https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/rarita-troudnatec-kopytovity-drevokazna-houba-parazitujici-na-buku-lesnim-byl-poprve-nalezen-na-smrku-ztepilem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rarita: Troudnatec kopytovitý, dřevokazná houba parazitující na buku lesním, byl poprvé nalezen na smrku ztepilém v Beskydech

1.12.2023 16:20 | PRAHA (Ekolist.cz)
Plodnice troudnatce kopytovitého na smrkovém pařezu na okraji lesa nedaleko obce Horní Lomná.
Plodnice troudnatce kopytovitého na smrkovém pařezu na okraji lesa nedaleko obce Horní Lomná.
Foto | Kristýna Murgašová / Ostravská univerzita
Troudnatec kopytovitý (Fomes Fomentarius) je široce rozšířená dřevokazná houba typická pro bukové a smíšené porosty s příměsí buku. Způsobuje intenzivní bílou hnilobu dřeva, což v konečném důsledku výrazně snižuje biomechanickou vitalitu a statickou stabilitu buků v lesních ekosystémech i v nelesním prostředí. Do roku 2023 nebyly publikovány žádné údaje o kolonizaci smrku ztepilého troudnatcem kopytovitým v Karpatech.
 
V průběhu mykologického průzkumu Slezska v Moravskoslezském kraji nedaleko obce Horní Lomná vědci našli dne 10 listopadu 2018 plodnice troudnatce kopytovitého na pařezu smrku ztepilého.

Tým vědců tuto informaci publikoval v článku Prvý záznam o výskyte trúdnika Fomes fomentarius na smreku v Karpatoch s poznámkami o jeho výskyte na ihličnatých drevinách v Európe, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2023.

Nález a následující záznam představuje první údaj o jeho výskytu na smrku v Karpatech.

Česká republika. Moravskoslezský kraj, okr. Frýdek-Místek, ca. 200 m JV od hotelu „Pod Kyčmolem Wellness Hotel“ nedaleko obce Horní Lomná, 605 m n. m., na okraji rekreačně využívaného smrkového lesa, na pařezu Picea abies, 10. listopad 2018, leg. & det. K. Murgašová, rev. J. Kaper.

Doposud byly známé údaje o kolonizaci smrku touto houbou v Evropě jen z jednoho záznamu ze Středočeské pahorkatiny (Libochovka, Hluboká, Vlasák, 2009) a tří záznamů z rakouských Alp (Tyrolsko, Innsbruck, jižní strana Alp, Dresch et al., 2015).

Nález ze Středočeské pahorkatiny (Vlasák, 2009) představuje první nález troudnatce kopytovitého na smrku v Evropě, přestože kolonizace smrkového dřeva tímto druhem byla prokázána experimentálně již dříve.

Plodnice troudnatce kopytovitého na buku.
Plodnice troudnatce kopytovitého na buku.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

Další záznamy o kolonizaci jiných druhů jehličnatých dřevin (například jedle bělokoré) v Evropě jsou velmi vzácné, podobně jako záznamy o kolonizaci smrku troudnatcem kopytovitým. Experimentálně byla prokázána i pozitivní kolonizace kořenového systému sazenic borovice lesní.

Podrobné informace najdete v článku Prvý záznam o výskyte trúdnika Fomes fomentarius na smreku v Karpatoch s poznámkami o jeho výskyte na ihličnatých drevinách v Európe, který je volně ke stažení.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.12.2023 20:18
Ta příroda si dělá co chce, vůbec nerespektuje vědecké poznatky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.12.2023 16:06 Reaguje na Karel Zvářal
Ono i těm housenkám Lišaje vrbkového zachutnala invazivní křídlatka,
když není v okolí vrbka. Možná i vlci budou jednou z hladu spásat ty
louky, až to horalé s chovem ovcí vzdají. U hub neberu poučky vědců
vážně, protože za svůj život jsem našel už tolik výjimek, že by to
bylo na dost dlouhé vyprávění a u hmyzu taky. On i ten akát tu už
má své hmyzí škůdce a dřevokazné houby, ale to chce jít do terénu
a pouze negůglit a nepapouškovat moudra stará desítky let.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist