https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/proc-v-krkonosich-nechteji-na-loukach-boruvku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Proč v Krkonoších něchtějí na loukách borůvku

24.8.2020 11:02 | PRAHA (Ekolist.cz)
Borůvky patří do lesa, ne na krkonošské louky.
Borůvky patří do lesa, ne na krkonošské louky.
Rozsáhlé porosty brusnice borůvky na lučních enklávách jsou důkazem, že se na dané louce již delší čas nehospodaří tradičním způsobem. Stávají se tak hrozbou pro jeden z nejchráněnějších fenoménů Krkonoš – květnaté horské louky. Když se tak stane, musí dojít k jejímu posekání. Období sečení právě začíná.
 

Pokud borůvka přebírá na louce nadvládu, je to alarmující znamení blížícího se zániku květnatých luk. Borůvka na louky nepatří. Borůvka je původem keř lesního podrostu. Z lesa či jeho okrajů se ale dokáže šířit i do lučních porostů, zejména těch, které pozbyly pravidelnou hospodářskou péči sečí nebo pastvou.

Na loukách bez hospodáře dostávají příležitost k šíření byliny, zejména pak dřeviny, které se snaží znovu osídlit místa, odkud byly hospodařením vytlačeny. Vedle borůvky se na louky vrací keře (hloh, šípek), později semenáčky listnatých a jehličnatých stromů. Louky degradují, zarůstají, vrací se k lesu, v nižších polohách ke smíšenému a ve vyšších polohách k jehličnatému.

V Krkonoších v pásmu lesa vznikaly louky činností člověka již před půlkou tisíciletí a postupně byly rozšiřovány. Rozsáhlé luční enklávy naši předci vytvořily pro své živobytí. Na horských lučních enklávách se hospodařilo dalších 450 let až do doby druhé světové války. Díky tomuto hospodaření, trvajícímu bezmála 500 let, vznikla v Krkonoších unikátní luční společenstva ve střední Evropě mající vysokou přírodní a kulturní hodnotu. Po válce, kdy došlo k odsunu původních obyvatel – hospodářů, se mnohým loukám nedostávalo pravidelné a šetrné péče po desetiletí.

Porovnáním ortofoto-snímků z padesátých let a současných je patrné, že rozlohy současných luk v Krkonoších nejsou ani poloviční rozlohy co bývaly. Správa KRNAP se díky několika běžícím projektům na podporu lučních společenstev rostlin a živočichů snaží zachovat a obnovit péči na těch nejcennějších loukách, které tu po našich předcích zbyly. Proto na vybraných loukách sečeme i keře borůvčí, abychom loukám navrátili jejich květnatou tvář a louky mohly znovu sloužit svému účelu – sečím na seno a pastvě dobytka.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (45)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JH

Jaqen Hghar

24.8.2020 13:29
Jsem zase zmaten, takže borůvčí co do teďka ochranáři chránili, nebude chráněno? A nebo bude stále chráněno před sklízeči a najímány firmy, které ho ekologicky zlikvidují?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

24.8.2020 22:18 Reaguje na Jaqen Hghar
Tak tam je rozdíl borůvčí v lese a borůvčí expandující na loukách ... pokud jsou v případě Krkonoš tím cenným právě ty luční enklávy, tak na nich je borůvčí asi stejně vítáno, jako například nějaké náletové dřeviny.
Odpovědět
AM

Anežka M

25.8.2020 10:32 Reaguje na Svatá Prostoto
No, tak pusťme na to "nesprávné" borůvčí sběrače s hřebeny a bude vymalováno, ne? Stačí ohradit okraje páskou a jako podmínku dát ještě i to že sběrač musí otrhané keříky pak ještě vyškubat ze země. Já se hlásím, fakt... i den dva dovolené si na to vezmu, za deset patnáct kilo borůvek zadáčo by mi to stálo...
Odpovědět
AM

Anežka M

25.8.2020 10:34 Reaguje na Svatá Prostoto
...navíc tím zdupáváním a vytrháváním trsů simuluju činnost velkého herbivora... a i ten bobek tam pod keříček hodím :)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.8.2020 15:07 Reaguje na Anežka M
No, s ohledem na to, že ten keříček hodláte následně vyrvat, tak výsledkem nebude bobek pod keříčkem, ale šrapnel uprostřed louky:-).
Odpovědět
AM

