Půdní sucho už není. Ale kdepak!
24.9.2024 06:08 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Je po dešti. Ale v půdě je sucho.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaromír Maštera / Mokřady
Není totiž možné, aby se tak rychle nasytila zemina, které předtím několik měsíců vysychala (v létě na Vysočině moc nepršelo).
Vinu nese odvodnění a zhutnění půdy. Takže ani současné deště nevyřešily problém se suchem.
Jestli někdo bude tvrdit opak, nemá pravdu a situaci pouze odhaduje, nebo jde přímo o zavádějící informace.
Z výsledku VÚMOP a Slovenské akademie věd vychází, že po zhutněných půdách odtéká v průměru 65 % dešťové vody. Tato voda eroduje lesní půdu a končí velmi rychle v nejbližším vodním toku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Kubín
Tento snímek je z letošní zadešťovací zkoušky v Beskydech. Simulovali jsem s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy 72mm srážku, která trvala dvě hodiny. Byl to takový pěkný slejvák.
Vodu jsem nabarvili nezávadným modřidlem, abychom mohli vysledovat preferenční cesty vody. Toto je výsledek. Do zhutněné půdy voda vsakuje minimálně.
I kdybychom prodloužili simulaci na 140 nebo 200 mm, výsledek by byl podobný.
V lese to jde.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Kubín
Na dalším snímku je vidět, jak zasakuje voda do lesní půdy, která není zhutněná.
reklama
Jaromír Maštera a Miroslav Kubín
Jaromír Maštera je pracovník společnosti ADAPTO.space a Mokřady z.s. Mirosla Kubín pracuje pro Správu CHKO Beskydy a Aquainova.
Dále čtěte |
Copernicus: V roce 2024 byla v Severní i Jižní Americe zaznamenána mimořádná aktivita požárů
Britská společnost investuje u Dánska do úložiště CO2 ve vyčerpaném ropném poli 
Druhý nejteplejší listopad potvrzuje očekávaný nejteplejší rok 2024, uvádí dataOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
MU
Michal Uhrovič
24.9.2024 07:16Na podzim normálně prší a v létě je normální sucho. Všechno je v pohodě, nic se neděje a jedeme dál.
Ekologisti straší přece
Odpovědět
Ekologisti straší přece
JŘ
Jaroslav Řezáč
24.9.2024 07:28 Reaguje na Michal Uhrovičmě spíš udivuje, že někoho udivuje, že pod svažitým terénem cest je zkrátka sucho... ono spousty cest bylo také narovnáno a tak v případě deště působí stejně jako říční stoka...tedy cesty také odvodňují a výrazně zrychlují " energizují" vodní proud stékající do údolí...
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
24.9.2024 07:47 Reaguje na Jaroslav Řezáčudivuje?
A není to jen informace pro lidi, kteří to nevědí?
Odpovědět
A není to jen informace pro lidi, kteří to nevědí?
VK
Vlasta Kurz
24.9.2024 16:30 Reaguje na Michal Uhrovičtakto to asi opravdu nebude. Stačí se podívat do starých kopaných studní. Já mam na zahradě jednu asi 100 let starou. Je hluboká 3 metry. 3 metry tehdy stačilo. Letos se na stejném pozemku dělala vrtaná studna, a voda byla až ve 40 ti metrech... Ve skutečnosti je mnohonásobně méně vody v půdě a v krajině než např. před 50ti lety. Akorát si to neuvědujeme.
Odpovědět
LB
Lukas B.
25.9.2024 08:51 Reaguje na Vlasta Kurzjabka a hrušky. ve studni musí být k dispozici takový objem vody, aby čerpadlo nespínalo co pět vteřin. je-li to kopaná studna o průměru metr, tak má metrový sloupec vody přibližně 800 litrů. u vrtané studny 152 mm má metrový sloupec vody necelé dva litry, a proto se vrtaná studna musí vyvrtat tak, aby v ní byl spoupec vody dostatečně vysoký. a aby byla její pata dostatečně hluboko pod hladinou spodní vody a byl tedy dostatečně rychlý přítok (tj. rozdíl hladin který vodu do vrtu tlačí).
