14:18 Reaguje na PetrVladimir Mertan
18.8.2022 21:50 Reaguje na Petr BlažekKarel Zvářal
18.8.2022 22:08 Reaguje na Vladimir MertanTakže další mýtus, že les je lepší než bezlesí:-)
Vladimir Mertan
18.8.2022 22:36 Reaguje na Karel ZvářalNejde o to či nám stromy pridávajú prácu pri kosení, skôr že napriek enormnému úsiliu nám tie malé lúčky zanikajú, príroda je schopná vytvoriť veľký tlak, málokto z mesta si to uvedomuje. Stačí sa pozerať okolo seba a vidím. Existuje taká pesnička "Na Trenčianskom moste fialočka roste" text ďalej pokračuje : "nikto ju nesadil sama si tam roste" Zdá sa to úplný nezmysel, ale na Trenčiaskom moste ktorý je postavený z betónu a je pokrytý asfaltom naozaj rastie v popraskanom betóne tráva a zopár skromných kvetiniek :-) V meste popri betónových plotoch priamo z asfaltu vyrastajú v štrbinách rôzne dreviny, ktoré ani súčasné sucho nevie zničiť a väčšinou na ich likvidáciu potrebujeme účinný herbicíd. Silu prírody vidíme v Černobyle a iných opustených mestách ktoré si príroda postupne berie späť.
Vladimir Mertan
19.8.2022 08:09 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
19.8.2022 08:15 Reaguje na Vladimir MertanPetr Blažek
19.8.2022 17:11 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
19.8.2022 19:48 Reaguje na Petr BlažekPetr Blažek
21.8.2022 17:03 Reaguje na Vladimir MertanProstě je nesmysl si myslet, že když lidé opustí zemi tak ona najednou celá zaroste stromy.
Jinak já jako sedlák ročně zorám okolo 500 ha půdy. Takže mám představu o tom jak vlhká půda je v po jednotlivých plodinách v průběhu času. A vězte, že nejvíce vysušená půda koncem léta je po trvalých travinách a víceletých pícninách typu vojtěšky. Naopak pole sklizená o žních a ošetřená včasnou podmítkou si vodu udrží až do podzima. Naši předci nebyli žádní blbci a systém agrotechnických zásahů na půdě se učili už naši dědové.
Vladimir Mertan
22.8.2022 11:50 Reaguje na Petr BlažekTo čo píšete o vysušenej pôde na pokosených lúkach ma neprekvapuje. Skosená lúka nemá ako zadržiavať vodu a má veľmi veľký výpar. Práve tým sa umelo vytvára stepné prostredie nevhodné na šírenie a rast drevín. Jasné, že pokosením odstránime dreviny aj priamo, ale suché prostredie aspon čiastočne zabezpečí konkurenčnú výhodu trávam a bylinám oproti drevinám. Naopak dreviny bojujú proti tráve aj proti sebe zatienením. Les - to je brutálna bitka o svetlo, ktorú nakoniec v našich podmienkach väčšinou vyhrá buk.
Daniel Fiala
19.8.2022 11:59 Reaguje na Petr BlažekTak mi pane Blažku, prosím, najděte příklad epochy, kde se na zeměkouli stromy, v tak velkém počtu, abychom tomu mohli říkat les, kde se samy od sebe usušily.
Vy jste popřel Darwina a obrátil evoluci naruby!
Jenže je to PŘIROZENĚ naopak: jeden z největších porostů (nejen stromů, ale i keřů a travin) byl před 5-8 tis. roky v Sev. Africe. A všechny modely, které závisely POUZE na globálních fyzikálních a statistických výpočtech "makroměřítka" nedokázaly vysvětlit TAK RYCHLÝ propad odtoku, vyschnutí a nakonec i úpadku kultur. Museli přijít archeologové a ukázat fyzikusům, že příčinu a následek nelze libovolně obracet podle korelace. Ta je k času netečná! Takže závěr: jak se rozšiřovala pastva a tím člověk měnil klima až vyměnil.
Toto není popření precese, naopak přístup fyziků je popřením a ignorováním živé přírody vč. člověka.