Anežka M

26.8.2020 09:14 Reaguje na Svatá Prostoto
Kvetoucí louky!
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.8.2020 14:20 Reaguje na Anežka M
Louky kvetoucí šrapnely:-))).
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.8.2020 14:29
Ekologové už zblbli načisto. Už se ale těším na mléko od KRNAPu ze "zdravých" krkonošských luk. Bude sice stát 100 Kč/litr. Pokud ovšem nebude z našich daní masivně dotováno - peníze se získají snížením současných důchodů, podle ekonomického experta ODS, Jana Skopečka, důchodci mají peněz dost, ne-li přímo nadbytek, jak řekl včera.
Odpovědět
A

Alena Lyskova

24.8.2020 16:50 Reaguje na Jiří Daneš
Myslím, že se naší ekologové nezbláznili, naopak přišli k rozumu.

V roce 1995 byla Beskydech založena přírodní rezervace "Vřesová straň" toto překrásné maloplošné chráměné úzení vytvořili hospodáři, kteří na tomto místě léta hodlodařili tradičním způsobem.

Ochránci přírody vytvořili plán péče 2 krát 10 let pro následůjící období. V plánu péče jsou uvedeny rostliny, které se na tomto území v době založení nacházely. První plán péče vše tradiční zakazoval tráva se sekala a pálila. Po dvaceti letech již druhým rokem hledám v této lokalitě aspoň jednu. Na jaře jsem našla jeden ostropestřec.
Požádala jsem, zadavatele zpracování tohoto plánu péče, zda by nedohledali jakoukoli fotodokumentaci těchto rostlin v terénu, abych alespoň přibližně zmapovla původní výskyt na tomto území marně.

V novém plánu péče je již odborníky doporučena změna způsobu obhospodaření (pastva) odstranění náletových dřevin, je však otázka, jak dlouho bude trvat uvedení do původního stavu z roku 1995.
Jalovce usychají, vzácné rostliny zmizely, vřesy zde uvídíte výjimečně, louky zarostly náletovými dřevinami, smrky jsou napadené kůrovcem. Vřesy-právě po nich se tato lokalita nazývá se přesunuly o pár metrů dál mimo PR kde se hospodaří stále tradičně.

Takže asi tak, nezbláznili se ale přišli na to co příroda potřebuje zřejmě trochu jiný přístup než je učili na vysoké škole.
Naši předkové věděli co dělají. Nás učili už na základní škole učit se od starších zkušenějších, dnes se děti ve škole učí jak pohrdat stářím a zkušenostmi.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.8.2020 19:31 Reaguje na Alena Lyskova
Že se ekologové nezbláznili, o tom si dovolím pochybovat. Není třeba draze různými firmami vysekávat borůvčí, stačí tam začít pást krávy, ale to vlastně také provozují dnes firmy a nejspíš si za to nechají zaplatit. Aspoň dotacemi. Jediné co příroda potřebuje, je aby se ji člověk nesnažil napravovat. Ona si poradí sama.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.8.2020 22:22 Reaguje na Jiří Daneš
Nebo tam udržet jeleny, případně losy.
Odpovědět
PD

Petr Difko

24.8.2020 16:58
Hlavně rozšiřovávat ski areály to je velice důležité.Proto se vykácí les aby tam mohlo vzniknout ta hrůza za nehorázné ceny.Doplnit děly aby bylo toho sněhu( ledu)hodně a že tím ničí přírodu nikoho nezajímá.A pak se začnou divit že začne místo louky(květnaté) růst borůvka.Opravdu originální zjištění místo ochrany lesa a zákazu děl budou sekat za velké dotace. To je kocourkov. Dokud nedojde k zákazu nových ski areálů tak je to nekoneční příběh o ničení a záchraně přírody.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.8.2020 09:33 Reaguje na Petr Difko
Ten ski areál nadělá podstatně méně škod než ekologové. Šumava je jasný příklad.
A, MMCH, myslíte si, že opakovaná aplikace herbicidů na velké plochy (protože jinak ty borůvky zlikvidovat nepůjdou), je menší zlo než umělé zasněžování v zimě?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.8.2020 23:02
Musím vznést dotaz, protože za obhajobu kleče na Pradědu jsem
byl odborníky poučen o mé neodbornosti. Teď když slyším stále o té
bezzásahovosti a přirozenému vývoji v NP, tak nechápu zase toto.
Borůvčí je původní rostlina a pouze obsazuje zanedbanou louku. Což je
přece přirozená přeměna neudržované louky na budoucí les. NP by měl být přece bezzásahový a být takovou laboratoří přírody. Tak se prezentuje Šumava, kde i kůrovec je "užitečným" broukem. Vidím, že NP a NP je
rozdíl a někde se prosazuje bezzásahovost a jinde se zasahuje i proti přirozenému vývoji zanedbané louky. Les si pomalu bere zpět, co mu
lidé před 450 léty vyrvali, když ho vyklučili a přeměnili na louky. Není tak znovuzalesnění pouze návrat k původnímu stavu? Původní stav byl přece les a ne květnatá louka. Jaké je to rozhodné datum, od kterého se stanoví ta původnost a nepůvodnost? Pokud je to od doby přeměny na louku, tak budiž. Pokud je to z doby před tím, tak pouze přihlížím tomu návratu lesa a nezasahuji. Zdar vědeckému protiřečení o původnosti a nepůvodnosti.
Odpovědět