Odpovědět
ss
smějící se bestie
24.9.2024 07:56Půdní sucho bude ještě dlouho - nejdříve se musí spodní vody vrátit na dlouhodobý normál a to přívalové deště, povodně nezajistí.
To zajišťovaly dlouhodobé " zahradní " deště, dostatek sněhu postupně odtávajícího.
Odpovědět
To zajišťovaly dlouhodobé " zahradní " deště, dostatek sněhu postupně odtávajícího.
ES
Emanuel Svoboda
24.9.2024 08:00V lesích v ČR by se měly stavět na vhodných místech menší vodní nádrže o rozloze do 5 hektarů a v těch by se potom uchovala voda z období vydatných vodních srážek pro období such. Tímto řešením by se také snížil škodlivý dopad povodní. Tyto kaskádovitě umístěné vodní nádrže by mohly také sloužit jako přečerpávací vodní elektrárny a využívat nadbytek elektrické energie v rozvodných sítích, který by se potom dal využít v období nedostatku elektrické energie, kdy je tato několikanásobně dražší. Tento postup ale nechce dlouhodobě vedení českých státních lesů realizovat protože by se tím zmenšila lesní plocha a tím i finanční zisk z prodaného dřeva.
Odpovědět
PŠ
Petr Šrámek
28.9.2024 10:15 Reaguje na Emanuel SvobodaZkuste mi popsat Jak by se ta voda z těch nádrží do pěti hektarů v období such využívala. Hlavně mi nepište že tam bude voda
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
24.9.2024 08:18Je to dobre videt na prutocich. Takova Jizera v Z.B. ma aktualne prutok uz jen 5 kubiku/sec zatimco pred 9 dny to bylo 300 kubiku a "normal" je rekneme neco kolem 10. (Kdysi uvadeny "prumer" 20 uz davno neplati.) Prutoky kolem 3 kubiku se driv oznacovaly jako Q_350 ci nejak tak aby
se zduraznila jejich mimoradnost - a tyto prutoky byly v tomto lete opet
malem normou https://www5.pla.cz/portal/sap/de/pc/Mereni.aspx?id=32&oid=1
Odpovědět
se zduraznila jejich mimoradnost - a tyto prutoky byly v tomto lete opet
malem normou https://www5.pla.cz/portal/sap/de/pc/Mereni.aspx?id=32&oid=1
MZ
Miloš Zahradník
24.9.2024 09:07 Reaguje na Miloš ZahradníkKonkretne k te Jizere ale dodam, ze to je voda z Krkonos a Jizerskych hor (v podhuri skoro neprselo a vicemene trva to pozdne letni pudni sucho) tedy vetsinou voda z lesu a luk, kde nejake vyraznejsi zhutneni na vetsine uzemi neni. Cili v tomto pripade jde pouze o to, ze ani tri dny vicemene vytrvalych a silnych destu nestacily dostatecne zavodnit hlubsi vrstvy tamni pudy
Odpovědět
LB
Lukas B.
25.9.2024 08:58 Reaguje na Miloš Zahradníkno možná se Vám bude hodit informace, že při včerejším krkonošském bagrování přípojky do studny, místy do hloubky dvou metrů jsem žádné sucho neviděl. a hladina vody ve studni je zhruba metr nad obvyklým stavem v tuto roční dobu, tedy asi dva metry pod obvyklým stavem březnovým.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
27.9.2024 10:21 Reaguje na Lukas B.Jasne, klasifikace stavu pudy na sucho/mokro je ale prilis hruba. Ten udaj ze studny je zajimavy a metr nad prumerny stav pro tuto rocni dobu neni tak moc, uvazime li ze srazky byly asi i u Vas sice zdaleka ne tak velke jako na severnim navetri hor ale presto znacne. Koukam treba na Mumlavu, mela pred vcerejsim destem uz jen dvojnasobek prutoku Q_355 https://www5.pla.cz/portal/sap/cz/pc/Mereni.aspx?id=179&oid=1
Odpovědět
LB
Lukas B.
