Půdní sucho už není. Ale kdepak!

Na podzim normálně prší a v létě je normální sucho. Všechno je v pohodě, nic se neděje a jedeme dál.
Ekologisti straší přece

mě spíš udivuje, že někoho udivuje, že pod svažitým terénem cest je zkrátka sucho... ono spousty cest bylo také narovnáno a tak v případě deště působí stejně jako říční stoka...tedy cesty také odvodňují a výrazně zrychlují " energizují" vodní proud stékající do údolí...

udivuje?
A není to jen informace pro lidi, kteří to nevědí?

Půdní sucho bude ještě dlouho - nejdříve se musí spodní vody vrátit na dlouhodobý normál a to přívalové deště, povodně nezajistí.
To zajišťovaly dlouhodobé " zahradní " deště, dostatek sněhu postupně odtávajícího.

V lesích v ČR by se měly stavět na vhodných místech menší vodní nádrže o rozloze do 5 hektarů a v těch by se potom uchovala voda z období vydatných vodních srážek pro období such. Tímto řešením by se také snížil škodlivý dopad povodní. Tyto kaskádovitě umístěné vodní nádrže by mohly také sloužit jako přečerpávací vodní elektrárny a využívat nadbytek elektrické energie v rozvodných sítích, který by se potom dal využít v období nedostatku elektrické energie, kdy je tato několikanásobně dražší. Tento postup ale nechce dlouhodobě vedení českých státních lesů realizovat protože by se tím zmenšila lesní plocha a tím i finanční zisk z prodaného dřeva.

Je to dobre videt na prutocich. Takova Jizera v Z.B. ma aktualne prutok uz jen 5 kubiku/sec zatimco pred 9 dny to bylo 300 kubiku a "normal" je rekneme neco kolem 10. (Kdysi uvadeny "prumer" 20 uz davno neplati.) Prutoky kolem 3 kubiku se driv oznacovaly jako Q_350 ci nejak tak aby
se zduraznila jejich mimoradnost - a tyto prutoky byly v tomto lete opet
malem normou https://www5.pla.cz/portal/sap/de/pc/Mereni.aspx?id=32&oid=1

Konkretne k te Jizere ale dodam, ze to je voda z Krkonos a Jizerskych hor (v podhuri skoro neprselo a vicemene trva to pozdne letni pudni sucho) tedy vetsinou voda z lesu a luk, kde nejake vyraznejsi zhutneni na vetsine uzemi neni. Cili v tomto pripade jde pouze o to, ze ani tri dny vicemene vytrvalych a silnych destu nestacily dostatecne zavodnit hlubsi vrstvy tamni pudy

Mohu pouze potvrdit. V naší lokalitě ,poblíž Šumperka, je půda v katastrofálním stavu enormně zhutněná pojezdy těžké zemědelské techniky, trpící dlouhodobým nedostatkem organiky.
Ostrým rýčem se dostanete max. do 27 cm a potom narazíte doslova na "zátku" , kterou neprosákne ani gram vody, natož aby tím prolezla třeba žížala (kdeže jsou).
VÚMOP uvádí deficit vodozádržnosti 3.6mld m3 pro celou ČR. Jak by asi vypadala povodeň, kdyby zejména v rozlivových územích byla půda v pořádku ?
Jde o dlouhodobý problém, všichni o něm vědí, ale s radostí toho kostlivce zase zavřou do skříně.

Tady v Karlovarském kraji je v lesích doslova vyprahlo (minuly nás ty šílený úhrny a devastující povodně - ty lidi tam opravdu lituju), po měsíci a půl sucha přišel relativně decentní déšť, který deficit nedorovnal. Tak snad to dnešní déšť zmírní srovná.
V září bývaly po ránu opary, na houby se chodilo v holinkách (brrr), to už v posledních letech není.
No a plus pojezdy těžkou technikou,načež zhutněná zemina vlhkost ani nepobere, jak je zmíněno níže. Jedno s druhým