Jirka Černý

25.8.2020 05:28 Reaguje na Břetislav Machaček
To je ochranářská klasika. Snaha něco zakonzervovat do podoby jejich estetického cítění. Skvělý příklad když se udělalo chráněné území z tankodromu, vypadalo pěkně jen nikomu nedošlo že pokud tam nebude párkrát do roka tankové cvičení vše zaroste osikou na hnus fialovej.
Odpovědět

Jirka Černý

25.8.2020 05:28 Reaguje na Břetislav Machaček
To je ochranářská klasika. Snaha něco zakonzervovat do podoby jejich estetického cítění. Skvělý příklad když se udělalo chráněné území z tankodromu, vypadalo pěkně jen nikomu nedošlo že pokud tam nebude párkrát do roka tankové cvičení vše zaroste osikou na hnus fialovej.
Odpovědět
JH

Jan Hrbek

25.8.2020 06:28 Reaguje na Břetislav Machaček
A co když ty louky přecejen původní jsou? Odkud by se vzaly ty unikátní horské druhy kvetoucích rostlin, jimiž jsou horské louky porostlé? Z hustého lesa asi ne.. Co když člověk svou pastvou jen nahradil do té doby běžné (a člověkem vyhubené) velké herbivory (koně, pratury, zubry)?? Co když to byli právě oni, kdo před příchodem člověka po tisíciletí udržoval svou pastvou subalpínská bezlesí a bránil jejich zarůstání borůvčím a lesem? To pak vrhá na celou otázku "původnosti" jiné světlo. Přečtte si nějaké práce o roli velkých herbivorů na udržování pestrosti krajiny (parkový rozvolněný les, bezlesí apod.), je to teorie stará pár let a např. v Milovicích se ukazuje, že nebude úplně mimo mísu..
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.8.2020 09:30 Reaguje na Jan Hrbek
Víte,já reaguji pouze na text článku, kde píšou o přeměně
lesa na louky člověkem a chápu vliv pasty na složení luk.
Bohužel si pak autor článku odporuje v tom, že louky vlastně
nejsou původní, ale lidským výtvorem, tudíž něčím umělým
a tak by spíš měli dát šanci zalesnění . Pokud tak tomu
nebylo a byly tam ty louky odjakživa, tak ať si kontrolují,
co píšou. Jinak vliv velkých kopytnatců je nesporný, ale
nemusí to být zrovna zubři, pratuři, či divocí koně. Stejnou
službu udělá masný dobytek šlechtěný k pastvení. Pastva se
děje třeba i v Alpách a pase se tam hovězí dobytek. Nic
proto velkým kopytnatcům, ale jejich zbožšťování je tak trochu popularizace některých ochranářských aktivit. Ono
takové pastvení hovězím dobytkem by bylo ekonomičtější
a do budoucna by zde nebyl problém, co s namnoženými tury,
zubry a koni. U chráněných zvířat, tak budou tlaky
je dál umísťovat na jiné lokality, které by mohly být
pastveny jatečním dobytkem a né pouze zvířaty, které
pojdou stářím a skončí v kafilériích. Možná to někomu nevadí, ale tato země nemusí plýtvat a může se chovat tak, jako třeba hospodáři v Alpách,Pyrenejích a jinde. My jsme
ale originální ve všem, co se zde děje za peníze daňových
poplatníků. Pak se nedivím té neochotě nějaké daně platit,
když lidé vidí, na jaké projekty putují. Obávám se časem
radikalizace"ropáků", kteří zaříznou celou ekologii díky
kritice podobných projektů. Všeho s mírou a rozumem, ale
bohužel rozum nelze získat vzděláním a fanatizmus je
špatným rádcem.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