27.9.2024 11:19 Reaguje na Miloš Zahradníkna stráni s průměrným sklonem 25% a trvalým travním porostem se holt silný déšť moc nevsakuje (to víceméně odteče po povrchu), na to funguje mrholení nebo pomalé tání sněhu. a napršelo fakt dost, prázdné kýble ponechané z víkendu před příchodem dešťů byly v pondělí dopoledne plné po okraj, sdělal jsem je na zedničinu a do neděle večer se naplnily skoro po okraj znova.
a u souseda hadice z prameniště (obvykle vysychá a přestane kapat v půlce července) nad betonovou vanou tekla o dešťovém víkendu proudem a následující víkend už jen čůrala.
Odpovědět
a u souseda hadice z prameniště (obvykle vysychá a přestane kapat v půlce července) nad betonovou vanou tekla o dešťovém víkendu proudem a následující víkend už jen čůrala.
LB
Lukas B.
27.9.2024 11:20 Reaguje na Lukas B.pardon pletu si dny v týdnu. oprava:
kýble ponechané z víkendu před příchodem dešťů byly v SOBOTU dopoledne plné
Odpovědět
kýble ponechané z víkendu před příchodem dešťů byly v SOBOTU dopoledne plné
Miroslav Vinkler
24.9.2024 08:42Mohu pouze potvrdit. V naší lokalitě ,poblíž Šumperka, je půda v katastrofálním stavu enormně zhutněná pojezdy těžké zemědelské techniky, trpící dlouhodobým nedostatkem organiky.
Ostrým rýčem se dostanete max. do 27 cm a potom narazíte doslova na "zátku" , kterou neprosákne ani gram vody, natož aby tím prolezla třeba žížala (kdeže jsou).
VÚMOP uvádí deficit vodozádržnosti 3.6mld m3 pro celou ČR. Jak by asi vypadala povodeň, kdyby zejména v rozlivových územích byla půda v pořádku ?
Jde o dlouhodobý problém, všichni o něm vědí, ale s radostí toho kostlivce zase zavřou do skříně.
Odpovědět
Ostrým rýčem se dostanete max. do 27 cm a potom narazíte doslova na "zátku" , kterou neprosákne ani gram vody, natož aby tím prolezla třeba žížala (kdeže jsou).
VÚMOP uvádí deficit vodozádržnosti 3.6mld m3 pro celou ČR. Jak by asi vypadala povodeň, kdyby zejména v rozlivových územích byla půda v pořádku ?
Jde o dlouhodobý problém, všichni o něm vědí, ale s radostí toho kostlivce zase zavřou do skříně.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
25.9.2024 09:23 Reaguje na Miroslav VinklerDobře jste to napsal.Já jsem z Vysočiny, u nás se říkalo kam se šlápne jste ve vodě. V sedmdesátých letech proběhli první meliorace, potoky byly otevřené a stroje lehké. Přišli devadesátá léta a meliorace se dostali i tam kde předtím nebyli. Vše je v trubkách. Přišli těžké stroje, lidi se vyhnaki, to není jen zemědělství ale i lesnictví. Kravín byl v každé vesnici, dnes smrdí a tak se to dalo do velkých komplexů a lidi nejsou. V době největšího sucha co jsem zažil 2015, odtékala voda v jedné lokalitě kde je trubka šedesát cm, tak odtok tvořil čtyřicet cm a celá meliorace zachycuje vodu v jednom km k říčce Sázavce a boční přívody jsou asi půl km od trubek. Vše onoveno v roce 2019. V roce 2022 po deštích se všude ukázala opět voda , tedy po celém katastru, ale samozřejmě i jinda, ale nyní u nás. Půda je ušlapaná, když jsme dávali plašiče, nejde zatlouct kolík, voda šla prakticky po vrchu, ale postupně se vsákla, přijely služby a vše se dalo do trubek a pryč. Obec má málo vody, tak se udělal vrt. Trochu jsem se šprajcoval a páni od vědy na vodu přiznali, že se stahuje povrchová voda, tedy i prameny tím pádem do spodních vod, ale asi jen pětset metrů. Co více dodat. A pokud se zde podívám na ony fotky. Jeřáb v bývalé pískovně nebo lomu, tady bude sucho, cesta umačkaná od strojů, a v tom lese. Koukal jsem je to les listnatý, kořeny ale po odkrytí nesahají hluboko, tak vodu mají, něco je špatně???