Petr Blažek
21.8.2022 17:30 Reaguje na Daniel FialaNějak vám asi uniklo že klima na Zemi prochází mnoha různými cykly, s různou délkou amplitudy. A tyto cykly se v průběhu času buď navzájem posilují, nebo naopak negují. A do toho aby toho nebylo málo čas od času bouchne nějaká sopka, nebo sem spadne meteorit. A vy se mi snažíte vysvětlit, že na zeměkouli ještě žádný les sám od sebe neuschnul.
Jan Škrdla
18.8.2022 22:31Pavel Jeřábek
18.8.2022 23:17Postupně oteče dolu pod pastviny, louky, pole a skončí ve vodotečích.
Vidíme to v mnoha zemích, kde sice na terasových políčkách, hospodaří s vodou od dostupných míst na svazích.
Faktem ale je, že zemědělská krajina je zničená, u nás třeba za třicet let, kdy se orná plocha změnila na pastviny, prakticky struktura půdy se nezměnila, pořád je to "beton" s minimem humusu. A to i přesto, že třicet let se tam pase skot.
Ale co můžeme udělat skoro hned, tak schraňovat vodu v zastavěných částech obcí.
Jenže to musí být i na patřičné úrovni komunální politici.
Pokud se vám vysmějí za návrh jednoduché zelené střechy na nové budově školy (nádrž na vodu jsme prosadili až pod tvrdým nátlakem na tehdejší politickou špičku obce) Nebo když veřejně takoví politici prohlašují za hloupost a zbytečnost využití srážkové vody v kulturní památce pro hygienické zázemí objektu, nebo obnovení suchého poldru, meandrů na potoce prakticky v centru obce apod., tak potom je to nesmírně těžké se někam posunout.
Na druhou stranu - financí je málo, tak alespoň se může něco udělat tam, kde politici v obcích si uvědomují, že teď pracují především pro příští pokolení a ne tam, kde jen chtějí betonovat, asfaltovat. Což žádají i jejich v myšlení jednodušší voliči.
Miroslav Vinkler
19.8.2022 06:23 Reaguje na Pavel JeřábekPavel Hanzl
19.8.2022 10:18 Reaguje na Miroslav VinklerSlavomil Vinkler
19.8.2022 12:15 Reaguje na Pavel Hanzlpavel peregrin
19.8.2022 06:49Miroslav Vinkler
19.8.2022 07:11 Reaguje na pavel peregrinA jestli ten rýč máte, tak přijeďte sem, je to doslova hrůza jak tady půda vypadá.
pavel peregrin
19.8.2022 10:50 Reaguje na Miroslav VinklerMě jde především o to, že 98% lidí, kteří vystupují proti těmto zařízením, vůbec netuší, jak a na jakém principu meliorace fungují a odsuzují je šmahem. Bez melioračních úprav by třetina polí u nás byla v podstatě neobdělavatelná.
Anyr
19.8.2022 11:05A vsadím se, že nic z toho. :) Důchodci z diskuze jednoduše řeknou, že "vše stojí za ho*no" a potom se pohádají, sem tam někdo jiný vykřikně nějakou velkolepou, skutečnou pravdu, a ve výsledku se pojede dál, protože (téměř) nikdo nechce ve skutečnosti nic měnit, hlavně ne své pohodlíčko, svou komfortní zónu. :*
Ať žije zalévání golfových hřišť, krkovička za 99,90 a teplíčko v zimě!
Daniel Fiala
19.8.2022 12:27 Reaguje na Anyrnejsem nikdo. Ostatně to o sobě tvrdil nejdřív jeden frajer u těch jednovokejch kiklópů. a po několika tisíci letech to napsal ňákej týpek z Noly.
Já mám jméno a příjmení. A snažím se o zachování tváře.
S úctou a hezký den.
Jaroslav Vozáb
19.8.2022 12:05Je třeba vzít úvahu také produkci lesních pylů, které jsou produkovány v ohromném množství. Tyto pyly se uplatňuji v atmosféře jako kondenzační jádra. To samé se děje na jehličí a listech... Produkce je obří jsou to tuny na ha. Ano správní ropaci doloží , že až budeme pálit v zimě v kamnech "i starý cvičky" se to vyrovná, prachy a pyly je úplně něco jiného, ve struktuře, velikosti i v časovém rozložení.