25.8.2020 11:29 Reaguje na Břetislav Machaček
Všeho s mírou? K tomu ty "vzdělance" (záměrně jsem to slovo dal do uvozovek) a současně fanatiky, nikdy nepřimějete. Jejich rádcem je, navzdory vzdělání, brutální nenávist k jiným názorům.
Odpovědět
AM

Anežka M

25.8.2020 10:21 Reaguje na Jan Hrbek
Bylo tu, není tu. Důvod, proč udržovat ten nebo onen skanzen a památník dob minulých, ať už je to frontální vyučování a la Marie Terezie, Muchova Slovanská epopej nebo květnaté louky čertvíkde, se vždycky najde - sentimentální, historický, kulturní, estetický. Což je samo o sobě v pořádku, nejen chlebem živ jest člověk. Ale i tak je namístě diskutovat o nákladech vynaložených na udržení té či oné lokality v "původním" stavu (přičemž, jak píše pan Macháček, ta "původní" verze je volena dost libovolně a v praxi to bývá skoro vždy kulturní krajina tvořená vypásáním).

Mám hodně známých-ekologů, kteří zuřivě hájí tento koncept. A já si hraju na ďáblova advokáta, když se jich ptám, co tak strašného by se stalo, kdyby se od oné ochrany upustilo. A mně připadá, že ty ztráty jsou spíš v rovině sentimentální a kulturní, nikoliv funkční. Když to vztáhnu na krkonošské louky - i kdyby zarostly borůvkou od kraje ke kraji, vodu budou zachytávat furt pryč, svahy se nikam nesesunou a kdyby se na nich začalo znova pást, ty květnaté louky a hmyzáci se tam zase vrátí - sice jiní, než dřív, ale vrátí.

Asi by se mi to chápalo líp, kdyby ta údržba a ochrana měla aspoň náznak autentičnosti. Vypásání (byť uměle udržované a všelijak subvencované) je mi milejší než vyžínání křoviňáky. Zaplaťpánbu, že se to někde děje, a na ty ovečky je navíc hezký pohled, že.

Ale stejně, no... kdybych si měla vybrat (a ve chvíli, kdy se ztenčí zdroje, si prostě budeme muset vybrat) mezi zdravím a produkční schopností té sprosté každodenní zemědělské půdy, co tu po ní jezdí kombajny, a všemi krkonošskými, bělokarpatskými a já nevím jakými květnatými loukami dohromady, tak budu volit to první. Protože tam jde o život, kdežto v tom druhém jen "vo hezký vobrázky".
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

25.8.2020 11:22 Reaguje na Anežka M
A to co jste napsala, je odpor proti tomu čemu se právem říká ekoterorismus (byť se tváří mírumilovně) a ten odpor je velmi správné podporovat. Přeji Vám mnoho úspěchů v dalším působení v roli toho ďáblova advokáta.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.8.2020 19:43 Reaguje na Anežka M
Vystihla jste to přesně.Vidíte a v místech, kde to
stát nestojí ani korunu, protože to horalé dělají
zdarma a pasou ovečky, kozy a hovězí dobytek, tak
jim ochránci vlků a medvědů radí stavět oplocení hodné kriminálu, pořizovat si ovčácké psy, či s ovcemi pobývat neozbrojeni na pastvě. Při
napadení stáda tak mohou buď pouze přihlížet a nebo odhánět vlky holí( i to se dá ale považovat za útok na chráněné zvíře). Ochránci si tak protiřečí a propagují někde to, tam ono, ale vždy tak nějak proti všem. Nyní ve funkcích už mají i moc a prosazují zcela legálně své priority, místo konsensu s lesáky, myslivci, zemědělci, chovateli, rybáři atd. Jdou tak cestou konfrontace ,ale s dobře
myšleným zákonem za zády. On ten zákon počítal se souzněním všech stran a ne s tím konfrontačním postojem jedné skupiny. Dnes tak vidím pouze
negaci všech, mimo ochránářských aktivistů a AOPK. Nedivím se tak všem majících něco s přírodou, že jsou z toho naštvaní. Oni tu přírodu chránili a regulovali ještě donedávna a ona s podivem
byla na tom lépe, než nyní pod vedením "odborníků". Takový pokles mnoha druhů zvířat a hmyzu jsem před "vládou" ochránců přírody nikdy nezažil.
Mi už to může být pomalu ukradené, ale je mi z toho
smutno a nejen mi.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.8.2020 09:38 Reaguje na Anežka M
Bylo konstatováno, že ve státech, které jsou na prvních místech úspěšnosti při mezinárodním srovnávání kvality školáků (jako třeba Japonsko, Jižní Korea apod.), převažuje frontální výuka a dril, tedy přesně to, co tu zavedla osvícená Marie Terezie (respektive její poradci, o nichž víme, že byli vesměs zednáři). A neúspěchy různých experimentálních a (post)moderních školství při objektivním hodnocení žáků ukazují, že se asi nic lepšího vymyslet ani nedá.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.8.2020 15:00 Reaguje na Jan Hrbek
Nejsou, původně tam byl na většině území prostě les. Dá se o tom dohledat docela dost, včetně toho, jak naši předkové ty Krkonoše svého času fest zplanýrovali (zejména 15. a 16. st stálo za to). Hodně se historii Krkonoš věnuje Klimeš z Maršova a další, co svého času vydávají/vydávali(???) Veselý výlet.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.8.2020 15:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Bezzásahovost je princip, NP je území. Na jeho území, resp. části jeho území, tu bezzásahovost lze uplatňovat, ale rozhodně to není podmínkou.