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
25.9.2024 09:47 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKJen bych ještě dodal. Za mnoho záplav může dnešní hospodaření, obrovské lány polí, remízky a meze jsou pryč, pole směřují do vsí a umačkaná půda, kde se voda nevsákne. Ukázka Krkonoš. Když jsme jezdily do Krkonoš na výpomoc do lesů, zdejší lesníci nám ukazovali jak vysazují kleče, jen proto aby spomalili odtok vody, dříve při pasení prý docházelo k velkým sesuvům a povodním. Ochránci přírody před několika lety dávají přírodu prý do pořádku a kleč opšt likvidují a pastvu nahrazují sečením. Nevím jak souvisí ochrana s lidskou činností, kde došlo zásluhou pasení k likvidaci vegetace. No a pak ližařské sjezdovky, obrovská spousta zpevněných cest, kde třeba je svodnice, ale voda nejde do lesa, ale příkopem kalupem dolu, dnes je tzv. vědec snad každý, jen má velké vzdělání, ale praxe je mnohem víc. Ptát se těch co něco zažili a ne co vyčteme z knih. Mě dalo nejvíc třeba při pšstování lesů víc to co nám profsor řekl ze své praxe, ale i od těch starých hajných. Bohužel dnes nová věda zlikvidovala les, vše se svede na změnu klimatu, ještě, že to někdo vymyslel.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
24.9.2024 09:20Tady v Karlovarském kraji je v lesích doslova vyprahlo (minuly nás ty šílený úhrny a devastující povodně - ty lidi tam opravdu lituju), po měsíci a půl sucha přišel relativně decentní déšť, který deficit nedorovnal. Tak snad to dnešní déšť zmírní srovná.
V září bývaly po ránu opary, na houby se chodilo v holinkách (brrr), to už v posledních letech není.
No a plus pojezdy těžkou technikou,načež zhutněná zemina vlhkost ani nepobere, jak je zmíněno níže. Jedno s druhým
Odpovědět
V září bývaly po ránu opary, na houby se chodilo v holinkách (brrr), to už v posledních letech není.
No a plus pojezdy těžkou technikou,načež zhutněná zemina vlhkost ani nepobere, jak je zmíněno níže. Jedno s druhým
BM
Břetislav Machaček
24.9.2024 09:21Pánové se pasují na odborníky a nechápou, že ve svahu se v propustné
půdě nevytvoří při bagrování laguna? Ať přijedou k nám, kde je jíl tak
nasycen, že doslova bobtná a ze štěrkopískových naplavenin pod tím
jílem mohou čerpat nepřetržitě vodu. Jak ji mudrlanti chtějí zachytit
v takové půdě a svahu jako na snímcích? Tam ji nikdy nebylo a nebude
jako v rovinách a lužních lesích. To, že ji ale místy zachytí nějaký
vysýchavý mokřad neznamená, že o pár metrů vedle to sucho nebude .
Mám kamaráda u Jablunkova s přesně takovou propustnou půdou na zahradě
a ten si přál chovat pstruhy duháky na přítoku malého potůčku už před
30 roky. Bagrem si nechal vykopat průtočnou nádrž a ne a ne ji naplnit
vodou z toho potůčku tak, aby přetékala přes stavědlo. Proč? Protože
byla nádrž na přesně takové suťovité propustné půdě ve svahu. Kvůli
ceně zavrhl beton a vyzdění z kamene a pořídil si jednu z prvých fólií
pro zahradní rybníčky. Na celou plochu ho to stálo majlant a svařovali
mu to na místě včetně položení geotextílie. Ekonomicky to byl sice
propadák, ale splnil si svůj sen mít nádrž se pstruhy. Ti mu ale
začali před 15 roky mizet a podezíral zloděje. Tím ale byla vydří
rodina zachycená na fotopasti. Snažil se je odradit světly, zvoněním
a troubením na čidla a nakonec i elektrickým ohradníkem. Z romantické
nádrže se stala díra z plastu oplocená elektřinou. Takže, kde voda
rychle zasakuje a odtéká z kopce dolů, tak bude sucho vždy i kdyby
lilo jako při biblické potopě světa. A nebo snad chtějí mudrlanti
vodu přinutit z kopce dolů neodtékat? Půdní sucho je relativní podle
typu půdy, umístění pozemku v krajině a rozložení srážek v čase.