Miroslav Vinkler
19.8.2022 20:57 Reaguje na Jaroslav VozábPředstava technokratů, že ryze technická řešení je jediná správná cesta je pochopitelně naivní.
Je to stejný omyl jako hodit na podlahu všechny prvky a sloučeniny z nichž se skládá člověk , a tvrdit že v podstatě se o člověka jedná.
To je drobná vada modelů IPCC , neustále "dolaďovaných" , aby se dosáhlo požadovaných výsledků. Biosféra je pro ně marginální prvek.
Karel Ploranský
20.8.2022 16:25Je-li tristní stav pramenišť, tak to asi znamená, že voda chybí už tam nahoře, odkud teče dolů. Prostě - že neprší...
Tím víc je potřebné usilovat, aby jí z našeho území odtékalo co nejméně k sousedům, čili primárně z krajiny do řek. Tomu bych rozuměl - ale vodohospodáři nedovolí, aby byla koryta řek suchá!..
Ty dva požadavky jaksi nejdou dohromady.
Karel Ploranský
20.8.2022 17:02Mám domek se zahradou. Mám studnu, která ale dává vody málo. Stačí akorát na splachování záchodů.
Na vše ostatní kromě zalévání zahrady používám vodu z řadu. Snažím se s ní nejen šetřit - snažím se i o to, abych z té kterou použiji co nejméně pouštěl do odpadu. Takže ve dřezu mám plastový kýbl a vše co jde dělám nad ním. Když je plný, vynáším ho na zahradu - a denně tam takto naliji minimálně 30 litrů vody, která by jinak odtekla kanalizací. Ale většinou mnohem víc.
Co nejméně používám myčku nádobí. Je sice pravda, že na umytí nádobí spotřebuje méně vody než já při ručním mytí - ale z ní ta voda jde VŠECHNA do kanálu, zatímco z té kterou spotřebuji já, skončí velká většina v zahradě!
Odhaduji, že z vody, kterou odebírám z řadu, pouštím do kanálu tak pětinu, nanejvýš někdy 30 %.
Zahradu zalévám dešťovkou, kterou chytám ze všech střech kromě jediné plochy, ze které to fakt nejde.
Proč to píšu?
Ne abych se chlubil - ale abych vyjádřil, v čem vidím jedinou cestu:
ŽE KAŽDÝ MUSÍ ZAČÍT U SEBE A DĚLAT CO LZE V JEHO PODMÍNKÁCH. Z VLASTNÍ INICIATIVY. SÁM A BEZ ČEKÁNÍ NA NĚJAKÉ PŘEDPISY.
Ještě se zmíním o televizním spotu, který apeluje na to, aby se nádobí nepředmývalo. Že se tak ušetří voda v objemu Černého jezera.
Když na to koukám, tak si říkám, že by se měly začít pořádat nějaké kurzy správného mytí nádobí. Protože pokud je běžné, že lidé pouští při předmývání vodu tak jako ta paní v televizi (plným proudem, zatímco bohatě stačí malý čůrek), tak ty kurzy by pomohly ušetřit fakt HODNĚ vody...
Petr Blažek
21.8.2022 17:17 Reaguje na Karel PloranskýCelé pojetí oné reklamy vyzní tak, že když tu vodu použije tak jí nějakým záhadným způsobem zprovodíte ze světa. Samozřejmě, že ona voda se dnes už přes čističky dostane do vodotečí, kde dál plní svoji důležitou funkci. A jak už jsem psal výše naši zemi rok od roku opouští méně a méně vody. Takže co je lepší udržet nějaký rozumný průtok vody který díky svému množství je pořád ještě životaschopný. Nebo šetřit vodou tolik, že v Děčíně poteče pouze chemická břečka.
Takováto mediální masáž bohužel ve finále může více uškodit než přinést. Obecně Česká Republika patří v Evropském průměru k těm, kteří spotřebovávají méně vody.
Daniel Fiala
23.8.2022 11:32 Reaguje na Petr BlažekAle pane, vždyť Vy si odporujete hned v jedné větě? Nevadí Vám to? Pardon, ve dvou větách: "Takže co je lepší ... až po břečka."
Dan F.