Prostě je potřeba si u každého území vždy vytyčit, co je prioritou. Rozhodně to nemusí být nutně bezzásahovost, a už vůbec tento princip nemusí být aplikován na celém území, nebo většině, NP.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

25.8.2020 19:14 Reaguje na Svatá Prostoto
Myslím si, že jde jen o kšeft a bezzásahovost, nebo zásahovost jen jen důsledkem přihrání kšeftu kamarádům a získání peněz navíc.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

24.8.2020 23:12
já bych tam to borůvčí nechal:-(není to nic invazivního, je to původní dřevina
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.8.2020 14:53 Reaguje na Jakub Brenn
To je, ale podle všeho není cílovým stavem v Krkonoších druhý Boubín, ale ochrana lučních enkláv, které tak kdysi odsunutí zemědělci vytvořili. A když chci mít louku, tak na ní holt nějaké roští trpět nebudu:-). Vždy jde o to, co je na kterém území bráno za prioritu.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

25.8.2020 19:16 Reaguje na Svatá Prostoto
Vtip je v tom,kdo a proč, ale hlavně za kolik, o té prioritě rozhoduje.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.8.2020 20:30 Reaguje na Jiří Daneš
Proč je jasné, asi to někomu přijde jako dobrý nápad. Kdo je ještě jasnější ... voliči. MŽP má vůči NP zcela rozhodující postavení a když bude Brabec chtít, tak se Hubený zítra balí. A nebo se nebalí dokud tam Brabec bude. Což s ohledem na výsledek příštích voleb bude ještě hezkých pár let.

Za kolik ... za kolik lidi volí ANO netuším, já s tím nemám žádnou zkušenost:-))).
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

25.8.2020 21:54 Reaguje na Svatá Prostoto
ten účel je mi jasný,ale aspoň nějakou část bych ponechal,
sledovat ten borůvkový ekosystém by mohlo být zajímavý...
a těch plodů je taky škoda.-)
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

25.8.2020 21:58
Čo dodať. Som z tých ochranárov, ktorí sa koseniu lúk venujú vo voľnom čase aj profesionálne. Záporné reakcie verejnosti na kosenie ako umelý zásah chápem. Nebudem teraz robiť prednášku o tom aké sú lúky dôležité a čo všetko na nich žije. Dal by som len taký postreh. Človek, ktorý musí v prírode aktívne pracovať a vykonávať aspoň trošku zmysluplnú činnosť má na vec úplne iný pohľad ako čistí teoretici. Počas 30 ročnej praxe som si na vlastnej koži vyskúšal čo znamená hospodáriť v horských podmienkach a prišiel som o veľa ilúzii a názorov ktoré sa mi zdali predtým správne a logické.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.8.2020 09:33 Reaguje na Vladimir Mertan
Já vám to věřím, ale pouze jsem chtěl upozornit na to, že asi zanedbali pravidelné kosení tak, že se mohla borůvka tak rozšířit
a nyní se to snaží dohnat s daleko vyššími náklady a dosahem.
Degradaci luk bez pravidelné údržby vidím i jinde a je nutné
louky buď udržovat pravidelně, nebo bohužel ponechat osudu
a vrátit třeba tomu lesu.Takové razantní zásahy po mnoha
letech bez kosení považuji za pouhý alibismus za předchozí nečinnost. Jinak hluboký obdiv za tuto těžkou práci
v náročných podmínkách. Já kdysi kosil kosou bažinaté louky
výměnou za možnost mít na jiných loukách dětské tábory a tak vím,
o čem píšete. Bohužel v dnešní době jsou zmíněné louky intenzivně spásány dobytkem a zmíněné bažinaté části připomínají tankodrom
bez cílených rostlin, kvůli kterým se i před 30 roky kosily ručně.
Takže ani to pastvení, pokud se přežene, není až tak prospěšné.
V suchých a horkých létech dobytek preferoval k odpočinku právě ty mokré a polozastíněné části luk k odpočinku a tak je neůměrně
poškodil. Kdysi se tyto louky nepastvily, ale pouze sekaly na
seno a to bylo prosím za těch zlých státních hospodářů (státní statek). Dnes je to soukromému vlastníkovi lautr putna a i pestrost
luk už není taková, jako bývala, neboť mnohých lučním rostlinám
to intenzivní spásání naopak nesvědčí, jako zase těm ostatním.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