Dvoudenní liják opravdu nenahradí zasakování odtávajícího sněhu
a deště půl roku(jaro, zima a podzim)a už vůbec ne v suti a svahu.
Oni se tomu diví a přičítají to komu? Lidem, že neprší obden a že
ta půda ve svahu je silně propustná? Čím ji chtějí mimo organiky
vylepšit, když tu organiku z lesa a polí pálí v teplárnách a nebo
likvidují v bioplynkách. Tam ať směřují svůj apel, že je stále
půdní sucho. Já je plně chápu, že po povodních hrozí "vyschnutí"
pramene dotací do budování mokřadů a vysýchavých tůní, což je
jejich byznys, ale lidem i vládě se otvírají oči, že pouze velké
stavby uchrání lidi i majetek a nikoliv několik "kaluží" za ty
miliony z dotací do trvale nasycených mokřadů a tůní, které už
žádnou vodu navíc při katastrofách nezadrží a tokům za sucha ani
nedodají tak, jako nádrže sloužící i k nadlepšování průtoků.
Odpovědět
půdě nevytvoří při bagrování laguna? Ať přijedou k nám, kde je jíl tak
nasycen, že doslova bobtná a ze štěrkopískových naplavenin pod tím
jílem mohou čerpat nepřetržitě vodu. Jak ji mudrlanti chtějí zachytit
v takové půdě a svahu jako na snímcích? Tam ji nikdy nebylo a nebude
jako v rovinách a lužních lesích. To, že ji ale místy zachytí nějaký
vysýchavý mokřad neznamená, že o pár metrů vedle to sucho nebude .
Mám kamaráda u Jablunkova s přesně takovou propustnou půdou na zahradě
a ten si přál chovat pstruhy duháky na přítoku malého potůčku už před
30 roky. Bagrem si nechal vykopat průtočnou nádrž a ne a ne ji naplnit
vodou z toho potůčku tak, aby přetékala přes stavědlo. Proč? Protože
byla nádrž na přesně takové suťovité propustné půdě ve svahu. Kvůli
ceně zavrhl beton a vyzdění z kamene a pořídil si jednu z prvých fólií
pro zahradní rybníčky. Na celou plochu ho to stálo majlant a svařovali
mu to na místě včetně položení geotextílie. Ekonomicky to byl sice
propadák, ale splnil si svůj sen mít nádrž se pstruhy. Ti mu ale
začali před 15 roky mizet a podezíral zloděje. Tím ale byla vydří
rodina zachycená na fotopasti. Snažil se je odradit světly, zvoněním
a troubením na čidla a nakonec i elektrickým ohradníkem. Z romantické
nádrže se stala díra z plastu oplocená elektřinou. Takže, kde voda
rychle zasakuje a odtéká z kopce dolů, tak bude sucho vždy i kdyby
lilo jako při biblické potopě světa. A nebo snad chtějí mudrlanti
vodu přinutit z kopce dolů neodtékat? Půdní sucho je relativní podle
typu půdy, umístění pozemku v krajině a rozložení srážek v čase.
Dvoudenní liják opravdu nenahradí zasakování odtávajícího sněhu
a deště půl roku(jaro, zima a podzim)a už vůbec ne v suti a svahu.
Oni se tomu diví a přičítají to komu? Lidem, že neprší obden a že
ta půda ve svahu je silně propustná? Čím ji chtějí mimo organiky
vylepšit, když tu organiku z lesa a polí pálí v teplárnách a nebo
likvidují v bioplynkách. Tam ať směřují svůj apel, že je stále
půdní sucho. Já je plně chápu, že po povodních hrozí "vyschnutí"
pramene dotací do budování mokřadů a vysýchavých tůní, což je
jejich byznys, ale lidem i vládě se otvírají oči, že pouze velké
stavby uchrání lidi i majetek a nikoliv několik "kaluží" za ty
miliony z dotací do trvale nasycených mokřadů a tůní, které už
žádnou vodu navíc při katastrofách nezadrží a tokům za sucha ani
nedodají tak, jako nádrže sloužící i k nadlepšování průtoků.