Pánové se pasují na odborníky a nechápou, že ve svahu se v propustné
půdě nevytvoří při bagrování laguna? Ať přijedou k nám, kde je jíl tak
nasycen, že doslova bobtná a ze štěrkopískových naplavenin pod tím
jílem mohou čerpat nepřetržitě vodu. Jak ji mudrlanti chtějí zachytit
v takové půdě a svahu jako na snímcích? Tam ji nikdy nebylo a nebude
jako v rovinách a lužních lesích. To, že ji ale místy zachytí nějaký
vysýchavý mokřad neznamená, že o pár metrů vedle to sucho nebude .
Mám kamaráda u Jablunkova s přesně takovou propustnou půdou na zahradě
a ten si přál chovat pstruhy duháky na přítoku malého potůčku už před
30 roky. Bagrem si nechal vykopat průtočnou nádrž a ne a ne ji naplnit
vodou z toho potůčku tak, aby přetékala přes stavědlo. Proč? Protože
byla nádrž na přesně takové suťovité propustné půdě ve svahu. Kvůli
ceně zavrhl beton a vyzdění z kamene a pořídil si jednu z prvých fólií
pro zahradní rybníčky. Na celou plochu ho to stálo majlant a svařovali
mu to na místě včetně položení geotextílie. Ekonomicky to byl sice
propadák, ale splnil si svůj sen mít nádrž se pstruhy. Ti mu ale
začali před 15 roky mizet a podezíral zloděje. Tím ale byla vydří
rodina zachycená na fotopasti. Snažil se je odradit světly, zvoněním
a troubením na čidla a nakonec i elektrickým ohradníkem. Z romantické
nádrže se stala díra z plastu oplocená elektřinou. Takže, kde voda
rychle zasakuje a odtéká z kopce dolů, tak bude sucho vždy i kdyby
lilo jako při biblické potopě světa. A nebo snad chtějí mudrlanti
vodu přinutit z kopce dolů neodtékat? Půdní sucho je relativní podle
typu půdy, umístění pozemku v krajině a rozložení srážek v čase.
Dvoudenní liják opravdu nenahradí zasakování odtávajícího sněhu
a deště půl roku(jaro, zima a podzim)a už vůbec ne v suti a svahu.
Oni se tomu diví a přičítají to komu? Lidem, že neprší obden a že
ta půda ve svahu je silně propustná? Čím ji chtějí mimo organiky
vylepšit, když tu organiku z lesa a polí pálí v teplárnách a nebo
likvidují v bioplynkách. Tam ať směřují svůj apel, že je stále
půdní sucho. Já je plně chápu, že po povodních hrozí "vyschnutí"
pramene dotací do budování mokřadů a vysýchavých tůní, což je
jejich byznys, ale lidem i vládě se otvírají oči, že pouze velké
stavby uchrání lidi i majetek a nikoliv několik "kaluží" za ty
miliony z dotací do trvale nasycených mokřadů a tůní, které už
žádnou vodu navíc při katastrofách nezadrží a tokům za sucha ani
nedodají tak, jako nádrže sloužící i k nadlepšování průtoků.

Podle mně se tady pletou pojmy s dojmy. Půda nemůže být nasáklá vodou jako houba, to by ztratila soudržnost a "tekla" by, pravděpodobně i uhnívali kořeny stromů... Voda zasákne do půdy, a co nestačí spotřebovat kořeny a živočiši, tak gravitací a vlastní hmotností pokračuje do nižších a nižších vrstev, dutin a prasklin a vrchní vrstvy pochopitelně prosychají.... Ale tím je zajištěn koloběh vody v půdě a horninách, jen tak mohou vyvěrat řeky a potoky. Je to stejné jako když zalijete květináč, část vody se spotřebuje rostlinou, část se chvilku drží v humusu a zbytek zmizí dírkama pryč. A je sucho.

50cm pod povrchem udusané cesty.---

Mám ještě jeden komentář. Vhodně trasovaná lesní cesta (po vrstevnici) může dráhu odtékající srážkové vody prodlužovat. Voda totiž nepoteče přímo po svahu dolů ale desítky nebo i stovky metrů příkopem podél cesty do nejbližšího "příčného objektu" a odtud dál opět terénem... Čili to urychlování odtoku... Jak kde. Koleje po lesní technice, někdy slouží jako mikrotůně pro obojživelníky. Pokud hledám čolka, koukám do takových kolejí. Možná bychom taková místa neměli po těžbě v plné délce a za každou cenu "sanovat". Ponechání několika metrů hlubší koleje na rovině může obojživelníkům na pár let pomoci. Pochopitelně pokud je nějaká vyklizovací linka nebo svážnice trasované nevhodně v prudkém sklonu, voda letí dolů jako po klouzačce.