26.8.2020 17:32 Reaguje na Břetislav Machaček
Súhlas, ale bez pasenia lúky tiež nefungujú dobre - ideálne je patvu a kosenie striedať. Dokonca aj močiaru občasné prepasenie raz za 5 -10 rokov prospeje, ak ho potom dalej kosíme. Niektoré zásahy aj po rokoch sú celkom dobré, našťastie existuje ťažká technika. Pníky sa dajú vyfrézovať aj s koreňmi a ak je ešte semenná banka, alebo časť lúky sa zachovala tak obnova môže prebehnúť úspešne. Často sa stane, že obnovená lúka je krajšia a kvetnatejsia ako pôvodná trávnatá časť. Aj v minulosti sa lúka rozorala a neskôr sa zase nechala úhorom. Niektoré orchideje to majú radi, napríklad Orchis morio rastie takmer výlučne na bývalých úhoroch.
Odpovědět
AM

Anežka M

26.8.2020 10:08 Reaguje na Vladimir Mertan
Víte, já myslím že většina zde diskutujících zde není úplně typická "veřejnost" - většina přítomných nějakou vlastní zkušenost má, ať už jsou to myslivci, zemědělci, rybáři, terénní ekologové, ochránci zvířat, drobní chovatelé apod. A že jim nevadí "umělost" kosení, spíš jistá schizofrenie, kterou se vyznačuje článek zde diskutovaný.

Já ty louky taky x let jezdila kosit louky, klučit akáty a likvidovat netýkavky a jako zážitková pedagogika to bylo super. Mezi kamarády mám lidi, kteří se dali na ekozemědělství, kteří jezdí (či jezdívali) vypásat NP a CHKO, moje máma byla šlechtitelka, sadařka a celý život se věnovala výzkumu v oboru fytopatologie. Sama se věnuju přírodě blízkému sadaření a moc bych se divila, kdyby o sobě něco podobného, jen v jiném kabátku, nemohli napsat všichni, co sem přispívají.

Problém s (některými!) ekology je v tom, že odmítají vzít v potaz náklady na udržení toho či onoho a že zaměňují vědecké za politické. To, že někde na louce žije nějaký motýl nebo orchidej, je prostě fakt, nic víc. Diskuze o tom, jakými prostředky biotop toho motýla či orchideje chránit, proč to vlastně dělat a jaké ostatní zájmy (ať už lidí, nebo jiných rostlin a zvířat) přitom omezit, to už je politická otázka, do které holt bude mluvit právem i ta veřejnost. A tady nastává problém, protože část ekologů se mentálně nedostane dál než přes autistické "orchidej XY je unikum, ergo je třeba ji chránit". Pak se nedivte, že už si lidi dělají srandu ze všech těch svišťů (nebo syslů?) a žabiček.

Víte, ono je lepší jít na férovku a v diskuzi s tou veřejností přiznat, že

- kvetoucí louky jsou laboratoř ekologických vztahů a je dobré je alespoň někde zachovat pro vědecké a výukové účely

- kvetoucí louky jsou hezké, malebné, vypásaná krajina má specifický a esteticky hodnotný vzhled, a proto je dobré ji někde byť uměle zachovat, aby i další generace viděly, jak všelijak může krajina vypadat

- určitý typ krajiny je dokladem naší historie, součástí kulturního dědictví a je dobré jej jako takový zachovat, podobně jako se zachovávají jiné kulturní památky

- údržba těchto biotopů je způsob jak nenásilně dostat mládež do kontaktu s přírodou, naučit ji lásce ke krajině a k péči o ni

- ... (atd.)