JM
Jaromír Maštera
24.9.2024 13:52 Reaguje na Břetislav MachačekTa moje fotka a textík není k výrazně svažitému místu, jde o běžné pole, nyní louku. A tento stav není jen na jednom místě, je to všude možně po krajině. Bagruji na lehce i více svažitých pozemcích, vesměs na loukách a suchá zemina bývá všude možně. Plné nasycení půdního profilu je spíše vzácnost. A divil byste se kde všude se dá voda zadržet, zemina na snímku je pro vytvoření tůně vhodná a funguje to dlouhodobě. Akce na Pelhřimovsku už je nyní hotová a v tůních je již voda.
Odpovědět
JM
Jaromír Maštera
24.9.2024 13:52 Reaguje na Břetislav MachačekTa moje fotka a textík není k výrazně svažitému místu, jde o běžné pole, nyní louku. A tento stav není jen na jednom místě, je to všude možně po krajině. Bagruji na lehce i více svažitých pozemcích, vesměs na loukách a suchá zemina bývá všude možně. Plné nasycení půdního profilu je spíše vzácnost. A divil byste se kde všude se dá voda zadržet, zemina na snímku je pro vytvoření tůně vhodná a funguje to dlouhodobě. Akce na Pelhřimovsku už je nyní hotová a v tůních je již voda.
Odpovědět
PŠ
Petr Šrámek
28.9.2024 10:24 Reaguje na Břetislav MachačekHřebík na hlavičku. Den po záplavových deštích kdy tu spadlo přes 200 mm jsem vyrazil na kole na Dobrošov na Náchodsku (dělostřelecká pevnost z roku 1938) je to suťovitý kopec stepní porost a vsadil bych si že tam nepršelo měsíc jak ta půda a porost vypadal.
Odpovědět
PŠ
Petr Šrámek
28.9.2024 10:24 Reaguje na Břetislav MachačekHřebík na hlavičku. Den po záplavových deštích kdy tu spadlo přes 200 mm jsem vyrazil na kole na Dobrošov na Náchodsku (dělostřelecká pevnost z roku 1938) je to suťovitý kopec stepní porost a vsadil bych si že tam nepršelo měsíc jak ta půda a porost vypadal.
Odpovědět
MM
Milan Milan
24.9.2024 09:49Podle mně se tady pletou pojmy s dojmy. Půda nemůže být nasáklá vodou jako houba, to by ztratila soudržnost a "tekla" by, pravděpodobně i uhnívali kořeny stromů... Voda zasákne do půdy, a co nestačí spotřebovat kořeny a živočiši, tak gravitací a vlastní hmotností pokračuje do nižších a nižších vrstev, dutin a prasklin a vrchní vrstvy pochopitelně prosychají.... Ale tím je zajištěn koloběh vody v půdě a horninách, jen tak mohou vyvěrat řeky a potoky. Je to stejné jako když zalijete květináč, část vody se spotřebuje rostlinou, část se chvilku drží v humusu a zbytek zmizí dírkama pryč. A je sucho.
Odpovědět
JM
Jaromír Maštera
26.9.2024 20:19 Reaguje na Milan MilanŽe je půda jako houba ale ani jeden z nás netvrdil - plné nasycení půdy vodou to neznamená a pro každou půdu jde o jiný objem vody. Vše co píšete dále je samozřejmě pravda.
Odpovědět
EB
JM
Jaromír Maštera
24.9.2024 13:49 Reaguje na Emil BernardyTen můj snímek a textík k tomu není k udusané cestě, je to bývalé pole, nyní louka.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
24.9.2024 10:28Mám ještě jeden komentář. Vhodně trasovaná lesní cesta (po vrstevnici) může dráhu odtékající srážkové vody prodlužovat. Voda totiž nepoteče přímo po svahu dolů ale desítky nebo i stovky metrů příkopem podél cesty do nejbližšího "příčného objektu" a odtud dál opět terénem... Čili to urychlování odtoku... Jak kde. Koleje po lesní technice, někdy slouží jako mikrotůně pro obojživelníky. Pokud hledám čolka, koukám do takových kolejí. Možná bychom taková místa neměli po těžbě v plné délce a za každou cenu "sanovat". Ponechání několika metrů hlubší koleje na rovině může obojživelníkům na pár let pomoci. Pochopitelně pokud je nějaká vyklizovací linka nebo svážnice trasované nevhodně v prudkém sklonu, voda letí dolů jako po klouzačce.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
24.9.2024 11:22 Reaguje na Dalibor MotlDobrý komentář.Dlouho jsem nepotkal čolka.... Dělat moudra z toho co způsobila stopa lesnické techniky je .... hloupost.Působí to nepohodlí pěším turistům,ale jinak jde o nic.
Odpovědět
JW
Jiří Wenzl
24.9.2024 12:19No tak u nás ve Chřibech za celou pětidenní srážkovou epizodu napršelo dle ČHMÚ na stanici Staré Hutě celkem 235 mm. Odhaduju, že zdejší převažující hluboko kořenící dubobukové lesy absorbovaly okolo 100 mm, zbytek ihned odtekl. Les po dlouhém suchu a horku žíznil, takže úvodní dva dny trvající zahradnický déšť měl možnost vsáknout, a nasytit půdní horizont i do metrové hloubky. Vycházím z předpokladu, že se půda s původní 25 % vlhkostí v metrovém horizontu zvlhčila na 35 %. Více píšu na FB
https://www.facebook.com/groups/2306070549504019/permalink/8147932685317747/?app=fbl
Odpovědět
https://www.facebook.com/groups/2306070549504019/permalink/8147932685317747/?app=fbl
PH
Petr Hariprasad Hajič
24.9.2024 14:12Samozřejmě. Přívalové srážky, které rychle odtečou, problém s proschlými půdami neřeší. Potřebovali bychom právě víc lesů, neplošnou těžbu v nich a suché vsakovací poldery. Také změnu obdělávání půdy. Například nechat půdu nějakou dobu odpočívat bez zásahů těžké techniky. Ani přehrady nic neřeší. Vysoké zatížení podloží naopak spodní vodu vytlačuje.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.9.2024 14:17 Reaguje na Petr Hariprasad HajičPřívalové srážky významě pomáhají řešit přehrady. Potřebujeme ale více retenční schopností v půdě a ne ty všechny tanečky kolem biopálení.
Odpovědět
IP
Iniciativa Proti-plotu, z.s.
24.9.2024 14:44Během túry v brdských lesích jsem si všiml jedné věci. I když už 7 dní nepršelo, lesy, vřesoviště i louky byly stále nasáklé vodou, kterou postupně uvolňují do potoků. Schopnost krajiny zadržet vodu je klíčová pro prevenci povodní a udržení vodních zdrojů.
Pokud však traktory a harvestory při plošných holosečích zanechají zároveň hluboké brázdy, voda rychle odteče a studánky i potůčky vyschnou. Při deštích pak v nich vznikají potoky, které bleskově odvádějí vodu z lesa do údolí a řek, místo aby se přirozeně vsakovala. Bez efektivního zadržování vody v krajině se, s ohledem na změnu klimatu, budou podobné povodně opakovat stále častěji.
Smrkové monokultury jsou v důsledku změn klimatu slabé a snadno podléhají kůrovci. Proto je zásadní změnit způsob hospodaření a podpořit rozmanitost smíšených lesů, které lépe odolávají suchu a klimatickým změnám. To samé platí i pro pole v nížinách..