A pak může proběhnout debata, kde teda ty louky mít a kolik, kdo to zaplatí a kdo a jak z toho bude mít prospěch. A vsadím se, že ta debata bude rozumnější než když ji ekologové povedou fachidiotskými "argumenty žabičkou".
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.8.2020 14:23 Reaguje na Anežka M
Ale tohle bylo hezký ... opravdu!!!
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

26.8.2020 17:22 Reaguje na Anežka M
S Vašim príspevkom v podstate súhlasím, respektívne s jeho niektorými časťami. V podstate si naše príspevky ani navzájom veľmi neodporujú.
Problematika údržby lúk je naozaj veľmi široká, mne išlo len o praktické skúsenosti. Iné skúsenosti má možno brigádnik, ktorý príde raz za rok na ochranársky tábor si ručne nostalgicky pokosiť ráno o piatej orosenú lúku, inak to vidí rybár, lesák, poľnohospodár. Samozrejme to úplne inak vidí platonický milovník prírody, či neporušenej divočiny.
Problémom je samozrejme degradácia lúk, ak sa lúka pokazí treba pomerne veľké náklady na obnovu a väčšinou sa už druhovo bohatá lúka nepodarí vypestovať. Prax a výskum botaničky Moniky Janišovej ukázali, že najbohatšie druhovo bohaté lúky vzniknú ak necháme miestnych kopaničiarov hospodáriť tak ako to oni vedia a potrebujú - najlepsie 100 a viac rokov. Tak vznikli aj fungujú druhovo bohaté lúky v Rumunsku, v Bielych Karpatoch alebo na Muránskej planine.
Vrátim sa k tým nešťastným čučoriedkam (boruvkam) ktoré ochranári začali vysekávať. Priznám sa že pri niektorých príspevkoch som sa úprimne zasmial, diskutujúci sú vtipní. Problém je, že ani ochranári nie sú jednotní v názoroch ako prírodu chrániť, niektoré predpisy sú nelogické a nezmyselné ale tradične zotrvávajú v zákone. Tlak ľudí na prírodu je enormný a davy turistov s česákmi treba nejako zastaviť, nedá sa to spraviť selektívne. Aby som to otočil, aj tlak prírody na lúku je enormný a bez občasných drsnejších zásahov menšia lúka jednoducho zanikne v lese, aj ked ju budeme pravidelne kosiť.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.8.2020 20:57 Reaguje na Vladimir Mertan
No, s tím je zrovna ale tady právě ten problém. Ty místní kopaničiari jsou nejpozději od 47 v Reichu. Ona jen taková Malá Úpa měla ještě za války skoro tisíc obyvatel. Teď jich tam je hlášených 142. Nebo jak píše teta Wiki ... "Na konci 19. století chovali v Malé Úpě tisíc krav, v roce 1945 nejméně 550, po vystěhování původních obyvatel postupně chov dobytka skončil."

Z tohoto pohledu je vám hej.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.8.2020 09:40 Reaguje na Svatá Prostoto
Tak bude nutné podpořit růst populace a provést vnitřní kolonizaci, jak se to dělalo ve středověku a na začátku novověku.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