Otázkou zůstává, kdy si to, na rozdíl od odborníků, uvědomí i zodpovědní politici. 🤔
Odpovědět
Pokud však traktory a harvestory při plošných holosečích zanechají zároveň hluboké brázdy, voda rychle odteče a studánky i potůčky vyschnou. Při deštích pak v nich vznikají potoky, které bleskově odvádějí vodu z lesa do údolí a řek, místo aby se přirozeně vsakovala. Bez efektivního zadržování vody v krajině se, s ohledem na změnu klimatu, budou podobné povodně opakovat stále častěji.
Smrkové monokultury jsou v důsledku změn klimatu slabé a snadno podléhají kůrovci. Proto je zásadní změnit způsob hospodaření a podpořit rozmanitost smíšených lesů, které lépe odolávají suchu a klimatickým změnám. To samé platí i pro pole v nížinách..
Otázkou zůstává, kdy si to, na rozdíl od odborníků, uvědomí i zodpovědní politici. 🤔
SV
Slavomil Vinkler
24.9.2024 21:30 Reaguje na Iniciativa Proti-plotu, z.s.Poněkud nepřesné. Pokud jsou ty hluboké brázdy po vrstevnici,jsou užitečné. Smrk je třeba intanzivně chránit před kůrovcem, jak to dělali lesníci stovky let. Smíšený les vidím za domem a nic moc.
Ale je třeba zvyšovat retenční schopnost půd v polích i lesech a to zvyšováním obsahu uhlíku. Ne biomasu pálit.
Odpovědět
Ale je třeba zvyšovat retenční schopnost půd v polích i lesech a to zvyšováním obsahu uhlíku. Ne biomasu pálit.
Pe
Petr
27.9.2024 21:28 Reaguje na Slavomil VinklerČím a jak jsou podle vás užitečné ty hluboké vyjeté koleje, ve kterých se drží voda? Napadají mě dvě možnosti, obě jsou ale mylné. První, že poslouží vodním živočichům a obojživelníkům. Ne, neposlouží, v pondělí naprší a příští pondělí jsou zase prázdné. A druhá, že pomáhají vsakovat vodu. Ne, nepomáhají, naopak vsakování brání, když se voda v kolejích drží. A ta voda vyschne dřív, než se vsákne.
Koleje jsou jen negativa a problémy.
Odpovědět
Koleje jsou jen negativa a problémy.
MM
Milan Milan
24.9.2024 22:34 Reaguje na Iniciativa Proti-plotu, z.s.Článek považuji za tendenční, snad až neprofesionální. Kolik % krajiny je nepropustné, a kde již voda prostě nemá kam zasáknout? Např. dnes silnice z Olomouce na Tovačov, kolem rovina, pole a týden po deštích na nich velké laguny dosud nezasáklé vody. Pod udusanou jílovicí bude sucho snad vždy, nakonec je to i těsnící materiál.
Odpovědět
JM
Jaromír Maštera
25.9.2024 22:44 Reaguje na Milan MilanV článku je napsáno že ne všude je to stejné. Ale většinu území ČR tvoří vrchoviny a hory, nikoli nížiny. A tak to co je na mé fotce je na většině území. Já hlavně reaguji na zavádějící informace, které jsem zaznamenal v TV, kde tvrdili, že půdní profil je všude již nasycený vodou díky 4 denním dešťům. A k tomu třeba portál intersucho uvádí že půdní sucho již nikde vlastně není. Prostě to není pravda.
Odpovědět
JM
Jaromír Maštera
25.9.2024 22:44 Reaguje na Milan MilanV článku je napsáno že ne všude je to stejné. Ale většinu území ČR tvoří vrchoviny a hory, nikoli nížiny. A tak to co je na mé fotce je na většině území. Já hlavně reaguji na zavádějící informace, které jsem zaznamenal v TV, kde tvrdili, že půdní profil je všude již nasycený vodou díky 4 denním dešťům. A k tomu třeba portál intersucho uvádí že půdní sucho již nikde vlastně není. Prostě to není pravda.
Odpovědět
Pe
Petr
27.9.2024 21:30 Reaguje na Jaromír MašteraJak jste si zde v diskuzi ověřil, lidem nelze říkat pravdu.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
25.9.2024 13:11 Reaguje na Iniciativa Proti-plotu, z.s.Hluboké brázdy,možná 40cm,to nic neznamená.
Odpovědět