28.8.2020 20:31 Reaguje na Jan Šimůnek
No, dnes by ta tehdejší vnitřní kolonizace už moc vnitřní nebyla:-). A populace nám u některých skupin sice roste, ale jde o skupiny, které se zrovna vztahem k zemědělství neproslavily:-).
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.8.2020 21:25 Reaguje na Svatá Prostoto
Proto zmiňuji tu podporu růstu naší populace. Té, co je schopna a ochotna pracovat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.8.2020 20:50 Reaguje na Anežka M
K tomu není co dodat.Přesně tak by mělo být postupováno všude. Vždy posoudit to,zda na to stačíme a budeme to udržovat pravidelně a nebo dělat radikální zásahy, když
to je zanedbané.Velká sousta mohou být příčinou zadušení
a více malých je lépe stravitelných. Bohužel některým s funkcí a dotací narostla křídla a je třeba zauvažovat nad tím, zda ty dotace budou stále a nebo se poohlédnout po něčem, co se bez dotací obejde. O tom píšu stále, protože lépe louku spásat jatečním dobytkem a ziskem, než horovat pro pratury, divoké koně a zubry.U nich se budou stále natahovat ruce pro další dotace, které by mohly být využity smysluplněji. Budiž ty Milovice, ale byl bych opatrný je nabízet všude tam, kde by stejnou práci udělal jatečný dobytek. Myslím, že alpští horalé nebudou nahrazovat krávy zubry a pratury, taktéž horalé v Pyrenejích či Karpatech.
My jsme holt originální a jdeme svoji cestou. Ty dotace
může taky jiná vláda odstřihnout a pak bude plno pláče,
co s těmi kopytnatci. Hovězí dobytek by skončil na jatkách, ale co s chráněnými zvířaty? Co s loukami bez dotací do kosení, vyřezávání borůvek, náletů či i té kleče? Prostě zase zarostou. Vzít si menší sousto, tak se to zvládne
možná i dobrovolnicky, až pramen dotací vyschne. Na velké
projekty se dost dobrovolníků nikdy už nenajde.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.8.2020 11:26 Reaguje na Anežka M
Velice pěkný příspěvek.
Jen trochu nesouhlasím s ničením té netýkavky, protože v souladu s četností článků ve sdělovacích prostředcích předpokládám, že žláznaté. Která je nápadnější. Ta vůbec invazivní není. Částečně invazivně se chová pouze na velmi přehnojené půdě, to znamená v minulosti třeba kolem výtoků močůvky z nějakých hnojišť, dnes v občas zaplavovaných oblastech znečištěných řek, kde se zvednutím znečištěné vody každý rok až dva roky nanáší množství nových živin. Všude jinde netýkavka žláznatá po 5 - 10 letech sama ustupuje až nakonec v podstatě mizí. Akorát že netýkavka se dá, na rozdíl od jiných invazivních rostlin, ničit vemi snadno.
Spíš by to chtělo v některých oblastech v lese ničit druhou invazivní netýkavku, netýkavku malokvětou. Ta je nenápadnější, ale v lesních stanovištích vlhčích listnatých a smíšených lesů se chová silně invazivně.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.8.2020 11:44
Jestli tam ty horské louky chceme dlouhodobě, tak já to vidím na zavedení nějakého hospodaření. Pravděpodobně nutně dotovaného. Z těch horských luk například mohou být pastevecké produkty, mléko, sýr, máslo maso.... Potom tam může být horské seno, dnes se docela dost sena prodává ve "Zverimexech" pro domácí mazlíčky. Po vývoji nějaké technologie by se rostliny z usušených kvetoucích horských luk daly použít i na jiné účely, třeba možná v čalounictví jako vycpávky pohovek nebo do polštářů nebo v aromaterapii. Za předpokladu dotování plus toho, že by se zrealizovala nějaká certifikace původu těch výrobků z horských vysokopoložených luk našich pohoří by podle mně pro určitou skupinu lidí byla akceptovatelná i vyšší cena, takže takové provozy by mohly být i nějak ekonomicky funkční.
Na rozdíl od běžných všelijakých eko a bio výrob v nížinách, kde hlavně zabírají prostor běžnému zemědělství, by podle mně i dotování i vysoké ceny těch horských produktů z těch luk měly smysl.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.8.2020 11:58 Reaguje na Radim Polášek
Ono jinak co specifická rostlina, která například jako endemická roste na těch horských lukách, dnes může mít snadno velmi nečekané a lukrativní využití.
Například dnes v době globálního alarmismu oxid uhličitý...
Zkapalnělý pod tlakem jako rozpouštědlo má docela zajímavé vlastnosti. Umí ze specifické biomasy, třeba jednoho druhu rostlin nebo jedněch plodů rozpustit a extrahovat třeba barviva, vitamíny, chuťové látky, vonné látky atd. To jsou myslím pořád ještě hodně neprozkoumané věci, co všechno by se takhle z těch rostlinek, bez použití vyšších teplot a tím v nerozloženém přírodním stavu dalo dostat. Ono stačí už i obyčejná extrakce vodní parou. Třeba z větví a hlavně jehličí kleče, která je redukována v Jeseníkách se dá vodní parou získat množství vonných silic. Kdoví co by šlo získat třeba z toho borůvčí z těch luk.
Prostě podle mně ten horský biotop těch luk není jen nějaká přítěž, za jejíž udržování se musí neustále platit. Může tam být spousta příležitostí, jak ten biotop i využívat a získávat z něho nějaké látky či produkty. Jen je vidět nebo i nějakým výzkumem najít.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist